V rámci zkoušek Dalekohledu Jamese Webba na jeho kosmickou misi inženýři provedli další test. V jeho rámci poslali sestavené observatoři pokyn, aby vyklopila a natáhla kriticky důležitou část konstrukce, která je označována jako Deployable Tower Assembly. Hlavním úkolem tohoto dílu je vytvoření dostatečně velké mezery mezi horní částí observatoře, kterou tvoří ikonická pozlacená zrcadla s vědeckými přístroji a spodní sekcí, ve které se nachází o poznání teplejší elektronika a pohonný systém. Vytvořením mezery mezi těmito částmi bude moci aktivní i pasivní chladicí systém teleskopu mnohem snáze ochladit zrcadla i senzory na mimořádně nízké teploty, které jsou vyžadovány pro optimální vědecký výzkum.
Webb byl od začátku stavěn tak, aby zachytil i ty slaboulinké paprsky infračerveného záření, což je v podstatě teplo. K detekci extrémně slabých stop tepla astronomických objektů, které jsou opravdu hodně daleko, musí být teleskop sám velmi chladný a stabilní. Během testu byla konstrukce pomalu vytažena o 1,2 metru vzhůru, přičemž celý proces trval několik hodin. Vše probíhalo úplně stejně, jako to proběhne v kosmickém prostoru. Jediným rozdílem bylo několik odlehčovacích kladek a speciální jeřáb označovaný jako gravity-negation system, které svým tahem „proti Zemi“ anulovaly vliv gravitace. Nyní, když je JWST plně sestaven, tak se složitost jeho zkoušek a optimální simulace mikrogravitačního prostředí značně zkomplikovaly.
„Deployable Tower Assembly pracovala během zkoušky nádherně,“ uvedl Alphonso Stewart, vedoucí týmu rozkládacích systémů JWST z Goddardova střediska v marylandském Greengeltu a dodal: „Chovala se přesně tak, jak bylo očekáváno a vše bylo ve shodě se zkouškami, které jsme udělali ještě než byla celá observatoř sestavena. Tohle bylo poprvé, kdy se tento systém otestoval v letové konfiguraci, šlo tedy o nejvyšší úroveň věrnosti, jaké jsme mohli dosáhnout. Zkouška poskytla možnost prověřit všechna rozhraní a interakce mezi přístroji a spodní částí teleskopu.“
Kromě toho, že pomůže JWST lépe chladit, má Deployable Tower Assembly velký podíl na tom, že se teleskop před startem dokáže složit do kompaktního útvaru, který pojme aerodynamický kryt rakety Ariane 5. Webbův teleskop bude největší vědeckou kosmickou observatoří, jakou kdy lidstvo postavilo. Uložit teleskop takových rozměrů na dnes dostupné rakety byla technická výzva – inženýři proto museli najít řešení, jak teleskop složit a zase rozložit. Jakmile dojde v kosmickém prostoru k „natažení krku“ JWST, budou mít další rozkládací systémy (například sluneční štít a sestava zrcadel) kolem sebe dost prostoru, aby se mohly rozložit, jak potřebují.
„Musíme mít jistotu, že Webb bude pracovat podle očekávání ještě než ho vypustíme do kosmu,“ říká Stewart a dodává: „Právě proto vše testujeme a když už ty zkoušky děláme, tak se snažíme, aby co nejvíce odpovídaly reálným podmínkám. Od způsobu, jakým posíláme pokyny, přes sekvence, individuální příkazy konzolím až po komunikační systémy, které používáme. Replikujeme všechny tyto prvky, abychom viděli, zda nám něco nechybí. Abychom viděli, zda není potřeba něco změnit a abychom se ujistili, že všechno, co jsme doposud naplánovali, bylo správně.“
Po zavedení rozšířených ochranných opatření proti COVID-19 se tým tvořený specialisty z NASA a Northrop Grumman mohl opět pustit do práce. Integrační i testovací práce probíhaly na směny a s redukovaným počtem lidí na jednom místě. Nedávno se specialistům podařilo obnovit téměř normální provoz. NASA již začala vyhodnocovat potenciální dopady těchto zdržení na termín startu, který je zatím plánován na březen roku 2021. Další analýzy budou průběžně následovat a podle vývoje situace přijme agentura příslušná opatření.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20-0529-ser-jwst-6399_copy.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/deployable.tower_.assembly_0.jpg
https://www.nasa.gov/…1st-shift-8713_approved_ng20-0765.jpg
Přidružený administrátor NASA pro vědu Thomas Zurbuchen řekl ve středu, že start v březnu 2021 se určitě nestihne.
https://arstechnica.com/science/2020/06/james-webb-space-telescope-will-absolutely-not-launch-in-march/
Zařízení ovšem nezadržitelně stárne. Čas mu běží ať je v kosmu nebo na Zemi. Všudypřítomný kyslík a jeho oxidační nátura také není nic dobrého. Náklady také utěšeně rostou a skrblický Kongres může ztratit trpělivost. Krom toho vývoj technologií též nestagnuje a není vyloučeno, že někdo navrhne jednodušší a relativně levné zařízení obdobného výkonu, podstatné zvětšení průměru ae krytů je též na spadnutí. Rok 2021 bude asi limitní, dál již cesta zřejmě nepovede.
Po koronavirovém útlumu se personál opět blíží k plnému obsazení. Práce se pomalu vrací do normálního stavu a v červenci by měl být dokončen přezkum harmonogramu.
JWST je a dlouho bude to nejlepší, co lidstvo kdy postavilo. Na nástupci se pracuje, ale nějaké kouzlo zázračné nové technologie není ani na obzoru. Budete-li chtít v budoucnu toho nejspíš ještě většího nástupce poslat nahoru, narazíte na ten samý problém s AE kryty, jako dnes.
Ano, lidé jsou vynalézaví a bůh ví s čím v budoucnu přijdou, v následujících letech provozu JWST je však jasné, že právě on bude vlajkovou lodí astronomie. Trochu se zdržel, to neznamená že to ubírá jeho životnosti ve vesmíru. Hubble to taky z počátku neměl lehké, ale nakonec přinesl nevídaná pozorování vesmíru, stejné se čeká od JWST. Této misi velmi fandím, je nesmírně důležitá pro celé lidstvo. Tolik se dá mluvit v superlativech o této observatoři, a ne pořád dokola omílat že je to zpožděné, drahé a nyní zastaralé. Asi si každý vybere to, co je mu vlastní, že.
Snáď by kolo vhodné napísať že krk nesie prinajmenšom rovnako dôležitú súčasť teleskopu ako hlavné zrkadlo, totiž sekundárne zrkadlo.
Tak to som napísal peknú blbosť !
Myslím, že když jsem v úvodu napsal:
Hlavním úkolem tohoto dílu je vytvoření dostatečně velké mezery mezi horní částí observatoře, kterou tvoří ikonická pozlacená zrcadla s vědeckými přístroji
Tak, že je jasné, že je tam těch zrcadle více. 😉