Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Pokec s kosmonautixem – březen 2022

Další měsíc nezadržitelně spěje ke svému konci a máme tu opět poslední pátek v měsíci. To je jasné znamení, že přichází čas na tradiční pokec s kosmonautixem – dnes již ve 39. pokračování. Opět se na vás těšíme při tradičním zhruba dvouhodinovém živém vysílání, v rámci kterého odpovídáme na dotazy o kosmonautice, které nám diváci napíší do chatu. O tématech v tomto pořadu rozhodujete svými dotazy právě Vy. Pokud tedy máte dnes večer čas a chuť, velice rádi Vás přivítáme na našem přátelském povídání.

Bude SpaceX náhradou za chybějící rakety Sojuz?

Válečný konflikt na Ukrajině stále pokračuje, a fakticky čím déle bude trvat, tím horší dopady bude mít. Kosmonautiky nevyjímaje. Nejvíce ovšem doposud všechny akce paradoxně bolí nejvíc právě Roskosmos, potažmo Rusko, které je v rétorice nejhlasitější. Zákazníci se stahují a spolupráce vázne, a to dokonce i na Mezinárodní kosmické stanici, která dlouho odolávala politické situaci na Zemi. Jedním z největších komerčních zákazníku rakety Sojuz posledních let byla společnost OneWeb. Ta po nedávném odchodu od Roskosmosu hlásí, že má řešení. Je to sice zcela logické rozhodnutí, byť nečekané zároveň. Navíc přišlo rychleji, než by asi kdokoli čekal. A rychlých změn je víc.

V Crew Dragonu poletí další Evropan

Dánský astronaut Andreas Mogensen se dočkal letové nominace na dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Očekává se, že by jakožto pilot lodi Crew Dragon mohl odstartovat v blíže neupřesněném termínu mezi polovinou roku 2023 a začátkem roku 2024 na misi Crew-7, do které je nominována také Američanka Jasmin Moghbeli a Kanaďan Jeremy Hansen, které čeká kosmická premiéra. Andreas kromě toho dostal i nominaci do záložní posádky mise Crew-6. Mogensenovu nominaci 24. března oznámil ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher na národní kosmické konferenci dánského ministerstva pro vysoké školství a vědu. Andreas se tak dočká své první dlouhodobé kosmické mise. Zatím má na svém kontě pouze ani ne desetidenní pobyt na Mezinárodní kosmické stanici z roku 2015, který můžete znát také pod názvem mise Iriss.

První evropská družice MTG-I prošla testy

S tím, jak je lidstvo stále častěji a intenzivněji ohroženo extrémními projevy počasí, roste význam rychlých a přesných předpovědí. ESA a Eumetsat nyní intenzivně pracují na zajištění nepřetržitého proudu meteorologických dat z družic v dalších desetiletích. Tyto naměřené údaje budou ve srovnání s těmi, které máme dnes, mnohem přesnější a také k nám dorazí rychleji. 23. března se slavil Mezinárodní meteorologický den a Evropská kosmická agentura při této příležitosti oznámila, že první exemplář z nové generace meteodružic, konkrétně Meteosat Third Generation Imager (MTG-I), prošel kritickým souborem testů, což mu otevřelo cestu ke startu plánovanému na prosinec.

ŽIVĚ: Americko-německý výstup z ISS

Američan Raja Chari a jeho německý kolega Matthias Maurer by se měli ve středu vydat do volného kosmického prostoru. Chari, který zažije druhý výstup v životě, oblékne jakožto velitel výstupu  skafandr s červenými pruhy, Maurer, kterého čeká v tomto směru premiéra, bude mít čistě bílý oblek. Jejich výstup by měl v první řadě obnášet instalaci propojek hadic ve ventilovém modulu chladicího systému, ale na dvojici čekají i další úkoly. NASA na svém webu avizovala, že se bude na určená místa vnějšího pláště instalovat tepelná izolace, ale i některé elektronické systémy. Dvojice bude natahovat kabeláž, modernizovat sestavu kamer s vysokým rozlišením a kromě příhradové konstrukce se dostanou i na moduly Kibó a Columbus – dojde třeba k propojení plošiny Bartolomeo, aby na ni v budoucnu mohl manipulátor umístit vědecké přístroje.

SpaceX slaví 20 let! 2/2

V minulém dílu věnovaném rekapitulaci úspěchů i neúspěchů firmy SpaceX, jsme se zaměřili na rakety Falcon 1, všechny verze rakety Falcon 9, Falcon Heavy, a také nehody, které se firmě SpaceX nevyhnuly. V dnešním díle se podíváme na vývoj kosmické lodě Dragon, Dragon 2 a Crew Dragon. Dále bude řeč o pilotovaných misích, družicové konstelaci Starlink a na úplný konec se podíváme na vývoj systému Superheavy Starship, který by nás mohl jednou dopravit na Mars. Pokud jste nečetli první díl, určitě si ho přečtěte, protože tento druhý díl na něj navazuje. Teď už se ale pojďme podívat na kosmickou loď Dragon.

Navrhněte logo mise Planetum-1

Start dalšího českého CubeSatu se nezadržitelně blíží – už letos v červnu by měl Falcon 9 vynést na oběžnou dráhu společně s dalšími družicemi i český CubeSat Planetum-1, za kterým stojí organizace Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium. Organizátoři se nyní obrací na veřejnost, která má možnost vytvořit pro tuto misi logo. Autor vybraného návrhu kromě dobrého pocitu z výhry i skutečnosti, že jeho jméno bude laserem vygravírováno do letového exempláře. Výherce se navíc může těšit na doživotní volný vstup do všech středisek Planetum (vyjma speciálních akcí jako jsou například koncerty).

Nová ruská duální komunikační družice

Na úterních 13:00 SEČ je plánován start nosné rakety Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M. Tento nosič má startovat z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti a nákladem při této misi bude družice Meridian-M n°20L. Tato telekomunikační družice by měla zamířit na velmi protáhlou oběžnou dráhu Molnija (900 × 39 000 km se sklonem 65° vůči rovníku). Družice programu Meridian-M mají duální režim. Primárně slouží armádní komunikaci, ale využívají se i k civilním účelům. Výrobcem této komunikační družice je výrobní závod ISS Rešetněv a odhaduje se, že družice neváží více než dvě tuny. Jejím úkolem by mělo být zajištění komunikace s loděmi a letouny, které se pohybují v oblasti Severního ledového oceánu, ale i s pozemními stanicemi na Dálném Východě a na Sibiři.

Nový přírůstek do sítě DSN

V rámci dlouhodobých snah o navýšení komunikační kapacity systému Deep Space Network (DSN), který funguje tak trochu jako komunikační ústředna pro meziplanetární výpravy, se celý systém dočkal nové antény – celkově své již čtrnácté. Nejnovější přírůstek do rodiny obřích antén agentury NASA umožní inženýrům a vědcům na Zemi komunikovat se stále větším počtem sond, které prozkoumávají Sluneční soustavu. Nová třicetičtyřmetrová anténa se oficiálně označuje jako Deep Space Station 53 (DSS-53) a našli bychom ji u španělského Madridu – na jednom ze tří míst na celém světě, kde má síť DSN svá střediska. Anténa, která již vstoupila do služby, je spravována agenturou NASA díky povolení od španělského Národního institutu letecko-kosmických technologií (Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial). Na oslavu dokončení stavby DSS-53 dorazil 16. března i španělský král Filip VI. spolu s dalšími zástupci NASA, Španělska a USA.

Kosmotýdeník 496 (14.3. – 20.3.)

Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.