Firma Boeing 25. srpna uvedla, že „zažívá výrazný posun“ vstříc startu druhé nepilotované testovací mise lodi Starliner k Mezinárodní kosmické stanici. Tato zkouška by podle slov firmy měla proběhnout na konci letošního roku, nebo na začátku roku příštího. Jakmile bude tato mise dokončena, měl by mít Starliner volnou cestu k závěrečné zkoušce – pilotované testovací misi, která je zatím plánována na polovinu roku 2021 bez bližšího upřesnění. Chystaný nepilotovaný test bude druhou příležitostí, kdy se loď Starliner dostane na oběžnou dráhu. První testovací mise OFT v prosinci 2019 musela být výrazně zkrácena kvůli chybě, která způsobila, že loď spotřebovala mnohem více pohonných látek než dosáhla plánované dráhy. Kvůli této nadměrné spotřebě se Starliner nemohl vydat k ISS a připojit se k ní.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/
V rámci kontraktu s NASA tedy Boeing připravuje druhý nepilotovaný test Starlineru, který má zároveň prokázat spolehlivost a úspěšnost úprav softwaru. Důležitá bude také demonstrace schopnosti autonomního připojení lodi ke stanici. O opakování nepilotované zkušební mise bylo rozhodnuto už dříve v průběhu tohoto roku. Předtím se zvažovala i možnost, že by se šlo rovnou na pilotovanou testovací misi CFT (Crew Flight Test), na kterou se chystá trojice Chris Ferguson z Boeingu a Mike Fincke s Nicole Mann z NASA.
Ještě než odstartovala nešťastná mise OFT, plánoval Boeing společně s NASA realizaci mise CFT v polovině roku 2020. Nyní to vypadá na roční posun – podle v úterý zveřejněného prohlášení se nyní se startem této mise počítá v létě roku 2021. „Dosahujeme vynikajícího pokroku směrem ke startu našeho druhého nepilotovaného letového testu, Orbital Flight Test-2, který by mohl proběhnout koncem letošního roku nebo začátkem ledna. Pokrok se týká milníků jak v oblasti vývoje softwaru, tak i testování hardwaru,“ uvedl Boeing v prohlášení, kde dále píše: „Po úspěšné misi OFT-2 budou Boeing a NASA připravovat první let Starlineru s posádkou, misi Crew Flight Test na léto 2021. S první misí po certifikaci, která je označována jako Starliner-1 se předběžně počítá během příští zimy.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje z oboru hovoří podle webu spaceflightnow o tom, že manažeři Boeingu a NASA nedávno probírali vhodné termíny startu mise OFT-2 v prosinci a začátkem ledna. Starliner bude i v případě této mise vynášet raketa Atlas V od United Launch Alliance a na konci mise se Starliner vrátí na Zemi pomocí padáků a nafukovacích vaků, které zbrzdí dopad na pevninu v oblasti západu USA. To jsme ostatně viděli už vloni, když Starliner navzdory potížím se softwarem dokázal bezpečně přistát v Novém Mexiku. Zajímavostí je, že loď z neúspěšné mise OFT má po provedení příslušných oprav letět na oběžnou dráhu znovu – mělo by jít o pilotovanou testovací misi CFT. Z toho tedy vyplývá, že pro opakovanou nepilotovanou misi OFT-2 poslouží zbrusu nová loď.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Za předpokladu, že obě chystané testovací mise proběhnou správně, NASA certifikuje Starliner k pravidelně dopravě posádky na kosmickou stanici. Už dříve byly do první ostré mise po certifikaci nominováni američtí astronauti Josh Cassada a Sunita Williams. NASA pak 25. srpna uvedla, že tuto dvojici doplní Jeanette Epps. Sunita Williams se tak dočká své třetí kosmické mise, Cassada a Epps zažijí kosmickou premiéru. Zatímco Josh se do oddílu astronautů dostal v roce 2013, Jeanette se dočkala už v roce 2009. Až odstartuje na Starlineru, stane se první černoškou, která se zúčastní dlouhodobého pobytu na kosmické stanici. Čtvrtý člen posádky mise Starliner-1 zatím nebyl oznámen, ale očekává se, že půjde o zástupce mezinárodních partnerských agentur.
„Tým Boeingu je poctěn tím, že NASA přidělila astronautku doktorku Jeanette Epps k posádce Starliner-1, na první operační misi Boeingu k Mezinárodní kosmické stanici,“ píše Boeing v prohlášení, kde dále stojí: „Jeanette bude součástí důležitého a historického letu. Jsme rádi, že ji můžeme přivítat v týmu Starliner. Spoluhráči Jeanette, Suni Williams a Josh Cassada, jsou štafetami, které spojují naše floridská zařízení a tréninková zázemí v Houstonu. Těšíme se na to, že se s ní v průběhu předstartovních příprav dobře seznámíme.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Zatímco astronauti už trénují na budoucí mise lodí Starliner, inženýři NASA a Boeingu zatím pracují na zapracování 80 doporučení, která jim dal nezávislý hodnotící tým, jehož úkolem bylo analyzovat softwarové závady, výpadky komunikace a nedostatky dohledu nad řízením, které přispěly k problémům na loňském zkušebním letu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
NASA už v roce 2014 vybrala Boeing a SpaceX, aby navrhly a postavily komerční lodě pro posádku. Obě firmy dostaly kontrakty za několik miliard dolarů na své lodě Starliner a Crew Dragon. Zapracováním nového schématu spolupráce mezi vládní agenturou a soukromým sektorem vznikl nový komerční pilotovaný program, který měl za úkol ukončit americkou závislost na ruských lodích Sojuz. Ty se po ukončení provozu raketoplánů v roce 2011 staly jedinými prostředky, které jsou schopné dopravovat posádku na ISS.
SpaceX získala na stavbu, zkoušky a let Crew Dragonu 2,6 miliardy dolarů. Muskova firma dokončila poslední zkoušku 2. srpna, když po 64 dnech přistála kabina Crew Dragonu se dvěma astronauty v Mexickém zálivu. Certifikační proces této lodi by měl být ukončen v nejbližších týdnech, aby mohla odstartovat její první ostrá mise. Crew Dragon, který má startovat koncem října, dopraví na ISS čtyřčlennou posádku, která tu stráví půl roku.
Boeing získal od NASA na vývoj Starlineru 4,2 miliardy dolarů a i přesto v pomyslném závodě se SpaceX nakonec prohrál. NASA chce v dalších letech využívat služby obou firem, které by měly zajistit pravidelnou dopravu astronautů na stanici a zpět. Agentura tak získá dva nezávislé americké systémy, které dokáží dopravovat posádky na oběžnou dráhu.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/12/EK3ou5CWsAE6G6L.jpeg
https://live.staticflickr.com/65535/49205202267_2279f574fc_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ERym72kWoAA3Yd9?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2009e258436.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/08/2018-08-03-165458.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/cms_ksc-20191121-ph-csh02_0080.jpg
„Dosahujeme vynikajícího pokroku směrem ke startu našeho druhého nepilotovaného letového testu“
Fascinující, prezentovat to jako by se jednalo o nějaký úžasný úspěch a ne o trapný propadák.
To, co se stalo, nikdo nevymaže. Stalo se. Ale byla to zkouška, která měla odhalit chyby. Svůj úkol splnila, takže teď je potřeba napřímit síly k tomu, aby bylo těch chyb co nejméně.
Nechci v žádném případě hejtovat, ale firma jako Boeing s jejím dlouholetým know-how měla nechat konkurenci daleko za sebou. Nejspíš se projevují při vývoji podobné problémy, jako v její divizi dopravních letadel – zkostnatělost, byrokracie a rutinérství. Ale stále jde pochopitelně o špičku v oboru, jen v současné době potřebuje naostřit.
Spíše bych řekl, že jde o ukázku toho, jak je vývoj nové kosmické lodi pro posádku složitý. Ostatně ani SpaceX neměla jednoduchou cestu – viz exploze při zkoušce motorů SuperDraco.
V tom srovnani selhani Spx a Boe je jeden podstatny rozdil. Spx objevila dosud neznamy jev, a to reakci zbytku okyslicovadel/helia v potrubi s titanovym ventilem(resp. Obnazenym titanem) – tohle selhani je tudiz neocekavatelne.
Boe selhal v urovni SW kde zanedbal testovani a chybu nasel az slo do tuheho a lod byla na orbite za mene nez 48 hodin (orientacni motorky) , takze chyba byla zrejma po celou dobu, ale nikdo nehledal. Stejne jako synchronizovani hodin mezi nosicem a nakladem … proste tohle podelali a chyby meli odhalit, nebyly to zadne neocekavatelne veci.
Takze parta ajtaku potopila svym pristupem skvely hardware jakym rozhodne SL je.
Tady si jde opravdu jen povzdechnout nad promarněným rokem. I při vědomí americké kulturní odlišnosti a toho, že v českém překladu to vyzní dvojnásob silně, plácání se po ramenou by měl Boeing odložit až na okamžik, kdy Starliner s posádkou zakotví u ISS… 🙁
K příspěvku nahoře, že parta ajťáků potopila projekt: nelze než nevzpomenout, co píše R. Feynman ve své zprávě o havárii Challengeru. On k tomu tehdy přistoupil jinak, než většina ostatních členů komise a začal na vlastní pěst objíždět závody, kdy se vyráběly nebo připravovaly komponenty Space Shuttle. Víceméně si stěžoval na podceňování rizika a špatné zacházení s fakty u všeho možného. Kladně hodnotil pouze vývoj software, ale zároveň si příslušní inženýři stěžovali, že je na ně vyvíjen velký nátlak, aby omezili testování za účelem snížení nákladů. A tipnul bych si, že tohle bude i případ firmy Boeing. Ostatně u 737 MAX už to předvedli v praxi. Proslýchá se, že tam zcela zvítězila soudobá korporátní kultura.
(Mimochodem, trochu odbočím, smutným mementem Feynmanovy zprávy je, když uvádí, že pro nedostatek času nemohl posoudit palivovou nádrž a tepelnou ochranu. Evidentně nikoho následně nenapadlo, aby se na to podíval..)
Nejde o chyby ajťáků, ale manažerů, kteří skrouhli potřebný rozsah testů.
Naprosto s vámi souhlasím.
Sunita bude velitelka S1?
Předpokládám, že Test-3 nebude několikaměsíční mise, jak se předpokládalo, nebo to stále platí?
Ano, první testovací let s posádkou by podle současných představ (které se ale ještě mohou změnit) měl být kratší než 64denní let lodi Crew Dragon „Endeavour“.
Ano, Sunita Williams byla jmenována velitelkou první operační mise Starlineru.
Američané konečně mají svůj stroj pro cesty na LEO a není již kam pospíchat. Zpoždění obou rivalů je však zarážející. Též u S-X, kterému přestavba nákladní lodi také zvlášť hladce nešla.
Koncepce americké pilotované kosmonautiky kladla o samého počátku důraz na astronauta jako nedílnou součást systému, dokonce i v předprogramu MR. Podíváme-li se o historie tak právě přítomnost astronauta na palubě jako skutečného pilota řídícího svůj stroj zabránila mnohé katastrofě, za všechny bych uvedl GT-8.
Tady se klade důraz na automatiku, pokud by na palubě posledního letu byli astronauti, hravě by situaci zvládli a i kdyby do řízení nijak nezasáhli zcela bezpečně by přistáli. Degradace špičkových pilotů v kosmonautice na pouhé pasažéry, viz projekt Vostok, je právě to čemu se američtí astronauté a tehdy při každém letu šlo doslova o život, od samého počátku vehementně bránili a díky Bohu ubránili.
Nyní, kdy technika obrovsky pokročila, je ku podivu americká koncepce právě opačná.
No můžete se na to dívat i tak, že pokud by Boeing udělal svou práci dobře, nikdy by problém nenastal a potenciálně by piloti nemuseli opravovat chyby programátorů. Pokud se podíváte na statistiky leteckých nehod a třeba i zrovna Boeing zjistíte, že piloti v krátkém časovém okně nejsou schopni velice často správně reagovat a let zachránit. Zrovna statistiky z leteckého provozu jasně ukazují, že při současném složitosti systémů letadel a logicky větší složitosti systémů raket, pilot není tím geniálním mozkem co vše zachrání.
Jinak zrovna to že by bezpečně přistáli v tomto případě není ani trochu jisté.
Tak dle vyjádření Boeingu už nám doputoval rasismus i do kosmického průmyslu. Je to škoda, že přestávají mít význam schopnosti člověka a začíná se upřednostňovat jeho původ. 🙁
Mohu se zeptat, jak jste k takovému úsudku přišel? Prohlášení Boeingu totiž nic takového neobsahuje. Nehledejte, prosím, něco tam, kde nic takového není.
Já bych Boeing tak přísně nesoudil. Po válce je každý generál. Při vývoji složitých HW a SW se nemůže vše absolutně testovat, poněvadž by vývoj trval hodně dlouho a byl neúměrně drahý. Vždy se musí testy rozumně omezit a je prostě smůla, že se ten výběr nepovedl. Nakonec Starliner nakonec úspěšně přistál, takže výsledek zase není tak špatný. Jen se podívejte kolik větších či menších problémů se vyskytlo při posledních startech raket.
No, kdyby tvůrcem Starlineru bylo Zemědělské družstvo Zlámaná Lhota, tak bych souhlasil, ale Boeing je už po řadu desetiletí superdodavatel NASA, dlouhá léta byl jasná světová jednička v letectví i kosmonautice, a od někoho takového se dá leccos nejen očekávat, ale přímo požadovat. A argumentovat tím, že všechno testovat trvá moc dlouho a je drahé, co na to říct…
Snad jen že nositelé podobných manažerských názorů by měli být do té testově ošizené lodi posazeni jako první, aby ji na vlastním těle vyzkoušeli v ohni. Možná i doslova, když by něco nevyšlo. Jenže to se nestane, manažeři dostanou svoje bonusy a krk místo nich nasadí kosmonauti, placení řádově hůř.
Právě proto se dělají zkoušky, aby se problémy vychytaly, než do toho usednou lidé.
Pravda Dušane.V první posádce by měl být vrcholový manažer.Možná by na pozemní testování dohlédnul trochu víc.Ale to se ,obávám,nikdy nestane.Prostě jim držme palce…Ty chyby jsme tu již probrali x krát. díky za článek…A krásné narozeniny..
Tak v první testovací pilotované lodi Starliner má být Chris Ferguson, což je zaměstnanec Boeingu.
A děkujeme za blahopřání. 😉
Kosmonauti do soukromých amerických lodí zatím sedat nechtějí.