Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Boeing, Falcon 9, InSight, ISS, kosmické počasí, Kosmotýdeník, Mars, NASA, OFT-2, Slunce, Solar Orbiter, SpaceX, Starliner (CST-100) 
V loňském roce se kosmologie dostala i do prostředí sdělovacích prostředků a sociálních sítí. O odborných tématech souvisejících s naším vesmírem najednou debatovali i běžní lidé na internetu. A není divu, francouzsko-německá skupina kosmologů uveřejnila vědeckou studii, která se na základě analýzy dat ze sondy Planck snaží vyřešit záhady, které fyziky i veřejnost zajímají velmi dlouho. Jak velký je náš vesmír? A jaký má tvar? Pokud vás zmíněný výzkum minul, odpovědi jsou možná poněkud překvapivé. Jak jsou však dané výsledky relevantní? Je skutečně na místě jejich velmi odvážná interpretace, které se dopouštěla řada diskutujících v internetových diskuzích?
Rubrika Aktuální dění, Technologie, Věda a výzkum Štítky: Fyzikální výzkum v kosmonautice, kosmologie, Planck, reliktní záření 
Dnes v 0:54 SELČ odstartovala z floridské rampy SLC-41 raketa Atlas V ve verzi N22 s kosmickou lodí Starliner, kterou čeká opravná bezpilotní testovací mise OFT-2. Starliner se usadil na oběžné dráze a začal pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici, ke které v rámci předešlé mise vinou závad nedorazil. Pozemní týmy zatím evidují pouze dvě technické anomálie menšího rozsahu. Zástupci Boeingu na tiskové konferenci oznámili, že dva motory OMAC potkala závada, což však nevadí, jelikož je celý systém vícenásobně zajištěn. Druhá anomálie se týká pomalejšího rozjezdu systému, který chladí kabinu lodi. Ani jedna z těchto událostí by však neměla mít vliv na plánovaný přílet lodi ke stanici. K automatickému připojení by mělo dojít v sobotu kolem 1:10 našeho času.
Zástupci NASA 17. května oznámili, že stárnoucí skafandry z éry raketoplánů, které pobývají na Mezinárodní kosmické stanici, byly nyní označeny jako „no-go“ pro provozní běžně plánované výstupy do volného kosmického prostoru. Tento stav bude trvat do chvíle, než se provede analýza, která má zjistit, co vedlo k tomu, že se během březnového výstupu dostalo do astronautovy přilby nadměrné množství vody. Skafandry EMU (extra-vehicular mobility units) se ale stále mohou používat pro mimořádné opravy, případně pro řešení nečekaných závad, pokud s tím budou pozemní týmy po zhodnocení celkových rizik souhlasit.
Konečně jsme se dočkali. Kosmická loď Starliner na vrcholu rakety Atlas V je konečně připravena ke startu na rampě SLC-41 na Floridě. Problémové ventily na servisním modulu byly vyměněny a po opravdu dlouhé době je Atlas V i se Starlinerem připravena ke startu. Ten je plánován na pátek v 00:54 našeho času a kosmická loď se k ISS připojí o dvacet čtyři hodin později (21. května 01:10 SELČ). Starliner má v průměru 4,56 metru a je tak o trochu širší než Crew Dragon od SpaceX. Je dělaný na to, aby dokázal na ISS dopravit až sedmičlennou posádku, u stanice strávit sedm měsíců a jedna kabina by měla absolvovat až deset letů do vesmíru. Létat může na raketách Atlas V, Falcon 9, Delta IV a Vulcan. Boeing plánuje využívat dvě kosmické lodě, které by měly obsloužit všechny plánované mise Starlineru.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Atlas V, Atlas-Centaur, Boeing, ISS, OFT-2, SLC-41, Starliner, ULA, Živě a česky 
Jedním z vrcholů, které měla kosmonautika v roce 2022 přinést, měl být start rakety Proton-M s misí Exomars 2022. Ta se v minulých letech potýkala s různými technickými problémy a potkaly ji i několikaleté odklady. Nyní je již technika připravena, ale přesto ke startu nedojde. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu totiž Evropská kosmická agentura přerušila spolupráci s Ruskem na tomto projektu. Bylo jasné, že se musí najít náhradní řešení – a ne jen jedno. Celý projekt je totiž značně komplikovaný a svou roli hrají kromě technických otázek roli i finance. Jak je na tom celý projekt v současné době, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce.
Orbital Flight Test-2 (OFT-2), neboli orbitální letový test 2, je označení pro start kosmické lodi Starliner od Boeingu na raketě Atlas V od United Launch Alliance z rampy SLC-41 na Mysu Canaveral na druhou testovací misi bez posádky. Očekává se, že Starliner se k Mezinárodní vesmírné stanici připojí o dvacet čtyři hodin později s více než 360 kilogramy nákladu na palubě.
Společnost RocketLab oznámila, že CubeSat CAPSTONE dorazil na základnu Mahia na Novém Zélandu, kde jej čekají přípravy na let k Měsíci. Nyní, když náklad dorazil na místo startu, mohou experti zahájit jeho integraci s nosnou raketou Electron a dodatečným stupněm Photon. Startovní okno se otevírá už 31. května. Návrh a stavbu malé sondy obstaraly firmy Tyvak Nano-Satellite Systems a Terran Orbital Corporation, sonda samotná patří společnosti Advanced Space, která bude zajišťovat i její provoz. CAPSTONE se stane první sondou, která vyzkouší lunární oběžnou dráhu NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit). Výzkumníci očekávají, že tato pečlivě vybraná dráha, na které vzájemné účinky gravitačních sil Měsíce a Země vytváří téměř dokonale stabilní podmínky, umožní, aby většinu práce s úpravami oběžné dráhy obstarala fyzika. NASA má s tímto typem oběžné dráhy velké plány – na NRHO by měla třeba vzniknout kosmická stanice Gateway, která poskytne zázemí astronautům, kteří v rámci programu Artemis zamíří na Měsíc.
V sobotu jsme viděli start Falconu 9 s várkou třiapadesáti družic Starlink, které byly úspěšně vypuštěny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 306 × 314 kilometrů. Nyní nás čeká v pořadí již pátý start s družicemi Starlink po sobě. Je tedy patrné, že tempo, které SpaceX nasadila při vynášení družic Starlink, je opravdu neuvěřitelné a začíná to vypadat, že by SpaceX opravdu mohla dodržet slíbené tempo šedesáti startů za rok. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň B1052, který sice není rekordman v počtu startů, ale zajímavé je, že sloužil jako boční stupeň Falconu Heavy a letěl na obou jeho ostrých misích (Arabsat 6A a STP-2). Následně prošel přestavbou a aktuálně má za sebou misi CSG-2 a Starlink 4-10. Přistávat se bude na mořské plošině ASOG, která bude čekat 636 kilometrů od místa startu.
Minulý týden jsme vydali článek rekapitulující průběh oprav první rakety SLS v montážní hale VAB. Sedm dní uteklo jako voda a NASA připravila další rekapitulaci. Týmy na Kennedyho středisku pokračují v činnostech, aby se celá sestava mohla vrátit na rampu 39B, kde se znovu pokusí o test WDR, tedy kompletní simulaci předstartovního odpočtu. Došlo třeba k dotažení přírubových šroubů na jednotce TSMU, na které se při předešlém pokusu o tankování objevil únik vodíku. Inženýři nyní určili, že těsnění na šroubech už není povolené a systém by měl zůstat při dalším čerpání utěsněný.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
22. května 2022 
