sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Arkadia Space 9. června oznámila, že pohonný systém DARK, zabudovaný do družice D-Orbit ION, provedl sérii zkušebních zážehů na oběžné dráze. Systém s tryskou produkující tah pět newtonů provedl jak stovky velmi krátkých pulzů trvajících desítky milisekund, tak i delší ustálené hoření až do délky pěti sekund.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 9. června zrušil svůj návrh zákona o výdajích na obranu na fiskální rok 2026 a navrhl fixní rozpočet ve výši 831,5 miliardy dolarů. V navrhovaném zákoně o rozpočtových položkách se výrazně odchyluje financování amerických vesmírných sil – jde o podstatný nárůst.
Administrativa amerického prezidenta zveřejnila nová pravidla pro rozdělování 42,5 miliard dolarů z financování širokopásmového připojení ve venkovských oblastech USA, čímž zmírnila omezení pro Starlink a další provozovatele družic.
Quebecká vláda oznámila udělení 10 milionů kanadských dolarů (7,3 milionu amerických dolarů) kanadskému raketovému startupu Reaction Dynamics a softwarové vývojářce Maye HTT.
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) vypuštěná vloni v dubnu, která má studovat ledové měsíce planety Jupiter, se na přelomu 19. a 20. srpna vrátí k Zemi. Operátoři v pozemním středisku pečlivě naplánovali její dráhu tak, aby se stala první sondou v historii, které provede gravitační manévr u Měsíce a hned poté i u Země samotné. 19. srpna ve 23:16 SELČ proletí 700 kilometrů od Měsíce a skoro přesně o 24 hodin později, 20. srpna ve 23:57 SELČ se dostane k Zemi na 6 807 km. Při průletu dojde k úpravě oběžné dráhy sondy kolem Slunce. JUICE se totiž má k Jupiteru dostat „zkratkou“, která vede kolem Venuše. A právě kvůli navedení sondy k Venuši je tento manévr určen. Evropská kosmická agentura vypracovala přehledný souhrn základních informací o této události, který najdete přeložený v tomto článku.
Při své misi, která má zmapovat okolní vesmír, nasnímá teleskop Euclid bezpočet vzdálených galaxií. V listopadu 2023 a květnu 2024 se svět mohl seznámit s kvalitou těchto snímků, které zachycovaly různé objekty – od blízkých mlhovin po vzdálené kupy galaxií. Na pozadí všech těchto snímků však byly stovky tisíc vzdálených galaxií. V průběhu dalších šesti let bude Euclid podle odhadů posílat dennodenně na Zemi zhruba 100 GB dat. To je opravdu hodně a pokud je má popisovat pouze člověk, tak to bude hodně náročné. Proto ESA a konsorium kolem teleskopu Euclid navázalo spolupráci s Galaxy Zoo. Jedná se o projekt na platformě Zooniverse pro veřejnost, která chce pomoci vědě. Tady mohou zájemci pomoci klasifikovat tvary galaxií.
Družice Tanager-1, která nese špičkový přístroj od NASA k detekci skleníkových plynů, dosáhl oběžné dráhy poté, co jej 16. srpna v rámci mise Transporter-11 vynesla z Vandenbergovy základny raketa Falcon 9. Pozemní týmy úspěšně navázaly komunikaci s družicí necelé tři hodiny po startu. Družice využije snímkovací spektrometr vyvinutý v Jet Propulsion Laboratory ke globálnímu měření emisí metanu a oxidu uhličitého, které vystopuje až na úroveň jednotlivých podniků. Tanager-1 byl vyvinut jako součást filantropicky financované koalice veřejného a státního sektoru, kterou vede nezisková organizace Carbon Mapper. Firma Planet Labs PBC, která postavila družici Tanager-1, je členem koalice Carbon Mapper, stejně jako JPL. Organizace se netají plánem postavit později druhou družici Tanager, která má opět nést snímkovací spektrometr z JPL.
Primární přístroj pro připravovaný Nancy Grace Roman Space Telescope je sofistikovaná kamera, která bude provádět průzkum vesmíru od okrajů naší Sluneční soustavy až k okrajům pozorovatelného vesmíru. Přístroj WFI (Wide Field Instrument) byl nedávno dopraven na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Široké zorné pole kamery, ostré rozlišení a citlivost od viditelných po blízké infračervené vlnové délky, dá novému teleskopu schopnost pořizovat panoramatické a hluboké pohledy do vesmíru. Skenování mnohem větších částí oblohy, než jaké zvládne Hubbleův či Webbův teleskop, otevře nové cesty ke studiu vesmíru. Nancy Grace Roman Space Telescope je navržen, aby mohl studovat temnou energii (tajemnou sílu, u které se předpokládá, že urychluje rozpínání vesmíru) temné hmoty (neviditelné hmoty, u které je možné pozorovat pouze její gravitační účinky) a exoplanet (světů mimo Sluneční soustavu).
Kosmonautika je v těchto dnech velmi štědrá k fanouškům komentovaných přenosů. Po včerejších úspěšných startech rakety Sojuz 2.1a s nákladní kosmickou lodí a Falconu 9 s dvojicí snímkovacích družic WorldView Legion, budou noc na zítřek lemovat dva živě a česky komentované přenosy. Nejprve nás bude ve 20:19 čekat start rakety Falcon 9, která v rámci sdílené mise Transporter-11 ponese desítky malých družic, mezi kterými bude třeba i evropská meteodružice Arctic Weather Satellite. Zítra ráno v 7:56 našeho času by se měla k zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda připojit nákladní loď Progress MS-28. Obě události Vám nabídneme s českým komentářem.
Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.
Stínítko pro kosmický teleskop Nancy Grace Roman nedávno dokončilo několik environmentálních zkoušek, které simulovaly podmínky, které konstrukce zažije během startu a při pobytu na oběžné dráze. Díl označovaný jako DAC (Deployable Aperture Cover = výklopný kryt apertury), funguje jako velké stínítko, které má zabránit nežádoucímu světlu ve vstupu do teleskopu. Milník v podobě provedených zkoušek značí dosažení poloviny závěrečných testů. Stínítko se tak posouvá o krok blíže k integraci s dalšími díly chystaného teleskopu, k čemuž by mohlo dojít ještě letos na podzim.
V rámci projektu FLPP (Future Launchers Preparatory Programme) evropské kosmické agentury proběhla ve Varšavě první fáze statických zážehů nového raketového motoru s měnitelným tahem. Motor samotný vyvinulo polské konsorcium, které zkoumá nové konstrukce ventilů a vstřikovačů pohonných látek, které mohou měnit tah raketových motorů poháněných udržitelnějšími a lépe skladovatelnými pohonnými hmotami. Takové motory mají velký potenciál pro použití v budoucích vesmírných misích, ale také v opakovaně použitelných raketách.
V uplynulých letech se firmě SpaceX podařilo dopravit na oběžnou dráhu 13 pilotovaných kosmických lodí Crew Dragon, v rámci kterých se na oběžnou dráhu a zpět dostalo více než 50 členů posádek. Vznikla tak celá řada nových příležitostí pro lidi z celého světa žít, pracovat a prozkoumávat v kosmickém prostředí. Celkem 46 misí lodí Dragon dopravilo na oběžnou dráhu důležité zásoby, vědecké experimenty i astronauty na ISS, ale také otevřelo dveře k letům na oběžnou dráhu Země pro komerční astronauty. Nyní však přichází mise, jakou ještě lodě Dragon nezažily a jakou bychom dosud nenašli ani v celé historii kosmonautiky. Půjde o první pilotovaný let na polární oběžnou dráhu.
Společnost Blue Origin pracuje na nové raketě New Glenn, která má mít znovupoužitelný první stupeň. Ten má přistávat motoricky na lodi – velmi podobný postup volí u své rakety Falcon 9 i firma SpaceX. Aby ale mohl stupeň úspěšně přistát, potřebuje umět manévrovat. Dostal proto dva důležité systémy, které zajistí jeho správnou orientaci ve všech fázích letu. V době, kdy tento 55 metrů vysoký válec o průměru 7 metrů poletí vysoko nad hustými vrstvami atmosféry, bude svou orientaci v prostoru udržovat s pomocí malých manévrovacích trysek se stlačeným plynem. Po sestupu do husté atmosféry přijdou ke slovu křidélka, ovšem zdrobnělina zde není úplně namístě. Na délku měří přes pět metrů a na šířku okolo dvou. Oba manévrovací systémy byly nedávno otestovány.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
