Milník HST
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nový malý evropský kosmický nosič Vega-C má přinést lepší výkon a také rozšířit možnosti evropské kosmonautiky. Evropská kosmická agentura vede vývoj projektu a spolupracuje s celou řadou firem. Raketové motory na tuhé pohonné látky pro nosnou raketu Vega-C vyvinula společnost Avio a všechny již mají za sebou statické zážehy, které jsou nezbytné k jejich kvalifikaci pro použití v ostrém provozu. První stupeň s motorem P120C, druhý stupeň s motorem Zefiro-40 i třetí stupeň s motorem Zefiro-9 využívají tuhé pohonné látky. Společně s horním stupněm AVUM+ na kapalné pohonné látky umožní raketě Vega-C dopravit na referenční polární oběžnou dráhu ve výšce 700 kilometrů až 2300 kilogramů nákladu.
Americký projekt RRM3 (Robotic Refueling Mission 3) úspěšně dokončil svou druhou sadu činností s robotickými nástroji. Na Mezinárodní kosmické stanici vyzkoušel klíčové technologie nutné k přečerpávání kryogenních látek, které se dají využít jako chladicí médium, pohonná látka nebo jako součást systémů podpory života. Vyzkoušené technologie půjde využít i v projektech, které mají prodloužit životnost družic, ale podpoří i cesty k Měsíci či Marsu. Mezi 19. a 22. říjnem se RRM3 s pomocí staničního manipulátoru Dextre podařilo propojit více než tři metry dlouhou hadici s kryogenním ventilem, přičemž systém neustále kontroloval správnost spojení.
Další týden je za námi a i v tuto neděli, která výjimečně trvá 25 hodin, se můžete těšit na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které těch uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na firmu Relativity Space, která získala velmi zajímavou zakázku od Lockheed Martin na misi, která bude vyžadovat vysokou míru přizpůsobivosti nosiče, což je přesně to, co umí Relativity nabídnout. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica a pokroky ve výrobě prototypů Starship, anebo na odložený start rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou prodlouženou neděli.
Čtvrteční pokus o start rakety Falcon 9 byl odvolán zhruba 15 minut před plánovaným zážehem motorů. Jak jsme se později dozvěděli od Elona Muska, na vině byly problémy s kamerou na horním stupni. Odkladu navíc inženýři využili k podrobnější kontrole celého nosiče. Nyní je již Falcon 9 opět vztyčený a v sobotu v 17:31 SELČ by měl odstartovat z floridské rampy číslo 40. Těšit se můžeme na pokus o přistání prvního stupně (použit potřetí), ale poloviny krytu se zachytávat nebudou – obě lodě, které mají tento úkol na starost, jsou totiž z minulé akce trochu poškozené.
Dva dny poté, co se americká sonda OSIRIS-REx dotkla povrchu planetky Bennu, se pozemní specialisté 22. října dočkali snímků, které ukazují, že sonda odebrala více než dost materiálu. Minimální požadavek na množství materiálu je 60 gramů, v maximálním případě je hlava schopna pojmout dva kilogramy povrchového materiálu. Sonda podle plánu pořídila fotografie odběrné hlavy pomocí kamery SamCam. Hlava byla nafocena v různých pozicích, aby bylo možné dobře zhodnotit množství odebraného materiálu. Když si vědci prohlédli obdržené fotky, tak zjistili, že odběrná hlava je plná materiálu. Některé úlomky dokonce z přeplněného prostoru hlavy TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) pomalu odletují. Prvotní teorie hovoří o tom, že tyto kousky prošly skrz malou mezeru pod mylarovou klapkou, kterou si můžeme představit jako pohyblivé víko odběrného zařízení. Tato klapka je zřejmě lehce nadzvednutá nějakým větším zachyceným kamenem.
O roveru Perseverance se toho v minulých týdnech a měsících napsalo hodně. Ale i přesto se čas od času najde zajímavost, která buďto dříve zapadla, nebo jsme o ní nevěděli. Stejné je to i s tématem dnešního článku. 3D tisk dnes má má většina lidí spojený s plastovými výrobky a domácími nadšenci. Tento obor však má mnohem pestřejší možnosti – od rozsahu materiálů až po využitelnost. Kromě jiného se 3D tisk stále častěji prosazuje i v kosmonautice. Skoro se až chce říct: „Jestli chcete na vlastní oči vidět sci-fi v akci, navštivte moderně vybavenou dílnu.“ V nich velmi pravděpodobně najdete 3D tiskárny, které jsou schopné vytvořit téměř jakýkoliv tvar potřebujete. Tuto metodu rozvíjí i NASA, která chce 3D tisknout raketové motory, ale třeba i obydlí na Měsíci či Marsu.
Na čtvrteční podvečer (18:14 SELČ) chystá SpaceX start rakety Falcon 9. Ta by měla z floridské rampy číslo 40 vynést již čtrnáctou porci ostrých družic Starlink. Pokud se dnes start podaří, padnou hned dva rekordy – nejrychlejší opakované použití prvního stupně a nejkratší čas mezi statickým zážehem a startem. Proč však v nadpisu hovořím o nejistém startu? Inu předpověď počasí dává jen padesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Z přístavu navíc nevypluly lodě GO Ms Tree a GO Ms Cheif, které chytají kryty. Jedna má z minula poškozenou síť, druhá problémy s anténou. Obě poloviny krytu jsou nové, takže by byla škoda se jich zbavit. Uvidíme tedy, jak SpaceX celou situaci vyřeší. Pokud se poletí, bude připraven náš tradiční komentovaný přenos.
Při prvním pokusu o odběr vzorků z planetky Bennu pořídila sonda OSIRIS-REx celou řadu fotografií. Ty nemohly být odeslány během sestupu a pozemní týmy musely čekat několik hodin. V průběhu dne však začaly fotky přicházet. Fotky už umožnily vytvořit časosběrná videa, ale další snímky ještě dorazí. Tyto obrázky nemají sloužit pouze k tomu, aby se jimi kochala veřejnost. Pro vědce představují mimořádně cenný prostředek k detailnímu zkoumání planetky Bennu. Fotky ocení také inženýři, kteří mohou pečlivě sledovat všechny kroky spojené s odběrem vzorků.
Krátce po půlnoci dojde k odletu kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta k ní přiletěla 6. dubna a připojila se k modulu Poisk. U stanice tak zůstala zadokovaná déle než 190 dní. Dnes mezi 22:10 a 22:30 SELČ nastoupí posádka ve složení Anatolij Alexejevič Ivanišin, Ivan Viktorovič Vagner a Christopher John Cassidy do kosmické lodi a dojde k uzavření průlezu s modulem Poisk. Odletem Sojuzu MS-16 také formálně končí dlouhodobá Expedice 63 a začíná Expedice 64, která by měla trvat do 9. dubna 2021.
Všech deset letových kusů segmentů fotovoltaických panelů pro evropskou vědeckou sondu JUICE dorazilo do nizozemského areálu firmy Airbus Defence and Space, kde proběhne jejich společná integrace. Právě fotovoltaické panely, jejichž celková plocha dosahuje 86 metrů čtverečních, budou představovat klíčový díl celé sondy – ta bude díky nim získávat elektrickou energii k provozu dalších systémů včetně vědeckých přístrojů. Samotné segmenty fotovoltaických panelů pro JUICE mají rozměry 2,5 × 3,5 metru a tvoří je uhlíkovým vláknem zesílené desky s šestihrannými „plástvemi“.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.