Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ: Další várka družic Starlink je připravena

Internet. V dnešní době je to asi jedna z nejdůležitějších a nejpotřebnějších věcí, kterou potřebujeme k životu v dnešním moderním světě. Pro většinu lidí, které známe je internetové připojení celkem běžná věc. Ovšem jsou na Zemi i místa, kde internet vůbec neznají, nebo je internetové připojení velmi těžko dostupné. To se má ale změnit. Společnost SpaceX, kterou jistě velmi dobře znáte, totiž již delší dobu buduje v kosmu svou konstelaci družic Starlink, které mají v budoucnu zajistit internetové připojení po celé naší planetě. SpaceX tyto družice do kosmu vysílá s opravdu velkou kadencí. Tomu nasvědčuje i to, že další várka těchto družic je už pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9 připravena ke startu. Konkrétně se bude jednat o 48 kusů těchto družic a stejně jako minulá várka jsou i tyto družice určeny pro takzvanou „Group 4“. Tato skupina družic Starlink obíhá Zemi ve výšce 540 km a se sklonem 53,2° vůči rovníku. Co se týče nějakých zajímavostí o samotných družicích, tak za zmínku stojí například laserová pojítka, která družicím Starlink slouží k vzájemné komunikaci na orbitě. V průběhu budování této konstelace se družice Starlink různě vyvíjely. Jedním z takových upgradů je sluneční clona, která snižuje viditelnost družic. SpaceX tak učinila poté, co jim z řad převážně amatérských astronomů přišly stížnosti na přílišnou viditelnost družic. Sbírku zajímavostí zakončíme konstrukcí samotných družic, která je provedena tak, aby při vstupu do atmosféry celá družice shořela.

Astra oznámila příčinu nehody Rocket 3.3

Firma Astra Space oznámila příčinu selhání mise ElaNA-41, která se uskutečnila 10. února 2022. Zajímavostí je, že firma neohlásila pouze jednu závadu, která způsobila ztrátu mise, ale hned dvě. Start se uskutečnil 10. února ve 21 hodin našeho času. První stupeň pracoval bez problémů, ale během oddělení stupňů došlo k anomálii vedoucí k tomu, že horní stupeň nedosáhl oběžné dráhy. Už na záběrech během přímého přenosu jsme mohli vidět jednu ze dvou závad a tou bylo špatné oddělení aerodynamického krytu. Nakonec se ale ukázalo, že i kdyby se kryt správně oddělil, měla by raketa další problém. Jaký? Nato se pojďme teď podívat.

Psyche dostala obří fotovoltaické panely

Sonda Psyche má startovat už v srpnu. Byl proto nejvyšší čas, aby dostala fotovoltaické panely a přiblížila se dokončení integrační fáze. Nyní je již téměř připravena na 2,4 miliardy kilometrů dlouhou cestu k záhadné a na kovy bohaté planetce stejného jména. Poté, co byly k jejímu tělu připojeny dva obří skládací fotovoltaické panely, proběhlo jejich rozložení na délku a opětovné složení. „Vidět poprvé plně sestavenou sondu je skvělý zážitek plný hrdosti,“ přiznává Brian Bone z JPL v jižní Kalifornii, který vede sestavování, testy a předstartovní provoz mise a dodává: „Tohle je opravdu zajímavá fáze. Cítíte, jak se všechno spojuje.“

Testy antény pro misi k Venuši

Jak nejlépe na Zemi otestovat anténu kosmické mise, která musela být výrazně zvětšena, aby dokázala nahlédnout do podpovrchových vrstev jiné planety? Přesně takovou otázku řešili experti španělské firmy SENER, kteří pracují na kandidátském návrhu konstrukce antény pro evropskou misi EnVision. Ta by měla prozkoumat Venuši od jejího jádra až po nejvyšší vrstvy oblaků. K vyřešení výše popsaného problému se nakonec inženýři rozhodli připojit prototyp svého návrhu k horkovzdušnému balónu.

Motory SLS na tuhé pohonné látky se změní

Úsměvy na tvářích se měnily na výrazy beznaděje. Ještě před chvilkou kontrolovaně letící ohnivá koule se z neznámého důvodu nebývale roztáhla, a vydala do všech možných směru. Takto by rozhodně bezproblémový start do kosmu vypadat neměl. Burácení motorů ustalo a nebylo slyšet nic… Zavládlo podezřelé ticho. Byly vidět padající černé věci z nebe. Nevěřící, a nic netušící publikum právě sledovalo smrt 7 dobrodruhů, jejichž cesta do vesmíru se nepovedla. Bylo jasné, že raketoplán Challenger se do vesmíru už nedostane. Viníkem havárie byl sice jeden z pomocných motorů na tuhé palivo, ale byla to právě NASA, která cestou ke hvězdám zapomněla na to nejdůležitější – na bezpečnost.

Testy přístroje pro rover VIPER

Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.

Kosmotýdeník 494 (28.2. – 6.3.)

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní nachystáno nejnovější vydání Kosmotýdeníku, který jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start čínské rakety CZ-2C, která zahájila výstavbu nové čínské konstelace družic. V dalších tématech se podíváme fotky ze startu Atlasu V, novou kompozitní nádrž od Boeingu, anebo na smutný osud letadla Mrija. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Začíná sestavování Europa Clipperu

Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.

SLEDUJEME: Dopady ruské invaze na kosmonautiku

Ruský vpád na Ukrajinu má samozřejmě ohromný dopad na velké množství oborů. Kosmonautika se v tomto ohledu nijak neliší. Ve srovnání se ztrátami na lidských životech jsou samozřejmě dopady na kosmonautiku nicotné, ovšem vzhledem k zaměření našeho webu se právě na dění v tomto oboru zaměříme. V rámci tohoto průběžně aktualizovaného článku budeme sledovat novinky, které se týkají mezinárodních kosmonautických projektů, ale i všech dalších. Kromě toho si ale také shrneme alespoň ty nejdůležitější momenty, které přinesly dny před vydáním tohoto článku.

ŽIVĚ A ČESKY: Další Starlinky a jedenáctý start prvního stupně

Ve čtvrtek 3. března nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Mise Starlink 4-9 míří do 4. orbitální slupky, která má sklon 53,2° vůči rovníku a po dokončení bude čítat 1584 družic. Každá družice je vybavena jedním halovým motorem, jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi fázovými anténami a dvěma parabolickými anténami. Družice Starlink v1.5 jsou navíc vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci. Dále jsou vybaveny sluneční clonou, aby se od družic neodráželo světlo. Při této misi vynese Falcon 47 družic Starlink.