Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Roskosmos oznámil výrazné zpoždění, říká Michal Václavík

Vizualizace vozítka pro misi ExoMars 2020

Projekt ExoMars, tedy společný podnik Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos, patří bezesporu mezi nejočekávanější projekty dalších let. Ať už se zaměříme na technologické výzvy nutné k jeho realizaci, nebo na potenciál vědeckých objevů, vždy nám bude tento projekt okupovat přední příčky. Zatímco první část (označovaná jako ExoMars 2016) již probíhá a přináší zajímavé vědecké objevy, její nástupce (ExoMars 2020), který počítá s přistávací plošinou a pohyblivým vozítkem, zatím na svůj start čeká. Oslovili jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku Vám přinášíme jeho odpovědi, ve kterých se detailně věnuje všem aspektům této mise – od těch potěšujících až po ty nepříjemné.

Oba díly JWST poprvé propojeny

V rámci příprav na novou vlajkovou loď astronomie přišel jeden z významných milníků. Teleskopová a technická část celé obří konstrukce Dalekohledu Jamese Webba byly propojeny. zatím jen s pomocí dočasných pozemních kabelů, ale právě díky nim už spolu mohou začít obě části komunikovat, jak to budou muset dělat během služby ve vesmíru. Ačkoliv šlo o významný krok vpřed, v rámci harmonogramu příprav šlo o neplánovaný bod, jehož úkolem byla eliminace rizik v dalších fázích. Inženýři prostě využili nadějné příležitosti k propojení obou polovin teleskopu o několik měsíců dříve, než k němu mělo původně dojít. Pokud by se objevily jakékoliv problémy, měli by inženýři více času na jejich řešení aniž by riskovali zbytečná zdržení. Jako bonus navíc mohlo dojít k aktivování oddělených testovacích týmů pro každou polovinu, aby mohly fungovat společně. I tohle je důležité nacvičit předtím, než bude v příštím roce teleskop definitivně spojen v jeden kus.

AKTUALIZOVÁNO: Fotky z povrchu asteroidu Ryugu!

Rovery MINERVA-II

V pátek 21. září vypustila japonská sonda Hayabusa 2 vstříc povrchu asteroidu Ryugu dva pohyblivé moduly – MINERVA-II1A a MINERVA-II1B. Zařízení s tvarem nízkého válce o průměru 18 centimetrů a výškou 7 centimetrů s hmotností cca. 1100 gramů pořídila několik fotografií už během sestupu, ale nyní se Japonská vesmírná agentura pochlubila i snímky přímo z povrchu. Odesílání fotek není snadné, protože moduly přenáší data na mateřskou sondu rychlostí jen 32 kbps. Oba moduly MINERVA-II1 čerpají energii ze solárních panelů, nesou několik senzorů pro kontaktní měření a dokáží se po povrchu asteroidu s malou gravitací pohybovat poskakováním.

Nový urychlovací motor pro Atlasy i Vulcany

Minulý čtvrtek se mohla firma United Launch Alliance těšit z důležitého kroku na cestě k vylepšení a vývoji svých raket. Společnost Northrop Grumman Innovation Systems (NGIS) provedla 20. září první kvalifikační zážeh (QM-1) motoru GEM-63 na tuhé palivo. Zážeh trval 110 sekund, motor vytvořil tah 169 tun a jeho jasný plamen produkující mnoho hluku, vibrací a spalin dal jasně najevo, že se na testovacím stanovišti nedaleko Promontory v Utahu děly velké věci. Jednalo se o první ze dvou kvalifikačních zážehů, které jsou nezbytné k tomu, aby motory GEM-63 mohly začít létat na raketách Atlas, kde nahradí urychlovací bloky AJ-60A od firmy Aerojet Rocketdyne.

Průzkumník exoplanet zažije silný hluk

Evropský teleskop Cheops, který bude mít za úkol výzkum exoplanet, se nyní na svou vesmírnou misi připravuje v nizozemském technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC. Tento komplex je vybaven hned několika špičkovými stanovišti, která simulují nejrůznější podmínky startu či kosmického prostředí. Kromě vibračních stolů, které simulují chvění při startu rakety, je tu třeba i obří vakuová komora. Cheops ale nyní pobývá v místnosti označované zkratkou LEAF (Large European Acoustic Facility). V ní se testuje odolnost jeho konstrukce proti hluku, který vzniká při startu rakety.

Prašné bouře jsou i na Titanu

Sonda Cassini sice již více než rok neexistuje a její pozůstatky se staly součástí planety Saturn, ale data, která během mnohaleté mise u této planety nasbírala, budou vědci využívat ještě mnoho let. Nejnovější objev ukazuje, že se v rovníkových oblastech saturnova měsíce Titanu objevují ohromné písečné bouře. Podle studie, která byla dnes zveřejněna v časopise Nature Geoscience, je Titan teprve třetím vesmírným tělesem, kde se prachové bouře projevují – těmi prvními jsou pochopitelně Země a Mars. Tato pozorování pomohou vědcům lépe pochopit fascinující a dynamické prostředí největšího saturnova měsíce.

ŽIVĚ: Ariane 5 čeká jubilejní 100. start

Na jubilejním stém exempláři evropské rakety Ariane 5 poletí dvě telekomunikační družice postavené ve Spojených státech – Horizons 3e a Azerspace 2/Intelsat 38 mají na svou cestu vyrazit ve 23:53 SELČ, kdy se otevírá 45 minut dlouhé startovní okno. Ariane 5 měla premiéru v roce 1996 a doposud dokázala dostat do vesmíru 205 družic, z nichž většinu tvořily velké telekomunikační aparáty, které fungují na geostacionární dráze. Většinou také létaly po dvojicích, aby využily velkou sílu tohoto nosiče. Ale mezi stovkou startů bychom našli i vědecké náklady – třeba sondu Rosetta či observatoře Herschel a Planck a zapomenout nemůžeme ani na 12 navigačních družic Galileo.

Startovní stůl pro Ariane 6

Ocelová konstrukce s hmotností 700 tun, na které bude před startem stát nová evropská raketa Ariane 6 – to je startovní stůl. Nyní byla dokončena jeho hrubá příprava. Stůl je tak velký, že musel do Francouzské Guyany dorazit rozložený na několik dílů. Zásilky se do Jižní Ameriky dostaly v únoru lodí a po kontrole došlo k jejich sestavení zhruba 250 metrů od vznikající rampy. Přesun dílu vysokého 4 metry, dlouhého 20 metrů a širokého 18 metrů na finální místo nebyl snadný úkol. Nejprve byla konstrukce nadzvednuta pomocí hydraulických zvedáků a dva speciální transportéry pak převezly stůl na jeho stanoviště.

První měření z Parker Solar Probe

Parker Solar Probe u Slunce

Angličtina má jeden krásný výraz – first light (první světlo). Používá se pro situaci, kdy vědecké přístroje na nějaké sondě poprvé „otevřou oči“ a nasbírají první údaje. Původ označení můžeme samozřejmě najít u snímkovacích přístrojů, ale first light se dnes používá u všech instrumentů bez ohledu na to, zda jsou snímkovací nebo zda provádí měření nejrůznějších veličin. Sonda Parker Solar Probe mohla během minulého týdne vypustit dobrou zprávu – všechny palubní přístroje mají za sebou fázi prvního světla. Pojďme se tedy v dnešním článku podívat na tento významný milník podrobněji.

Kosmotýdeník 314 (17.9. – 23.9.)

Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.