OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další kosmonautikou nabitý týden je za námi a pro vás je nyní přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které uplynulý týden přinesl. Kosmotýdeník v hlavním tématu tentokrát představí zprávu, že NASA nakoupila další pět misí lodi Crew Dragon pro dopravu posádek astronautů na palubu Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme například na připravovaný první start rakety Terran 1, anebo na vývoz super rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Raketa Rocket 3.3 od firmy Astra Space se připravuje na svůj další start s družicemi TROPICS, který by měl proběhnout už zítra v 18:00 hodin našeho času. Dvě družice TROPICS, které se skrývají pod aerodynamickým krytem, budou mít za úkol měřit teplotu a vlhkost v tropických oblastech s velmi krátkým rozestupem. Tato data vědcům umožní studovat dynamické procesy, které se vyskytují v jádru bouře. Tyto dvě družice budou první kusy malé konstelace TROPICS, která bude čítat celkem 6 družic. Každá z nich má velikost 36 × 10 × 10 centimetrů a hmotnost 5,34 kilogramů.
Když 8. června vydala NASA článek o tom, že Teleskop Jamese Webba zasáhl mezi 23. a 25. květnem mikrometeoroid, zpracovali jsme toto téma do článku, který na našem webu vyšel 9. června jen pár hodin po vydání původní zprávy. Článek podrobně popsal celou situaci a nechybělo ani ujištění, že dopad neměl závažný vliv na kvalitu získaných dat. Mnoha čtenářům však chyběla informace, jak konkrétně experti v pozemním středisku zjistili, že k tomuto nárazu (i předešlým čtyřem menším) došlo. V původním článku informace nebyla a selhala i snaha o hledání odpovědi na jiných místech internetu. Nakonec padla volba, že nebudeme chodit, jak se říká, ke kovaříčkovi, ale půjdeme rovnou ke kováři – napsal jsem tedy do NASA.
Základní konstrukce sondy Europa Clipper byla přesunuta do kalifornské jet Propulsion Laboratory. Během následujících dvou let tu inženýři a technici dokončí manuální sestavování sondy, kterou pak budou čekat testy. Ty prověří, zda dokáže přečkat nelehkou cestu k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Doručené tělo sondy tvoří její hlavní jádro. Na výšku měří 3 metry a na šířku 1,5 metru. Jedná se o hliníkový válec s integrovanou elektronikou, komunikačními prvky, kabeláží a pohonným systémem. Až se na tento základ připojí fotovoltaické panely a další výklopná zařízení, bude mít Europa Clipper rozměry srovnatelné s SUV. Po vyklopení fotovoltaických panelů se pak dostane na velikost basketbalového hřiště. Půjde o největší sondu, jakou kdy NASA vypravila na meziplanetární misi.
Před několika týdny jsme psali o tom, že se experti agentury NASA rozhodli dokončit rozevírání fotovoltaického panelu sondy Lucy, který se po startu otevřel pouze částečně a nezaaretoval se v kompletně otevřené poloze. NASA nyní oznámila, že je zhruba v polovině tohoto několikafázového procesu. 9. května sonda dostala pokyn, aby současně aktivovala primární i záložní vinutí motoru, což mělo vytvořit větší točivý moment. Vše fungovalo správně a došlo k navinutí části volného lanka, které se stará o rozevření panelu. Po několika krátkých aktivacích (aby se motor nepřehřál) byl pokus přerušen, aby bylo možné analyzovat výsledky. Data ukázala, že proces otevírání probíhal podobně jako při pozemních testech. Tým tak mohl přistoupit ke druhé fázi svého snažení. Analýza totiž také ukázala, že zbývá navinout ještě část lanka.
Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelnou součástí provozu všech kosmických sond, které během svých dlouhých a produktivních vědeckých misí v kosmu běžně zažívají mnoho takových mikrokolizí. Mezi 23. a 25. květnem se jedna taková drobná částice trefila do jednoho ze segmentů primárního zrcadla Teleskopu Jamese Webba. Po prvotním zhodnocení tým zjistil, že teleskop i nadále pracuje na úrovni, která i navzdory okrajově zaznamenatelnému účinku na data stále překračuje všechny požadavky. Stále však probíhají pečlivé analýzy a měření. Impakty mikročástic budou následovat i v budoucnu po celou dobu provozu. Však se také s těmito jevy počítalo už při stavbě a testech zrcadel na Zemi. Po úspěšném startu, rozložení a zarovnání je stav JWST na začátku aktivní služby lepší, než se čekalo. Observatoř je tak připravena provádět vědu, ke které byla navržena.
Po dvoutýdenní přestávce od startů raket Falcon 9 je na dnešní den 8. června naplánován start s družicí Nilesat-301. Startovat se bude z floridské rampy číslo 40 a pod aerodynamickým krytem bude schovaná další egyptská telekomunikační družice řady Nilesat. Družici postavila firma Thales Alenia Space na platformě 4000B2 a hmotnost družice i s pohonnými látkami dosahuje 4 100 kilogramů. Družice bude umístěna na 7° západní délky. Bude poskytovat internetové služby a zajišťovat přenos televizního i rozhlasového vysílání v severní Africe a středním východu. Úkolem Nilesatu-301 bude nahradit již dosluhující Nilesat-201.
Firma SpaceX společně s NASA rozhodla o odkladu startu nákladní mise lodi Dragon 2 k Mezinárodní kosmické stanici, který byl plánován na tento týden. Odklad má umožnit prozkoumat potenciální únik pohonné látky detekovaný během tankování kosmické lodi na Mysu Canaveral. Start této lodi na raketě Falcon 9 měl proběhnout tento pátek ráno místního času z rampy 39A na floridském Kennedyho středisku. Oficiální místa neoznámila žádný náhradní termín startu této zásobovací mise. Tiskový mluvčí NASA pouze oznámil, že ke startu nedojde v pátek 10. června.
Zkušební verze modulu s užitečným nákladem evropské mise Plato, která má detekovat exoplanety, podstoupila prodloužený pobyt v největší evropské vakuové komoře, aby mohli inženýři vyhodnotit jeho výdrž vůči kosmickým podmínkám. Věda je široce rozkročená a proto používá různé nástroje. Někdy je zapotřebí jeden velký snímač, jindy velké množství malých. Mise Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) má za úkol detekovat exoplanety o velikosti Země a využije k tomu pole 26 kamer. To umožní prodloužená pozorování konkrétních hvězd. Kombinace kamer zachytí droboučké variace jasu hvězd způsobené přechodem exoplanety přes jejich kotouček, což odstíní část světla.
První sestavená raketa SLS (Space Launch System) s lodí Orion pro lunární misi Artemis I se vrátila na startovní rampu 39B na Kennedyho středisku. Tady by měla dokončit poslední významnou zkoušku před svým premiérovým startem, který je plánován na letošní rok. Během května proběhla řada oprav a údržbářských prací – ať už v hale VAB (Vehicle Assembly Building) nebo i na dusíkovém zásobníku. Dubnové pokusy o dokončení zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal), při které se provádí cvičný předstartovní odpočet, byly přerušovány několika výpadky dodávky plynného dusíku z nedalekého zásobníku, ale jejich definitivní zastavení znamenaly až problémy s konektory pro tankování obou stupňů rakety na mobilní vypouštěcí plošině. Zástupci týmu zodpovědného za pozemní systémy i lidé od hlavního dodavatele služeb pro provedení startu (firmy Jacobs) očekávají, že by letové i pozemní systémy mohly být na další pokus o WDR připraveny zhruba dva týdny poté, co raketa dorazí na startovní rampu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.