Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Pilotovaný Sojuz na Gagarinově rampě

Nosná raketa Sojuz-FG již stojí na startovní rampě 1/5, ze které v roce 1961 odstartoval na svou historickou misi Jurij Gagarin. Zatímco první kosmonaut strávil ve vesmíru sotva hodinu a půl, Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanaj, kteří usednou do anatomických křesel lodi Sojuz MS-07, by měli na oběžné dráze pobývat téměř půl roku – jejich návrat je momentálně plánován až na červen příštího roku. Pilotované starty jsou vždy velmi zajímavé a proto ani dnes nevynecháme živě a česky komentovaný přenos.

Přistání Orionu na dvou padácích

Včera byl nad pouští Yuma na jihozápadě Arizony uskutečněn pátý ze série osmi testů padáků Orionu, které jsou součástí jejich kvalifikace pro pilotovaný kosmický let Exploration Mission-2. Maketa Orionu byla shozena z transportního letounu C-17 ve výšce 10,5 kilometru (viz fotogalerie). Při testu byl simulován scénář, ve kterém se nepodaří otevřít jeden ze tří hlavních padáků. Test se měl původně uskutečnit 13. prosince. Letoun C-17 tehdy dosáhl výšky pro shoz, ale dveře jeho nákladového prostoru nešly otevřít.

ŽIVĚ A ČESKY: Koncentrovaná znovupoužitelnost SpaceX v akci

Mise SpaceX CRS-13 je zajímavá hned z několika důvodů – podruhé poletí k ISS již použitá kabina Dragonu. Vůbec poprvé poletí použitý první stupeň Falconu 9 na misi pro NASA, která byla vůči této novince dlouho opatrná. Vizuálně bude start hodně zajímavý tím, že tento stupeň je viditelně zašedlý – minulé případy opakovaného použití byly ve znamení nových nátěrů. Aby toho nebylo málo, tak půjde o první start z rekonstruované rampy 40, která v minulých měsících prošla kompletní opravou. Těšit se můžeme také na pokus o přistání prvního stupně, který by se měl vrátit na floridskou pevninu a dosednout na plochu LZ-1.

Sojuz je zpátky doma

Dnes v 9:36 našeho času se návratová kabina lodi Sojuz MS-05 dotkla promrzlé stepi jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan. Pro posádku ve složení Sergej Rjazanskij, Paolo Nespoli a Randolph Bresnik tak skončila kosmická mise dlouhá 139 dní, během které pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici. Do vesmíru se dostali 28. července a jejich úkoly byly velmi široké, ale vévodila jim věda. Sledovali třeba vliv mikrogravitace na bakterii E. coli, nebo proteinů zapojených do vzniku Parkinsonovy choroby. Byli u toho, když na stanici dorazily hned tři zásobovací lodě – Dragon CRS-12, Cygnus OA-8 a Progress MS-07 – které na ISS dopravily hned několik tun zásob. V dnešním článku Vám přineseme fotky a videa monitorující konec této mise.

O krok blíže k Nauce

Ilustrace robotického manipulátoru ERA připojeného k ruskému modulu Nauka. Na konci paže můžeme vidět kosmonauta, který pomocí speciálního rozhraní celou paži ovládá.

Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.

ŽIVĚ A ČESKY: Electron dostává další šanci

Pokusů o druhý start rakety Electron už máme za sebou hned několik. V úterý ráno to vypadalo hodně nadějně, ale raketa si jen trochu škytla a než se stačila odpoutat od startovní rampy, počítač poznal, že kyslík v nádrži je teplejší, než by měl být a start zastavil. Odborníci z firmy Rocket Lab po vyhodnocení údajů mohli začít chystat další pokus o start. Teprve před pár minutami oznámili, že to zkusí hned v noci ze středy na čtvrtek. My proto reagujeme a zakládáme nový článek pro náš živě a česky komentované vysílání. Je nám jasné, že takhle narychlo se o přenosu mnoho lidí nedozví, ale lepší než nic.

Nový New Shepard poprvé letěl

Systém New Shepard absolvoval v letech 2015 a 2016 celkem pět startů, při kterých se vždy podařilo měkce přistát jak s pohonnou jednotkou, tak i s maketou kabiny pro astronauty. Bylo však jasné, že firma Blue Origin bude muset otestovat i pokročilou verzi kabiny, která bude odpovídat té, ve které poletí platící zákazníci. Včera proto přišla první zkouška kabiny, která dostala označení 2.0 a velmi potěšující je, že letový test byl úspěšný.

Trump zacílil na Měsíc

To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.

ŽIVĚ: Čtyři Galilea na Ariane 5

Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 posloužila vloni v listopadu k rozšíření evropského navigačního systému Galileo. Zatímco dříve používané Sojuzy vynesly najednou dvě navigační družice, Ariane si poradí hned se čtyřmi kousky. Systém je sice již rok v částečném provozu, ale aby dosáhl plného stavu, potřebuje ještě přidat další družice. Na kosmodromu v Kourou proto již stojí další Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo. Pokud bude její start úspěšný, rozroste se počet navigačních družic evropského systému z osmnácti na dvaadvacet a do plného stavu už budou chybět jen čtyři družice.

Nahlédněte přes rameno těm, kteří staví marsovské vozítko

Zařízení Sky Crane při stavbě v JPL

V čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně vzniká hardware pro misi vozítka Mars rover 2020, které v roce 2020 vyrazí k Marsu, aby tam pátralo po stopách dávného života a pomohlo učinit první krok k dopravě vzorků z této planety na Zemi. Samotné vozítko bude velmi podobné americkému roveru Curiosity a stejné je to i s procesem přistání. V dnešním videu dostanete možnost podívat se na montáž zařízení Sky crane, které se postará o závěrečnou sestupnou fázi. Video je navíc ve formátu 360°, což znamená, že s ním můžete libovolně otáčet a rozhlížet se po okolí.