sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, a našem webu bývá tradicí, že na Štědrý den odpoledne vydáváme článek, který není zaměřen na aktuální dění. Jeho úkolem je popřát jménem celé redakce našeho webu všem našim čtenářům co možná nejkrásnější prožití Vánoc se všemi, které máte rádi. Letos si dovolím udělat malou výjimku. Tedy, aby nedošlo k mýlce, to přání jménem celé redakce Vám všem pochopitelně platí, ale letos k němu přidám ještě jednu horkou aktualitu. Zatímco my si své dárečky rozbalíme až večer (a Američané až zítra ráno), zaměstnanci agentury JAXA si už svůj dárek rozbalili. Je sice rozměrově malý, ale zato na něj čekali několik let a ukrývá ohromný potenciál.
Je Štědrý den a tak je čas na výjimečný vánoční článek. Zvu vás na vánoční výpravu k Tritonu. Na příběh mise, která by se klidně v budoucnu mohla odehrát a kde si projdeme trnitou cestu jedné vědkyně a jejího snu o misi na měsíc Triton. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. Dnes vás zveme na výpravu za trochou fantazie a za trochou toho poučení o kosmonautice. Pokud se vám zdá, že současná situace není úplně příjemná, může vám pak tento příběh pomoci ukázat, že jsou před námi zásadnější výzvy, během kterých si na pandemii ani nevzpomeneme. Za redakci Kosmonautixu vám přeji krásný Štědrý den.
Čína 22. prosince ve 5:37:37,198 SEČ provedla první start nové rakety Dlouhý pochod 8 a rovnou s pěti družicemi na palubě. „Jednalo se o technologickou družici XJY 7 pro pozorování Země doplněnou o čtveřici menších družic – etiopský 6U CubeSat ET-SMART-RSS, experimentální telekomunikační družici Tianqi 12, a technologické družice pro pozorování Země Zhixing-1A (optická) a Haisi-1 (radarová),“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Start tohoto nosiče ze vzletového komplexu LC-201 na kosmodromu Wenčchang představuje první krok na cestě k částečně znovupoužitelné raketě, která by časem mohla být znovupoužitelná – konkrétně její centrální stupeň a pomocné urychlovací stupně.
Evropský hledač tajemství temné energie a temné hmoty je opět o krok blíže ke startu. Jeho přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra prošly kvalifikační a přejímací kontrolou. Nyní jsou již plně integrovány do nákladového modulu nového teleskopu. Jedná se o významný pokrok v rámci celého sestavování kosmické observatoře Euclid, která by měla do kosmického prostoru zamířit v roce 2022. Přístroje pro viditelnou a infračervenou část spektra jsou nezbytně důležité pro měření tvarů a vzdáleností miliard galaxií. Vědci tak budu moci rekonstruovat deset miliard let kosmické historie, díky čemuž se přiblíží k lepšímu poznání tajemné temné hmoty a temné energie, které podle dosavadních poznatků dominují našemu vesmíru.
Po dokončení testů s inertními neletovými díly pathfinderu vzletového stupně SRB byla mobilní vypouštěcí plošina 20. října vyvezena z montážní haly VAB na rampu LC-39B. O tomto dříve neplánovaném vývozu bylo rozhodnuto díky časové rezervě, která vznikla z důvodu skluzu posledních dvou testů série Green Run centrálního stupně SLS na Stennisově středisku. Na rampě LC-39B byly procvičeny předstartovní činnosti včetně simulovaného odpočítávání. Po deseti dnech byla plošina vrácena zpět do haly.
Mezinárodní kosmická stanice se v noci na neděli rozrostla o další modul. „Dnes v noci mezi 00:20 a 03:20 SEČ došlo k instalaci přechodové komory Bishop na modul Node 3 na ISS,“ informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Průběh celé operace začal tím, že staniční manipulátor Canadarm2 svým volným koncem vstoupil do dutého servisního modulu nákladní kosmické lodi Dragon 2, která ke stanici dorazila v rámci zásobovací mise CRS-21. Zde se robotické rameno zaměřilo na záchytný bod přechodové komory Bishop, ke kterému se následně připojilo. Po potvrzení správného záchytu mohly být uvolněny pojistky, které komoru Bishop držely v nákladovém prostoru. Manipulátor tak mohl opatrně zahájit přesun komory Bishop.
Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Po čtvrtečním pokusu o start se SpaceX rozhodla, že se v pátek o start nepokusí a místo toho využije dalšího času na analýzu celé situace – konkrétně jde o lehce zvýšený tlak v kyslíkové nádrži na horním stupni. V sobotu však již vše vypadá nadějně – nosič byl opět vztyčen a tak se zdá, že bychom se dnes mohli dočkat. Startovní okno trvá tři hodiny a otevírá se v 15:00 SEČ. Připomeňme ještě, že na misi NROL-108 poletí první stupeň, který má za sebou již čtyři starty a měl by se pokusit o přistání na pevnině.
Zatím poslední sondou, která přistála na povrchu Marsu, je americký stacionární průzkumník jménem InSight. Ten dosedl na Rudou planetu 26. listopadu roku 2018. Od té doby zaznamenal více než 480 marsotřesení a informace o počasí se svou komplexností nedají rovnat s žádnou dosavadní sondou na povrchu Marsu. A pokrok potkal i teplotní sondu, která se dlouho potýkala s problémy při průniku pod povrch. Kdysi dávno vypadal povrch Země a Marsu podobně. Obě planety byly teplé, vlhké a obklopovala je hustá atmosféra. Ale před 3 – 4 miliardami let se oba světy vydaly jinou cestou. Mise sondy InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) má prozkoumat naše červené dvojče. Když totiž zjistíme, co tvoří vnitřní vrstvy Marsu, jak je tento materiál vrstven a jak rychle se teplo dostává k povrchu, mohli bychom lépe porozumět, jak postupný vývoj planety ovlivňoval podmínky pro život – ať už pozitivně či negativně. InSight má určitě mnoho co nabídnout, ale tří objevů si vědci zatím cení nejvíc.
Čtvrteční pokus o start Falconu 9 byl zrušen minutu a 53 sekund před startem – na vině byl o trochu vyšší tlak v kyslíkové nádrži druhého stupně. SpaceX se sice ještě snažila využít tříhodinového startovního okna, ale nakonec to inženýři vzdali. Nejbližší termín, kdy by se mohlo letět, je právě pátek – okno je opět tříhodinové a otevírá se v 15:00 SEČ. Uvidíme však, zda to SpaceX zkusí už dnes, nebo zda sáhne po delším odkladu. Ať už bude platit kterákoliv z těchto možností, my budeme určitě připraveni pokrýt start živým komentářem. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás k jeho sledování.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
