sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Lockheed Martin kontrakt v hodnotě 514 milionů dolarů na výstavbu dvou dalších družic GPS 3F.
Izraelská společnost Gilat Satellite Networks plánuje rozšířit své obranné kapacity akvizicí většiny komunikačního byznysu společnosti Comtech souvisejícího s vesmírem,
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
K Mezinárodní kosmické stanici dnes zamíří nová trojice mužů. V kosmické lodi Sojuz MS-26 se na půlroční pobyt na orbitálním komplexu vydají Rusové Alexej Ovčinin a Ivan Vagner, se kterými poletí také Američan Donald Pettit. Ve všech případech jde o zkušené astronauty. Ovčinina čeká třetí kosmická mise, Vagnera druhá a u Pettita půjde dokonce o čtvrtý kosmický let. Právě Američan se stane nejstarším obyvatelem stanice ISS na dlouhodobé misi – je mu 69 let. Start rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na 18:23 našeho času a protože Sojuz MS-26 poletí po superrychlé dráze, měl by se s ISS spojit ještě dnes okolo 21:33 SELČ. Start i připojení Vám nabídneme v našich živě a česky komentovaných přenosech.
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Dnes v 11:23 SELČ odstartovala z floridské rampy LC-39A raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Polaris Dawn má proběhnout především první amatérský výstup do volného kosmického prostoru, nebo testovací datové spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laseru. Z vědeckého hlediska je ale nejzajímavější dráha, na které bude kolem Země kosmická loď kroužit krátce po startu. Apogeum (nejvyšší bod) dráhy se má nacházet ve výšce až 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost od Země od návratu lunární mise Apollo 17 v roce 1972 a také překonání rekordu Gemini XI ze září 1966 v nejvyšší výšce oběžné dráhy pilotované kosmické lodě okolo Země. To skýtá značný vědecký potenciál a nás může těšit, že zde má naše republika své zastoupení.
Po celé řadě odkladů způsobených problémy na pozemní infrastruktuře, počasím nebo nehodou přistávajícího prvního stupně Falconu 9 to konečně vypadá, že by se mohla čtyřčlenná posádka v kosmické lodi Crew Dragon vydat vstříc oběžné dráze. Řeč je samozřejmě o misi Polaris Dawn, při níž je v plánu uskutečnit vůbec první komerční výstup do volného prostoru. Mimo to zamíří Crew Dragon na několik hodin na oběžnou dráhu s rekordní výškou apogea 1 400 kilometrů. Od konce programu Apollo nebyla žádná posádka na takto vysoké dráze. V plánu je mimo jiné také demonstrační spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laserových pojítek.
Americká mise MUSE (Multi-slit Solar Explorer), což znamená česky múza, má studovat atmosféru našeho Slunce. Její příprava se 21. srpna přehoupla přes důležitý milník v podobě úspěšného splnění kritického zhodnocení návrhu. Takzvaný Key Decision Point C zhodnotil předběžný design a program mise, který je zapotřebí k dodržení připravenosti ke startu v roce 2027. Díky úspěšně zvládnutému zhodnocení se nyní projekt MUSE posouvá do Fáze C, která obnáší finalizaci designu mise, ale i výrobu družice samotné i jejích palubních přístrojů.
NASA a vojenská technologická vývojová agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) podepsaly meziagenturní dohodu o spolupráci na demonstraci schopnosti servisování družic na geostacionární dráze, kde stovky družic poskytují komunikační, meteorologické, či vojenské a další služby. V rámci aktuálně uzavřené dohody NASA poskytne své zkušenosti z oboru pro program RSGS (Robotic Servicing of Geosynchronous Satellites) agentury DARPA. Cílem spolupráce je pomoci dokončit vývoj technologií, integraci, testování a nakonec i samotnou demonstraci. Družice vyvinutá v rámci programu RSGS má znamenat pokrok v možnostech inspekce, oprav a vylepšení družic na oběžné dráze.
Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát z České republiky. V Praze totiž proběhla velmi zajímavá simulovaná mise PROMISE zahrnující i výstup na povrch Měsíce, které se mimo jiné účastnil i Aleš Svoboda. Podíváme se na podrobnosti. V dalších tématech se můžete těšit na návrat lodi Starliner z nečekaně dlouhé certifikační mise, průlet sondy BepiColombo kolem Merkuru či návrat čínského tajného malého raketoplánu. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Agentura NASA v pátek 6. září oznámila, že nezahájí tankování dvou sond ESCAPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers), což bylo nezbytným krokem k tomu, aby se stihlo říjnové startovní okno. Ačkoliv stále probíhá hodnocení dalších možných termínů startu, další možnost přijde nejdříve na jaře roku 2025. Rozhodnutí NASA odstoupit od aktuálního termínu startu bylo založeno na zhodnocení připravenosti ke startu a diskusích s provozovatelem nosné rakety New Glenn, firmou Blue Origin, dále Federálním leteckým úřadem, Space Launch Delta 45 Range Safety Organization, ale i ředitelstvím vědeckých misí a programem NASA pro služby spojené se starty. Rozhodnutí bylo přijato, aby se předešlo významným finančním, časovým a technologickým výzvám, které by byly spojeny s případným odstraňováním pohonných látek z nádrží a rozvodů sond v případě odkladu startu, který může být způsoben řadou faktorů.
Pilotovaná testovací mise CFT (Crew Flight Test) kosmické lodi Starliner od firmy Boeing se chýlí ke konci. Loď během příletu k orbitálnímu komplexu trápily problémy s manévrovacími raketovými motory na servisním modulu. V dalších týdnech proto probíhaly jejich zkoušky a dalších několik týdnů se nasbíraná data vyhodnocovala. Agentura NASA nakonec rozhodla, že se Starliner z preventivních důvodů vrátí na Zemi bez posádky. Aktuálně platí, že by k odpojení kosmické lodi od stanice mělo dojít 4 minuty po sobotní půlnoci a v 6:03 našeho času by měla návratová kabina dosednout do Nového Mexika. V tomto článku najdete jednak přímý přenos od NASA, ale i náš psaný online přenos.
Jak temný je vesmír? Astronomové možná konečně našli odpověď na tuto dlouho kladenou otázku. Využili totiž schopnosti i vzdálenou pozici americké sondy New Horizons, aby provedli ta nejpřesnější přímá měření všech dob zaměřená na celkové množství světla, které vesmír vytváří. Více než 18 let po svém startu a devět let po historickém průletu kolem trpasličí planety Pluto je sonda New Horizons vzdálená od země více než 7,3 miliardy kilometrů. Nachází se tak v části Sluneční soustavy, která je dostatečně daleko od Slunce, aby nabídla nejtemnější oblohu dostupnou pro jakýkoli existující teleskop. Poskytuje tak jedinečné pozorovací místo pro měření celkového jasu vzdáleného vesmíru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
