sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.
Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.
Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.
Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.
Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.
NASA dnes oznámila, že na oběžnou dráhu dopraví první izraelský kosmický teleskop ULTRASAT (Ultraviolet Transient Astronomy Satellite). Jak již název napovídá, jedná se o teleskop pracující s ultrafialovým zářením, který bude mít široké zorné pole a zaměří se na sledování krátce trvajících jevů jako jsou výbuchy supernov či splynutí neutronových hvězd. Projekt, za kterým stojí Izraelská kosmická agentura ISA a Weizmanův kosmický institut, by se měl na geostacionární oběžnou dráhu Země dostat začátkem roku 2026. NASA se kromě zajištění nosiče bude podílet i na vědeckém programu mise. „Jsme hrdí, že se můžeme připojit k tomuto programu. Mezinárodní spolupráce nám pomůže porozumět tajemstvím horkých a přechodných jevů,“ říká Mark Clampin, ředitel astrofyzikálního oddělení z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „ULTRASAT poskytne globální vědecké komunitě další důležité možnosti k novým pozorováním v nově vznikajícím oboru astrofyziky.“ Široké zorné pole teleskopu umožní rychle objevit a zachytit ultrafialové záření z kosmických zdrojů, které se mění v krátkém časovém období. Vědci zkombinují pozorování těchto krátkodobých jevů z ULTRASATu s informacemi od jiných misí – včetně tech, které se věnují částicovým měřením a gravitačním vlnám. Tomuto inovativnímu oboru se říká multimessenger astronomy,
Na přiloženém snímku můžeme vidět evropský teleskop Euclid během poslední zkoušky před jeho startem letos v červenci. Teleskop se během zkoušky nacházel ve speciální místnosti firmy Thales Alenia Space ve francouzském Cannes, kde podstoupil proces ověřování elektromagnetické kompatibility. Ve světě kosmických sond jde o rutinní záležitost. Veškerá elektronika vydává v nějaké formě elektromagnetické vlny, které mohou způsobit rušení jiných zařízení – vzpomeňte si třeba na známé vrnění reproduktorů před příchozím hovorem na blízký mobilní telefon. Interference systémů na kosmické sondě však může mít mnohem závažnější důsledky a proto se vše kontroluje ještě před startem.
Rover Perseverance oslavil 18. února už druhé výročí od přistání v marsovském kráteru Jezero. Šestikolové vozítko poháněné energií z radioizotopového termoelektrického generátoru od té doby prozkoumává geologické útvary a sbírá vzorky, které představují první článek řetězce americko-evropských misí z programu MSR (Mars Sample Return). Za několik let se mají tyto vzorky dopravit na Zemi, kde budou analyzovány výkonnými přístroji. Vědce samozřejmě nejvíce zajímá, zda se v odebraném materiálu nenajdou stopy dávného mikrobiálního života. I kdyby to nevyšlo, stále platí, že analýza vzorků nám prozradí cenné informace o procesech, které formovaly povrch Marsu.
Na slunečním povrchu se objevila silná erupce, která vyvrcholila 17. února ve 21:16 SEČ. Tato událost nemohla uniknout bystrému zraku americké sondy SDO (Solar Dynamics Observatory), která nepřetržitě sleduje povrch naší životodárné hvězdy. Astronomové dělí sluneční erupce podle intenzity a jednotlivé úrovně se označují písmeny. Aktuální erupce měla klasifikovanou intenzitu X-2,2. Patřila tedy do kategorie X, kam se řadí nejsilnější erupce. Číslo za písmenem poskytuje přesnější údaje o její intenzitě.
Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V době, kdy vychází tento článek, se zdá, že by SpaceX mohla uskutečnit dva starty svých raket Falcon 9 v rozmezí zhruba osmi a čtvrt hodiny. To sice není rekord (ten má hodnotu 7 hodin a 10 minut), ale i tak to svědčí o velké kadenci startů raket z rodiny Falcon. V rámci mise, o které pojednává tento článek, má být na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravena telekomunikační družice Inmarsat-6 F2. Start je sice plánován na velmi brzký termín (k zážehu motorů má dojít ve 4:59 SEČ), ale i přesto věříme, že si náš přenos alespoň někteří z vás pustí.
Rok 2023 ještě nedokončil ani svůj druhý měsíc a SpaceX už má za sebou deset startů svých raket. Druhou desítku může otevřít už dnes, protože na rampě Vandenbergovy základny v Kalifornii čeká raketa Falcon 9, která by měla na oběžnou dráhu dopravit celkem 51 komunikačních družic Starlink. Start je naplánován na 20:15 SEČ a pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Společnost Mitsubishi Heavy Industries a Japonská kosmická agentura JAXA společně připravily novou raketu H3, která postupně nahradí rakety H-II – ty mají dolétat v roce 2024. Nová verze H3 má oproti „dvojkám“ především levnější raketové motory, ale disponuje i několika dalšími vylepšeními. Ve výsledku je výroba nového nosiče rychlejší, méně riskantní a cenově efektivnější. Výhodou je také modulárnost rakety H3, která je schopna díky dvěma různým počtům motorů na prvním stupni, třem různým počtům pomocných motorů na tuhé pohonné látky a třem velikostem aerodynamického krytu nabídnout řešení na míru každé mise. Pokud se nic nepokazí, mohla by si nová raketa svou premiéru odbýt už v noci na zítřek, v pátek ve 2:37 SEČ. Rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
9. ledna 2023 proběhl první pokus o dosažení oběžné dráhy realizovaný z území Velké Británie. Nosnou raketu LauncherOne od firmy Virgin Orbit však postihla anomálie, která vedla k předčasnému vypnutí motoru a tím pádem nedošlo k dosažení oběžné dráhy. Společnost Virgin Orbit zahájila vyšetřování příčin závady už několik hodin po nehodě. V čele vyšetřovací komise stanuli zkušení Jim Sponnick a Chad Foerster – druhý jmenovaný je hlavním technologem Virgin Orbit. Vyšetřovací tým dostal okamžitě k dispozici přístup k rozsáhlému balíku telemetrických dat, která byla nasbírána v průběhu celé mise pomocí pozemních stanic ve Velké Británii, Irsku a Španělsku. Experti mohli pracovat i s údaji ze všech palubních systémů nosného letounu, což poskytlo dostatek údajů pro pečlivé zhodnocení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
