Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vesmírné výzvy – Listopad 2023

VV_2023_11

Divácky nejatraktivnější událostí právě končícího měsíce byl bezesporu druhý integrovaný let rakety SuperHeavy a lodi Starship. Uskutečnil se také průlet sondy Lucy kolem planetky Dinkinesh. Nových zásob se od mise CRS-29 dočkala Mezinárodní kosmická stanice. Na této stanici se v listopadu uskutečnil americký výstup do volného kosmického prostoru. Naši východní sousedé se mohou pochlubit družicí VERONIKA na oběžné dráze, která letěla spolu s misí Transporter-9. Do kosmu se vydala třetí dvojice družic O3b mPOWER. Závěr bude patřit dlouhému statickému zážehu rakety Ariane 6. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon začíná budovat jihokorejskou síť

Jižní Korea před lety oznámila, že v rámci Projektu 425 vybuduje svou první družicovou zpravodajskou síť. Z celkového počtu pěti družic se má v jednom případě jednat o optickou průzkumnou družici a ve zbylých čtyřech případech o družice radarové. Nyní se Projekt 425 dostává na pomyslný začátek, jelikož jej čeká první start (označovaný F1). O vynesení zmíněného elektrooptického teleskopu pro pozorování v infračervené části spektra se postará Falcon 9, který odstartuje 1. prosince v 19:19 z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Těšit se můžeme na návrat prvního stupně na pevninskou plochu LZ-4.

Nezvyklý pohled na horizont Marsu

Mars Odyssey

Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.

ŽIVĚ: Startuje poslední letošní loď k ISS

Pokud nedojde k odkladu, měla by raketa Sojuz 2.1a zažehnout 1. prosince v 10:25 našeho času své motory a opustit vzletovou rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Necelých devět minut po startu by pak měl tento nosič doručit na oběžnou dráhu svůj náklad – bezpilotní kosmickou loď Progress MS-25. V jejích útrobách bychom našli pohonné látky, zásoby pro posádku, ale i vědecké experimenty. Progress stráví na oběžné dráze zhruba dva dny volným letem. Jeho připojení k Mezinárodní kosmické stanici na modul Poisk se plánuje na 3. prosince. Zatímco připojení Vám okomentujeme živě a česky, start bohužel z časových důvodů nestíháme a proto Vám jej nabízíme formou originálních přenosů – jak od Roskosmosu, tak od NASA TV.

Posádka Artemis II si podepsala raketu

Astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA a Jeremy Hansen z Kanady, kteří tvoří posádku mise Artemis II, svými podpisy ozdobili adaptér OSA, který spojí raketu Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion. K tomuto symbolickému činu došlo 27. listopadu na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Zmíněný adaptér OSA se nachází v nejvyšší části rakety SLS, která vyrazí na misi Artemis II s touto čtveřicí astronautů v lodi Orion určené k pilotovanému obletu okolo Měsíce.

60. výročí motoru RL10

Raketový motor RL10 s dlouhým rodokmenem se v pondělí 27. listopadu dočkal významného jubilea. V tento den uplynulo 60 let od chvíle, kdy tento kyslíkovodíkový motor debutoval na horním stupni Centaur. 27. listopadu 1963 se motor RL10 stal prvním motorem spalujícím směs kapalného kyslíku a vodíku, který byl zažehnut v kosmickém prostoru. Ke zmíněné premiéře došlo v době plné změn. Vždyť k atentátu na J. F. Kennedyho uplynulo v době startu pouhých pět dní. Během následujících 60 let se do kosmického prostoru dostalo 522 motorů RL10, přičemž lví podíl na tomto čísle mají lety na raketách Delta a Atlas od United Launch Alliance. Tyto motory totiž najdeme na horních stupních Delta Cryogenic Second Stage a Centaur.

Přístroj AWE posílá první data

Přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment).

V sobotu 18. listopadu ve 20:00 SEČ byla na Mezinárodní kosmické stanici dokončena instalace přístroje AWE. S pomocí dálkově ovládaného manipulátoru Canadarm2 inženýři nejprve vyjmuli AWE z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) nákladní lodi Dragon 2, k čemuž došlo jen pár dní poté, co tato loď dorazila ke stanici. Následně byl stejný manipulátor využit k usazení AWE na platformu EXPRESS Logistics […]

Stavba teleskopu SPHEREx je v plném proudu

Vizualizace teleskopu SPHEREx

Klíčové části americké mise SPHEREx (Specto-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) se pomalu začínají sbíhat na jedno místo, aby mohl vzniknout teleskop, který vytvoří mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Nový kosmický dalekohled se již pomalu začíná podobat stavu, ve kterém bude, až dorazí na oběžnou dráhu Země, kde začne mapovat celou oblohu. Základní tvar nové observatoře připomíná ze všeho nejvíce asi kravský zvonec, byť na výšku měří 2,6 metru a na šířku dokonce 3,2 m. Tento nezaměnitelný tvar dodávají teleskopu fotonové štíty, které byly sestaveny v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii.

Simulace provozu MSOLO a TRIDENT

Tým inženýrů se 2. listopadu podílel na simulačním nácviku zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Úkolem cvičení, ke kterému došlo v Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku, bylo připravit integrovaný tým pro PRIME-1 (tvořený inženýry, kteří jsou zodpovědní za spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations) a vrtačku TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain) od Honeybee Robotics) na provoz zařízení na povrchu Měsíce. Tým se během nácviku věnoval posílání pokynů na zařízení, které se v té době nacházelo v hale patřící firmě Intuitive Machines v Houstonu.

Dlouhý zážeh Ariane 6

23. listopadu prošla nová raketa agentury ESA rozsáhlým plnorozměrovým nácvikem startovních procesů. Pozemní týmy prošly kompletní sekvenci předstartovního odpočtu, po které následoval sedmiminutový plný zážeh motoru centrálního stupně, který bude pracovat i při skutečném letu vstříc oběžné dráze. V rámci této zkoušky však nedošlo k zažehnutí pomocných motorů na tuhé pohonné látky (které jsou pro tyto testy inertní) a Ariane 6 tak zůstala sedět na startovní rampě evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně – přesně tak, jak podle očekávání měla. Zážeh byl sice asi o minutu kratší, než se plánovalo, ale agentuře ESA zřejmě nasbírané údaje stačí.