Nejnovější díly našich seriálů

  • Kosmotýdeník 649 (17. 2. – 23. 2.)

    Kosmotýdeník 649 (17. 2. – 23. 2.)

    Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na rozlučku s evropskou družicí Meteosat, která je spojená s přístrojem Copernicus Sentinel 4. Pro Evropu je to jedna z nejpokročilejších misí zaměřených na pozorování Země. V dalších tématech se podíváme za aktuálními plány na nejbližší lety sestav Super Heavy Starship či start další rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Gateway (únor 2025)

    Gateway (únor 2025)

    V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním amerického obytného modulu HALO do Spojených států. Dnešní náhledová fotografie je z této akce. Ukazuje interiér modulu s nainstalovaným poklopem v ose modulu a druhým poklopem v pravém bočním průlezu. Zbývá nainstalovat ještě poklop v levém průlezu a koncovou stěnu v místě fotografa.

  • Kosmotýdeník 648 (10. 2. – 16. 2.)

    Kosmotýdeník 648 (10. 2. – 16. 2.)

    Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude ve Skotsku. Je hned několik firem, které odtud mají zájem létat, a prvního startu bychom se mohli dočkat už letos. V dalších tématech si ukážeme další pokořený rekord prvního stupně Falconu 9, pojmenování čínských lunárních skafandrů a vozítka a zkontrolujeme i aktuální polohu lunárního landeru Blue Ghost. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 647 (3. 2. – 9. 2.)

    Kosmotýdeník 647 (3. 2. – 9. 2.)

    Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové rakety Vulcan ve prospěch Atlasu V. Proč k tomu došlo a proč to ULA považuje za ukázku své flexibility? Podíváme se také na změny v plánovaném nasazení lodí Dragon pro nadcházející mise a také na debatu ohledně možného zrušení programu rakety SLS. Nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 646 (27. 1. – 2. 2.)

    Kosmotýdeník 646 (27. 1. – 2. 2.)

    Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme zatím největší aktualizaci ohledně programu lodi Starliner od doby, co přistála bez posádky z první pilotované výpravy. Budeme se věnovat také dvojici astronautů z této mise, která se v tomto týdnu dostala do hledáčku politických prohlášení. Podíváme se na nový motor pro raketu Neutron a navštívíme i halu VAB, kde vzniká druhý exemplář rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 645 (20. 1. – 26. 1.)

    Kosmotýdeník 645 (20. 1. – 26. 1.)

    Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se bude ještě dlouho vzpomínat – ať už v dobrém, či špatném. V Kosmotýdeníku si zrekapitulujeme aktuální stav mise OSIRIS-APEX, ale řeč bude také o dění na základně Starbase, či o přípravě na další indický start s jejich vlastní navigační družicí.

  • Gateway (leden 2025)

    Gateway (leden 2025)

    Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít už brzy, ale zatím není úplně jasné, kdy a jak tento proces proběhne. Na možné změny v dosavadním plánu architektury kampaně Artemis jsme se zaměřili v minulém dílu. Nejohroženější je budoucnost nosné rakety SLS. Bylo by však příliš zjednodušující říct, že SLS je drahá a neudržitelná slepá ulička, zralá na okamžité zrušení. Lidé, kteří o tom budou rozhodovat, nemusí uvažovat racionálně jen podle vynaložených částek. Zvlášť architektura mise Artemis 3 může záviset na tom, jestli prezident Donald Trump bude během svého […]

  • Voschod – prvenství za každou cenu (19. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (19. díl)

    V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce jasnější, že jádro programu bylo šito horkou jehlou a Voschod nikdy nebyl myšlen coby program s dlouhodobou perspektivou. Lodě 3KV a 3KD byly stále pouhými pasivními kabinami bez možnosti měnit parametry své trajektorie a provádět skutečně plnohodnotná spojení s jinými stroji na oběžné dráze. Velmi omezený vnitřní prostor a absence záchranných prostředků z Voschodu činily velmi riskantní a značně nepohodlný prostředek k pobytu na orbitě. Ovšem vnější okolnosti, zejména neustálá zpoždění uvedení nového stroje 7K „Sojuz“, jež měl být „lodí se vším všudy“, vyvolávaly u vedení OKB-1 i dalších institucí snahy udržovat Voschod při životě za každou cenu. Nápady na to, jakým směrem by se měl program ubírat, byly vskutku zajímavé a, nutno říci, velmi vynalézavé. Pakliže by se ony plány uskutečnily, Sovětský svaz by možná ještě několik měsíců působil dojmem, že je v dobývání…

  • Kosmotýdeník 644 (13. 1. – 19. 1.)

    Kosmotýdeník 644 (13. 1. – 19. 1.)

    Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice jedinečného týdne. Jen těžko totiž najdeme srovnání toho, že jsme v posledních dnech byli svědky startu zcela nového těžkého nosiče, startu Super Heavy Starship, hned dvou najednou vynesených lunárních landerů, testu komerční kosmické stanice a navíc ještě vynesení hned dvou českých družic naráz! A ani jedna z těchto událostí není hlavním tématem Kosmotýdeníku. Mezi tím vším totiž Indie uskutečnila své historicky první setkání dvou družic na oběžné dráze Země! A právě tomuto se budeme věnovat podrobně. Bát se však nemusíte ani o spektakulární fotky zmíněných startů či informace o lunárním modulu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Voschod – prvenství za každou cenu (18. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (18. díl)

    V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety se stále složitějším a náročnějším programem. Tyto lety měly být realizovány v rámci programu Voschod. Jenže současně byl Voschod jen jakýmsi nouzovým řešením, jež bylo doslova ukováno na koleně a zásadní úpravy techniky tak, aby se alespoň zčásti vyrovnala americkému protějšku Gemini, byly prakticky nemožné, protože narážely na časové, ekonomické i technologické limity. Mnohem lépe by se k takovýmto cílům hodila nová loď 7K „Sojuz“, jenže ta trpěla zpožděním při vývoji. Ono zpoždění bylo zčásti zapříčiněno existencí programu Voschod, který Sojuzu odčerpával finance a lidské zdroje. Ovšem zrušit Voschod zase nebylo možné kvůli hrozící nucené přestávce v pilotovaných misích, než bude dokončen Sojuz. Na mysl se vkrádá paralela s románem Josepha Hellera „Hlava 22“. Na jaře 1966 se zdálo, že status quo je jednoznačně dán bez ohledu na to, jestli je rozumné…

  • Kosmotýdeník 643 (6. 1. – 12. 1.)

    Kosmotýdeník 643 (6. 1. – 12. 1.)

    Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy Marsu pořídila sonda MRO. Budeme se věnovat i dvěma očekávaným a zatím stále odkládaným startům. Prvním je New Glenn, který svůj premiérový start uskuteční možná v pondělí a druhým je samozřejmě Starship, kde se start posunul na středu. Zmíníme se také o ničivých požárech v Kalifornii a jejich vlivu na kosmonautiku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Voschod – prvenství za každou cenu (17. díl)

    Voschod – prvenství za každou cenu (17. díl)

    Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv podmínek, jimž je organismus při letu vystaven. Co se týče zástupců vyšších živočišných druhů, historicky se americký a ruský přístup v tomto ohledu lišil. Zatímco Američané spoléhali hlavně na jedince z řad primátů, Rusové dali zprvu téměř výhradně přednost psům. Podle názoru ruských vědců byli psi lépe vycvičitelní a předvídatelní a obtížná práce s opicemi nevyvážila přínosy, jež se pojily s větší podobností s lidským rodem. Pejsci byli rekrutováni z řad „pouliční směsky“, na ulicích Moskvy byli odchytáváni kandidáti, z nichž mnohé čekaly velmi nepříjemné a často nebezpečné experimenty, na druhé straně však bylo veteránům umožněno dožít v relativním luxusu vivárií IMBP (Institutu medicínsko-biologických problémů), eventuálně v domácnostech některých pracovníků, kteří si pejsky osvojili. Výzkumníci měli zájem výhradně o fenky, kvůli fyziognomii vylučování, povaze a také pro jejich drobnější konstituci, než tomu bývá u samců.…

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗