Letošní rok můžeme bez přehánění nazvat Rokem Měsíce – už v prvních dnech roku 2019 se čínské sondě Chang’e 4 podařilo přistát na odvrácené straně Měsíce – jako vůbec prvnímu lidskému výtvoru. V dubnu jsme pak sledovali historicky první vstup soukromé (a navíc první izraelské) sondy na oběžnou dráhu Měsíce. Přistání se sice landeru Beresheet nepodařilo, ale i tak přinesla mise mnoho úspěchů. Nyní se dostává do hledáčku pozornosti Indie – její komplexní mise Chandrayaan-2 odstartovala 22. července a od té doby provedla několik manévrů, které ji dostaly z oběžné dráhy Země až na oběžnou dráhu Měsíce. Druhého září se od orbitálního modulu oddělil modul Vikram, který s pomocí dvou zážehů upravil svou dráhu a je připraven na přistání – toho bychom se měli dočkat už dnes večer a celou událost budeme v tomto článku sledovat formou psaného přenosu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Indie se může stát teprve čtvrtým státem světa, který dokáže měkce přistát na lunárním povrchu. Lander Vikram, v jehož útrobách se nachází malé vozítko Pragyan se momentálně nachází na oběžné dráze kolem Měsíce. Nejvyšší bod dráhy (aposelenium) je ve výšce 100 kilometrů, bod nejnižší (periselenium) leží 35 km nad povrchem.
K samotnému dosednutí by mělo dojít kolem ve 22:23 SELČ. Níže najdete psaný přenos, který pokryje všechny důležité momenty a o který se bude start Lukáš Houška. Psaný přenos se rozběhne kolem sedmé hodiny večer. Služba, která zajišťuje psaný online přenos, Vám sama načte nové příspěvky, na které budete upozorněni cinknutím. Není tedy nutné manuálně obnovovat stránku.
Zdroje informací:
https://www.indiatoday.in/
https://www.nbcnews.com/
https://sservi.nasa.gov/
https://www.cnn.com/
https://www.hindustantimes.com/
Zdroje obrázků:
https://planetary.s3.amazonaws.com/…/20190627_ch-2-vikram-deploying-rover2.jpg
Tak nezbývá, než držet palce.
Podíval jsem se do historie doufám, že to bude někoho zajímat.
První těleso na Měsíc dopravili Rusové v září 1959. Úspěchu předcházely tři nebo čtyři neúspěchy. Těleso nebylo vybaveno brzdícím systémem a dopadlo na Měsíc bez rychlostí cca 2,5 km/s, na Měsíc dopadl i poslední stupeň nosiče.
První sondy určené k přistání poslali k Měsíci Američané v rámci programu Ranger počínaje lednem 1962. Sondy s čísly 3,4 a 5 nesly tzv. mluvící míče, které měla zbrzdit raketa na THP odpálená radarem tak, aby ve výšce cca 100m klesla rychlost na nulu a poté by dopadla na povrch rychlostí méně než 20m/s. Všechny tři pokusy skončily nezdarem Ranger-4 jako druhá sonda v historii dopadla na Měsíc, ale jako nefunkční těleso.
Ruský obdobný program mluvících míčů započal o rok později v lednu 1963 a úspěchu se dočkal na 12-tý pokus až lednu 1966 a Luna-9 úspěšně pracovala na povrchu Měsíce jako první sonda vyrobená lidmi.
Tento způsob přistání spoléhá na přesné zahájení práce brzdné rakety a že dopadovou rychlost anuluje v nepatrné výšce nad povrchem. Sondy po zážehu odhazují radar a přistávají na slepo.
Díky…
Dovolím si pokračovat tzv. řízeným přistáním kdy sonda během sestupu sleduje povrch, upravuje sestupovou trajektorii a vypíná motory v nominální výšce nad povrchem, zpravidla ve dvou metrech, nebo v okamžiku dotyku s povrchem.
Američané připravili sedm sond typu Surveyor a hned první uspěla v květnu 1966.
Sověti neúspěšně poslali první sondu tohoto typu přistávání až v únoru 1969, poté pokračovali též neúspěšně v červnu, červenci, září, říjnu a únoru 1970. Úspěchu se Rusové dočkali až v srpnu 1970. Dlužno dodat, že lander nesl systém k odběru regolitu a jeho dopravě na Zemi, což také realizoval.
Jako třetí přistála řízeně na Měsíci Čína v roce 2013.
Jako čtvrtý se pokusil letos o řízené přistání Izrael, leč neúspěšně.
Nepochybně vrcholením všech snah o Měsíc je přistání amerických astronautů na Měsíci v LM lodi Apollo-11 v červenci 1969.
Děkuji, historie není nikdy dost….
Kladná reakce obou pánů mě velice potěšila. Já vřele děkuji.
Taky se připojuji. Stylový a zároveň poučný „předkrm“. A mě naladil na správnou vlnu. Za mě tedy taky díky.
Jo, pamatuji si to. Jenom bych připomenul, že mezi Rangery a Lunou devět byl opravdu obrovský rozdíl. Zrovna tak jako novější sérií Lun a Survoyerem. S Survoyery byla srovnatelná spáše ta Luna 9.
Správný název amerických sond pro měkké přistání na Měsíci byl „Surveyor“
Porovnávám sekvenci přistávacích operací. U Rangerů a Lun do čísla 13 je naprosto identická. Proto v obou případech “ mluvící míče „.
Sekvence u Surveyoru a Lun od čísla 15 je též identická. Stejně přistála Čína, pokusil se o to neúspěšně Izrael a dnes se o totéž pokusí i Indie.
Pokusili se, to se cení.
Tak příště.
Ale no ták….
Indové už jen dosavadním průběhem této mise vzbuzují respekt. K dalšímu průběhu jim všichni držíme palec.
O nic menší obdiv si podle mě zaslouží i redakce Kosmonautixu za tenhle reportážní maratón, který pro nás přichystala. Hoši děkujem! 😉
Jsme rádi, že jste s námi. 🙂
Děkujeme, děláme to rádi 🙂
v životě jsem neviděl na youtube takový přítok příspěvků 🙂
Palec nahoru Indie! 🙂
Dekuji moc za prenos Lukasi.
Bylo mi potěšením. Škoda, že to nakonec nedopadlo dobře.
V řídícím středisku je celkem dost žen, na to že to nemají v této společnosti úplně jednoduché.
Vypadá to na takový sociologický paradox: ve společnostech, kde spousta „tradičních“ povolání je ženám nějak uzavřena, tím spíše pronikají do povolání nových.
V Indii se toho hodně změnilo a emancipaci tam mimochodem kosmonautika velmi pomohla. 🙂
Lukáši skělý servis. Užívám si to.
Díky, byl bych raději skončil s happy endem, ale třeba příště. 🙂
Ehh … je mi to moc líto, fandil jsem jim moc. No, fakt chyběl asi opravdu jen kousíček.
Díky za přenos. I když asi se smutným koncem 🙁
Škoda 🙁
Snad je to neodradí a příště už to vyjde.
Těžko se na to kouká, ty lidi to bolí a mě taky. Škoda…
Naprosto Vám rozumím, ale to je prostě vesmír. Nikdy to nebylo jednoduché a nikdy nebude a tohle jsou přesně ty okamžiky,které nám to mají připomínat.
Neee, snad priste.
Díky za komentáře. Chybělo opravdu malinko.
Bohužel se to nepovedlo, ale Indové zasluhují respekt. Pokud vytrvají, v budoucnu se to povede.
BTW: Vím, že je to v této chvíli trochu nepatřičné, nicméně titulek automatického překladače „curry pot guys“ mě při záběru do sálu opravdu pobavil. 🙂
Ja cekam az to odpiska indicke ridici stredisko. Zatim se tak nestalo.
Před padesáti lety byly technické a technologické možnosti nesrovnatelně pozadu oproti dnešku, což by mělo šance na úspěch razantně posílit. Američané sice onehdy přistáli „na první dobrou“, ale hned druhá a čtvrtá sonda neuspěly. Rusové na mluvící míč potřebovali 12 pokusů a na sondu typ Sorveyor sedm.
Ovšem nutno zdůraznit, že Čína v tomto století má dva pokusy a oba excelentní a z toho jeden dokonce na odvrácené straně.
Ve srovnání s Čínou se Indové nijak nevyznamenali a s propagandou to přehnali, inu jak pravil von Braun po debaklu s Vanguardem : “ Slepice má kdákat až když snese vejce „.
Ta mise byla velmi levná, například v porovnání s americkým kapitálem. V tom je Indie unikátní. Možná hrálo roli, že Čandraján-2 měl fakticky přistávat už před rokem. Vše bylo navrženo na cca roční životnost. Zpoždění mohlo hrát svou roli. Indie vydala ze sebe to nejlepší a nemá cenu pochybovat. To, že lidé v Indii tu radost sdílí není žádná ostuda. Naopak, je potěšující, že je výzkum kosmu zajímá.
Řekl bych , že se nepodařilo razantní eliminování vodorovné rychlosti a sonda v době kdy vodorovná měla být blízko nuly byla pořád několik set m/s a zřejmě ubíhající krajina zmátla obrazové senzory.
Zdá se, že Váš předpoklad by mohl být správný.
Na druhou stranu jim alespoň zůstala družice. Izrael nemá ani to 🙁
Izraelský lander byl několikrát lehčí což jej nepříznivě limitovalo co do výkonu a spolehlivosti.
zde je vidět již cca půl hodiny nulový signál antén 65 a 54 : https://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
Sakra, to mě mrzí, a to jsem jim držel tak moc palce až jsem je málem zlomil.
Dotaz, jaká je pravděpodobnost že přistáli jinde v nějakým kráteru kde není ze země signál? A dalo by se s tím něco udělat? Je mi jasný že je to labutí píseň ale pořád ještě ve mě je taková jiskřička naděje
Ta pravděpodobnost se limitně blíží nule. 🙁
Na Astro.cz jsem četl, že lander nějak přistál asi 500 m od původního místa. Mohlo jít o měkké přistání či sebou prostě třískl o Měsíc?
To zatím nevíme, objekt nekomunikuje. Nedokážeme říct, zda je vcelku či nikoliv.
Podrobnější informace prozatím chybí .Navíc se začaly sociální sítě plnit dezinformacemi a je těžké se v tom vyznat.
Na hranici možností? Možná těch indických. Po měsíci před padesáti lety chodili lidi. Sond tam už taky byla hromada. Nicméně je to škoda, přál jsem jim to.
Je jedno, kolik misí se podařilo realizovat, složitost tím neklesá. Je to stejné jako kdybyste řekl, že vyhrát MS v hokeji není tak těžké, protože se to povedlo už před X lety a některým týmům dokonce několikrát. 😉
Tohle přirovnání mě ovšem nesedí. V hokeji se soupeř mění, zatímco Měsíc je vcelku stabilní.
Bylo by stejně těžké vyhrát s dnešním tréninkem a výbavou mezi týmy z šedesátých let?
R.
Chtěl jsem jen říct, že některé věci techniku neovlivňují. To znamená, že je ten úkol pořád složitý bez ohledu na pokroky v posledních desetiletích.
Před padesáti lety byly technické možnosti velmi omezené zejména v elektronice. Je vskutku ku podivu že to tehdy dokázali a Američané
dokonce i s lidmi na palubě.
Nyní pokud vím, je příští rok na řadě nějaký americký soukromník, Izraelci to údajně vzdali a v roce 2021 by se měli o přistání pokusit Japonci.
Neuvádím rutinní Čínu která má obdivuhodné score – dva úspěchy ze dvou pokusů a v nejbližší době, snad dokonce na přelomu roku, pošle na Měsíc návratovou misi s úkolem dopravit za Zem po padesáti letech opět horniny z povrchu Měsíce.
Řekl bych že přistávací manévr byl zbytečně složitý. Nejprve čtyři motory, pak dva a nakonec centrální který během předchozích fází nepracoval, k tomu dvě zastávky s vizuální posuzováním charakteristiky povrchu. Podle vizualizace telemetrie udělal modul ve výšce kolem 4 km salto, že by porucha orientace, či osmi orientačních trysek ? Poslední telemetrie přišla ze dvou kilometrů, je otázkou co ji přerušilo, dopad to být nemohl, byla příliš vysoko.
Ještě připomenu německý lander Alina se dvěma rovery Audi. Původně měl letět na Falconu už příští rok, ale teď to vypadá na rok 2021. Mají nějaké problémy s financováním, což mi u němců přijde divné. No, uvidíme.
Jinak, co se týče výšky nad povrchem, jak to vlastně je?
Na zemi je nula na hladině moře a max. výška je necelých 9km (Mount Everest).
Na Měsíci jsou hory podstatně vyšší a nula je kde?
A dna kráterů jsou pod ní?
Pro určení „nulové výšky“ se používá tzv. mean radius – v češtině to bude asi průměrný poloměr. Jde o průměrnou vzdálenost od těžiště Měsíce k povrchu.
Děkuji za odpověď. Je to tak, našel jsem tenhle obrázek:
Z toho vyplývá jedna zajímavost – nejnižší místo na lunárním povrchu je cca minus 8km a nejvyšší cca plus 8km.
No, tak to je další obtíž pro navigaci.
Nic jednoduchého. Zatím.
Jak už bylo někde psáno… „vždy to bude poprvé“.
Mimo technickou stránku věci to bude stále i cvičení v pokoře.
Video čas 1:05:04 – Je třeba nejprve najít v sobě štábní kulturu a teprve potom chtít létat…
Vysmrkejte se do kapesníku před Číňanem. To se pak něco dozvíte o „štábní kultuře“. Bude vás mít za největší prase, že si ten vysmrkaný hlen zabalený v kapesníku cpete zpátky do kapsy.
Kdyby raději ty peníze, věnované na kosmický výzkum Měsíce, dali na indické zdravotnictví, ekologii , zlepšení hygieny a životních podmínek pro chudé. Mají tam špínu, spoustu nemocí, hlad, rodí se tam enormně více postižených dětí, než jinde a začali konečně regulovat populační explozi. To by mělo smysl a ne přistání na Měsíci, které patrně nic zlomově významného světu nepřinese a už vůbec ne Indii. Jen si chtěji dokázat že jsou kosmickou velmocí a polovina jejich populace spí na ulici .
Indie naopak potřebuje špičkový kosmický výzkum, aby našla uplatnění pro špičkové a nadané pracovníky, kteří mají na víc než na stavbu vodovodů. Proč by měli tito nadaní lidé doplácet na to, že se narodili do státu, kde je tolik chudých? Proč tomu mají obětovat svou kariéru, když mají na víc? A to vůbec nemluvím o tom, že podobné špičkové obory přináší další benefity. Pokud by Indie neměla kosmický program, tak by tyto mozky hledaly uplatnění v zahraničí a Indie by na to jen doplácela.
Já opravdu upřímně nechápu, jak takový názor může i v dnešní době stále přežívat. Zamyslete se nad tím, co by se stalo s Indií, kdyby tam všichni řešili jen hygienu, úklid ulice a podobně. Pravděpodobně by ten problém do dolokanosti nikdy nevyřešili, ale okolní svět by jim utekl a oni by jako zaostalá a chudá země byly napospas okolnímu světu. Špičkový výzkum drží doma schopné lidi, kteří pracují na tom,a by se situace v zemi zlepšovala. Nebo, jak už píše Dugi, co by ti lidé asi tak dělali, kdyby pro ně bylo připraveno jen koště?