MDA Space
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na první pohled může mise Čchang-e 7 (Chang’e 7) působit jen jako další v dlouhé řadě plánovaných výprav k Měsíci. Ve skutečnosti však jde o jednu z nejambicióznějších a nejdůležitějších lunárních misí tohoto desetiletí. Zatímco pozornost veřejnosti přitahuje spíše program NASA Artemis nebo nové projekty západních soukromých firem. Čína tiše připravuje sondu, která může zásadně ovlivnit budoucnost průzkumu Měsíce. A je to jedna z těch misí, kterou se určitě vyplatí sledovat.
Oblet Měsíce v rámci mise Artemis II přitáhl pozornost celého světa. Ve skutečnosti se ale za tímto návratem skrývá mnohem víc než jen vědecký nebo technologický pokrok. V pozadí se totiž znovu rozehrává tichý, ale o to zásadnější souboj: Spojené státy a Čína soupeří o to, kdo jako první vrátí člověka na měsíční povrch a udá směr další éře dobývání vesmíru. Proč je to ale tak důležité? Na to a další otázky se pokusíme odpovědět v dnešním článku.
Raketa Zenit patřila k těm nejzajímavějším nosičům, které vznikly na přelomu sovětské a postsovětské éry. Na svou dobu šlo o inovativní a dalo by se říci až o nadčasovou technologii. Byl to takový skrytý klenot. Raketa měla extrémně výkonné motory. První stupeň poháněl legendární RD-171 – dodnes jeden z nejsilnějších kapalinových motorů, jaký kdy vznikl. Zapracovalo se i na obsluze. Zenit byl navržen tak, aby potřeboval minimum příprav a lidí, kteří se o předstartovní procedury starají, a využíval ekologičtější palivo: kapalný kyslík + petrolej (RP-1), žádné toxické hydraziny jako u raket Proton.
V posledních letech jsme byli svědky postupného vývoje amerických plánů na návrat lidstva k Měsíci, v jejichž centru stála výzkumná stanice Gateway. Nyní se však zdá, že se situace zásadně mění. Americký úřad NASA totiž ve spolupráci s ESA představil překvapivý návrh nové mise, která by měla zcela přepsat priority pilotované kosmonautiky. Namísto lunární stanice se totiž pozornost přesouvá k dosud málo prozkoumanému fenoménu – prstencům Země.
Provoz a údržba satelitních konstelací patří mezi nejnáročnější technologické úkoly současné kosmonautiky. Systém musí být stabilní a zároveň odolný. K technickým poruchám dochází a docházet bude, ať už z důvodu zestárnutí nebo vinou unaveného materiálu apod. Operátoři a provozovatelé s tímto musí vždy počítat a mít v takovém případě vždy připraven plán B. Někdy však i záložní možnost selže a pak je problém na světě. A své by o tom mohla vyprávět Indická kosmická agentura ISRO.
V dobách, kdy létání do vesmíru existovalo jen v myslích experimentátorů a vizionářů. V dobách, kdy se rakety v západním světě používaly hlavně pro zábavu, chápalo jen pár jedinců jakou potencionální sílu ukrývají. Samotné vědění však nestačilo. K pokusům byla třeba notná dávka kuráže a odvahy, protože experimenty s raketami byly velice nebezpečné a každý krok směřoval do neznáma. Tehdy se však zrodili hrdinové, kterým vděčíme za mnohé a jejichž jména se navždycky zapsala do historie kosmonautiky a to přesto, že jejich stroje a vynálezy se kosmického prostoru dotkly až o mnoho let později. Jedním z těchto velikánů je i Američan Robert Goddard (celým jménem Robert Hutchings Goddard), který přesně před sto lety zažehl kosmický věk.
Některé starty jakoby snad byly prokleté. To by mohlo platit i pro mise z Indie určené pro národní bezpečnost. Statistiky ukazují, že mezi lety 2017 a 2026 bylo uskutečněno v Indii 44 misí, z nichž celkem pět selhalo, a všechny měly strategický význam. Je trochu paradox, že Indická kosmonautika byla původně jen civilní a neměla žádné vojenské ambice, a skoro jakoby to tak mělo i zůstat, ale vraťme se do reality. V současnosti už se bez toho žádná velmoc neobejde. Nicméně je zvláštní, že právě mise pro národní bezpečnost jsou v Indii častěji neúspěšné.
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy na první pilotovaný let Indie pokračují a událo se toho celkem dost. Tentokrát se zaměříme na indické kosmonauty a jejich přípravu na let. Na úvod si rychle shrneme dosavadní počínání v pilotovaném programu, včetně připomenutí historie a kontextu, ale hlavní prostor věnujeme prvnímu oddílu indických astronautů v programu Gaganyaan (Gaganyán).
Indická vesmírná agentura ISRO dnes vynesla komunikační satelit CMS-03 (známý také jako GSAT-7R) o hmotnosti 4 400 kg určený pro indické námořnictvo. Start byl naplánován na neděli 2. listopadu po poledni. A jelikož v neděli k obědu vychází Kosmotýdeník, jak jste již zvyklí, tak se na tento zajímavý let dostalo až teď. Tento start byl zajímavý hned z několika důvodu. Pozornějším čtenářům jistě neutekl fakt, že vynášená družice je velmi těžká. A to dokonce tak, že přesahuje svou hmotností nosnost nejsilnější indické rakety LVM-3 na GTO, kam zmíněná družice byla vynesena. Jak je to možné? Co se změnilo? V podstatě se nezměnilo nic. Raketa je pořád stejná a má i stejný výkon, ale družice sama byla od začátku navržena tak, že se na požadovanou dráhu musí dostat vlastními silami.
Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.