Falcon 9
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
Stará pravda říká, že všechno je jednou poprvé a tak se včera poprvé od začátku roku 2019 stalo, že poslední pátek v měsíci byl na našem webu bez pravidelného Pokecu s kosmonautixem. Tuto anomálii beru plně na svá bedra, ale rozhodně se nemusíte bát, že byste o třiašedesátý díl tohoto pořadu přišli. Oproti tradičnímu poslednímu pátku v měsíci se tentokrát posouváme o jeden den na sobotu 27. dubna, přičemž vše ostatní zůstává při starém – začínáme v osm hodin večer a v průběhu cca dvouhodinového živého vysílání budeme odpovídat na dotazy, které diváci napíší do YouTube chatu. Ještě jednou se omlouvám za zpoždění a moc se na všechny těším u odloženého přenosu.
V červnu roku 2023 vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX sdílenou misi Transporter – 8. V rámci této mise bylo na palubě i zařízení společnosti Varda Space, které bylo integrováno společně s kosmickým tahačem Photon společnosti Rocket Lab. Pro společnost Varda Space to znamenalo první misi, jejímž cílem byla výroba farmaceutických produktů v prostředí mikrogravitace. Návrat mise, označené jako W-1, byl původně plánován na měsíc září téhož roku. Nakonec se celá mise neočekávaně protáhla a návratové pouzdro i s výsledky výroby léků v prostředí mikrogravitace dosedlo do pouště v Utahu dne 21. února 2024. Dnešní článek však nepojednává o misi W-1, ale o dopadu, který tato mise přinesla do legislativního prostředí kosmických letů v rámci USA.
Po nezvykle dlouhé pauze v česky komentovaných přenosech se již zítra můžete těšit na další start Falconu 9, tentokrát s prvními dvěma snímkovacími družicemi WorldView Legion. O jejich provoz se bude starat dceřiná společnost MAXAR – firma DigitalGlobe – ovšem stavbu zajistila jiná dceřiná společnost Space System Loral. Konstelaci by po dokončení mělo tvořit šest družic a stane se náhradou za již dosluhující družice GeoEye 1 a WorldView 1 a 2. První stupeň se při této misi pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše.
Po troše důmyslného pátrání mohl tým řídící sondu Voyager 1 poprvé po pěti měsících zkontrolovat stav palubních systémů nejvzdálenějšího lidmi vyrobeného objektu. Poprvé od loňského listopadu totiž začal Voyager 1 opět posílat rozumná a použitelná data o stavu jednotlivých systémů. Cesta tím však ještě nekončí. Další krok bude obnášet pokusy navrátit sondu zpět do režimu, ve kterém by opět začala sbírat vědecká data. Sonda Voyager 1 a její sesterská sonda Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené sondy, které se dostaly do takzvaného mezihvězdného prostoru. Jejich význam pro vědecký výzkum je proto nezpochybnitelný.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta dubnová vychází na 24.4.2024. Tentokrát do Národní technické knihovny (!!! viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne tři atraktivní přednášející: Jiřího Myšku, Vladimíra Kováče a také Jana Bašteckého. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 18:00.
Raketa Ariane 6 je nejnovějším zástupcem rodiny Ariane. Jejím úkolem je vystřídat Ariane 5 a vynášet jak těžké náklady na nízkou oběžnou dráhu Země, tak i kosmické sondy mířící do hlubokého vesmíru. Z čeho se ale tato nová evropská raketa skládá? Evropská kosmická agentura ESA připravila článek, který nový nosič představuje a zmiňuje i zajímavosti jeho jednotlivých částí. Samotná raketa Ariane 6 může měřit na výšku 56 – 62 metrů podle velikosti nákladu a z toho vyplývající velikosti aerodynamického krytu. Je tedy vyšší (a také kolmější) než známá věž v Pise, přičemž před startem bude vážit téměř 900 tun, což ESA přirovnává ke zhruba dvěma kompletně naplněným Boeingům 747-8.
Noví členové oddílu astronautů ESA, tedy Sophie Adenot (FRA), Pablo Álvarez Fernández (ESP), Rosemary Coogan (GBR), Raphaël Liégeois (BEL), Marco Sieber (SUI) a zástupkyně Australské kosmické agentury Katherine Bennell-Pegg, dnes oficiálně zakončili svůj přibližně rok trvající základní výcvik. Dnes proto v Kolíně nad Rýnem (v tamním středisku astronautů ESA) získali osvědčení, které dokazuje jejich vstup mezi plně kvalifikované astronauty, kteří se mohou těšit na kosmické mise. Připomeňme, že zmíněná trojice vzešla ze skupiny zhruba 22 500 zájemců ze všech členských států ESA. V rámci náboru v roce 2022 bylo kromě zmíněných 5 kariérních astronautů vybráno také 12 členů záložního oddílu.
I v dalším týdnu se toho v kosmonautice dělo docela dost. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky se můžete těšit hned na několik témat. Kosmotýdeník se v hlavním tématu věnuje novinkám ohledně výzkumu vulkanického měsíce Io a planety Jupiter. Zejména morfologie na zmíněném měsíci je ještě exotičtější, než se zdálo. Nové vědecké poznatky byly prezentovány ve Vídni přímo od týmu americké sondy Juno. V dalších tématech si například aktualizujeme stav počtu startů raket Falcon 9 v letošním roce, podíváme se na plány na přetlakové lunární vozidlo, které budou využívat astronauti programu Artemis, anebo nás čeká loučení s vrtulníčkem Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V rámci programu Artemis budou NASA a její partneři potřebovat dopravovat na povrch Měsíce rozměrné kusy vybavení, aby mohlo být dosaženo dlouhodobého vědeckého průzkumu Měsíce. Firmy SpaceX a Blue Origin, které byly vybrány jakožto dodavatelé pilotovaných lunárních landerů (viz náhledový obrázek), zahájily vývoj přistávacích modulů pro velkoobjemové náklady, které by měly vyjít vstříc výše zmíněným potřebám. NASA uzavřela s oběma firmami dohody na dopravu astronautů mezi oběžnou dráhou Měsíce a povrchem Měsíce počínaje misí Artemis 3. Agentura následně požádala obě firmy o vypracování nákladních verzí jejich landerů, což by se řešilo formou opce již existujících kontraktů. Tyto nákladní verze by měly být schopny dopravit na povrch Měsíce mezi 12 a 15 tunami užitečného vybavení, přičemž jejich první nasazení by mohlo přijít nejdříve při misi Artemis 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.