Relativity Space
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pokud občas zaslechnete zprávu o dění v programu Super Heavy Starship, jistě jste nemohli minout informaci, že SpaceX postavila ve Starbase v Texasu druhou startovní rampu, která je koncepčně té první podobná asi jako osobní automobil kamionu. Zatímco dříve se firma snažila jít cestou největší jednoduchosti, tak hned po prvním startu se ukázalo, že u největší a nejsilnější rakety v historii není zrovna nejlepší nápad ochudit rampu o prvky, které se již desítky let perfektně osvědčují u ramp pro jiné těžké rakety.

Marsovské sondy EscaPADE se měly na svou misi vydat již při premiérovém startu rakety New Glenn na konci minulého roku, ovšem kvůli promarnění startovního okna k Marsu, které bylo způsobeno technickými problémy na raketě, padlo rozhodnutí o odkladu na druhou misi této rakety. To nakonec umožňovalo firmě Blue Origin provést první misi se svým vlastním nákladem, tedy kompletně otestovat celý systém – jak raketu, tak startovní rampu. Při ní si New Glenn vedl velmi dobře, přičemž druhý stupeň dosáhl plánované oběžné dráhy. Jedinou vadou na kráse bylo nezdařené přistání prvního stupně, což ale (troufnu si říct) nebylo nic nečekaného, jelikož to byl vůbec první pokus Blue Origin přistát s takto obrovským stupněm letícím po poměrně náročné dráze v porovnání se suborbitálním New Shepardem.

Po dnešním neúspěšném pokusu o start rakety Atlas V ze startovní rampy SLC-41 na Floridě je nyní druhý pokus naplánován na 7. listopadu ve 04:16 našeho času. Problémy tentokrát nastaly během závěrečných kontrol, kde se objevily potíže s ventilem který se stará o upouštění tlaku v dodatečné kyslíkové nádrži. Při tomto startu má být na oběžnou dráhu vynesena telekomunikační družice ViaSat-3, která bude pokrývat především území Evropy, Ameriky a Afriky. Kvůli jejím velkým rozměrům bude využita druhá nejsilnější konfigurace Atlasu V, konkrétně 551. Raketa bude tedy vybavena pěti urychlovacími stupni a pět metrů širokým aerodynamickým krytem.

Pro všechny milovníky brzkého vstávání připravila firma SpaceX na nedělní šestou hodinu ranní start Falconu 9 na misi Bandwagon-4. Jak již číslovka napovídá, jde již o čtvrtou misi tohoto programu, v rámci kterého je během jednoho startu vynášeno větší množství družic pro různé zákazníky. Tato mise je pro Českou republiku ještě zajímavější díky tomu, že je v plánu vypuštění družice CevroSat-1, která je dílem CEVRO univerzity ve spolupráci s ČVC Electronic, Vysokým učením technickým v Brně a Mendelovou univerzitou v Brně. Jeho primárním cílem je podporovat radioamatérské aktivity po celém světě a bude sloužit jako nástroj pro praktickou výuku studentů, kteří se budou moci podílet na jeho provozu a analýze dat. Rozměry CevroSatu jsou 50 × 45 × 45 centimetrů a jeho hmotnost činí 48 kilogramů. Další zákazníci na této misi jsou například firma Starcloud, Fergani Space nebo Vast.

V úterý 14. října při jedenáctém letovém testu oficiálně skončila jedna éra programu Super Heavy Starship. Jak všichni dobře víme, společnost SpaceX je v rámci vývoje proslulá svými postupy a extrémně rychlým zakomponováním nově získaných dat do výrobních postupů a hardwaru samotného. To umožňuje celý vývoj velmi významně urychlit, ovšem znamená to, že minimálně v raných začátcích můžeme pozorovat jednu změnu za druhou a nyní jsme se dostali do bodu, kdy se sešlo tolik změn najednou jak u Starship, tak i Super Heavy, že o tom lze hovořit jako o začátku nové éry.

Firma SpaceX české fanoušky kosmonautiky rozhodně nešetří a další testovací let největší rakety v historii lidstva je naplánován na 14. října opět mezi 01:15 – 02:30 našeho času. Tento start Super Heavy Starship s pořadovým číslem jedenáct bude vůbec poslední let pro druhou generaci lodi Starship, ale především poslední pro současnou generaci rakety Super Heavy. Ta je tu s námi již od mise IFT-2, která proběhla již 18. listopadu 2023. Právě proto bude tentokrát pro Super Heavy primárním cílem otestovat co nejvíce scénářů, které bude moci v budoucnu využít nová generace.

9. října bychom se mohli dočkat startu Falconu 9 s další várkou čtyřiadvaceti družic pro nově budovanou konstelaci Kupier společnosti Amazon. Ta má v současné době v plánu provozovat na nízké oběžné dráze Země celkem 3 236 družic, které mají za úkol poskytnout vysokorychlostní připojení k internetu. Družice budou umístěny celkem v 98 orbitálních rovinách ve třech výškách, a to konkrétně 590, 610 a 630 kilometrů, přičemž do ní míří i družice z tohoto startu. Ten se uskuteční ze startovní rampy SLC-40 na Floridě a tentokrát bude využit první stupeň B1091, který poletí teprve podruhé. O přistání by se měl pokusit na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku.

Po dvou odkladech a třech probdělých nocích jsme se 27. srpna letošního roku konečně dočkali dalšího startu Super Heavy Starship na již desátou testovací misi. A nutno podotknout, že si díky ní SpaceX poměrně dobře napravila reputaci po předchozím fiasku s prvními třemi lety Starship druhé generace. Tentokrát jsme mohli sledovat stoprocentní úspěch, přičemž poslední mise, o které toto šlo tvrdit, byla IFT-6, která proběhla 19. listopadu 2024.

Blíží se další noc, která fanouškům kosmonautiky zaručeně nedá spát. Na půl druhou hodinu ranní je v plánu desátý start největší rakety světa – Super Heavy Starship. Ta je po kratší odmlce znovu připravena k akci a aktuálně se na startovní rampě A v texaském městě Starbase připravují ke startu prototypy Super Heavy B16 a Starship S37. Pro tento konkrétní exemplář rakety Super Heavy se bude jednat o její druhý let a její plán bude velmi podobný tomu, který měla Super Heavy B14 při minulém letu. Nepokusí se tedy o návrat zpět na rampu a zachycení pomocí ramen Chopsticks, ale místo toho bude návratová dráha směřovat několik kilometrů od pobřeží pro simulované přistání nad hladinou. Během sestupu bude Super Heavy vystavena vyššímu aerodynamickému i tepelnému namáhání, jelikož bude klesat pod větším úhlem, díky čemuž ovšem bude mít před přistávacím zážehem nižší rychlost, díky čemuž stačí pro přistání využít méně pohonných látek. SpaceX bude i při tomto letu tlačit prototypy na hranu konstrukčních limitů, což poskytne důležitá data pro vývoj budoucích generací. Starship

Zítřejší ráno nám svým startem zpestří Falcon 9, který bude na nízkou oběžnou dráhu vynášet kosmickou loď Dragon 2, která v rámci mise CRS-33 míří k Mezinárodní vesmírné stanici. Na ni dopraví zásoby potravin pro posádku, vybavení na údržbu stanice nebo vědecké experimenty. Z nich například experiment zkoumající vývoj biotištěné jaterní tkáně ve stavu mikrogravitace. V trunku se tentokrát nebude nacházet žádný náklad, ovšem poprvé bude vybaven dvěma tryskami Draco a vlastními nádržemi na pohonné látky, díky čemuž se bude Dragon využívat pro změny oběžné dráhy ISS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.