sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Starliner 1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Tory Bruno

Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer
Vizualizace mise Ramses.

O krok blíže k mimořádné misi Ramses

Evropská kosmická agentura podepsala s firmou OHB Italia SpA kontrakt v hodnotě 63 milionů Eur, který má pokrýt zahájení přípravných prací na navržené misi Ramses (Rapid Apophis Mission for Space Safety) určené k průzkumu známé planetky Apophis. 13. dubna 2029 se tato planetka o průměru 375 metrů prosmýkne kolem naší planety jen 32 000 kilometrů nad jejím povrchem. To je blíž než desetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc! Tato extrémně vzácná událost přitáhne pozornost celého světa a nabídne jedinečnou vědeckou příležitost pro vědecký výzkum a především obor planetární obrany.

EarthCARE odhaluje moc mraků a aerosolů

V minulých týdnech a měsících jsme Vás seznámili s prvními snímky a měřeními z jednotlivých přístrojů evropsko-japonské družice EarthCARE. Nyní tedy přichází čas odhalit, jak tyto čtyři pokročilé instrumenty spolupracují při měřeních, jak přesně oblačnost a aerosoly ovlivňují ohřívání a ochlazování naší atmosféry. Na mezinárodním astronautickém kongresu v Miláně byly představeny nové výsledky, které jasně zdůrazňují, jak mohou různé přístroje na EarthCARE pořizovat souběžně různá měření mraků a aerosolů. Tato synergická měření slibují získání kriticky důležitého vhledu do jemné energetické rovnováhy naší planety.

Hardware ke zkouškám nových evropských antén

Na titulním obrázku tohoto článku vidíte pečlivě vyrobený hardware, který sice nepoletí do kosmického prostoru, ale poslouží jako společný testovací cíl pro přední evropská zařízení k testování družicových antén. Oficiální název zní Sub-Millimetre Wave Validation Standard Antenna, zkráceně VAST (pozor, neplést se stejnojmennou americkou soukromou firmou). Použití tohoto hardwaru zajistí, že všechny tyto zkušební komory budou správně a konzistentně měřit nejnáročnější rádiové frekvence, které se budou používat při budoucích vesmírných misích. „VAST je dobře charakterizovaná, mechanicky a tepelně stabilní vícefrekvenční reflektorová anténa pokrývající šest frekvenčních kanálů – 89 GHz, 118 GHz, 183 GHz, 325 GHz, 664 GHz a 1,2 THz,“ vysvětluje inženýr ESA, Paul Moseley a dodává: „Nadcházející generace telekomunikačních družic, ale i družic snímkujících Zemi, či vědeckých misí, bude využívat stále vyšší a vyšší rádiové frekvence zahrnující submilimetrové vlny, aby dosáhly rychlejších datových přenosů a přesnějšího vědeckého výzkumu. Jenže s tím, jak jdeme do vyšších frekvenčních pásem, je neustále složitější a dražší je správně měřit. VAST byl proto vyroben jako užitečný způsob ověřování výkonnosti různých zkušebních zařízení pro antény

Síť MetOp druhé generace budou tvořit tři páry družic.

První zbrusu nová družice MetOp dokončena

Nyní, když jsou všechny její systémy integrovány, je první meteodružice z řady MetOp Second Generation-A, MetOp-SG-A1, kompletně sestavena a připravena ke startu v příštím roce. Mezitím její dvojče, družice MetOp-SG-B1, prochází zevrubnými testy, které mají prověřit, že dokáže odolat kosmickému vakuu a extrémním výkyvům teplot. Jak už jejich název naznačuje, mise MetOp-SG významně vylepšuje schopnosti družic z první generace MetOp. Tato nová generace se liší i v tom, že je plánována jako tři na sebe navazující páry družic typu A a B, přičemž každý typ nese odlišné, ale vzájemně se doplňující soubory vědeckých přístrojů.

Plán letů komerčních pilotovaných lodí na ISS v příštím roce

NASA po jednáních s firmami Boeing a SpaceX oznámila své plány na mise, které příští rok zamíří k Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Ačkoliv tyto mise budou potřebovat ještě hodně času na přípravu, agentura očekává, že příští rok bude na oběžné dráze probíhat mnoho činností. Je proto potřeba naplánovat jednotlivým týmům pro dané mise časová okna, na která se budou moci zaměřit v závislosti na technické připravenosti a provozu na stanici.

NIAC – Sny o budoucnosti #15 Radioisotope Thermoradiative Cell Power Generator

Jak už bývá v tomto seriálu zvykem, dnes se opět podíváme na zoubek technologii, která je zatím v plenkách a nedá se u ní v blízké době čekat praktické uplatnění. Přesto však v sobě ukrývá potenciál a proto NASA podporuje její prvotní rozvoj. Ten už prošel první fází podpory a nyní je ve druhém kole. Jeho tvůrci chtějí pokračovat v započaté práci na vývoji a demonstraci proveditelnosti revolučního zdroje energie pro mise k vnějším planetám s využitím nového způsobu tepelné přeměny energie, termoradiativního článku (TRC – thermoradiative cell).

První fotky ze sondy Hera zachycují Zemi a Měsíc

Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).

ŽIVĚ A ČESKY: Cesta k ledovému měsíci Europa začíná

Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.

Strojové učení a zapojení veřejnosti pomáhá kosmickému výzkumu

Zatímco kosmické sondy studují cizí světy, vědci na Zemi se snaží před vysláním přístrojů na mimozemské cesty co nejlépe připravit. Jedním ze způsobů této přípravy na průzkumné mise je využití technik strojového učení k vývoji algoritmů s daty z komerčních přístrojů nebo z letových exemplářů přístrojů na kosmických misích. Abychom byli konkrétní – NASA používá na marsovských misích hmotnostní spektrometry, které analyzují vzorky a identifikují v nich organické molekuly. Vytvoření algoritmů strojového učení před misemi může pomoci urychlit a také zefektivnit proces analýzy dat nasbíraných během časově omezených vesmírných operací.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.