sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Starliner 1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Desert Works Propulsion

Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.

CACI International

Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.

Dlouhý pochod 12A

První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.

Selhání rakety H3

Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer

NIAC – Sny o budoucnosti #23 EVE

Lidé, kterým učaroval žánr sci-fi, bývají v mnoha případech zklamaní reálným stavem kosmonautiky. Úkoly a činnosti, které jejich hrdinové zvládají levou zadní a ani nad tím nepřemýšlejí, jsou v reálu komplikované a často prakticky nemožné. Realita je svázaná mnoha omezeními, které musí všechny kosmické agentury respektovat. Přesto ani reálný svět nezapomněl, jaké to je snít. Experti z různých oborů se zabývají nápady, které vypadají, jako kdyby vypadly z nějakého sci-fi románu. V agentuře NASA se podpoře těchto nadějných technologií s velkým potenciálem do budoucna věnuje program NIAC a dnes si představíme další projekt, který byl v jeho rámci podpořen.

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 1 – AstroDesmus

Během letošního Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu zajímavých detailů o jednotlivých projektech – a právě ty teď postupně představím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek věnovaný jednomu konkrétnímu experimentu. A i když je u textů uvedeno moje jméno, nechci si přivlastňovat zásluhy – jde o přepracované a doplněné texty vycházející z oficiálních tiskových zpráv. Série půjde podle abecedy, takže jako první přichází na řadu experiment AstroDesmus, nesoucí podtitul Mikroskopické řasy jako nástroj pro budoucí těžbu kovů a přežití na Marsu, na kterém se podílí Mendelová univerzita Brno, Extremo Technologies a ICE Cubes Services.

Firma Avio chystá demonstrátor rakety FD1

Italský výrobce raket, společnost Avio, dokončil testovací statické zážehy kyslíkometanového raketového motoru MR10, který má pohánět jednostupňový demonstrátor, který firma vyvíjí v rámci svého programu STS (Space Transportation System). Firma se nyní může posunout k do integrační a testovací fáze jednostupňového demonstrátoru FD1. V březnu 2023 firma Avio získala kontrakt v hodnotě 181,6 milionů eur na vývoj dvoustupňové lehké rakety poháněné kyslíkometanovými motory. Ve stejné době firma získala také 103,7 milionů eur na vývoj raketového motoru MR60, což má být silnější varianta motoru MR10, jenž byl navržen pro horní stupně raket Vega-E. Podle společnosti se má motor MR60 stát základním stavebním kamenem příští nosné rakety, která přijde po verzi Vega-E a jejíž nástup se očekává někdy po roce 2032. Italská vláda oba projekty financuje prostřednictvím svého Plánu národní obnovy a odolnosti PNRR v hodnotě 191,5 miliardy eur. Primárním zaměřením programu STS je nechat dozrát a otestovat technologie, které firma vyvíjí pro své kyslíkometanové motory, nádrže na kryogenní látky, separační systémy bez pyrotechnických prvků a nízkonákladové avioniky. Ovšem v době získání původního

Airbus, Leonardo a Thales vytvoří novou evropskou kosmickou firmu

Významní hráči evropského kosmického průmyslu, firmy Airbus, Leonardo a Thales, oznámily ve čtvrtek 23. října memorandum o vzájemném porozumění s cílem zkombinovat své síly do nové entity, která má být konkurencí ostatním velkým hráčům na trhu, jako jsou třeba Boeing, Lockheed Martin, nebo SpaceX. Nová, zatím ještě nepojmenovaná společnost, by měla začít fungovat v roce 2027 a prozatím čeká na legislativní schválení a další administrativní kroky. Airbus bude mít v novém podniku největší podíl (35 %), na Leonardo a Thales pak připadne po 32,5%.

ŽIVĚ: Ruský výstup do volného prostoru z ISS

Sergej Ryžikov a Alexej Zubrickij poprvé společně vystoupili do volného kosmického prostoru 16. října a dnes si kosmickou vycházku zopakují. V 15:20 SEČ by měl začít jejich výstup, při kterém (mimo jiné) nainstalují závěrečný soubor užitečných nákladů na rám modulu Nauka, přemístí ovládací panel evropského robotického manipulátoru ERA na modulu Nauka, ale také se zbaví zastaralého hardwaru z pláště modulu Zvezda. Výstup, který potrvá podle odhadů zhruba šest a půl hodiny, můžete sledovat v přiloženém okně přehrávače. Oba kosmonauti budou mít (stejně jako minule) oblečené skafandry Orlan MKS. Ryžikovův bude mít červené pruhy, Zubrického skafandr pak ozdobí pruhy modré. Zdroje informací: https://www.youtube.com/ https://en.wikipedia.org/ https://www.space.com/ Zdroje obrázků: https://blogger.googleusercontent.com/…-twcyqYdEntmv4o/s1280/IMG%204.jpg

Premiéra Ariane 64 sklouzne na rok 2026

Společnost Ariaenspace potvrdila, že první start výkonnější verze rakety Ariane 6 s čtveřicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky letos neproběhne. První let verze Ariane 64 byl očekáván na konci roku 2025 a nákladem měla být první porce družic pro Project Kuiper od společnosti Amazon, které by nevynesla americká raketa. 16. října společnost Arianespace, komerční provozovatel rakety Ariane 65, kterou vyrábí ArianeGroup, uvedla, že při posledním startu Ariane 6 v tomto roce bude vynesena dvojice družic Galileo pro evropský globální navigační systém. Tyto družice poletí na verzi Ariane 62 s dvojicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky. Půjde již o pátý start této varianty, přičemž čtvrtý nás čeká už 4. listopadu. Toto oznámení také odhalilo, že první let Ariane 64, silnější ze dvou variant neproběhne před začátkem roku 2026.

Infračervený sondážní přístroj před integrací do družice MTG-S1.

Sentinel-4 přináší první data o znečištění atmosféry

Nová evropská mise Copernicus Sentinel-4 doručila na Zemi své první snímky, které zvýrazňují atmosférické koncentrace oxidu uhličitého, siřičitého a ozonu. Ačkoliv jde zatím stále o předběžná měření, znamenají tyto snímky důležitý milník ve schopnostech Evropy monitorovat kvalitu ovzduší až z geostacionární dráhy ve výšce 36 000 kilometrů nad Zemí. Spektrometr Sentinel-4 pro ultrafialové, viditelné a blízké infračervené záření byl do kosmického prostoru vypuštěn v červenci 2025 na palubě družice MTG-S1. Tato duální architektura umožňuje efektivní využití družice, kombinuje na jedné platformě schopnosti meteorologické i ty potřebné pro monitoring atmosféry.

Rover FLIP čekají testy v komoře

Letos už start nestihne, ale ani rok 2026 nevypadá špatně. Mluvíme o lunárním roveru FLIP od firmy Astrolab, který se má v příštím roce vydat k Měsíci, na jehož povrch jej dopraví lander Griffin od firmy Astrobotic. Celou sestavu má vynést raketa Falcon Heavy od SpaceX. Než se však náklad dostane na kosmodrom, musí projít řadou zkoušek. Firma Astrolab se nyní pochlubila zrychleným videem z ukládání roveru FLIP do komory, ve které projde termálně-vakuovými zkouškami. Bude tedy vystaven podmínkám, které na něj čekají při samotné misi.

EarthCARE překvapuje kvalitou dat o Zemi

Stejně jako její ostatní „sourozenci“ z programu Earth Explorer, i evropská družice EarthCARE (Earth, Cloud, Aerosol and Radiation Explorer ) od evropské a japonské kosmické agentury posílá data, která dalece přesahují původní požadavky. Díky chytrému zpracování atmosférických lidarových dat mohou vědci měřit různé typy povrchů pevniny a oceánů – včetně sněhu, ledu, vegetace a dokonce i chlorofylu mořského fytoplanktonu. Taková měření nám mohou pomoci sledovat stav globálních ekosystémů. EarthCARE spolehlivě zajišťuje dodávky nových pozorování oblačnosti, aerosolů a záření, čímž pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné interakce těchto faktorů.

ŽIVĚ A ČESKY: Start Falconu 9 bez pokusu o záchranu stupně

Lidé se občas ptají, proč první stupně Falconů 9 přistávají někdy na mořské plošině a jindy na pevnině. Otázka je to v zásadě logická, ale přesto v ní něco chybí. Ano, oba popsané případy patří mezi nejčastější verze zakončení startů Falconů 9, ale nesmíme zapomínat ani na třetí variantu. Někdy je vynášený náklad tak těžký, nebo letí na tak náročnou oběžnou dráhu, že raketa musí využít veškerých pohonných látek k urychlení nákladu a prvnímu stupni pak nezbydou žádné pohonné látky pro přistání. A právě tato poměrně vzácná situace nás čeká v noci na pátek, kdy bude jeden z prvních stupňů Falconu 9 zahozen bez pokusu o záchranu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 24. října ve 3:30 SELČ Startovní okno: 3:30 – 7:30 SELČ Místo startu: Rampa SLC-40, Cape Canaveral Space Force Station, Florida Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1076, který poletí podvaadvacáté) Primární náklad: Telekomunikační družice SPAINSAT NG II Hmotnost nákladu: cca 6 100 kg Cílová oběžná dráha: Dráha přechodová ke geostacionární Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem,

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.