1042 hlasů u anketní otázky k misi EM-1, 1014 hlasů k misi EM-2, … 887 hlasů k misi EM-7. Vaše účast v anketě překonala naše očekávání. Vážíme si každého Vašeho hlasu. Nejdříve bychom chtěli poděkovat za to, že jste projevili své názory, a tím nám dali zpětnou vazbu. Anketa vznikla na základě podnětu od jednoho diskutujícího. Protože některé hlasy zaznívají v diskusích více než jiné, rozhodli jsme se, že by bylo dobré znát názory čtenářů jako statistického souboru. Možnost hlasování skončila v neděli 24. února. Nyní tedy můžeme vyhodnotit, jak to zdejší komunita vidí se starty rakety Space Launch System.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Pravděpodobnost uskutečnění plánované sekvence letů raket SLS s kosmickými loděmi Orion klesá s časem. Zatímco realizaci mise EM-1 očekává 95% respondentů, u EM-7 vyjádřilo toto očekávání pouze 69 % respondentů. Nákladní lety SLS se sondami k Jupiterově měsíci Europa očekává v případě Europa Clipperu 79 % a v případě Europa Landeru 65 % respondentů. Zajímavým zjištěním je, že dodržení roku vynesení sondy Europa Clipper pomocí SLS očekává vyšší procento respondentů než v případě předchozí mise EM-2. Pouze 27 % z nás očekává, že SLS uskuteční více startů, než tomu bylo v případě někdejší rakety Saturn V. Z tohoto údaje lze možná vytušit očekávanou analogii stavby Gateway s kosmickou stanicí ISS. Její jednotlivé díly byly na oběžnou dráhu Země dopraveny pomocí raketoplánů. Provoz raketoplánů byl následně ukončen, a další dopravu posádek a nákladů na stanici zajistily jiné lodě.
Autor: Jiří Hošek
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Dnešní článek byl původně zamýšlen jen jako shrnutí výsledků hlasování. Podle komentářů k anketě však někteří čtenáři očekávají i analýzu reálnosti uskutečnění a skluzů jednotlivých misí. Pokusím se tedy alespoň o analýzu aktuální časové rezervy v přípravě na misi EM-1 ve vztahu ke stále platnému termínu startu v roce 2020. Financování v zásadě není překážkou přípravy mise.
NASA zveřejnila zatím poslední integrovaný plán milníků v březnu 2018 (na základě dat z prosince 2017) s termínem startu v prosinci 2019. Plán v plném rozlišení je zde. Kritické cesty byly v grafu zobrazeny pro Orion červenou linií a pro SLS modrou linií, přičemž jako kritické prvky byly identifikovány evropský servisní modul Orionu (ESM) a motorová sekce (ES) centrálního stupně SLS. Použijme tento plán jako pomůcku a místo startu v prosinci 2019 si teoreticky dosaďme prosinec 2020. Nejpozději dvanáct měsíců před startem musí být Orion přepraven k testům do stanice Plum Brook a centrální stupeň SLS k testům do Stennisova střediska. V plánu jsou oba milníky zakresleny v prosinci 2018 (CSM to Plumbrook for T-Vac, Core Stage Delivery to SSC), pro naše účely tedy počítejme nejpozději s prosincem 2019.
Zdroj: https://www.nasa.gov
V červené linii byla na duben 2018 zobrazena přeprava evropského servisního modulu ESM z Brém do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. Tato přeprava se nakonec uskutečnila se sedmiměsíčním skluzem v listopadu 2018. Od té doby probíhají práce v červené linii v podstatě podle plánu (tedy s konstantním sedmiměsíčním skluzem oproti grafu). Letecká přeprava Orionu do Plum Brook je plánována na červenec 2019. Orion má tedy vzhledem k námi uvažovanému termínu startu v prosinci 2020 pětiměsíční rezervu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
V modré linii je kritickým milníkem dokončení kompletace motorové sekce centrálního stupně SLS. V linii je zobrazena v květnu 2018 (ES Comp.). Veškeré předchozí milníky z grafu se týkaly dílů přední sestavy centrálního stupně a byly již dokončeny (viz náhledová fotografie k článku). Podíl dosud nedokončených prací na motorové sekci činil v závěru roku 2018 patnáct procent. Aktuální informace o dokončení, případně o termínu dokončení motorové sekce není dostupná. Z grafu je však zřejmé, že vzhledem k námi uvažovanému termínu startu v prosinci 2020 je nutno ji dokončit nejpozději počátkem května 2019, tedy v podstatě za dva měsíce. Samozřejmě neuvažujeme žádné případné budoucí skluzy v navazujících milnících.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Těmito slovy měla analýza aktuální časové rezervy mise EM-1 končit. Po napsání článku byl však zveřejněn projev ředitelky MSFC Jody Singer z 5. března, o který je vhodné náš text doplnit. Singer uvedla, že NASA přehodnocuje datum startu průzkumné mise EM-1 v roce 2020 (poslední stanovené datum je červen 2020 – pozn. autora). Řekla, že datum připravenosti ke startu nyní stále vychází na rok 2020 a dělají vše, aby se ujistili, že raketa bude skutečně připravena. Práce nebyly přerušeny ani během 35denního vládního výpadku financování a bylo dosaženo významného pokroku, ale NASA chce zajistit, aby byl systém dobře připraven před pokusem o start. Řekla, že všechny segmenty rakety SLS jsou připraveny kromě centrálního stupně, který je „téměř hotový“, ale zbývá hodně testování. Dodala, že centrální stupeň by měl být přepraven do Stennisova střediska pro test Green Run koncem tohoto roku nebo na začátku roku příštího.
Zdroje informací:
https://spacepolicyonline.com/
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…lh2_cs1_moves_from_cell_n_to_area_47-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…2017-11-03-at-12.11.18-350×274.png
https://www.nasa.gov/…/nac_march_2018_hill_-_smith_3-23-2018_final.pdf
https://www.nasaspaceflight.com/…administrator_bridenstine_visit_-284.50pct.jpg
https://www.nasa.gov/…/s16-093_ssc-20160908-s00734_b-2_test_stand.jpg
„Financování v zásadě není překážkou přípravy mise.“
Jestli toto plati i par let zpetne, tak ta zdrzeni moc pochopit nelze.
Srovnani se Saturnem 5 se bohuzel primo nabizi. Technologicky jsme oproti 60-tym letum o dost jinde(robotizace, automatizace, nove materialy, technicke nastroje pro kontrolu kvality, IT technologie, 3D tisky), toto vse by melo projekt ulehcit,zvysit kvalitu a rychlost prace vcetne kontrol, a ono naopak to trva jako bychom se spise posunuly o 50-60 let zpet na zacatek 20 stoleti nez na zac. 21 stoleti.
Me uz pripada ze to spise zdrzuje sam tym, ktery se na tom podili. Raketa bude hotova a cast lidi bude zbytecnych a muze prijit o dobre placenou praci. Konecne SpaceX udelalo neco podobneho.
Myslel jsem to ve spojení s předchozí větou, tedy do budoucna, a v zásadě ve vztahu k 5 % hlasujících, kteří očekávají zrušení EM-1. Neuvažoval jsem stav před pár lety, kdy požadavky na financování předkládala předchozí prezidentská administrativa.
Osobně bych s „technologickým jindem“ byl velmi velmi opatrný.
Je celkem dost příkladů, kdy nové technologie , IT technologie vnesly i nové problémy nebo se přímo podílely na chybách, které by se pravděpodobně týmu inženýrů s logáry a s mozkovým myšlením/selským rozumem nestaly protože by si chyby někdo všiml 🙂
Uvedu několik technologických příkladů Airbus 380 a jeho krátké kabely ( vyrobeny a vyhozeny stovky kilometrů krátkých kabelů)- příčina změna projektu trupu které si nikdo nevšiml. U části letadel museli ty kabely kompletně měnit v trupech.
Motory Rolls Royce, nové motory Trent 1000 mají lopatky navržené výhradně počítači ale lopatky nemají požadovanou výdrž. Pravděpodobně se bude měnit více než u 160 letadel.
Turbiny plynových elektráren Siemens
Problémy s výstavbou jaderek ve Francii a ve Finsku
to všechno ukazuje na to, že lidé kolem IT občas nemají tuchu co vlatně dělají jejich stroje/programy a moc jim věří až do chvíle, kdy někdo ve výrobě zjistí, že po montáži 300 metrového kabelu na konci 10 cm chybí 🙂 🙂
Nemluvě o tom, že máme lepší technologie než staří Egypťané nebo Inkové, ale pyramidy nebo měděné meče lepší než železné vyrobit nedokážeme 🙂
Prostě nové technologie přináší i nové problémy…
Kto pracuje v IT, (mám tu príležitosť), tak vie, že problém je stanovení realnych vstupov. Reálne väčšinu projektov stiahne a znefunkční komplikovanosť spojená so spätnou kompatibilitou. Reálne si myslím, že IT s možnosťou IA je možnosť ako sa posunúť skokovo vpred. Veď SpaceX, ktorá začala od začiatku ukazuje, že progress je možný ak sa obchádzajú zaužívané procesy a štruktúry.
„Without deviation from the norm, the progress is not possible!“ Frank Zappa
„Když neodbočíš z cyklu programu, nikdy nebudeš v podprogramu.“ – Kryton
To mi přijde výstižnější 😉
Také si myslím, že bez pokroku nic nejde, ale na druhou stranu prostě nová technologie neznamená, že nepřinese jiné nové problémy.
Jeden náš IT říkal že jakákoliv upgrade softu znamená, že ke starým známým problémům se v zásadě přidají problémy nové, které on ještě neumí vyřešit 🙂
Pro mě je zásadním nebezpečím UI ztráta návaznosti know how , ve smyslu specializace na2, dnešní specialisté budou nahrazeni technologii, kterou nedokážeme replikovat, protože nikdo nebude vědět, co se “ vevnitř děje“ 🙂
jako ukázku jak se pracovalo v NASA rukama a hlavou přikládám jeden z důležitých zátěžových testů rakety Saturn, předpokládám, že to by dneska už nebylo možné jak z důvodů bezpečnosti tak z důvodů pracovně právních vztahů 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=s0UYNoTPdNs
Je to působivé. 🙂
Modální test prázdného centrálního stupně CS-1 bude probíhat tak, že bude ve Stennisově středisku volně zavěšen na jeřábu, a budou mu udělovány impulsy.
Souhlasím „jinými slovy“.
Chybí „šéf projektu“, který by znal cíl (vizi) a současně měl dost odborný vhled do celé šíře problematiky. Rusové měli Koroljova, u Saturnu by Von Braun. A ve SpaceX je Musk.
Dotyčnou osobu je možné nahradit tak, jak to dělá NASA – pečlivým neustálým hodnocením rizik – ale strašně to zdržuje i když v tom hodně pomáhá IT. A NASA se to naučila v podstatě až haváriemi shuttlu.
No a Rusové to nahradit nedokázali – takže se například nic ruského fungujícího nikdy nedostalo na Mars.
No, s tím Koroljovem nemáte pravdu. Víte že umřel už v roce 1966? A úspěšný program měsíčních Lunochodů začal až v roce 1969 a skončil v roce 1977. Zrovna tak sondy Luna, které donesly vzorky měsíční horniny z Měsíce zpět na Zemi. Do toho Koroljov nemohl zasáhnout. To samé projek Venera, přistání na Venuši. 1970. Dávno po smrti Koroljova. O Saljutech či nějakém Miru taky neměl samozřejmě ani páru. A pak tu máme rakety jako Energia (raketa s největším tahem), Angara. Kde máte toho Koroljova?
Tenhle týden sem koukal na youtube dokument o Lunochodech. Hlavním hrdinou dokumentu byl Lunochod a A. Kemurdžijan. Ale výslovně tam byla zmínka, že pokyn k stavbě dal Koroljov někdy buď 62 nebo 63. Pak to taky pokračovalo o tom, jak podvozek dělala fabrika na výrobu tanků. Ale bylo to moc hezké.
Jinak samozřejmě máš pravdu v tom, že samozřejmě nemohl všechno táhnout Koroljov, tady byl velkým hybatelem právě Kemurdžijan. Řekl bych, že to byl takový ještě pohrobek. A s těmi Saljuty se to dá jen podepsat, viz první díly Ságy jménem Sajlut. A jak šel čas, Koroljovův vliv byl menší a menší. A vliv mužů jako Feoktisov, GLuško atd rozhodně nemohl být zanedbatelný.
No, sovětský program sond k Venuši měl úspěšnost cca 13:27, takže to tam spíš prostě narvali na sílu. To beru jako úspěšné vše, co Venuši alespoň nějak trefilo. A Veněry startovaly na Sojuzech, jejichž 1 a 2 stupeň (od Koroljova) byly v celém programu to jediné, co nikdy neselhalo.
Jinak ale samozřejmě netvrdím, že nikdo jiný než Koroljov tam nebyl. Spíš jde o to, že tam evidentně není nikdo takový teď.
A takové lidi nepotřebujete nutně na to, abyste vzal existující technologie, nějak je vylepšoval a plnil s nimi navazující úkoly.
Ale když chcete jít „na hranici možného a dál“ tak tam někdo takový musí být.
Krásně řečeno, dřívější výroba byla řekl bych s projekční činností více spjata, páni inženýři to kreslili, takřka hnedka vedle CNC stroje dneska mají kancl v lepším případě o pět pater jinde a výrobu viděli tak jednou, potom se stanou takové věci, že takovýhle IT klikálek, než se naučí chodit po schodech přijde se super návrhem součástky, která však nejde v reálných podmínkách vyrobit, protože neví, co má ten dělník dole na hale, vlastně na stroji za možnosti. A pokud je třeba taková součástka zařazena do výroby až na 550.místě po roce práce jinde, tak pokud to po něm kontrolují zase jen IT inženýři, tak takovou chybu nemusí nikdo pěkně dlouho objevit, než danou součástku pošlou ze šuplíku na výrobu a pokud už na to jsou navázány nějaké vyrobené kusy, tak je v tom pak pěkný zmatek, co všecko se pak musí předělávat.
Přepokládám, že na úrovni NASA by si prostě zadali vyrobit univerzální kus pro stroj, tak aby výsledná součástka vypadala, tak jak má, ale zdržení už je zdržení.
Nezlobte se na mne, ale tohle je hodně naivní představa. Asi si pletete designera s konstruktérem …
K popisovanému dochází zřídka a na vině bývá i něco navíc (jako výše popisovaná změna projektu A380 a následně krátké kabely). Spíš se stane, že se hrozně dlouho jenom kreslí a překreslují a nezávisle se dělají zkoušky a prototypy, které nakonec užitečné nebudou, protože neprojdou některým z administrativních kroků schovaných za spojení „kontrola kvality na všech úrovních“.
„ale pyramidy“
Bylo ukázáno vícero reálných postupů. Jeden například s tím, že pyramidy se zahrabávali během stavby do písku a tím byl k jejich vrcholům umožňen přístup.
“ mají lopatky navržené výhradně počítači “
Zde pochybuji, že by i zkušený konstruktér na něco přišel při kontrole. Ten tvar zcela jistě nebyl vyloženě chybný. Hold asi možnosti simulace nebyli na tak vysoké úrovni – jak oni předpokládali.
I bez počítačové simulace docházelo i dříve k problémům – protože jev, který nastal – nebyl v době projektování znám. Taková je hold často cena poznání něčeho nového.
Příkladem z letectví – nechť je tvar okének prvních proudových letadel. Byli čtvercová – teprve až po závažných problémech se přišlo na to, že zakulacená okénka jsou mnohem lepší z hlediska odolnosti trupu.
Pane Hawku, muj nazor je, ze Saturn byl projektem sve doby. V tom rychlem a efektivnim vyvoji expedic Apolo sehrala obrovskou ulohu politika. Zjednodusene: slo o narodni prestiz, ukazku moznosti a sily. Do mesicniho programu totiz jednoznacne vedli soveti. Jako kdyz dva narodni tymy bojuji o dobyti prvni osmitsicovky – analogie z tricatych let. To pracovni usili, nadseni a nasazeni bylo proste jine nez dnes. Mesic byl bojistem studene valky. Ted neni potreba takovy tah na branku. No, uvidime, co do budoucna v oblasti prinese stale vetsi angazma Ciny a soukromych firem.
Hawk: „Me uz pripada ze to spise zdrzuje sam tym, ktery se na tom podili. Raketa bude hotova a cast lidi bude zbytecnych a muze prijit o dobre placenou praci.“
K tomu jen drobná poznámka. Nepůjde o jedinou raketu. S odstupem cca 1,5 roku se připravují díly pro druhý letový centrální stupeň. Například kyslíková nádrž pro CS-1 byla svařena v srpnu 2017, kyslíková nádrž pro CS-2 v únoru 2019.
Velkou výzvou je vývoj horního stupně EUS, s nímž se počítá pro EM-3 v roce 2024. Koncem tohoto roku má projít přezkumem Critical Design Review.
Praxe, nejen v raketove technice, je obvykle takova, ze vyvoj moderni rakety/letadla apod. trva dele. Duvodem je casto vetsi komplexnost. slozitejsi i kdyz modernejsi pouzite technologie, stale zprsisnovani bezpecnostnich pozadavku…
Dvouplosnik si clovek technicky znaly zvladl pomalu postavit ve stodole sam… Stihacky pate generace vsak vyviji tym lidi i 10 vice let. Je to snad chyba pokroku technologie?
No podle mého názoru ukázala anketa několik věcí.
1 – jsme realisti a čekáme odklady, která jsou v kosmonautice běžné a očekávatelné – přece jen je to dost často technika „na hranici možností“
2 – většina lidí věří že SLS nebude startovat vícekrát než Saturn 5 .
a) Tady redakce napsala, že vidí souvislost že stavbou ISS, to mě upřímě nenapadlo a máte určite taky pravdu.
b) Ale myslím si, že dost lidí to vidí tak, že SLS nahradí SuperHeavy, ale až někdy ke konci 20tých let. I tam určitě budou zpoždění, certifikace atd…
c) SLS je drahá, je otázka politické podpory v budoucnu a to je velký otazník. Může se stát to samé co se Saturnem 5. Stačí jedna válka jako byl Vietnam a penízky budou potřeba jinde… A NASA bude první kdo o ně přijde se obávám…
d) hádání věcí po roce 2025 je fakt spekulace.. Možná budeme překvapeni co se stane 🙂
3) nákladní lety zde získaly nižší podporu než pilotované… Zde se nabízí otázka, zda budou chtít američané na mise sond používat tak extrémě drahou raketu.
Jinak díky za anketu, bylo to zajímavé osvěžení…
Předně děkuji za Váš vlastní rozbor výsledků ankety. Jsem za to rád.
K bodu 2)
Původně, před anketou, byl můj vlastní názor podobný verzi b). Až poté, kdy jsem si prohlížel graf, jsem si uvědomil, že MOŽNÁ to mohou čtenáři vnímat jinak. Procentuální růst odpovědí „NEPOLETÍ“ na otázky startů k DSG byl mírný (ještě u EM-7 to bylo 31%), a u otázky na počet dalších startů zvolilo 71-72% respondentů odpověď 0-4 starty. Ten sešup je tak razantní, že jsem se pokusil najít alternativní vysvětlení, tedy a).
K bodu 3)
Europa Clipper – v pondělí má být zveřejněn návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2020. V návrhu se dozvíme odpověď. Loni byl u této sondy jako nosič uveden SLS.
Europa Lander – jde o sondu jiné váhové kategorie. Spolu s brzdicím stupněm a přistávacím systémem má mít hmotnost 16,6 tuny.
Upřímě jsem netušil že má být Euripa Lander tak těžký… Asi bych hlasoval jinak… určitě jste to tu někde psali ale asi si to už nepamatuju …
A jinak máte pravdu v tom, že to může spousta lidí vidět jinak, než jak jsem psal u bodu 2.. To určite nebyla kritika … Naopak jak jsem psal že Vaše varianta mě ani nenapadla… A ty čísla to potvrzují…
Nejde ani tak o lander samotný, ale o palivo. I když bude naveden přesně k Jupiteru, bude třeba brzdící zážeh na vstup do jeho soustavy (aerobrake o Jupiter nejspíš nepřipadá v úvahu), vstup na oběžnou dráhu Europy (asi se využijí gravitační manévry, ale zadarmo to nebude), rozdělení na retranslační družici a lander (pokud se nespolehnou, že bude pořád funkční Clipper) a konečně přistání (trochu snazší než na Měsíci, ale ne o moc). Prostě žádná legrace.
Prezentaci vlastního názoru na výsledky ankety rozhodně nepovažuji za kritiku. Prostě máme dvě různá vysvětlení, která spolu mohou i vzájemně souviset.
Ohledně použití SLS k vypouštění sond bude platit, že ji rozhodně nevyberou kvůli levné sondě, i když by to zkrátilo cestu k cíli. Ale existují extrémně drahé sondy jako Europa Lander, které navíc budou tak velké, že je nic jiného nevynese. Cena i tak šíleně drahé rakety jako SLS se v ceně takové sondy v podstatě ztratí. Samozřejmě jich nebude moc, maximálně tři (Europa Clipper, Europa Lander a možná orbiter Uranu). Ale třeba bude vývoj Superheavy rychlejší a něco z toho přejde na ni.
Mě na SLS fascinuje že chtějí použít motory RS-25 na prvním stupni. Jsou to pěkné, dobré a silné motory, jenže taky hodně drahé ,ale to že je po pár minutách zážehu hodí do moře, to bych řekla je krok špatným směrem.
Celkově si ale myslím že v tuto chvíli NASA nespěchá s vývojem, celkově ničeho ne jen SLS, a doufá že soukromé firmy přeberou lety jako takové.
Pokud by ty motory ale nepoužili na SLS, tak by se na ně prášilo někde ve skladu nebo v muzeu. Takto najdou alespoň využití, takže jsou de facto velice levné. A až se vyčerpají zásoby motorů z raketoplánů, budou se pro SLS vyrábět jejich jednodušší a levnější varianty.
Aha,tak takhle jsem o tom tedy nepřemýšlela, v NASA zajímavý postup mají co se týče ‚recyklace‘. Nebyl také jeden z nápadů postavit druhou generaci F1 namísto těchto motorů? Jestli se nepletu tak F1A, ale možná to nebylo zamýšleno pro SLS.
O motorech vycházejících z F1 se uvažovalo (snad ještě stále uvažuje, nevím) pro postranní urychlovací bloky SLS. Ty jsou v současnosti tvořeny motory SRB (také z raketoplánů jako RS-25) na tuhé palivo. Podle plánovaného vývoje SLS by ale budoucí verze měly mít postranní bloky na kapalná paliva.
Ve hře pro další vývojové verze SLS jsou dvě verze urychlovacích stupňů. Jeden počítá s vylepšením stávajících motorů na tuhé pohonné látky, druhý pak sází na pohonné látky kapalné. A právě tam by se měly uplatnit motory odvozené z legendárních F-1. Před časem jsme o tom vydali článek, kde najdete další detaily.