Od svého startu v roce 2020 provedla evropská sonda Solar orbiter hned několik gravitačních manévrů u Země i Venuše, které postupně snížily její oběžnou dráhu a sonda se tak mohla více přiblížit ke Slunci. Zatím ještě nikdy se však nedostala tak blízko k povrchu Venuše, jako včera, 18. února 2025. Ve 21:48 SEČ prolétla jen 379 kilometrů od Venuše. Pro srovnání, Mezinárodní kosmická stanice krouží kolem Země ve výšce zhruba 415 kilometrů.
Na průzkum podpovrchových vrstev Měsíce a analýzu prostorového rozložení lunárních zdrojů se připravuje technologický demonstrátor PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Jeho dva klíčové díly mají v praxi demonstrovat schopnost extrahovat a analyzovat podpovrchový lunární materiál, aby bylo možné lépe porozumět lunárnímu prostředí a podpovrchovým zdrojům. Tento technologický demonstrátor tak vyšlape cestu k udržitelnému pilotovanému průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis.
Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách – Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř – Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které […]
Evropská kosmická agentura ESA podepsala smlouvu s firmou Thales Alenia Space na vývoj druhého segmentu jejího systému HydRON (High-throughput Digital and Optical Network). Jedná se o pokročilý laserový systém využívající lasery, který má proměnit způsob, jakým v kosmickém prostoru komunikujeme. V této fázi se má na nízkou oběžnou dráhu Země dostat malý družicový sběrač schopný datového spojení s objekty na různých oběžných drahách pomocí špičkové optické technologie.
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude ve Skotsku. Je hned několik firem, které odtud mají zájem létat, a prvního startu bychom se mohli dočkat už letos. V dalších tématech si ukážeme další pokořený rekord prvního stupně Falconu 9, pojmenování čínských lunárních skafandrů a vozítka a zkontrolujeme i aktuální polohu lunárního landeru Blue Ghost. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na střední škole dělá člověk různé věci. Ale chystat družici a shánět na ni peníze i vědecké vybavení? To není vůbec obvyklé! Přesto se i takoví středoškoláci najdou. Studentský tým LASAR uspěl ve Spojených státech se svou myšlenkou střílet na družice lasery a zkoušet je tak restartovat, případně likvidovat kosmické smetí. S tím, aby se tato myšlenka mohla zhmotnit do praktických zkoušek, pomohla studentům osvědčená brněnská firma Spacemanic, která má bohaté zkušenosti se stavbou malých družic. Svůj hardware nakonec do CubeSatu LASARSat umístily i další společnosti a 21. prosince 2024 mohla být tato družice vynesena raketou Falcon 9 v rámci mise Bandwagon-2. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale […]
Americký program Artemis má za cíl dopravovat na Měsíc i do dalších destinací hlubšího vesmíru astronauty i bezpilotní náklady včetně vědeckých experimentů pomocí supertěžké rakety SLS (Space Launch System). Počínaje misí Artemis IV bude kosmická loď s astronauty doplněna dalšími náklady, které bude vynášet vylepšená verze rakety SLS, která bývá označována jako SLS BLock 1B. Tato verze má vynášet třeba moduly lunární kosmické stanice určené k dlouhodobému průzkumu Měsíce a k vyšlapání budoucích cest k Marsu. Aby bylo možné vynášet tyto pokročilé náklady, inženýři z Marshallova střediska v alabamském Huntsville postavili kuželovitý adaptér, který bude klíčovou součástí SLS Block 1B.
Program Česká cesta do vesmíru, který posiluje české kosmické aktivity i jejich popularizaci a inspiruje mladou generaci k zájmu o technické a přírodovědné obory, má vrcholit za pár let vysláním občana ČR na Mezinárodní kosmickou stanici. Velmi pravděpodobně jím bude Aleš Svoboda, český zástupce v záložním oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, ale než k tomuto vrcholu dojde, je připravena celá řada dalších projektů a jedním z nich je Zero-G. Jde o akci, v rámci které se 30. března ze třetího terminálu Letiště Václava Havla v Praze odjede speciálně upravený Airbus A310 schopný poskytovat parabolické lety, při kterých posádka zažije na pár desítek sekund stav snížené gravitace. Kromě toho, že bude na jeho palubě 20 českých studentů ve věku 13 – 18 let, jejichž výběr stále probíhá, poletí s nimi také známé osobnosti a velitelé. Hlavním velitelem celé mise bude právě Aleš Svoboda.
Jako transneptunická tělesa (TNO) se označují ledové objekty s velikostí od trpasličích planet jako je Pluto či Eris s průměrem okolo 2 400 km až po tělesa s průměrem v řádu desítek kilometrů (jako je třeba Arrokoth), či ještě menším. TNO jsou na oběžných drahách srovnatelných nebo dokonce mnohem vzdálenějších než planeta Neptun. Existenci TNO předpověděl Kenneth Edgeworth a později Gerard Kuiper v 50. letech 20. století. Oblast vesmíru, kterou TNO zaujímají, se obvykle označuje jako Kuiperův pás a samotné TNO se někdy označují jako objekty Kuiperova pásu (KBO – Kuiper Belt objects).
Po letech pečlivého vývoje je Biomass, nová družice z evropského programu Earth Explorer, připravena k zabalení pro odeslání na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má letos na jaře odstartovat na raketě Vega-C. Před závěrečným zabalením a odesláním si družici ještě mohli důkladně prohlédnout zástupci médií, kteří dorazili do čisté místnosti firmy Airbus ve francouzském Toulouse. Lesy se často označují jako zelené plíce planety Země a každý rok pohltí z atmosféry okolo osmi miliard tun oxidu uhličitého. Odlesňování a degradace lesů (především v tropech) způsobuje uvolnění uhlíku vázaného v lesích zpět do atmosféry.
