Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Na ISS se přepisovaly rekordní tabulky

Mezinárodní kosmická stanice byla dnes dopoledne svědkem situace, při které došlo k překonání světového rekordu v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze. Až do dneška držel prvenství v této disciplíně ruský kosmonaut Gennadij Padalka s úctyhodným skóre 878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund, které nasbíral během svých pěti kosmických výprav. ŽE jeho rekord vezme za své, se vědělo, už když se vloni v září vydal na oběžnou dráhu Sojuz MS-24. Jeho velitelem byl totiž Oleg Kononěnko, který mířil na svou pátou kosmickou misi. Matematika tedy říkala, že by jej překonání rekordu mohla zbavit pouze mimořádná situace spojená s předčasným návratem na Zemi. K ničemu takovému nakonec nedošlo a dnes v 9:30:08 SEČ se Oleg Kononěnko dostal na první místo v souhrnné délce pobytu na oběžné dráze.

Kosmotýdeník 594 (29.1. – 4.2.)

Dream Chaser

Další týden je za námi a před vámi je tak již tradičně pravidelné týdenní shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na závěrečné testování nového nákladního raketoplánu Dream Chaser, který se už v první polovině roku chystá na první misi k Mezinárodní kosmické stanici a doplní tak dvojici současných amerických nákladních lodí. V dalších tématech se podíváme na odklad návratu mise Axiom-3, pozorování bouřky z paluby ISS či aktuální stav přípravy očekávané mise Europa Clipper. Nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zkoušky testovací Ariane 6 končí

Zástupci firmy Ariane Group i agentur ESA a CNES úspěšně 30. ledna dokončili zkoušky odpojování a odtažení kryogenních přívodních systémů nové vzletové rampy pro Ariane 6. Tato činnost značí začátek demontáže zkušebního modelu Ariane 6, který nyní uvolní místo pro první start. Fáze kombinovaných testů s využitím pohonných látek je nyní ukončena a nová evropská raketa je na cestě ke svému premiérovému startu. Testovací model, který se nachází na rampě kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, měří na výšku 62 metrů. V zásadě je stejný jako produkční model Ariane 6, který odsud snad již relativně brzy odstartuje. Rozdíl je v zásadě pouze v pomocných urychlovacích stupních, které nejsou certifikovány pro to, aby byly součástí letového exempláře.

Na ISS dorazila první 3D tiskárna na kov

V rámci zásobovací mise lodi Cygnus NG-20 se na oběžnou dráhu vydala 3D tiskárna pracující nikoliv s plastem, ale kovem. Za tímto v kosmonautice prvním krokem svého druhu, stojí Evropská kosmická agentura ESA. „Tato nová 3D tiskárna kovových dílů představuje světové prvenství. Přichází v čase rostoucího zájmu o výrobu v kosmickém prostředí,“ vysvětluje Rob Postema z ESA a dodává: „3D tiskárny na bázi polymerů se již na oběžnou dráhu dostaly a na palubě ISS se používají. Plastový materiál se v tiskové hlavě ohřívá a poté je uložen na požadované místo, čímž vrstvu po vrstvě vzniká požadovaný tvar. 3D tisk kovu představuje větší technologickou výzvu, protože pracuje s mnohem vyššími teplotami a kov se taví pomocí laseru. Kvůli tomu je potřeba zajistit bezpečí posádky i stanice samotné, ačkoliv možnosti údržby jsou vlemi omezené. Pokud však projekt uspěje, mohly by pevnost, vodivost a tuhost kovu poslat kosmický 3D tisk na novou úroveň.“

Vesmírné výzvy – Leden 2024

VV_2024_01

Začátek roku byl doslova napěchovaný kosmonautickými událostmi. Proto lednové Vesmírné výzvy atakují téměř hodinu. Zde je rychlý přehled témat, která jsou zpracována v reportážích: přistání landeru SLIM na Měsíci, start první rakety Vulcan a problémy landeru Peregrine, konec marsovského vrtulníku Ingenuity, odklady misí Artemis, otevření pouzdra se vzorky sondy OSIRIS-REx, start mise Cygnus NG-20 na Falconu 9, starty indické kosmické observatoře XPoSat, čínsko-evropské observatoře Einstein Probe, družice Ovzon-3 nebo rakety Gravity-1 a odlet nákladní lodi Tianzhou 6 a přílet Tianzhou 7. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Arno Allan Penzias (1933 – 2024)

Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-20 přilétá k ISS

30. ledna byla nákladní kosmická loď Cygnus dopravena na oběžnou dráhu raketou Falcon 9, poslední lednový den strávila prováděním manévrů, které ji mají donést k Mezinárodní kosmické stanici. 1. února okolo 12:20 našeho času by mohla být tato loď zachycena staničním manipulátorem Canadarm 2, aby mohlo dojít k jejímu připojení k ISS. Proces zachycení si nechceme nechat ujít a proto Vás zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Jak sonda LRO zaměřila laserem indický lunární lander

Družice LRO

Vůbec poprvé se u Měsíce podařilo vyslat z americké sondy laserový puls, který zasáhl zařízení o velikosti sušenky na indickém landeru Vikram, který pobývá na povrchu Měsíce. Tento úspěšný experiment otevírá dveře k novému stylu přesné lokalizace cílů na povrchu Měsíce. 12. prosince 2023 ve 21:00 SEČ zamířila americká sonda LRO svůj laserový výškoměr směrem k landeru Vikram, který pobývá u kráteru Manzinus v širším okolí jižního pólu Měsíce. Obě tělesa v okamžiku vyslání signálu dělilo zhruba 100 kilometrů. Poté, co sonda LRO zachytila světlo, které se odrazilo od amerického koutového odražeče na Vikramu, odborníci z NASA věděli, že jejich metoda konečně funguje.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon poprvé vynáší Cygnus

Jak bohužel všichni víme, tak válka na Ukrajině se promítla do všech oborů a to i do kosmonautiky. Raketa Antares 230+, která dlouhá léta sloužila k vynášení kosmických lodí Cygnus, je nyní kvůli zlikvidování výrobních závodů právě na území Ukrajiny vyřazena z provozu. Ve vývoji již je její nástupce a to Antares 300, do jejíhož prvního startu ovšem chybí minimálně rok. Jelikož je třeba stále pokračovat ve vynášení lodí Cygnus, které dopravují zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici, podepsala firma Northrop Grumman kontrakt se SpaceX na vynesení tří lodí Cygnus na Falconu 9 a právě dnes má proběhnout první start.

Je pod povrchem u rovníku Marsu voda?

Mars Express

Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v této části planety. Před 15 lety studovala sonda Mars Express oblast označovanou jako MFF (Medusae Fossae Formation) a odhalila zde docela masivní ložiska až do hloubky 2,5 kilometru. T těchto prvotních pozorování nebylo jasné, čím jsou tato ložiska tvořena, ovšem aktuální průzkum nyní přinesl odpověď.