Evropská kosmická agentura navázala spolupráci s britsko-norskou společností Nammo, přičemž cílem tohoto partnerství je vyvinout výkonný raketový motor pro evropský program průzkumu Měsíce. Nejprve by měl být tento motor použit na vzletové části projektu HERACLES. Vzletová část by měla zajistit dopravu vzorků z povrchu Měsíce na stanici Gateway, která bude obíhat kolem Měsíce. Samotný projekt HERACLES je momentálně ve fázi definování parametrů, přičemž vše probíhá pod křídly Evropské kosmické agentury. Na programu však ESA spolupracuje i s kanadskou, americkou či japonskou agenturou.
Vývoj potřebného raketového motoru je klíčovou součástí programu HERACLES , který má kromě jiného ověřit možnosti a prokázat spolehlivost technologií pro udržitelné pilotované mise na Měsíc. V rámci projektu HERACLES má v polární oblasti odvrácené strany Měsíce přistát lander. Pokud se nic nepokazí, mohli bychom se dočkat v roce 2026. Lander by měl na povrch vysadit malé vozítko a odebrat vzorky. S nimi pak vzletová část doletí ke stanici Gateway – tady přijdou ke slovu astronauti, kteří se ujmou vzorků a přenesou je do lodi Orion, ve které se přepraví na Zemi.
Raketový motor vyvinutý s firmou Nammo by měl výrazně pomoci udržitelnosti pilotovaných lunárních výprav, které se chystají na druhou polovinu dvacátých let. Vzletový modul by totiž byl znovupoužitelný pro více misí. Jeho pohonná jednotka má využívat vysokých tlaků ve spalovací komoře, přičemž pohonné látky z nádrží s nízkým tlakem bude transportovat elektrické čerpadlo. Nízkotlaké nádrže pak mohou být dotankovány mimo zemský povrch ze specializovaného tankeru. „Pohonné látky tvoří monomethylhydrazin a oxid dusičitý,“ doplňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Je krásné sledovat, jak se myšlenka znovupoužitelnosti postupně zaplétá do stále většího množství programů – za velmi důležitou pro snížení nákladů dlouhodobých misí ji označuje i ESA. Požadavky na znovupoužitelnost, spolehlivost i délky zážehů, jsou definovány poměrně přísně, čímž by měla být zajištěna vysoká kvalita výsledného produktu. Nammo ve spolupráci s ESA by mohla zahájit vývojovou fázi motoru během příštího roku.
Samotný HERACLES by měl zvládnout úctyhodné věci. Počítá se s tím, že by z neprozkoumaných částí měsíčního povrchu mohl dopravit až 15 kilogramů vzorků. Opačným směrem – tedy na lunární povrch by mohl donést až 90 kilogramů vědeckých přístrojů. Motor, který se připravuje pro jeho vzletový modul by přitom mohl být nasazen i u jiných projektů včetně dopravy astronautů z Měsíce na Gateway. Projekt HERACLES byl původně vyvíjen jako společná mise japonské a kanadské agentury pod vedením ESA. Plány se však po vyhlášení programu NASA a s tím souvisejícím zapojením partnerů do programu Artemis změnily. „HERACLES se sice stále může využít pro demonstrační misi ISRU, ale zejména vývoj, který probíhá (a bude probíhat nadále) slouží k rozvoji technologii, které ESA nabízí/bude nabízet NASA do projektu Artemis,“ vysvětlil Michal Václavík.
Na závěr si ještě dovolím připomenout, že Evropa o lunární lander neusiluje poprvé – v roce 2012 představila koncept Lunar lander, který měl využívat třeba motorů z lodi ATV a na kterém se pracovalo od roku 2010. Projekt však skončil na ministerské radě členských států v roce 2012, kdy nebyly schváleny dostatečné finanční prostředky. Díky stanici Gateway je nyní možné plánovat odvážnější landery, které jsou větší a které zvládnou i odnést vzorky z povrchu (s tím se u konceptu Lunar lander nepočítalo). Díky stanici Gateway není potřeba řešit konstrukci návratového pouzdra, které nahrazuje loď Orion a nezanedbatelná bude i úspora pohonných látek, když stačí jen doletět na oběžnou dráhu Měsíce.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://www.mynewsdesk.com/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://smp.vgc.no/…4f32ce02891528eb5fca009bc066666667d342f0
https://www.esa.int/…/Gateway_with_Orion_docked_right.jpg
https://www.esa.int/…/2019/05/heracles/19396894-1-eng-GB/Heracles.jpg
Pekne sa to rozbieha. Na Ars Technice zverejnili info grafiku s plnym planom Artemis. https://arstechnica.com/science/2019/05/nasas-full-artemis-plan-revealed-37-launches-and-a-lunar-outpost/
Dekuji za odkaz.
Technická otázka k tým vyvíjaným lun.Landerom:Je pri 6x menšej gravitácií, ktorá je na Mesiaci, vôbec nutné aby boli landery /či už pilotované alebo nákladné/ dvojstupňové? Pokiaľ teda spodné stupne /štartovacie platformy/ nebudú mať iné využitie je blbosť ich nechávať na povrchu..??
Je to podobné jako u více stupňové rakety – zbytečně byste s sebou tahal mrtvou hmotnost, kterou už nepotřebujete. Navíc si myslím, že se spodní části landerů dají využít k umístění přístrojů, které tam potom zůstanou.
Sovětský lunární lander pro plánovanou pilotvanou misi byl jednostupňový. a na měsíci nechával jen přistávací nohy s rámem.
https://en.wikipedia.org/wiki/LK_Lander?oldid=341703143
I když tam byl jakýsi brzdicí stupeň pro první fázi přistání.
Nutné to není. Alespoň né tolik, jako na Zemi, kde hraje kromě mrtvé váhy roli i atmosféra. Ale proč raděj místo tahání nepotřebného železa nevyužít kapacity pro užitečný náklad? Jakmile se povede těžba paliva na Měsíci, což je podle mě nejdůležitější cíl těchto misí, otevře to úplně jiné možnosti.
1. NASA zvažuje i kvazi-třístupňovou variantu( dává možnost přepravy jednotlivých stupňů k Měsíci méně výkonnými nosiči) třetím stupněm je míněn vícepoužitelný transportér/tahač k přistání a z přechodové dráhy po startu.
2. jednostupňová varianta Lockeed z loňska vede k hmotnosti asi 62 tun (natankovaná) , což nezvládne ani SLS
Nezlobte se, ale už zase je zde článek kde je hromada „omáčky“ a chybí informace o druhu paliva. V podstatě celý článek je o motoru, takže si troufám říci, že palivo je naprosto zásadní věc.
Ano, přečetl jsem všechny citované odkazy a nikde to tam (do háje!) není. Ale to neberu jako argument. Myslím, že tento server čtou technicky orientovaní lidé a nejsem jediný komu „kravaťácké“ informace nepostačují.
Já vím, že je to těžší než samotný překlad, ale pojďme tedy, kdo se na to cítí, ty technické informace najít a doplnit.
Tak tiež som si prečítal citované odkazy a dozvedel som sa, že aktuálne zvažujú rozne koncepty, z ktorých nakoniec vyberú najsľubnejší a ten začnú až v budúcom roku navrhovať – vyvíjať a testovať. Takže na Vašu otázku momentálne neexistuje odpoveď.
Tak a teď mi řekněte, co mám dělat. Mám si ty informace o palivu vymyslet, když nejsou k dispozici? Hledal jsem, nenašel jsem. Možná jsem hledal špatně. Takže podle vás by bylo lepší takový článek nevydat? Domnívám se, že v těchto prvotních fázích je vhodné informovat o každém projektu a časem, až se objeví více informací vydávat další články s tím, že čtenáři už budou vědět, o co jde.
Samozřejmě pokud je tu někdo, kdo dokáže ty informace dohledat, budu jako vždy velmi vděčný a podle formy a rozsahu těch informací je buďto doplním do tohoto článku, nebo připravím nějaký nový článek či zprávu.
Dobrý den,
Ano, myslel jsem to přesně tak, že by bylo skvělé, kdyby někdo tu informaci doplnil, jako to už udělal pan Karásek. Netušil jsem ale, že je to v tomto případě tak tajné. Ale, mimochodem, už jen fakt, že byla oslovena jedna jediná konkrétní firma, leccos naznačuje. Takže, pokud byste v článku měl odstaveček o tom, co firma Nammo dělá (munici bych klidně vynechal), čtenář by měl jakési vodítko, že asi nepůjde o vodík, metan apod.
Pohonné látky tvoří monomethylhydrazin a oxid dusičitý.
Díky mockrát! Doplním to do článku.
V článku mi popravdě chybí informace, že klíčovou součástí těchto motorů jsou elektricky poháněná vysokootáčková čerpadla a že pro ESA v konsorciu s Nammo tuto technologii vyvíjí česká firma Sobriety.
Chybí Vám tam proto, že v době psaní článku tato informace nebyla k dispozici. Rozhodne ale děkuji za doplnění.