LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

21. června letošního roku jsme Vám přinesli článek o tiskové konferenci projektu Česká cesta do vesmíru, která se o den dříve uskutečnila v Praze. Během letních prázdnin se na projektu pilně pracovalo a tak bylo možné uspořádat 2. září druhou tiskovou konferenci, kterou tentokrát hostilo brněnské planetárium. Termín tiskové konference nebyl na první školní den nového školního roku zvolen náhodně. Projekt Česká cesta do vesmíru má více úrovní a jednou z nich je i zaměření na vzdělávání mladé generace, které chce pomoci najít cestu k technickému vzdělávání a přírodovědným oborům. Tím bude zajištěno, že české firmy a akademická pracoviště zaměřující se na kosmické technologie, budou mít dostatek pracovníků pro všechny smělé projekty. Česko má už teď velmi kvalitní kosmický průmysl, ale nesmíme si nechat ujet vlak.

Pokud se nestane něco nečekaného, uzavře se zítra velmi brzy ráno příběh evropské rakety Vega. Vyrazí totiž na svou úplně poslední cestu k oběžné dráze. Po zítřejším vynesení družice Sentinel-2C bude klasická Vega nahrazena vylepšenou variantou Vega-C. Loučení s nejmenší evropskou orbitální raketou si nemůžeme nechat ujít a proto bude připraven živě a česky komentovaný přenos. Pokud Vás tedy neodradí čas startu ve 3:50 SELČ, rádi Vás vezmeme na virtuální výlet do Jižní Ameriky, konkrétně do Francouzské Guyany.

V rámci vzájemné výměny vzorků přivezených z různých planetek poskytla americká agentura NASA své japonské kolegyni JAXA část vzorků z planetky Bennu, které na Zemi dopravila americké mise OSIRIS-REx. Vzorky byly oficiálně předány z rukou zástupců NASA během slavnostního ceremoniálu, který se uskutečnil 22. srpna v kampusu agentury JAXA v japonském městě Sagamihara. Tato výměna navazuje na podobný krok, ke kterému došlo v listopadu 2021. Tehdy ale vzorky poskytovali Japonci Američanům. Šlo o materiál z planetky Ryugu, který odebrala japonská sonda Hayabusa 2. Tato vzájemná dohoda umožňuje oběma agenturám sdílet vědecké pokroky a posouvat výzkumnou i technologickou spolupráci na misích pro dopravu vzorků z planetek. Vědecké cíle obou misí se točí kolem porozumění původu a historie jednoduchých, na organické látky bohatých planetek a toho, jakou roli mohly hrát při formování planet.

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.

Ten čas plyne tak rychle! Mám pocit, jako kdybychom portál kosmonautix.cz spouštěli včera, ale pohled do kalendáře mi říká, že už je to dvanáct let. Právě dnes totiž náš web slaví narozeniny, jelikož byl spuštěn 1. září roku 2012. Z původně skromného projektu několika nadšenců se v průběhu let stal portál, který pravidelně přináší informace o dění v kosmonautice. Web je stále středobodem našich činností, ale kromě toho jsme postupně expandovali i na sociální sítě. Dnes nás tak najdete na Facebooku, X (Twitteru), Instagramu, či Threads a kromě toho jsme i na Discordu, YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách. Zájemci o informace z kosmonautiky se k nim tak mohou dostat velmi pohodlně. Za to, že všechny tyto služby fungují, upřímně děkuji kolegům z naší úžasné redakce.

Říká se, že ve vesmíru nikdo neuslyší váš křik. V kosmickém prostoru sice zvukové vlny nefungují, ale fyzika zná mnoho jiných druhů vlnění. Když 20. srpna prolétla evropská sonda JUICE kolem naší planety, dostala se k ní na vzdálenost pouhých 6840 kilometrů. Důvodem tohoto průletu byla změna rychlosti a směru sondy kolem Slunce při její cestě k Jupiteru. Evropská kosmická agentura této příležitosti využila také k aktivaci palubních přístrojů na JUICE. To dalo vědcům možnost poprvé sbírat data z této sondy o nějaké planetě z kosmického prostoru, což pomůže s kalibrací přístrojů i ověřením, že instrumenty jsou plně připraveny na přílet k Jupiteru.

Evropský soubor Prospect (Package for Resource Observation and In-Situ Prospecting for Exploration, Characterisation and Testing) tvořený vrtačkou a miniaturizovanou laboratoří poletí do polárních oblastí Měsíce, aby tam pátral po těkavých látkách jako je vodní led. Využije přitom iniciativy CLPS od agentury NASA. Americká agentura vybrala poskytovatele pro let v roce 2027, kterým se stala firma Intuitive Machines. Její mise má prohloubit naše chápání Měsíce a zodpovědět klíčové otázky o tom, kde a jak se na povrchu Měsíce dají objevit těkavé látky. Tímto výrazem se označují chemické sloučeniny, které se za určitých podmínek snadno vypařují. Prospect je souborem přístrojů, které společně zajistí odvrtání vzorku z hloubky alespoň jednoho metru pod povrchem, obstarají i extrakci tohoto materiálu i jeho zpracování v malé laboratoři.

Konec dalšího měsíce je na dohled a to znamená, že je čas na další Pokec s kosmonautixem. Máme tu totiž poslední pátek v měsíci a proto se od osmi hodin večer společně sejdeme u našeho přímého přenosu, ve kterém o tématech rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat Váš dotaz do chatu na YouTube a pak jen počkat, až na něj přijde řada a dostanete odpověď. Pokec s kosmonautixem většinou trvá okolo dvou hodin, během kterých stihneme probrat celou řadu zajímavých témat. Pokud tedy máte čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme u sledování už 67. dílu tohoto pořadu.

Éra evropské kosmické rakety Vega se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci. Nosič, který si odbyl premiéru v roce 2012 zatím startoval 21× a z toho dvakrát selhal. Tato raketa, kterou má nahradit vylepšená Vega-C, sloužila k vynášení malých (a hlavně lehkých) nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země. Při své dvaadvacáté misi tomu nebude jinak – zhruba 1150 kilogramů těžká družice Sentinel-2C určená k pozorování Země, jejímž pracovištěm bude sun-synchronní oběžná dráha ve výšce 786 kilometrů. Přípravě nákladu jsme se věnovali v několika předešlých článcích a nyní už je vše připraveno. Aerodynamický kryt s nákladem byl usazen na vrchol poslední rakety Vega.

Evropsko-japonská družice EarthCARE, která byla vypuštěna v květnu, již přinesla první snímky ze tří svých vědeckých přístrojů. Nyní je v centru pozornosti atmosférický lidar, nejpokročilejší ze čtyř palubních přístrojů družice. Jeho špičkový senzor dokázal podrobně zachytit vertikální profily aerosolů ve 20 kilometrů vysokém sloupci atmosféry. Tyto malé částice a kapičky pocházejí jednak z přírodních zdrojů (lesní požáry, prach, mořský příboj), tak i z lidské činnosti (průmyslové emise, či spalování dřeva. Vydáváním pulsů ultrafialového záření a analýzou odražených signálů tento jedinečný lidar měří distribuci a vlastnosti aerosolů a oblačnosti. Sleduje jejich výšku, mocnost, optické vlastnosti i fyzikální charakteristiky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.