Dlouhé období sucha v České republice bývá experty někdy označováno jako nejhorší sucho za posledních 500 let. Vědci využívající data z evropských družic proto celou situaci sledují. Dnes byly představeny mapy vytvořené nizozemskou společností VanderSat, které ukazují rozsah sucha v našem státě. Mapa porovnává údaje o vlhkosti půdy v ČR mezi 10. dubnem a 10. květnem 2020 (viz náhledový obrázek článku) s průměrnými údaji ze stejného období v uplynulých šesti letech (2015 – 2020). Některé oblasti letos vykazují až třetinový rozdíl oproti průměru – nejzasaženější jsou podle těchto map místa v okolí Olomouce a Ústí nad Labem.
Richard de Jeu z firmy VanderSat uvádí: „Ve srovnání s průměrem, tedy tím, co označujeme za běžný stav, můžeme třicetiprocentní rozdíl označit za katastrofální pro zemědělství a přírodu, pokud by sucho přetrvalo až do léta.“ Sucho je jedním z významných přírodních rizik a má velký ekonomický i sociální dopad. Globálně je sucho největším nepřítelem farmářů.
Změna klimatu v mnoha místech světa ještě zesiluje projevy sucha – zvyšuje se frekvence suchých období, jejich intenzita i délka trvání. Očekává se, že by rok 2020 mohl být jedním z nejteplejších v historii a proto je důležité pečlivě monitorovat sucho. VanderSat používá údaje z družice SMOS, kterou provozuje ESA a z družic Sentinel, jejichž program Copernicus je pod křídly EU. Data se pak ještě kombinují s americkými a japonskými misemi, které měří vlhkost půdy na celé planetě. Tato data pomáhají farmářům lépe se ochránit před dopady vln sucha.
„Družicová měření vlhkosti půdy slouží zemědělcům jako rozhodující úroveň pro pojištění sucha na celém světě. Tyto údaje jsou velmi využívány k podpoře zemědělských postupů. Údaje ze satelitu SMOS a misí Copernicus Sentinels umožňují vytvořit mapy půdní vlhkosti,“ popisuje Richard de Jeu. Projektový manažer mise SMOS, Klaus Scipal, z ESA dodává: „Je impozantní vidět, že i po deseti letech provozu je SMOS stále ve velmi dobrém stavu a neustále dodává data o vysoké kvalitě. Tyto informace pak mohou pomoci podpořit sektory jako je zemědělství. SMOS dokáže 96 % svých dat doručit do tří hodin od naměření. Díky tomu mohou firmy jako Vandersat zveřejňovat svá pozorování prakticky okamžitě, aby byly tyto informace k dispozici zemědělcům.“
Družice SMOS byla vypuštěna v roce 2009 jako součást programu Earth Explorers pod hlavičkou evropské kosmické agentury. Tento program vytváří vědeckou a výzkumnou část programu Living Planet. SMOS nese na své palubě inovativní interferometrický radiometr, který zachycuje snímky „teplotní jasnosti“. Tyto snímky se používají k vytváření globálních map půdní vlhkosti, které se aktualizují každé tři dny. Měření jsou přesná na 4 % při prostorovém rozlišení 50 kilometrů. To pro lepší představu zhruba odpovídá schopnosti detekovat jednu čajovou lžičku vody zamíchanou do hrsti půdy.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Czech_Republic_soil_moisture_2020.jpg
https://www.esa.int/…/Average_soil_moisture_in_Czech_Republic.jpg
https://www.esa.int/…/Difference_of_soil_moisture_conditions.jpg
https://www.esa.int/…/10259802-2-eng-GB/SMOS_in_orbit.jpg
Zdá se, že slovo zemědělec už je out a ze všech zemědělců (vzniklých transformací sedláků) se stali farmáři. Co naplat, sbalím si svůj SSČ a PSJČ a půjdu se zavřít do skanzenu.
Jak vidíte, v článku používáme jak slova zemědělec, tak farmář. Jelikož jde o synonyma, je vhodnější je v textu střídat, abychom příliš často neopakovali jedno slovo, což působí pro čtenáře rušivě.
Zemědělec je obecně pracovník v zemědělství (tedy od posledního dělníka po majitele statku/farmy…)
Sedlák je majitel statku (tedy ta nejvyšší kasta v oboru), který se nám transformoval na farmáře jakožto majitele farmy. Tyto dvě kombinace jsou synonyma, ale zemědělec je obecnější pojem.
Ještě dřív frčeli rolníci a agrárníci. Oliva by vám to vysvětlil, holt časy a jazyk se mění 🙂
Mě ti farmáři taky trochu rvou uši a oči, ale je to asi jen zvyk.