LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud se vše podaří, měla by zítra v 0:52 našeho času odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Jenže start není vůbec jistý. Meteorologové totiž předpovídají pouze 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se start odložil o 24 hodin, situace se má výrazně zlepšit na 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Každopádně odklad zatím nebyl oznámen a náš živě a česky komentovaný přímý přenos bude připraven už na noc na zítřek.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.
NASA a její partneři dělají pokroky na cestě vstříc misi Artemis III, při které dojde k návratu lidí na Měsíc a také prvnímu přistání lidí na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Firma SpaceX, poskytovatel pilotovaného lunárního landeru (v rámci kontraktu HLS – Human Landing System) pro mise Artemis III a Artemis IV začátkem letošního roku otestovala 1,2% model rakety SuperHeavy v transsonickém tunelu Unitary Plan Wind Tunnel na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. Raketa SuperHeavy má vynášet upravenou Starship, která v rámci programu Artemis poslouží jako pilotovaný lander.
Inženýři agentury NASA plánují všechny aspekty provozu kosmických misí a tak je jasné, že musí myslet i na řešení hladových astronautů. Pro misi Artemis IV, která zamíří ke Gateway, připravují zařízení, které by tento problém mělo řešit. Až budou mezinárodní týmy astronautů žít na stanici Gateway, první kosmické stanici kroužící kolem Měsíce, budou využívat inovativní zařízení jako je třeba Mini Potable Water Dispenser (Mini dávkovač pitné vody), který trochu připomíná dětskou vodní pistolku. Jeho úkol je tomuto vzhledu velmi podobný. Zajistí totiž manuálně řízené dávkování vody do sáčků pro hygienu, ale i pro rehydrataci jídla, či prostě k pití. Při jeho návrhu se inženýři snažili, aby byl kompaktní, lehký a přenosný, což bude na relativně malé Gateway nezbytné. Tato stanice totiž bude výrazně menší než ISS, která krouží kolem Země.
Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.
Mise Polaris Dawn, při které čtveřice amatérských kosmonautů vyrazila v kosmické lodi Crew Dragon na mimořádnou misi, se připravuje na další důležitý moment. V průběhu dneška by mělo dojít k výstupu Jareda Isaacmana a Sarah Gillis do volného kosmického prostoru. Bude to poprvé, kdy si tzv. kosmickou vycházku užije někdo jiný než profesionální kosmonauti. Výstup bude také premiérou pro zbrusu nové skafandry od SpaceX. Výstup samotný se musel odložit z původně plánovaných 9:23 na 11:58 našeho času. Pokud by se to dnes nestihlo, záložní termín pro výstup je ještě během zítřka.
Legendární sonda Voyager 1 využívá svých manévrovacích motorků, aby byla správně orientována vůči Zemi, ale po 47 letech strávených v kosmickém prostoru se přívodní palivové trubičky začaly ucpávat, o čemž jsme psali už vloni. Po 47 letech provozu jsou přívodní trubičky paliva v motorech z velké části ucpány oxidem křemičitým, což je vedlejší produkt, který se uvolňuje ze stárnoucí gumové membrány v palivové nádrži sondy. Toto zanášení snižuje účinnost, s jakou tyto trysky dokáží generovat tah. Po několika týdnech pečlivého plánování se tým rozhodl, že dojde k přechodu na jiný soubor manévrovacích motorů.
Pokud máte rádi naše živě a česky komentované přenosy, pak asi zažíváte šťastné období. Dnes večer se uslyšíme hned dvakrát – nejprve u příležitosti startu pilotované kosmické lodě Sojuz MS-26 a poté okomentujeme její připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Zítra dopoledne budeme pokračovat přímým přenosem ze startu Falconu 9, který má na oběžnou dráhu dopravit pět komunikačních družic od firmy AST SpaceMobile. Jelikož náklad míří jen na nízkou oběžnou dráhu a váží okolo 7 tun, měl by se první stupeň pokusit o přistání na pevnině. Budeme rádi, když Vás budeme moci přivítat i u tohoto přenosu.
K Mezinárodní kosmické stanici dnes zamíří nová trojice mužů. V kosmické lodi Sojuz MS-26 se na půlroční pobyt na orbitálním komplexu vydají Rusové Alexej Ovčinin a Ivan Vagner, se kterými poletí také Američan Donald Pettit. Ve všech případech jde o zkušené astronauty. Ovčinina čeká třetí kosmická mise, Vagnera druhá a u Pettita půjde dokonce o čtvrtý kosmický let. Právě Američan se stane nejstarším obyvatelem stanice ISS na dlouhodobé misi – je mu 69 let. Start rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na 18:23 našeho času a protože Sojuz MS-26 poletí po superrychlé dráze, měl by se s ISS spojit ještě dnes okolo 21:33 SELČ. Start i připojení Vám nabídneme v našich živě a česky komentovaných přenosech.
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.