sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Čína zakládá průmyslovou alianci VLEO, satelity demonstrují trvalý provoz na nízké oběžné dráze
Britský startup SatVu, který se zabývá termovizemi, oznámil 29. června zahájení komerčních služeb s družicí HotSat-2, což znamená návrat k provozování generujícímu zisky poté, co její debutová družice selhala na nízké oběžné dráze Země v roce 2023.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.
Technikům se podařilo úspěšně nainstalovat dva sluneční štíty na vnitřní segment Teleskopu Nancy Grace Roman. Společně s díly pojmenovanými Solar Array Sun Shield a Deployable Aperture Cover budou panely (společně nazvané Lower Instrument Sun Shade) hrát klíčovou roli při udržování přístrojů teleskopu v chladu a stabilitě během průzkumu infračerveného vesmíru. Týmy jsou na dobré cestě ke spojení vnější a vnitřní části teleskopu v průběhu podzimu, čímž bude celá observatoř dokončena a připravena na předstartovní zkoušky.
Poslední červencový den ještě Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon neodstartoval, ale první srpnový den už to bylo lepší. Náklad dosáhl oběžné dráhy a začal pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici, se kterou by se měl spojit už v sobotu 2. srpna v 9:12 ráno našeho času. Je to trochu narychlo a proto vydáváme článek zvoucí ke sledování přímého přenosu netradičně brzy. Přesto však věříme, že si jej čtenáři všimnou a přenos budou sledovat.
Česká republika se může těšit ze svého dalšího úspěchu. Mise EnVision, kterou připravuje Evropská kosmická agentura, totiž bude mít český podíl – a ne zrovna malý. Firmy TRL Space, AerialComm, G.L. Electronic a SAWtronics totiž založily konsorcium, které agentura ESA vybrala pro zakázku v hodnotě 2,6 milionu eur (přibližně 65 milionů korun) na vývoj a výrobu vědeckého přístroje VenSpec-H. Jeho úkolem bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše, aby mohli vědci lépe porozumět historii planety. Smlouva o této spolupráci byla slavnostně podepsána 30. července v Moravském zemském muzeu. A jelikož EnVision poletí k Venuši, napadlo zástupce firem ozdobit přístroj siluetou Věstonické venuše, od jejíhož objevu letos uplyne 100 let. Historie, současnost a budoucnost si tak podají ruce.
Už jedenáctá mise kosmické lodi Crew Dragon určená k rotaci dlouhodobých posádek Mezinárodní kosmické stanice čeká na svůj start. Na rampě 39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě už stojí Falcon 9, který má dnes večer vynést kosmickou loď, ve které bude americká velitelka Zena Cardman, její krajan a pilot mise, Michael Fincke a dva specialisté mise – Japonec Kimija Jui a Rus Oleg Platonov. Start samotný nás čeká už dnes večer a náš živě a česky komentovaný přenos u toho nebude chybět.
Společnost Amazon věří, že se dostane do dobrého tempa startů, které budou budovat síť Project Kuiper. Vypouštění operačních družic KuiperSat pro zajištění přístupu k internetu začalo letos v dubnu a celkem jich má být 3 232. Technologický obr 24. července uvedl, že by tyto cíle měla podpořit především investice ve výši 140 milionů dolarů pro floridskou infrastrukturu. Ačkoli se to objevilo na pozadí fotografií a bylo naznačeno v dalších propagačních materiálech během prvních tří startů, společnost Amazon 24. července potvrdila, že její zařízení pro zpracování nákladu (PPF) v Kennedyho kosmickém středisku bylo uvedeno do provozu již v dubnu, včas na podporu prvního operačního startu rakety Atlas V společnosti United Launch Alliance.
Startup The Exploration Company (TEC) oznámil první úspěšný statický zážeh motoru Breeze, který má být použit na palubě lunárního landeru Nyx Moon. Firma TEC založená v roce 2011 vyvíjí modulární a znovupoužitelnou nákladní kosmickou loď, která by mohla vozit náklady na ISS a zpět na Zemi. Budoucí verze mají být vylepšené, aby ve verzi Nyx Cislunar dosáhly oběžné dráhy Měsíce a nakonec ve verzi Nyx Moon i jeho povrchu. 17. července firma uvedla, že provedla úspěšný statický zážeh motoru Breeze, který se bude nacházet na servisním modulu Nyx Moon. Jméno motoru vychází z firemní tradice pojmenovávání raketových motorů podle postupně sílících projevů počasí. Aktuální řada motorů firmy TEC seřazených podle tahu je: Breeze (vánek), Mistral, Huracán a Typhoon. Poslední jmenovaný má poskytovat vysoký tah a půjde o motor s uzavřeným pracovním cyklem typu „full-flow stage combustion“.
Při nedávné zkoušce NASA prokázala, jak by technologie založená na umělé inteligenci mohla pomoci družicím na oběžné dráze poskytovat cílenější a cennější vědecká data. Technologie by umožnila družicím sledujícím Zemi vůbec poprvé sledovat svou oběžnou dráhu, rychle zpracovávat a analyzovat snímky pomocí palubní umělé inteligence a určovat, kam nasměrovat přístroj. Celý proces trval méně než 90 sekund, bez jakéhokoli zásahu člověka. Takzvané dynamické cílení (Dynamic Targeting) je koncept, který je ve vývoji na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii víc než deset let. První série letových testů byla provedena v polovině července na komerční družici. Cílem je ukázat potenciál dynamického cílení, aby družice zlepšily své snímky zemského povrchu tím, že se vyhnou focení oblačnosti, ale i tím, že budou autonomně vyhledávat specifické, krátkou dobu existující jevy, jako jsou lesní požáry, výbuchy sopek, či náhlé bouře.
Spolupráce mezi kosmickými agenturami je trendem posledních let, přesto se stále objevují kombinace agentur, jaké jsme tu ve velkém měřítku ještě nikdy neměli. Nyní nás jedna taková velká premiéra čeká. Na startovní rampě kosmodromu Šríharikota totiž stojí raketa GLSV Mk II, která má na nízkou oběžnou dráhu vynést společné dílo indické a americké kosmické agentury, radarovou družici NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar). Tato družice bude využívat dvě frekvence k pozorování Země (například ledový pokryv Antarktidy, následků zemětřesení, sesuvů půdy, tsunami, či výbuchů sopek) a podle některých zdrojů by se mohlo jednat o vůbec nejdražší družici určenou ke sledování naší planety.
Odkud bude čerpat elektřinu budoucí základna na Měsíci, či Marsu? Fotovoltaické panely jsou sice spolehlivá a ozkoušená možnost, ale s tím, jak porostou nároky základny, přijde chvíle, kdy jediným rozumným řešením budou jaderné reaktory. A kdo ví, možná u toho bude i technologie z České republiky. Společnost Stellar Nuclear totiž obdržela grant na vývoj takového jaderného mikroreaktoru, který by kromě zmíněných základen mohl zásobovat elektřinou i kosmické lodě. Projekt dostal název RAVEN a má se jednat o univerzální jaderný reaktor pro raketový pohon a povrchové aplikace. V zásadě se jedná o malý modulární reaktor využitelný s drobnými obměnami v kosmickém prostoru i na pevných površích kosmických těles, který by kromě elektřiny mohl dodávat i teplo. Vývoj projektu podpořila Technologická agentura České republiky v rámci programu Theta 2 na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v energetice, který má za cíl přispět k transformaci a modernizaci energetického sektoru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
