Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Gateway (květen 2022)

Na náhledové fotografii k dnešnímu článku je maketa modulu HALO připravované kosmické stanice Gateway. Maketa bude po dokončení používána pro trénink astronautů v Johnsonově vesmírném středisku NASA. Modul HALO konstrukčně vychází z nákladní kosmické lodi Cygnus. S průměrem modulu 3,07 metru proto astronauti už mají letové zkušenosti, HALO však bude protažený na délku sedmi metrů. Na začátku našeho seriálu měla být prvním pilotovaným letem Orionu ke stanici Gateway mise Artemis 3. Časem se však plán mise změnil a prioritu dostal pilotovaný let na Měsíc. Protože Gateway v té době ještě nemá být na oběžné dráze Měsíce, bylo rozhodnuto připojit Orion přímo k lunárnímu landeru. Přesto přípravy mise v seriálu nadále sledujeme. Návštěva Gateway tak čeká až posádku mise Artemis 4. Minulý díl se zabýval hlavně finančními záležitostmi, čtenáři však měli příležitost zhlédnout i fotografie z výroby Orionů pro Artemis 3 a Artemis 4.

Vadný ventil vyměněn, SLS se na rampu vrátí koncem května

Crawler transporter vezl mobilní vypouštěcí plošinu s raketou SLS.

Od návratu rakety SLS do haly VAB (Vehicle Assembly Building) pracovaly týmy inženýrů na opravě rakety, aby se mohla koncem května vydat zpět na rampu LC-39B a dokončit wet dress rehearsal test. Při této zkoušce se simuluje odpočet před startem, který je zastaven pár vteřin před zážehem motorů. Jedním testem je tak ověřena pozemní infrastruktura, tankování pohonných látek do rakety a také, že jde palivo (kapalný vodík) a okysličovadlo (kapalný kyslík) z rakety bez problémů odčerpat. Zároveň si také pracovníci, kteří řídí start mohou procvičit postupy, které se potom využijí při startu.

Lunární přístroje navržené veřejností

NASA vybrala tři týmy jakožto vítěze výzvy, v rámci které měli vyvinout miniaturní vědecké přístroje, které by jednou mohli astronauti využít při průzkumu Měsíce. Každý tým vytvořil jeden letový exemplář a dva kvalifikační kusy, které začátkem roku dostala NASA k provedení testů. Přístroje o velikosti krabičky na mýdlo by se měly vejít na miniaturní lunární rover. V rámci programu Artemis se mají lidé vrátit na povrch Měsíce, což bude vyžadovat nový hardware pro zajištění dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci. Pro udržitelnou činnost budou muset astronauti využívat zdroje, které na Měsíci najdou – třeba lunární regolit nebo vodu. Z těchto zdrojů si pak vytvoří, co potřebují – ať už se bavíme o kyslíku, palivu, nebo stavebních materiálech pro kosmické konstrukce.

Začala předstartovní příprava sondy Psyche

V pátek jsme Vám přinesli krátký článek informující o příletu sondy Psyche na floridský kosmodrom. Dnes na to navážeme, jelikož se sonda po svém příletu 29. dubna přesunula do přípravné haly Payload Hazardous Servicing Facility na Kennedyho středisku. Tady ji technici vyjmuli z transportního kontejneru, překlopili do vertikální pozice a zahájili závěrečné přípravné kroky na start. V dalších měsících čeká na odborníky celá řada úkolů. Jedná se například o konečné usazení fotovoltaických panelů, opětovné připojení komunikačního aparátu, testy komunikačního systému, plnění pohonnými látkami, nebo o uzavřené do aerodynamického krytu. Poté dokonale připravená sestava opustí přípravnou halu a zamíří ke startovní rampě.

Kosmotýdeník 503 (2.5. – 8.5.)

Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Psyche dorazila na Floridu

Na Floridu dorazil po téměř třech letech první náklad, který by měl letošní rok odstartovat na Falconu Heavy. Ten má na letošní rok naplánovaných celkem pět startů. První je mise USSF-44, druhá Psyche, třetí ViaSat-3 Americas + Aurora 4A, čtvrtá USSF-52 a poslední pátá USSF-67. A právě druhá zmíněná mise (Psyche) se opět posunula o krok blíže startu. Na Floridu dorazila sonda na přelomu dubna a května a nyní ji čekají závěrečné předstartovní přípravy. Psyche z JPL v Kalifornii zamířila na základnu March Air Reserve Base, odkud byla letecky přepravena na Floridu. Tato mise také bude první, při které bude Falcon Heavy vynášet náklad pro agenturu NASA.

Starliner již opět sedí na Atlasu V

Připravená na další pokus o start k Mezinárodní kosmické stanici ISS se opravená kosmická loď Starliner od Boeingu 4.  května vydala k obslužné věži na Mysu Canaveral, čímž začala závěrečná fáze příprav na start, který je zatím plánován na 20. května. Při této testovací misi nebude na palubě žádná posádka, ovšem její úspěch otevře cestu pilotované testovací misi k ISS, která by mohla proběhnout ještě letos, případně v roce 2023. Nosná raketa Atlas V od United Launch Alliance (ULA) by měla startovat 20. května v 0:54 SELČ. Kosmická loď, která bude mít na palubě figurínu astronauta a zhruba čtvrt tuny zásob, by se měla o den později spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí, u které zůstane připojena několik dní. Během té doby se mají ověřovat její systémy a dojde i k přenesení nákladu. Loď se poté oddělí od orbitálního komplexu a odhodí již nepotřebný servisní modul. Znovupoužitelnou návratovou kabinu čeká vstup do atmosféry a sestup na padácích, který bude zakončen měkkým dosednutím do airbagů v oblasti White Sands. Pokud mise OFT-2 odstartuje v plánovaném termínu, mohla by se loď vrátit na Zemi 25. května.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 a Starlink jsou připraveny na další start

Jak už bývá v poslední době zvykem, tak na floridském kosmodromu je rušno. Vývoz rakety SLS na rampu, starty Falconu 9 s pilotovanými Crew Dragony a nespočet dalších aktivit. Jeden z dlouhodobých zvyků je i vynášení dalších a dalších várek družic Starlink a i tentokrát je to hlavní téma tohoto článku. Na floridské startovní rampě LC-39A je již v pozoru raketa Falcon 9, která vynese další část této konstelace. Bude se jednat o misi Starlink 4-17 a už název mise nám klasicky prozradí, že se bude jednat o 17. várku družic pro takzvanou 4. skupinu. Tato skupina o oddělení od horního stupně obíhá Zemi ve výšce 304 – 317 km a vůči rovníku má sklon 53,2°.

EMIT zmapuje prachové částice v atmosféře

EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation)

Za účelem pomoci výzkumným modelům klimatických efektů má mise Earth Surface Mineral Dust Source Investigation sledovat složení minerálů, ze kterých se stanou částice polétavého prachu. Ty jsou pak větrem hnány přes kontinenty i oceány a mají na svědomí více věcí než jen zamlženou oblohu, podrážděné plíce nebo nános na automobilech. Takzvaný minerální prach, případně pouštní prach může mít vliv na počasí, urychlovat tání sněhu, nebo hnojit rostliny na souši i v oceánech. Částice ze severní Afriky mohou po celé planetě cestovat tisíce kilometrů a na různých místech ovlivňují rozvoj fytoplanktonu, zásobují živinami amazonské deštné pralesy a zahalují některá města závojem, který zároveň pohlcuje a rozptyluje sluneční světlo.

Sonda Juno vyfotila stín měsíce Ganymedu

Americká sonda Juno pořídila přiložený snímek planety Jupiter během svého jubilejního 40. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem této obří planety, ke kterému došlo 25. února 2022. Velká protáhlá tmavá skvrna v levé části snímku je stín, který na povrch planety vrhnul Jupiterův měsíc Ganymed. Zpracování snímku se zvýrazněnými barvami obstaral amatérský nadšenec Thomas Thomopoulos, který využil surová data z palubní kamery JunoCam. V době, kdy byl tento surový snímek pořízen, nacházela se sonda 71 000 kilometrů nad vrcholky oblaků Jupiteru zhruba nad 55. stupněm „jupiteropisné“ šířky. Byla tedy plynné planetě přibližně 15× blíže než Ganymed, který obíhá ve vzdálenosti 1,1 milionu kilometrů.