sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Poskytovatel meteorologických informací Tomorrow.io získal 35 milionů dolarů v posledním kole financování, čímž se celková částka zvýšila na 210 milionů dolarů. Finance budou použity na urychlení vývoje konstelace nové generace pro sběr atmosférických dat.
Společnost Astrolab 18. května oznámila, že dosáhla čtyř dohod se středisky NASA o přepravě užitečného zatížení na svém roveru FLEX Lunar Innovation Platform (FLIP), který by měl být vypuštěn na přistávacím modulu Griffin-1 společnosti Astrobotic koncem tohoto roku.
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po zevrubném interním posouzení NASA včera oznámila svůj záměr nepokračovat ve vývoji projektu VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Agentura zmínila nárůst nákladů, odklady startu a rizika související s dalším růstem nákladů jako hlavní důvody odstoupení od realizace mise. Rover měl původně vyrazit k Měsíci koncem roku 2023, ovšem v roce 2022 si NASA vyžádala odklad startu na rok 2024, aby poskytla více času na testy landeru Griffin od firmy Astrobotic, který měl VIPER dopravit na povrch Měsíce. Od té chvíle se však vinou změn v harmonogramu a zpožděním na straně dodavatelů posunul termín připravenosti VIPERu na září 2025. Nezávisle na tom se jeho start v rámci programu CLPS na landeru Griffin taktéž posunul na podobné časové období. Pokračování projektu VIPER by vedlo ke zvýšeným nákladům, které by mohly způsobit narušení či dokonce zrušení dalších misí v CLPS. NASA již o svém záměru informovala Kongres.
Včera odpoledne našeho času se otevřela velká vrata haly na Michoud Assembly Facility u New Orleans a na volné prostranství vyjel druhý exemplář centrálního stupně rakety SLS. Tento 65 metrů dlouhý válec o průměru cca 8,5 metru je určen pro misi Artemis II. Jedná se tedy o hardware určený pro první pilotovanou misi programu Artemis. Jeho vývoz byl navíc symbolicky načasovaný – 16. července jsme si připomínali 55. výročí od startu legendární mise Apollo 11. Speciální transportéry převezly centrální stupeň z montážní haly do útrob člunu Pegasus, který následně vyplul na cestu vstříc Floridě. Doprovod mu dělají dvě lodě BOSCO a KAITLIN OLIVIA, jejichž cestu po mapě můžete živě sledovat.
Dnes se opět vypravíme na Mars za americkým roverem Curiosity, který se má stále čile k světu a provádí celou řadu zajímavých vědeckých pozorování. Rover sice brázdí povrch Marsu už od roku 2012, ale stále je jeho přínos pro vědecký výzkum rudé planety nedocenitelný. Curiosity sice trápí degradace plášťů kol, ale to určitě neznamená, že nepokračuje ve své úžasné cestě. Abychom Vám poskytli informace z první ruky, budou následující slova patřit překladu anglického článku, který sepsala Emma Harris, postgraduální studentka Přírodovědného muzea v Londýně, zapojená do plánování úkolů marsovského roveru. Článek se týká plánování činnosti vozítka na 10. července roku 2024.
12. července v 4:35 našeho času odstartovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Falcon 9 od SpaceX. V rámci mise Starlink 9-3 mělo být na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 20 kusů družic Starlink včetně 13 se schopností přímého spojení s mobilními telefony. Kvůli úniku kapalného kyslíku ze druhého stupně však druhý zážeh neproběhl a došlo k poškození raketového motoru. Družice byly vypuštěny na mnohem nižší dráhu, než byl ta plánovaná, což způsobilo, že odpor okolního prostředí ještě více snižoval jejich dráhu a přibližoval je k zániku v zemské atmosféře. Tohle všechno jsme si podrobněji popsali v článku, který na našem webu vyšel 13. července. Dnes se k tomuto tématu vrátíme, ale z trochu jiného pohledu. Nečekejte žádné nové informace o nehodě samotné, vždyť vyšetřování teprve začalo. Podíváme se spíše na to, co znamená dočasné uzemnění Falconů pro kosmonautiku jako takovou.
Před více než měsícem jsme v našem seriálu představili poslední projekt, který byl v roce 2024 podpořen v rámci Fáze 1 programu NIAC. Dnes si proto představíme první z projektů, které se v roce 2024 dočkaly podpory v rámci Fáze 2. Znamená to tedy, že jde o projekty, které již prošly Fází 1, během které nenarazily na žádné zásadní překážky a mohou tak pokračovat dál. Náplň seriálu však bude stále stejná. Představujeme si projekty, u kterých se nedá praktické uplatnění očekávat v nejbližších letech. Experti z NASA v nich ale vycítili potenciál, protože některé technologie by se za pár desítek let mohly hodit. A protože se nové technologie neobjeví lusknutím prstu, ale musí se na nich dlouhodobě pracovat, je tu program NIAC, který podporuje právě inovativní řešení, která jsou často na začátku vývojového procesu.
Trochu to vypadá, jako když se domácí mazlíček uloží do své boudy. Tady jde ale o evropskou sondu Hera z oboru planetární obrany a uložena byla do speciálního kontejneru, jelikož ji čeká závěrečná fáze testovací kampaně. Sonda stále pobývá v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí, kde zůstane až do konce srpna. Na první pohled obyčejný kontejner, do kterého byla sonda uložena, se stal místem, kde proběhly testy Hery zaměřené na lokalizaci úniků. Tento test má potvrdit, že i po desetiměsíční fázi environmentálních testů jsou rozvody na sondě stále těsné. Vlastní princip zkoušky je velmi jednoduchý, jak popisuje manažer mise Hera, Ian Carnelli: „Nádrže na pohonné látky sondy Hera se naplní plynným heliem o tlaku 300 barů, tedy 300 násobek standardního atmosférického tlaku. Poté se sonda uloží do kontejneru a přidají se senzory sledující, zda vnitřní tlak zůstává stabilní po dobu celého den trvajícího testu.“
V posledních letech se zdálo, že rakety z rodiny Falcon jsou bezchybné. Navzdory rapidnímu zvýšení počtu jejich startů, se jim stále vyhýbaly nehody. To se však 12. července v časných hodinách našeho času změnilo. SpaceX zaznamenala selhání své rakety Falcon 9, které za letu nastalo naposledy v roce 2015, tedy před devíti lety! Dvacet vynášených družic Starlink zůstalo na nebezpečně nízké oběžné dráze. Ze slov šéfa SpaceX, Elona Muska, vyplývá, že není jisté, zda se družice podaří zachránit aktivací jejich iontových motorů.
Na přiložené fotografii vidíme pracovníky, kteří do útrob transportního člunu Pegasus instalují podstavce, na které bude uložen masivní centrální stupeň rakety SLS. Jde o další z řady důkazů, že posádka přepravního plavidla finišuje s přípravami na první doručení hardwaru pro pilotovanou testovací misi Artemis II, která vyrazí k Měsíci. Člun Pegasus má přemístit centrální stupeň po cca 1 500 kilometrů dlouhé cestě z Michoud Assembly Facility u New Orleans na Kennedyho středisko na Floridě. Posádka obsluhující člun Pegasus začala s instalací podstavců 10. července.
Čínská raketa Hyperbola-1 (setkat se můžete také s označením Shuang Quxian-1, případně zkratkou SQX-1) neměla zatím moc dobrou bilanci. Startovala zatím šestkrát a z toho v polovině případů selhala. Dnes v 1:40 našeho času odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan na svou sedmou misi, v rámci které měla na sun-synchronní oběžnou dráhu dopravit trojici meteorologických družic Yunyao-1. Sedmý start raketyHyperbola-1 však také neskončil úspěšně. Během fungování čtvrtého stupně se objevila anomálie, která způsobila, že raketa havarovala připsala si již čtvrté selhání.
9. července ve 21:00 našeho času se na zbrusu nové startovní rampě ELA-4 kosmodromu CSG zažehly motory prvního letového exempláře rakety Ariane 6. Tento start byl pečlivě vyhlížen, protože Ariane 6 má Evropě zajistit samostatnost a nezávislost v dopravě těžších nákladů na oběžnou dráhu. Navíc české firmy se podílely nejen na stavbě dílů pro rakety, ale i pro pozemní infrastrukturu rampy. O ATC Space z Klatov, kde se vyrábějí například prstence pro pomocné motory na tuhé pohonné látky, se mluví poměrně často, ale sluší se připomenout třeba firmu UNEX z Uničova, která dodala těžkotonážní podvozky pro obslužnou věž, nebo společnost MCE ze Slaného, která vyrobila deflektor spalin pod startovním stolem. Jaký tedy byl premiérový start nové evropské rakety?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
