sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

AAC Clyde Space

Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.

LeoLabs

Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.

Applied Atomics

Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.

Spire Global

Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.

U.S. Space Force

Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany

Isar Aerospace

Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.

Iceye

Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ISS vyzkouší superrychlé datové připojení

Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice se již pomalu chystají na připojení nové antény, díky které bude moci ISS komunikovat se Zemí prakticky v reálném čase. Toto vylepšení se týká evropského laboratorního modulu Columbus, na kterém bude nové zařízení nainstalováno. Vědcům novinka umožní přijímat data z vědeckých experimentů na ISS prakticky okamžitě. Nové zařízení o velikosti ledničky přiveze na ISS zásobovací loď Cygnus od společnosti Northrop Grumman.

Atlas V využije další zatím nevyužitou konfiguraci

Rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance létají v různých verzích, které se liší počtem urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky, průměrem aerodynamického krytu nebo počtem motorů na horním stupni. Od roku 2002 letěl Atlas V celkem 82× a během té doby se ani jendou nesáhlo po variantě označované 511. Nyní se zdá, že koncem letošního roku odstartuje i verze s pětimetrovým krytem a jedním urychlovacím motorem na tuhé pohonné látky. Dvě družice GSSAP 5 a 6 pro nově zřízené Kosmické síly budou součástí systému GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program) pro sledování aktivity družic na geostacionární dráze. Dvojice vypuštěná na Atlasu V se připojí k dalším čtyřem družicím, které vynesly v letech 2014 a 2016 rakety Delta IV.

Úsvit nových evropských nosičů?

Před necelým rokem jsem sepsal článek, ve kterém byly mimo jiné shrnuty plány ESA, respektive francouzského Národního centra kosmického výzkumu (CNES), které se týkaly i připravovaných raketových nosičů a demonstrátorů. Jeden z ředitelů CNES, jenž má na starosti raketové nosiče – Jean-Marc Astorg, nyní tyto plány aktualizoval a přidal podrobnější informace o tom, jak chce Evropa dosáhnout dalšího snížení nákladů, a to až o polovinu v porovnání s aktuálními propočty na provoz rakety Ariane-6. Navíc se zdá, že se významně mění také rétorika. CNES zcela otevřeně přijal přístup „design-to-cost“ inspirovaný SpaceX a nejen to, potvrdil zahájení příprav na opakovanou použitelnost v první fázi, která povede přes koncept k velmi podobné raketě jako je Falcon 9.

ŽIVĚ A ČESKY: Dlouhá kosmonautická noc!

Uvařte si silnou kávu, nebo si vezměte prášky proti spaní, v práci se na pondělí omluvte, školáci si napíší omluvenky. Tahle noc bude opravdu dlouhá, takže se skutečně moc nevyspíme. Ale bude to stát za to! V rozmezí zhruba šesti hodin by měly ze dvou amerických kosmodromů vzlétnout dvě rakety s mimořádně zajímavými náklady. Nejprve nás ještě v neděli ve 23:39 SEČ čeká start z Virginie – raketa Antares 230+ odsud vynese zásobovací kosmickou loď Cygnus na misi NG-13, při které poveze náklad na ISS. Ale ještě větší pecka přijde v pondělí v 5:03 SEČ – tehdy má z Floridy startovat raketa Atlas V s evropskou sondou Solar Orbiter. Oba starty bychom Vám rádi zprostředkovali s českým komentářem. Tak co, budete s námi ponocovat?

Kosmotýdeník 386 (3.2. – 9.2.)

Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn událostí, které se uplynulých sedm dní děly v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát mise a fungování automatické zásobovací lodi Cygnus NG-12 poté, co opustila Mezinárodní kosmickou stanici. Překvapivě měla na starost ještě řadu úkolů. Podíváme se však také podrobně na návrat posádky Sojuzu MS-13 a rekordy, které posádka nově stanovila. Nevynecháme však ani další témata a tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

thumbnail

Evropská solární odysea – 1. díl

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Kosmická loď Starliner

Závad lodi Starliner bylo více, než se myslelo

Při prosincové nepilotované testovací misi lodi Starliner se po startu objevily celkem dvě softwarové chyby. O jedné z nich jsme věděli od začátku – právě ta způsobila, že se loď zpožděným zážehem motorů připravila o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí, jak bylo původně v plánu. NASA v pátek přiznala, že pokud by podobné chyby nebyly podchyceny včas, mohlo by v extrémním případě dojít i ke zničení lodi. Společný vyšetřovací tým NASA a Boeingu „objevil dva kritické softwarové defekty, na které se nepřišlo před startem ani přes vícečetnou kontrolu,“ stojí v prohlášení agentury, kde se dále dočteme: „V obou případech zabránil ztrátě lodi zásah pozemního personálu.“

Kuaizhou-11 – nová čínska raketa na TPH

Raketa KZ-11 pôvodne mala štartovať už v roku 2017. No jej štart sa postupne posúval do roku 2018, respektíve 2019. Ale ani tento termín sa nestihol a tak by mala mať svoju premiéru v tomto roku. Dúfajme, že to tak bude. Jedná sa zatiaľ o najťažšiu čínsku raketu na tuhé pohonné hmoty. Ide o druhý nosič rady Kuaizhou. Prvým je raketa KZ-1A a plánuje sa raketa KZ-21. Výrobcom je spoločnosť Expace (dcéra CASIC – China Aerospace Science and Industry Corporation). Ide o 4-stupňovú raketu, pričom štvrtý stupeň je kvapalinový používajúci hypergolické palivo (monometylhydrazin/oxid dusičitý). Raketa má dĺžku 25,3 m, priemer 2,2 m a hmotnosť 78 ton. Aerodynamický kryt má rozmery 8,8 m x 2,2 m (respektíve 2,6 m). Jej nosnosť na LEO (Low Earth Orbit) o výške 400 km je 1,5 t a na SSO (Sun Synchronous Orbit) o výške 700 km je 1,0 t. Jej riadiaci a orientačný systém umožňuje dosiahnuť presnosť ±5 km čo sa týka výšky orbity a ±0,1° čo sa týka jej sklonu.

ŽIVĚ A ČESKY: Budování sítě OneWeb začíná

Když se řekne družicová síť na nízké oběžné dráze poskytující přístup k internetu s nízkým zpožděním, vybaví se lidem většinou Starlink od SpaceX. Ale pozor, pokud se ve čtvrtek ve 22:42 podaří start rakety Sojuz 2-1B z Bajkonuru, začne vznikat síť druhá – OneWeb. Během dvou let bychom se měli dočkat více než dvaceti startů – především v podání raket Sojuz, které budou startovat ze tří různých kosmodromů ve třech státech na dvou kontinentech. Nyní nás čeká start první várky, kterou tvoří 34 družic. Ty naváží na šestici testovacích kusů, které se na oběžnou dráhu dostaly minulý rok na konci února.

První ostrá várka družic OneWeb čeká na start

Prvních 34 družic vyrobených na zbrusu nové výrobní lince pro sestavování komerčních družic, která stojí hned vedle brány na Kennedyho středisko, je připraveno ke startu z téměř druhého konce světa – z Kazachstánu. Start plánovaný na dnešní pozdní večer středoevropského času zahájí sérii až dvaceti startů, které proběhnou ze tří různých států a jejichž účel bude jediný – dostat na oběžnou dráhu téměř 650 družic OneWeb pro globální síť určenou k přístupu na internet. Všech 34 družic je již usazeno do vypouštěcího adaptéru, který je skryt v aerodynamickém krytu rakety Sojuz2-1b. Ta má startovat ve čtvrtek ve 22:42 z komplexu 31 na kazašském kosmodromu Bajkonur. V pustých stepích bude v té době hluboká noc a hodiny tam budou ukazovat 2:42.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.