Aktuální dění

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start Falconu se Starlinky

    ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start Falconu se Starlinky

    Leckterý fanoušek kosmonautiky, který tento obor už nějaký rok sleduje, si vzpomene, jak často SpaceX odkládala starty svých raket Falcon 9. To však platilo jen pro první roky jejich provozu. Postupem času se podařilo vyladit předstartovní procesy a Falcony z technických důvodů odkládaly jen málokdy. Odpočet včerejšího startu se však zastavil 46 sekund před zážehem motorů a ačkoliv nebyl uveden důvod, nezdá se, že by nějak souvisel se střeleckým sektorem či počasím. Pokud tedy opravdu šlo o odklad z technických důvodů, pak se tím přerušila úctyhodná série 62 misí bez odkladu z důvodu techniky – jak vystopoval Stephen Clark, zatím poslední odklad startu Falconu během předstartovního odpočtu z důvodu techniky přišel v prosinci 2020 při misi NROL-108. SpaceX však aktuální start odložila jen o 24 hodin. V pátek v 19:39 se tedy o start pokusí znovu – a opět u toho budeme s naším komentovaným přenosem.

  • Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

    Top 5 fyzikálních observatoří současnosti

    Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.

  • ŽIVĚ: Rusko-italský výstup do volného prostoru

    ŽIVĚ: Rusko-italský výstup do volného prostoru

    Na 16:00 SELČ je naplánováno zahájení 54. výstupu (VKD-54) do volného kosmického prostoru z ruského segmentu ISS. Výstupu ve skafandrech Orlan-MKS se účastní ruský kosmonaut Oleg Artěmjev (červené rozlišovací pruhy) a kosmonautka ESA Samantha Cristoforetti (modré pruhy). Výstup by měl trvat 6 hodin a 35 minut a na oba čeká okolo 40 dílčích úkolů. Mezi ty hlavní patří vypuštění osm CubeSatů JuZGU-55 a dvou Ciolkovskij-Rjazaň. Dále nainstalují adaptér manipulátoru ERA na pasivní bod BTP-2 na modulu Poisk. Poté se přesunou na modul Nauka.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

    ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

    Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.

  • Relativity Space a Impulse Space chtějí letět k Marsu

    Relativity Space a Impulse Space chtějí letět k Marsu

    Společnost Impulse Space oznámila, že si k vynesení první komerční mise k Marsu vybrala raketu Terran R od firmy Relativity Space. V rámci uzavřeného partnerství má firma Relativity Space obstarat vynesení přeletového a přistávacího modulu od firmy Impulse Space. Ke startu by mělo dojít z floridského Mysu Canaveral, přičemž dohoda uvádí, že platí do roku 2029. První startovní okno se otevírá na přelomu let 2024 a 2025 a měla by se využít plně znovupoužitelná raketa Terran-R, která by startovala z rampy SLC-16 na Cape Canaveral Space Force Station. Terran-R má uvést náklad na dráhu mířící k Marsu. O několik měsíců později se přeletová část oddělí od přistávacího modulu. Ten díky ochrannému tepelnému štítu přečká průchod atmosférou a pokusí se o motorické přistání na povrchu rudé planety.

  • Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

    Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

    Společnost Rocket Factory Augsburg (zkráceně RFA) byla založena v roce 2018 s cílem umožnit obchodní modely vytvářející ve vesmíru data pro lepší monitorování, ochranu a propojení naší planety. V této souvislosti je cílem firmy RFA nabízet služby v podobě vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země i mimo ni a to s týdenní frekvencí za bezkonkurenční ceny. Společnost chce nejen snížit náklady na start v kosmickém průmyslu, ale také rozšířit okruh zájemců. To rozhodně nejsou skromné plány. Pomoci s jejich realizací má raketa RFA ONE, která chce vsadit na tři základní předpoklady. Tím prvním jsou služby zaměřené na zákazníka s důrazem na přesné doručení nákladu s vysokou úrovní flexibility misí v orbitální fázi. Druhým předpokladem jsou silně konkurenceschopné ceny umožněné technologií uzavřeného pracovního cyklu raketového motoru a třetím je využívání průmyslových komponent a nízkonákladových struktur.

  • Odklad roveru VIPER

    Odklad roveru VIPER

    Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

  • Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

    Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

    Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.

  • SLS v hale VAB nezahálí

    SLS v hale VAB nezahálí

    Během závěrečných příprav rakety SLS na misi Artemis I proběhlo i hledání zdroje netěsnosti vodíkového potrubí, která se objevila během poslední zkoušky WDR. Ukázalo se, že jde o uvolněný díl na vnitřní stěně motorové sekce rakety, kde se připojuje přívodní potrubí zkapalněného vodíku. Díl označovaný jako collet má tvar kruhu s rozměrem přibližně sevřené pěsti a během sestavování pomáhá navést rychlospojku na správné místo. Týmy tento díl opraví, ale nejprve musí vstoupit do motorové sekce. Souběžně s touto činností probíhají i další plánované činnosti, které souvisí s předstartovní přípravou. Technici již vyměnili těsnění na rychlospojkách stojanů TSMU (tail service mast umbilical) a čeká na ně opětovné připojení spojovací desky, k čemuž ale dojde, až bude opraven uvolněný collet.

  • Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

    Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

    Na základně firmy Northrop Grumman v Promontory v Utahu je v těchto dnech hodně živo. Zástupci firmy společně se svými kolegy z agentury NASA tady provádí závěrečné přípravy před zkouškou, která bude stát za to. 21. července má proběhnout statický zážeh plnorozměrového pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS (Space Launch System). Samotný statický zážeh tohoto testovaného motoru bude představovat nejviditelnější fázi zkoušky FSB-2 (Flight Support Booster 2). Jejím cílem je zhodnotit výrobní procesy, ale i materiály, které mají vylepšit vlastnosti pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise realizované v rámci programu Artemis.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗