Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Mise Crew-4 přilétá k ISS

Dnes dopoledne v 9:52 SELČ jsme byli svědky spěšného startu rakety Falcon 9. Ta z floridské rampy LC-39A dopravila na oběžnou dráhu kosmickou loď Crew Dragon Freedom, v jejíchž křeslech seděli dva muži a dvě ženy. Aby mohla tato posádka strávit plánovaný téměř půl rok na stanici ISS, musí se s ní nejprve spojit. Tento automatický manévr je naplánován na 28. dubna okolo 2:15 SELČ, přičemž čas se ještě může změnit. Pokud se Vám tedy nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

#2 Aktuality o Starship: Superheavy B7 poškozená při testech

2. března vyšel článek s názvem Aktuality o Starship, kde jsme si shrnuli dění ve Starbase v Texasu a na Floridě a dnes na něj navážeme. Tímto bych Vás chtěl přivítat u nového nepravidelného seriálu, který bude rekapitulovat dění kolem programu Superheavy Starship jak na základně Boca Chica, tak na Floridě. Pokud jste třeba nový čtenáři našeho webu, nebo jste o projektu Superheavy Starship nikdy neslyšeli, doporučuji si přečíst tento článek na webu ElonX, kde se dozvíte základní informace, ale teď už pojďme na samotný článek. Začneme u prototypu Superheavy B7, který 31. března vyrazil z výrobního areálu na orbitální startovní rampu, kam ho usadil jeřáb a během testování ho potkaly vážné problémy. Dále se podíváme na stavbu prototypu Superheavy B8, dopravu motorů Raptor druhé generace do Starbase, proč SpaceX opustilo plány na rozšíření Starbase o druhou startovní rampu a na závěr také na stavbu Floridské rampy.

ŽIVĚ A ČESKY: Čtvrtá dlouhodobá expedice na ISS v podání SpaceX

Čas utekl jako voda a máme tu další dlouhodobý let k Mezinárodní vesmírné stanici. Crew-4 je pro SpaceX už sedmý let s posádkou (pokud budeme počítat mise DM-2, Inspiration4 a Axiom-1). Kjell N. Lindgren, Robert Hines, Jessica Watkins a evropská astronautka Samantha Cristoforetti se tak stanou stanou členy 67. dlouhodobé expedice na ISS. Velitel posádky Kjell Lindgren má za sebou jeden let na ISS, kde byl členem 44/45. dlouhodobé expedice. Ve vesmíru strávil 141 dní a celková délka jeho dvou výstupů do volného prostoru je 15 hodin a 4 minuty. Pilotem mise bude sedmačtyřicetiletý Robert Hines, plukovník amerického letectva, který nalétal více než 3 500 hodin, poletí na svou první misi. Třetím členem posádky je americká astronautka Jessica Watkins. Do oddílu astronautů byla vybrána v roce 2017, ale v NASA pracovala už několik let předtím a podílela se třeba na misích Phoenix, Curiosity a Mars 2020. Poslední členkou posádky je evropská astronautka Samantha Cristoforetti. Pro ní to bude druhý let na Mezinárodní vesmírnou stanici, přičemž při prvním letu se stala členkou 42/43. expedice a na stanici strávila šest měsíců. Pro první stupeň B1067 to bude čtvrtý let a přistávat se bude na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 546 kilometrů od místa startu. Na této misi poletí také zbrusu nový Crew Dragon, který dostal jméno Freedom, neboli svoboda.

Letový model landeru Peregrine

Společnost Astrobotic 20. dubna odhalila letový exemplář svého lunárního landeru Peregrine. Stalo se tak při příležitosti návštěvy firemní centrály vrcholnými představiteli agentury NASA a americké vlády. V tomto případě už tedy nejde o žádné rozměrové makety či testovací modely, jaké jsme viděli dříve. Letový model je, jak už jeho název napovídá, tím exemplářem, který skutečně poletí k Měsíci na raketě Vulcan s horním stupněm Centaur, které připravuje společnost United Launch Alliance. Odhalení letového exempláře můžeme považovat za důkaz úrovně připravenosti landeru Peregrine. Termín startu sice nebyl konkrétně určen, ale blíží se – zatím se nejčastěji skloňuje čtvrté čtvrtletí letošního roku. Firma Astrobotic ve své tiskové zprávě k tomuto milníku nezapomněla zdůraznit, že Peregrine je první lander vybraný v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který odhalil svůj letový hardware. Je také možné, že se tento stroj stane prvním americkým výtvorem, který přistane na povrchu Měsíce od ukončení legendárního programu Apollo.

Dosáhl JWST finální teploty? Skoro!

Horní část se zrcadly odděluje od spodní části se slunečním štítem právě Deployable Tower Assembly - konstrukce schopná natáhnout se o 1,2 metru.

Přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) na palubě Teleskopu Jamese Webba již díky plynnému heliu v kryochladiči snížil svou teplotu pod 7 kelvinů. Díky tomu mohly pozemní týmy v tomto týdnu zahájit sedmou (poslední) fázi superjemného zarovnávání optických prvků teleskopu. Jelikož je přístroj v provozu, jeho detektory a elektronika produkují teplo, které kryochladič eliminuje, takže je dosaženo stabilní (velmi nízké) pracovní teploty. Provozem se ohřívají i přístroje pracující v blízké infračervené oblasti, takže se musí také zbavovat tepla. Tyto přístroje se chladí pasivně a tudíž je teplo z jejich elektroniky vyzařováno do okolního prostředí. Přístroje již dosáhly provozních teplot, ale zrcadla stále chladnou na konečnou úroveň, které zatím nedosáhla. Segmenty primárního zrcadla a sekundární zrcadlo jsou z berylia pokrytého vrstvičkou zlata. Při velmi nízkých teplotách má berylium výraznou tepelnou setrvačnost – trvá hodně mu hodně dlouho zchladnout i ohřát se. Segmenty primárního zrcadla proto stále (velmi pomalu) chladnou. Sekundární zrcadlo usazené na vrcholu „trojnožky“ je daleko od zdrojů tepla, takže je ze všech zrcadel nejchladnější (29,4 kelvinů). Osmnáct segmentů primárního zrcadla má teploty od 34,4 do 54,5 kelvinů. Výhodou beryliových zrcadel je, že při těchto teplotách nemění svůj tvar, jako by to dělala zrcadla skleněná. Jejich chladnutí tedy neovlivňuje proces zarovnávání optických prvků.

Kosmotýdeník 501 (18.4. – 24.4.)

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na přípravu na start opravné mise lodi Starliner s názvem OFT-2. Dále se zaměříme na poškozené metanové potrubí Super Heavy B7, či na záznam zatím nejsilnějších marsotřesení, která zaznamenal lander InSight. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA zkusí srovnat panel sondy Lucy

18. dubna se experti z NASA rozhodli, že ve svých snahách o dokončení vyklopení nezaaretovaného fotovoltaického panelu sondy Lucy udělají další krok. Sonda Lucy získává elektrickou energii ze dvou velkých fotovoltaických panelů, které byly navrženy, aby se po startu rozložily a ve finální pozici zaaretovaly. Jeden z těchto vějířovitých panelů se otevřel podle plánu, ovšem ten druhý se zastavil těsně před dokončením celého procesu. Experti proto začali celou situaci analyzovat – posuzovali chování tohoto konkrétního panelu, ale prováděli také zkoušky na pozemním hardwaru. Podařilo se jim tak získat mnoho cenných informací. Vědí tak, že panel je téměř kompletně rozevřen. Plně rozložený panel by tvořil kruh, tedy 360°, ale tento panel je rozevřen na přibližně 345°. To sice stačí na dodávku dostatečného množství energie pro sondu, ale tým má obavy, aby se panel nepoškodil, pokud by v současné konfiguraci sonda prováděly motorické manévry.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 7. díl

Vrtačka na kameni Sid. Sol 371. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Téměř přesně rok od prvního letu helikoptéry Ingenuity na povrchu Marsu (tehdy proběhl 19. 4. 2021) se vám hlásíme opět s novinkami o životě poutníka Perseverance a jeho nezlomného vrtulníčku. Od posledního dílu v únoru nastaly výrazné změny. Rover provedl poslední odběr vzorků z povrchu a vydal se rychlým tempem směrem k nánosům pradávné říční delty. Jednalo se o dosud rekordní přesun, co se ujeté vzdálenosti za jednotlivé dny týče, i co do celkové ujeté vzdálenosti za jeden měsíc. Ani Ingenuity nezahálela a její 25. let byl také rekordní, když uletěla přes 700 metrů.

ŽIVĚ: 53 družic Starlink čeká na start

Budování družicové sítě Starlink, která má zajistit celosvětový spolehlivý a rychlý přístup k internetu, pokračuje dál. Na rampě číslo 40 na floridské základně Cape Canaveral Space Force Station již stojí Falcon 9 s dalšími 53 družicemi této komunikační sítě. Start Falconu na misi Starlink 4-14 by měl přijít 21. dubna v 17:14 SELČ. Největší pozornost na tomto startu přitahuje první stupeň s výrobním označením B1060. Ten totiž poletí už na svou dvanáctou misi, což bude vyrovnání aktuálního rekordu. Zatímco první stupeň zkusí přistát na mořské plošině Just Read the Instructions, obě poloviny aerodynamického krytu dosednou na padáku do vody, odkud je vyloví loď Bob.

O krok blíže k hornímu stupni EUS rakety SLS

NASA dokončila výrobu válcové sekce vodíkové nádrže, která projde testy jakožto testovací exemplář pro kontrolu svarů horního stupně EUS (Exploration Upper Stage) pro raketu SLS. Testovací exempláře pro kontrolu svarů pomáhají vyladit svařovací procesy a také rozhraní mezi svařovanými díly a nástrojem, který zajišťuje svaření. Kromě toho se na nich také ověřuje strukturální integrita svarů. Počínaje misí Artemis IV se bude horní stupeň EUS starat o poslání astronautů v lodi Orion na přesnou dráhu k Měsíci. Díky vyššímu výkonu bude možné k Orionu přidat i další těžký hardware – například moduly stanice Gateway.