Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí hlouběji zhodnotit přínosy obnovitelných technologií a postupně získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů. K tomu jsou však nezbytné zkušenosti, které se Evropa bude snažit získat prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie v reprezentativním prostředí, tak aby se v budoucnu daly využít v mnohem větším měřítku. Technologické postupy budou propojeny zároveň i s těmi provozními, aby ověřily, zda je podobný koncept vůbec proveditelný a pro koncové zaměření rentabilní. Úkolem bude taktéž identifikovat možná další vylepšení. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto a začít testovat se má od roku 2021.
Současný trh s orbitálními nosiči se čím dál tím více soustředí na redukci finančních nákladů spojených s jejich výrobou a provozem. Není žádným velkým tajemstvím, že za to může především fenomenální úspěch SpaceX a jejich cenová politika všeobecně. Díky tomu se i jiné organizace, společnosti, agentury a úřady opět začínají seriózně zabývat znovupoužitelností a to i přesto, že prognózy byly po předchozích zkušenostech spíše skeptické. Ani Evropa si nebyla dlouho jistá, zdali se má pouštět do nových studií znovupoužitelnosti a to i přesto, že již existovaly některé starší návrhy jako návratový stupeň Adeline nebo ještě starší Liquid Fly-back Booster (LFBB) zamýšlený už pro Ariane V. O některých dalších krocích Evropy k znovupoužitelnosti jsem se zmiňoval zde.
Názor zainteresovaných výrazně změnil až triumfální první let nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy. Pět dní po startu ředitel Evropské kosmické agentury Jan Woerner napsal na svůj osobní blog ESA toto: „Svět pokročil a současný stav vyžaduje, abychom situaci znovu přehodnotili…“. Byla to jasná reakce na rozhodnutí ESA učiněná v roce 2014 ohledně nosičů Ariane 6 a Vega C.
Ariane 6 má být evropskou odpovědí na současné dění na trhu. Dále má Evropě zajistit vlastní přístup do kosmu a pokusí se být konkurenceschopnou alternativou pro moderní americké nosiče. Otázkou zůstává, zda není příliš pozdě, ale spekulace nechme stranou. Oproti stávající Ariane V má být nová raketa až o 50 % levnější a to díky větší kadenci startů a menším celkovým nákladům na vývoj. (Toto prohlášení je však dle mého názoru značně relativní). Ariane 6 by navíc měla plně nahradit starty nosných raket Sojuz z guyanského kosmodromu. Dále by se má ušetřit díky inovacím, změnám ve výrobě a „zeštíhlením“ managementu. A v neposlední řadě pomohou i nové pomocné motory P120C na tuhé pohonné látky, které bude raketa využívat. Ty najdou uplatnění i na raketách Vega a jejich výroba nebude oproti současným pomocným motorům Ariane V tak náročná a nákladná. O těchto motorech se více dozvíte například v tomto článku.
V prvních letech provozu bude raketa Ariane 6 provozována jako ELV (ExpendableLaunch Vehicle), což znamená, že zatím nebude žádná její část opakovaně použitelná. To by se ovšem mohlo v budoucnu změnit. V plánu je nový raketový motor na metan pro první stupeň, který se již vyvíjí pod názvem Prometheus. Ten by měl být opakovatelně použitelný a je zde možnost, že jej v budoucnu využije i raketa Ariane 6.
Zdroj: https://spacegate.cnes.fr Kredit: CNES/H. Piraud
Mimo to má však Evropa ještě jiné plány. Nutno však dodat, že jsou dílem především francouzského centra kosmického výzkumu CNES. Dlouhodobý cíl CNES je připravovat budoucí technologie a koncepce pro družice, nosné rakety a kosmodromy pro francouzské a evropské potřeby a právě mezi tyto projekty patří i experimentální demonstrátor Callisto (Cooperative Action Leading to Launcher Innovation in Stage Toss back Operations), na který se teď zaměříme.
Návrh vznikl v roce 2015 kvůli potřebě vylepšení raketových nosičů a zázemí na kosmodromu, vedoucí k opětovnému využívání za účelem šetření nákladů spojených s lety do kosmu. Kvůli složitosti dosažení všech těchto cílů byli ke spolupráci brzy přizváni i jiní partneři. Do projektu se aktivně zapojil ústav DLR (Německé výzkumné středisko) a na pomoc byla přizvána také japonská kosmická agentura Jaxa. Přitom není vyloučena ani další spolupráce z jiných zemí (Belgie, Norsko, Španělsko).
Hlavní cíle projektu
- Prvním cílem je prokázat schopnost návratu raketového stupně metodou „toss-back“. Tento cíl přitom zahrnuje hned několik dalších. Jako například schopnost manévrovat se stupněm během návratu, znovu zažehnutí motoru pro brzdící manévr a přesné přistání. Řídicí počítač bude muset být velmi odolný se složitým softwarem, aby dokázal pracovat během všech fází letu.
- Druhým důležitým cílem je po úspěšném letu raketový demonstrátor zkontrolovat a znovu připravit na další let s minimálními náklady na znovupoužití. Tento cíl zároveň prověří, zda se podobné počínání doopravdy vyplatí i po finanční stránce.
- Třetím cílem bude opětovný start stejného raketového stupně se schopností až pěti obdobných letů a definování rizik spojených s návratem raketových stupňů, tak aby se předcházelo ztrátám.
Tyto cíle by měly prokázat schopnost francouzského kosmodromu provozovat opětovně použitelné rakety. Budou ustanoveny nová bezpečnostní řešení a úpravy s minimálním dopadem na architekturu návratového stupně. Tento projekt je potřeba zejména kvůli nalezení nových řešení v oblasti inženýrských a projektových postupů, které ve finále povedou ke snížení výdajů na vynášení nákladu do kosmu, tak aby se dařilo v budoucnu plnit mise včas, bezpečně, levně a zaručí Evropě konkurenceschopnost. Pojďme si tedy zamýšlený demonstrátor představit blíže.
Experimentální raketa Callisto je koncipována jako jednostupňová s jedním restartovatelným motorem. Problémem je, že Evropa v současnosti žádný vhodný raketový motor pro podobné testy nemá. Proto se partnerem stala japonská agentura Jaxa, která se po dohodě rozhodla s projektem pomoci a poskytne vhodný znovupoužitelný motor na LOX/LH2 (kapalný kyslík, kapalný vodík) o síle 40kN. Ten bude z dílny Mitsubishi Heavy Industries (MHI) a měl by mít schopnost „přiškrcení“ tahu o 60 %.
Velikost demonstrátoru Callisto nebude nějak závratná. Na výšku by měl měřit jen okolo 13 metrů, jiné zdroje však uvádí metrů 15. Průměr bude pouhý 1 metr. Zařízení je tedy na první pohled podstatně menší než obdobný prototyp komerční společnosti SpaceX nazývaný Grasshopper, kterému je Callisto celkem podobný. Letový profil a konečný úkol je však přeci jen odlišný.
Každý partner projektu má své úkoly. Německo se postará o výklopné přistávací nohy, které se budou rozevírat těsně před dosednutím. Jejich součástí budou i tlumiče nárazu. A není divu, že má tento úkol na starosti právě DLR, protože stejné středisko již vyvíjelo pro misi Rosetta přistávací nohy s kotevním systémem pro lander Philae. Německo navíc zajistí i autonomně ovládaná roštová kormidla k manévrování a stabilizaci demonstrátoru a další aerodynamické prvky. Francie poskytne a připraví zázemí na kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Agentura CNES už dokonce předběžně vybrala vhodná místa pro start i přistání. Jako startovní plocha bude zřejmě využita oblast kosmodromu, která v minulosti sloužila pro sondážní rakety (Sounding Rocket Pads). V roce 1968 odstartovala z této oblasti sondážní raketa Veronique, která se zapsala do historie jako vůbec první raketa vyslaná z kosmodromu Kourou. CNES se dále postará o nádrž na kapalný vodík. Japonsko pak zajistí a dodá zmiňovaný opětovně použitelný raketový motor a nádrž na kapalný kyslík. Oficiálně zatím není známo, o jaký konkrétní motor půjde. Zajímalo mě to však natolik, že jsem trochu zapátral a výsledek mého snažení mě více než překvapil.
Japonsko totiž vyvinulo znovupoužitelný expanzivní motor s naprosto identickými parametry pro experimentální demonstrátor RVT (Reusable Vehicle Testing) už v roce 1997 a podle mého názoru to je právě ten typ motoru, který bude použit i na raketě Callisto. Tento téměř neznámý japonský projekt byl přitom úspěšný hned v několika směrech a je takřka s podivem, že Japonsko nepokračovalo touto cestou dál. Ve světle současného stavu je to opravdu škoda. Teď to vypadá, že se nasbírané zkušenosti částečně přesunou alespoň do projektu Callisto.
Palubní elektroniku a software si mezi sebe rozdělí všichni partneři projektu.
Podle ředitele CNES J. Astrorga však není vývoj znovupoužitelné rakety tak jednoduchý, jak se zdá. CNES prý již delší dobu spolupracuje s francouzskou národní laboratoří ONERA. Výzkum prokázal vysokou náročnost celého procesu a zejména pak problematiku znovuzažehnutí raketového motoru při atmosférickém proudění. Toho je prý celkem komplikované dosáhnout a proto bude třeba ještě řada simulací.
První testy demonstrátoru Callisto by měly začít někdy v roce 2021 a zatím se počítá s minimálně 5 starty a stavbou dvou prototypů. První start by měl být pouze do výšky okolo 30 m, zatímco pro poslední plánovaný pokus je navrhovaný let do 40 km s maximální rychlostí okolo 0.5 km/sec. Návrat by dokonce mohl být na plovoucí plošinu vzdálenou asi 20 km od startovací rampy. Ještě ale není úplně jasné, zda si vývojový tým tuto plošinu pouze pronajme nebo raději pořídí. Neznámou zatím zůstává i podoba plošiny. Nevíme tedy zda se bude jednat o plovoucí platformu, která se bude během řízeného přistání pohybovat nebo půjde jen o stacionární, pevně ukotvený ponton.
Vody v okolí kosmodromu jsou totiž poměrně mělké a podobné provedení je tedy celkem pravděpodobné. Každopádně prý bude tato platforma schopná ochránit nosič proti případným vlnám a půjde na ní provést i odtlakování nádrží a vypuštění zbytkových pohonných látek.
Hlavní raketový motor bude během kompletního testu zažehnut celkem třikrát. Při vzletu, zpětný zážeh a naposledy pro brzdící manévr. Očekávaná cena projektu leží mezi 100 až 200 miliony euro. Peníze by se měly čerpat z rozpočtu na raketu Ariane 6 a vzniknou za ně dva prototypy. Tento program by měl být schopen dosáhnout všech cílů do 6 měsíců od prvního letu a pro Evropu to bude první krok k budoucím opětovně použitelným technologiím.
K programu se vztahují i malá experimentální vznášedla Eagle a Frog Turbo. Prvně jmenované má už DLR k dispozici a téměř bez povšimnutí ho již testuje.
Novější informace dokonce hovoří o tom, že je později v plánu mnohem větší demonstrátor Themis, který by měl využívat již metanový raketový motor Prometheus, od kterého si Evropa hodně slibuje. Vše je však v začátku a pouze na papíře. Zda někdy Themis skutečně vznikne, není jasné ani definitivní. Nové technologie by mohla později využívat i raketa Ariane 6, která by rapidně změnila svou architekturu a stála by se tak částečně znovupoužitelnou. Uvažuje se ale i o úplně novém nosiči, který by mohl vzniknout při nejoptimističtějších odhadech okolo roku 2030. Tento plán se jmenuje Ariane Next a je taktéž teprve na úplném začátku. Předběžné konfigurace budoucích nosičů jsou tedy zatím pouze spekulace a teprve čas skutečně ukáže, zda má Evropa odvahu stát se dalším hráčem využívající opětovně použitelné kosmické nosiče. Jedno je však jisté, znovupoužitelnost kosmických nosičů není na starém kontinentě prioritou číslo jedna.
Zdroj: CNES
Parametry návratového demonstrátoru Callisto:
Výška: 13 m
Průměr: 1 m
Počet stupňů: 1
Pohon: 1x LOX/LH2 40 kN (Japonsko)
Prázdná hmotnost: 1300 kg
Startovací hmotnost: 3600 kg
Zdroje informací:
https://www.golem.de/news/
https://spacegate.cnes.fr/fr/
https://www.futura-sciences.com/sciences/
https://www.eucass.eu/doi/EUCASS2017-680.pdf
https://elib.dlr.de/119728/1/406_DUMONT.pdf
Zdroje obrázků:
https://spacegate.cnes.fr/sites/
https://spacegate.cnes.fr/
https://www.eucass.eu/doi/EUCASS2017-680.pdf
https://elib.dlr.de/119728/1/406_DUMONT.pdf
Autor
Já sem už někde ty 3 hlavní body už četl a viděl, kde to jen krucipísek bylo :-D.
S tím vypouštěním pohonných hmot, při použitém palivu mi to tak komplikované nepřijde. Ani jedno mi nepřijde jako moc toxické.
Spolupráce několika agentur z různých zemí? Já tak nějak nevím, ale přijde mi, že dělají vše pro to, aby to levné nebylo. Držím palce, ale při těch termínech, které si předsevzali, Americe bude stačit dokončit NG nebo SHS a Evropa a arianespace budou mít opravdu problém.
A ten letový profil, opravdu jen dva zážehy? startovní a přistávací? Ten otáčecí bude součástí vzletového?
Jinak hezké Karle, dobře se to četlo. Libí se mi, že Evropa něco zkouší, jen aby v té době už nebyl trh zabetonovaný a okupovaný výše zmiňovanými nosiči.
Zážehy jsou samozřejmě tři. Opraveno. Díky za zpětnou vazbu.
„První testy demonstrátoru Callisto by měly začít někdy v roce 2021“
To je dobrý! PRVNÍ testy trpaslíka Callisto, vedle kterého i tři čtvrtě století stará von Braunova V2 byla obrem, začnou „někdy“ v roce 2021.
Zatímco kompletní SHS má dosáhnout oběžné dráhy teprve až v roce 2020. Že se v ESA radši nezačnou věnovat pouštění papírových draků…
To jsi snad děláte srandu. Jestli si myslíte, že SHS dosáhne oběžné dráhy v roce 2020, tak to jste opravdu naivka. Vždyť i FH ( což jsou jen podle Muskova slov tři F9) jim trval mnoheeeem déle než vševěd Musk vyvěštil ( klidně by ho mohli pozvat do Seznamu, aby jim tam řekl, jaký bude rok 2019, protože si myslím, že by i předpověď té “věšťkyně“ byla přesnější). Navíc pokud bude ve vedení firmy Musk, tak bude investovat do populistických blbostí jako Starlink a svým inženýrům místo potřebné součástky, natře halu na bílo. Navíc Musk se chová impulzivně a hloupě, takže to není pro seriozní firmu dobrá volba. Bez ohledu na to, že například ULA má mnohem větší spolehlivost a za tu si také zaplatíte. A ani bych neřekl, že mají rakety tak drahé, kvůli důvodům, které říká Musk, ale kvůli tomu, že si prostě chtějí namastit kapsu. Proto Musk nedoletí tímhle tempem na Mars, protože prostě, pokud zlevní F9 na 60000 dolarů, tak může žebrat na Karlově mostě a vydělá si víc.
Takže já Vás prosím, abyste nebyl sarkastický a alespoň trochu přispěl do konverzace. Mimochodem moc pěkný článek, děkuji.
Už jen to, že Starlink nazýváte populistickou blbostí vaše argumenty dost shazuje.
Díky za pěkně připravený článek, i když se smutným obsahem.
Ale aspoň je hezky vidět, jaké jsme měli štěstí, že se objevila SpaceX. Bez ní by se celá státní zbyrokratizovaná kosmonautika dostala nakonec na úroveň socialistických železnic.
Ano, ale hlavně ve Falconech mají jen malé motory které to přistání vůbec umožní. Myslím že zrovna u Ariane s jedním velkým motorem o přistávání uvažovat ani nemohli a nemůžou.
Ano v plánované konfiguraci Ariane 6 by to opravdu nebylo možné.
Tak uvažovat mohli a pořád můžou. Vulcain nemá ani dvakrát větší tah než Merlin. První stupně F9 a Ariane 5 jsou podobné a F9 na tři motory přistát umí. Stačí se naučit ten Vulcain restartovat, přidat roštová kormidla a trénovat a trénovat. Jenže to by se muselo chtít…
Tak snadné to bohužel opravdu není.
A tvrdí snad někdo, že je to snadné?
Jistě by to bylo komplikované, ale nevidím jediný důvod, proč by v principu nemohlo jit s Ariane 5 motoricky přistávat. Tedy kromě toho že to vlastně ani zkoušet nechtějí.
Zrovna tak to platí pro přistávání boosterů Ariane 5 / prvního stupně Vegy na křídlech nebo padácích. To můžou zkoušet při každém letu, kdy není využita celá nosnost rakety.
Falcon 9 je keroloxová tužka, Ariane 5 je hydroloxovej bumbrlík s naprosto odlišnými nároky například na izolaci. Nechci říct, že by to nešlo, jen to není tak jednoduché.
Máte pravdu v tom, že testovat by některé technologie a postupy šli už dnes. Bohužel je to v tomto případě opravdu velmi těžké. Evropské rakety vznikají po celé Evropě a ne v jedné fabrice. Navíc je okolo mnohem víc lidí, které je třeba přesvědčit. Testování není Evropskou doménou.
Je pravdou, že nosič Falcon 9 trh popoštouchl směrem k inovacím. V Evropě však nová technologie není přijímána pozitivně a mnozí vnímají znovupoužitelnost stále jako nesmysl…
„A není divu, že má tento úkol na starosti právě DLR, protože stejné středisko již vyvíjelo pro misi Rosetta přistávací nohy s kotevním systémem pro lander Philae.“
Nechci být rejpal, ale jestli si pamatuji dobře, tak ty německé nohy na Philae zrovna moc dobře nefungovaly a přistávací modul jim zapadl mezi skaliska. 😉
Mno podle mne rejpete špatně páč lepší je rýpat do toho ve smyslu: Nožičky na philae bylu určené pro přistání na těleso na kterém je úniková rychlost 1 m/s. Na Zemi je to cca 7900m/s. (nenašel jsem gravitační zrychlení na té komětě tak uvádím jen poměr toho co jsem dohledal a je to relevantní)
Tedy sorry ale nožičky na Phillae by sfouknul .. a to asi ani nepřeženu.. I šikovnej student 3 semestru na technice, protože energie která byla potřeba absobovat byla fakt malinká.
Nohy pro lander měly i kotvící harpuny. Právě ty harpuny nezafungovaly nejlépe a ani povrch komety to neulehčil. Ano, přistaní se nepovedlo. Nic to však nemění na faktu, že získané zkušenosti se jim budou hodit.
Navíc v případě Philae neselhaly nohy, ale přítlačná tryska.
Přesně tak. Bez trysky neměly nohy čas se zavrtat a harpuna by situaci ještě zhoršila, tak nebyla vystřelena.
Děkuji za doplnění.
Po přečtení tohoto článku mi opět dochází co dokázala spaceX
Ano. Přesně to samé jsem si říkal během psaní taky a jsem rád, že jsem to přenesl i do textu a na čtenáře to působí podobně.
Ty kormidla nevypadaj až tak úplně roštově.
Pěkně shrnuto, jen ten časový rámec je smutný. To už snad i ti indové to stihnou dříve, o číňanech ani nemluvě.
Tak nějak 🙁
Díky za skvělý přehled
Děkuji, jsem rád, že se článek líbí.
A to je přitom hodně nadějný plán, kteří mnozí již teď vnímají jako neproveditelný. Čína má určitě náskok a Indie se zatím hlavně soustředí na pilotované mise.
Vono stejně se to konstruování bude zprvu stejně zabývat kopírováním SpX tak aby nebylo moc poznat, že to je kopie.
tak jako si Spacex a BlueOrigin sosnuli zkušenosti od Mc Donnell-Douglasů 🙂
Ona to není kopie v pravém slova smyslu. Je to obdobný design, který funguje a Evropa má zájem ho vyzkoušet a nasbírat zkušenosti. Věřím, že do finální fáze to bude velmi tvrdé dotlačit.
Tak aspoň víme kam zamíří někteří propuštění zaměstnanci SpX 🙂
))) mno jo
Moc bych se divil.
Jednak myslím, že to nejsou zrovna nositelé kritických znalostí a jednak, že se po nich spíš budou shánět místní firmy a oni se také raději poohlédnou po okolí.
Ty kormidla vážně nejsou roštový.
Máte pravdu. Design však není ještě úplně hotov. Prozatím jsem se rozhodl, trochu nešťastně, pro tento známý název, aby bylo jasné oč se jedná. Finální raketa není a je možné, že nakonec budou roštová.
No, jak to nějak kulantně okomentovat… že už tak před pěti lety bylo na podobné pokusy pozdě?
To je pravda, ale pro Evropu to v této oblasti není priorita číslo 1. Soustředí se na Ariane 6. Jsem optimista. Třeba, jednou…
Super článek. Dlouhý, podrobný a s obrázky v češtině. Paráda a Díky.
Nemáte zač. Já děkuji za pochvalu.
Konecne nejaka rozumna inovacia aj ked to malo prist uz pred 5 rokmi. Arian 6 je len slepa ulicka. Dalsi giganticky project, ktory bude na trhu len tazko hladat zakaznikov za 5 rokov. Je tu nielen SpaceX ale BlueOrigin, ktore budu mat za 5 rokov (SpaceX uz dnes ma) znovupouzitelne nosice.
Tlak zesílí, ale když koukám na launch reporty z 2013-2018, tak Arianespace se pořád drží, ročně 6 startů Ariane 5 a 2 starty Vegy. Bát by se měli hlavně Rusové, kteří tedy o komerční starty už prakticky přišli díky SpaceX a ISRO. A taky ULA docela ostrouhala.
nebo bude za pět roků létat Skylon. Ale spíš bude Ariane 6 nejlepším způsobem dopravy nákladů na GTO stejně, jako je do dnes jeho předchůdce.
Smutek co dodat?
V roce 2030 se dozvíme, že je to slepá ulička vývoje a že je potřeba projekt ukončit. Během vývoje se objevilo mnoho problémů a bylo potřeb vše mnohokrát předělat a nakonec se zjistilo, že celý projekt nedává ekonomický smysl. Výsledek by totiž byl mnohem dražší než v současné době (2030) nabízené komerční starty, které jsou již dávno zavedené a odzkoušené a jejichž cena dosahuje asi 1/10 ceny za kterou by toto byla schopna provozovat ESA. Kde udělali asi eurosoudruzi chyby? 🙁
Nevím co s tím pořád někteří mají. Zkrátka Ariane není projekt jedné firmy a je do značné míry i politický, protože je v tom navázána i řada firem a závodů co dělají armádní zbraňové systémy. Třeba ty urychlovací TPH bloky. Zkrátka nejde jen o komerční byznys. A samozřejmě rozhodování v takovém velkém spolku organizací a firem je taky jiné.
Díky za pěkný článek,Karle!Z toho časového harmonogramu to moc radostné není.Kdyby si ty data koupili od SpaceX,tak by sice nezískali svoje zkušenosti,ale měli by to hned a mohli to zabudovat do realné rakety.Takhle mě to přijde,že to budou dělat jen proto,aby někdo neřekl,že se tím vůbec nezabývají!A ještě palivo vodík,pak znovu předělat na metan.No je to takový aby se vlk nažral a koza zůstala celá!
Osobně by mě také moc zajímaly interní informace o tom, jak uvažují vedoucí evropští představitelé doopravdy. To by nám mohl říci nejlépe asi Michal Václavík, ale myslím, že toto neprozradí. Každopádně podobné věci určitě nejsou na pořadu dne.
Samozřejmě je nasnadě myšlenka, proč se raději místo vývoje nezeptat u SpaceX. Jenomže: Opravdu by bylo SpaceX sdílné? Případně, za kolik by prodala know-how? Nezapomeňme, že tohle není nějaká mezivládní spolupráce, ale dva konkurenti. SpaceX se přece lacino nevzdá své konkurenční výhody.
Takže vývoj je pro ESA asi jediná možnost, jak si zachovat konkurenceschopnost. Jenom ten vývoj by asi měl vypadat jinak a měl přijít dřív. A přinejmenším bych při jeho prezentaci nekladl za cíl „ověřit proveditelnost“, protože ono je to už jaksi pár let ověřené a takové deklarace pak nutně působí směšně.
Ak by to bolo také jednoduché. Rakety patria aj do armádnej schémy a preto sú to citlivé témy. Práve preto nemôže SpaceX najímať cudzincov. Zákon im to zakazuje a pritom vo svete je toľko šikovných ľudí ktorí by sa SpaceX určite hodili. A stále platí že je ohromný rozdiel medzi súkromnou spoločnosťou a vládnym kolosom ktorý musí počúvať politikov. Tam to nefunguje tak že niečo nejde zavolám poradu a čoskoro mám riešenie. Tam musia naplánovať poradu a musia sa zísť ľudia z rôznych kútov Európy čo trvá. Potom to musí niekto posúdiť podať na schválenie ďalej a možno po mesiaci je banálny problém vyriešený. A Európa proste potrebuje vlastný nosič aj keď bude 2x drahší než komerčné nosiče. Báť sa musí najviac Rusko kde možno vojenské rakety pojdu ale inak kozmický výskum takmer zanikne.
Misto toho by mohla ESA(European snail agency) vypsat neco ve stylu X-prize ,kde podminkou by byla jista mira znovupouzitelnosti a cena za vyneseni na LEO.
Vyherce by ziska cenu a pravo placnu na 10-20 odpovidajicich zakazek na vyneseni nakladu na LEO.
Evropa potrebuje neco na zpusob SpaceX, klidne i v osekanejsi verzi.
To na současnou Ariane molochou konstrukci napojení lidé/firmy nedopustí. Nebo budou aspoň dělat lobbistickou sabotáž. 🙂
Lepší kdyby ESA vypsala soutěž na nákladní dopravní systém na dopravu na ISS s tím, že se přihlásí soukromé firmy a vítěz by třeba po dobu 10 let měl zafinancovány 2 lety ročně. Cena 2 až 3 miliardy eur
„soutěž na nákladní dopravní systém na dopravu na ISS s tím, že se přihlásí soukromé firmy“
Museli by to být firmy výhradně z Evropy – jinak by určitě vadilo, že peníze na kosmonautiku, které mnozí chápou jako podporu technologií a vědeckého výzkumu – jdou do zahraničí.
Takže ta cena je právě otázkou – kosmonautika vždy byla druhem pomoci technologickému rozvoji.
A ještě lépe jen z členských států ESA.
Částí Evropy je Ruská federace, naopak Japonsko částí Evropy není. Naštěstí je dnes už jisté,že žádný superstát, který by se mohl nazývat Evropou, nikdy nevznikne.
Jinými slovy, použití slova „Evropa“ tak jak je uváděno v článku, je nesmyslné.
V článku je dané slovo použito ve významu, který drtivá většina lidí běžně používá a chápe. Jen někdo má vždy pocit, že se musí ozvat.
Není to nesmyslné. Je to běžně užívaný gramatický jev, který se používá pro určité zjednodušování. Stejně tak můžeme napsat, že sněmovna odhlasovala (namísto: přítomní poslanci v poslanecké sněmovně), že Bílý dům prohlásil (americký prezident, nikoliv ta budova), že lidstvo přistálo na odvrácené straně Měsíce (i když to byla jen Čína (a Čína jakožto stát to také nebyla, byla to sonda v Číně vyrobená)), nebo že má Evropa plány (namísto: členské státy Evropské kosmické agentury). Zkrátka Evropa v tomto kontextu neznamená doslova Evropu jako kontinent.
Děkuji za upřesnění problému. Teď je to už snad všem jasné. 🙂
lenze je to nefer voci ostatnym europskym statom ktore niesu clenom EU, ze si EU privlastnila oznacenie celeho kontinentu len pre seba
to je take tazke pisat EU, alebo ESA?
EU zabera len nieco cez% uzemia europy, ale tvari sa ako keby europa patrila len jej a novinari to vo velkom podporuju ked namiesto europska unia v drvivej vacsine pouzivaju len pojem europa
Na tento komentář Vám toho moc neodpovím. Snad jen to, že CNES není ESA nebo to, že úspěchy SpaceX jsou pokrokem pro celý svět a hlavně pro USA. Opravdu nechápu o co Vám jde, protože je to přeci jasné. Hezký večer.
Vrtáte se v nepodstatných detailech. To, co píšete vadí jen drobnému zlomku lidí. Zbytek ty rozdíly chápe, ale rozumí tomu, proč se to používá.
Promiňte, ale silně mi to připomíná například snahy některých jedinců aplikovat booleovskou algebru na běžnou mluvu. Všichni chápou, co je v článku Evropou míněno, kromě Vás a pana LOLa.
ja chapem co je tam tym pojmom myslene ale to neznamena, ze je to tak spravne hovorit o europe, ked sa nejedna o europu ako celok
zvoznik a ty tam co pleties spacex? bolo snad v mojom prispevku co i len naznakom spomenute nieco co sa tyka ameriky a muska? alebo to mas povinnu jazdu a muska musi zakomponovat do kazdeho prispevku? 🙂
Poprosil bych Vás aby jste se mírnil. Nejmenuji se zvoznik. V článku, ale i pod ním je mé jméno myslím jasně formulované. Tam odkud pocházím se navíc neoslovujeme pouze příjmením. Chybí Vám znalost základních pravidel slušného vychování. Na takovou úroveň diskuse tu nejsme zvyklí a rozhodně si na ní zvykat nebudeme. K SpaceX a USA. Zkuste přemýšlet. Proč jsem to napsal? Není to příklad, aby jste pochopil jak nesmyslné jsou vaše narážky na Evropu v článku? Je to přeci naprosto stejné. SpaceX sídlí v Kalifornii. To na co narážíte prostě nedává žádný smysl. Je to naprosto běžná součást naší mluvy a nejen naší.
neprehanas to uz trochu?
clovek sa pomyli v tvojom mene a uz ho urazas, ze mu chyba zakladna znalost slusneho chovania. ty sa tiez ukludni, lebo to bola obycajna chyba a nie zamerne skomolenie.
a pohorsovat sa nad tym, ze ta niekto oslovi priezvyskom? 🙂
tam odkial pochadzam ja je bezne ze sa ludia oslovuju aj priezvyskom, neviem ako v cechach ale na slovensku to za neslusne nepovazujeme.
aj som sa chcel ospravedlnit, ze som som ti ho skomolil, ale ked som cital ako si reagoval dalej tak som si to s ospravedlnenim rozmyslel.
a to spominanie usa a spacex bol totalne mimo
kalifornia je sucast jedneho statneho celku „usa“, eu nieje sucast statu europa, alebo snad hej? 🙂
Nepřeháním. Chápu, že člověk dělá chyby. Pouze jsem Vás upozornil a na nedostatek upozornil. Nemohu za to, že neunesete kritiku. Slušným chováním jsem myslel zejména styl kterým jste to napsal. Rozhodně to není slušné. Krásný den.
co na tom prispevku nieje slusne? 🙂
ja nemam problem s kritikou, ale zacat moralizovat po obycajnej chybe je uz riadnym prehananim z tvojej strany
Dovolím si zapojit do této diskuse. Všiml jste si třeba, že kolega Vám celou dobu již v několika příspěvcích vyká, zatímco Vy mu neustále tykáte? To je věc, která není zrovna dvakrát slušná. Samozřejmě, napoprvé se může stát, že se člověk netrefí, neodhadne, zda se má na tom konkrétním místě tykat, či vykat. Ale když mu protějšek několikrát odpoví, mělo by být každému jasné, co je na tom daném místě považováno za vhodné. Ano, můžete navrhnout, že na internetu si lidé tykají, ale není to pravidlem. Třeba na našem diskusním fóru si tykáme, ale na blogu vystupujeme více oficiálně. To, že jste to ani po několika kolegových zprávách nepostřehl, by se za neslušné považovat dalo.
Druhou věcí, kterou nepovažuju za úplně slušnou, je samotné jádro tématu, které jste vznesl. Víte, většina lidí, kteří používají nějaký jazyk, mají určitou úroveň jazykového citu. Jazyk nefunguje na základě absolutních matematických hodnot. Pracuje zcela běžně se zobecňováním pojmů, spojováním, přenášením významů. Jsou to zcela legitimní jazykové prostředky. Tudíž je zcela běžné označit například souslovím evropské plány nějaké plány, které má Evropská kosmická agentura, nebo Evropská unie. Je jasné, že všechny evropské státy nejsou v ESA ani EU, ale čtenář by měl na základě vlastního jazykového citu poznat, o čem daný článek vypovídá. Přijde mi to podobné, jako když se řekne, že Čína přistála na Měsíci – dle Vašeho absolutního výkladu jazyka by to byl nesmysl, protože stát Čína je stále pouze na Zemi, přistála tam jen sonda z Číny. Tyto běžné jazykové prostředky chápou všichni a také je v běžné řeči používají. Vaše rýpání do používání tohoto běžného výrazu se dá považovat za neslušné. Podobné rýpavé komentáře mají většinou lidé, kteří chtějí být něčím zajímaví, chtějí vypadat odlišně a na to zvyklí nejsme.
A definitivně neslušné bylo Vaše obvinění kolegy větou: „alebo to mas povinnu jazdu a muska musi zakomponovat do kazdeho prispevku“. Tohle jste si mohl zcela jistě odpustit, protože to bylo zcela smyšlené obvinění.
v internetovych diskusiach je standardom tykanie takze toto viac riesit nebudem.
nemusis ma tu poucovat co by som mal rozoznat alebo nie, to ze to chapem ako to myslia neznamena, ze sa stym stotoznujem a ked sa s niecom nestotoznujem tak mam pravo o tom povedat, ci nie? 🙂
ludia z eu si velmi akosi osvojili pouzivat na oznacovanie eu pojem europy ako keby im cela patrila a potom to vyustuje do takych absurdit, ze ked niekto kritizuje eu tak ho oznacuju za protieuropskeho pritom on nekritizuje europu ako kontinent ale jednu konkretnu entitu
to je take tazke oznacovat veci pravymi menami?
to stou cinou na mesiaci si robis srandu? to prirovnanie si fakt netrafil
a ked uz ide o to, tak keby som pouzit vas slovnik tak by to znelo nie ze cina pristala na mesiaci, ale azia pristala na mesiaci. 🙂
a z tohto usudzujem, ze si absolutne nepochopil o com som predtym pisal
Máte smůlu, klidně se postavte na hlavu, ale v téhle diskusi máme pravdu my. To, že se vám to nelíbí, je čistě váš problém. Evidentně máte problém s tím uznat cizí názor – nerespektujete, že si tu vykáme, nerespektujete obecné jazykové formy – snažíte se nátlakem prosazovat jen svůj názor, který považujete za správný. Leč nejste schopen si uvědomit, že se můžete mýlit. Touto debatou nedosáhnete vůbec ničeho, pouze tu ze sebe děláte hlupáka. To není urážka, to je konstatování faktu.
Poprosim europu aby sa ukludnila a zapracovala na urovni svojo vyjadrovania, porozumenia a celkoveho prejavu. V pripade, ze sa tak v blizkej dobe nestane, ostane tu po nej iba trosku neprijemny puch a kopec preafektovanych slov.
Rozdíl mezi Evropou a Amerikou bude asi v ambicích managementu. Musk chce prostě letět na Mars a dupe svým inženýrům po hlavách, evropští ředitelé agentur prostě jen chtějí vydržet co nejdýl na dobře placených místech a tak dávají termíny pro hopsatko na rok 2021
Rozdíl mezi Evropou a Amerikou je v tom, že Amerika se vyžívá v marketingu a dokáže prodat každou blbost, zatím co v Evropě se skutečně inovuje.
Uvědomte si, že odcházející Ariane 5 nosí každým startem kolem deseti tun nákladu na GTO. Kdy tohle dokáže ona přezdívaná nejsilnější raketa světa alespoň jednou?
Ano, Evropa chce inovovat, kdežto Musk chce letět na Mars. A součástí toho rozdílu je i to, že to Evropani nechápou a považují to za pouhý marketing.
Asi ten americky marketing musi byt hodne silny.
Kdyz se rekne NASA vybavim si Apollo, Shuttle, ISS (bez NASA by stanice nebyla), rodinu ruznych nosicu ani radeji nepocitam.
Kdyz se rekne ESA tak si vybavim serii Ariane, pak dlouho nic, pak mozna Vegu
Oba ekonomicke celky EU a USA jsou zhruba stejne vykonne, pritom se Evropa v oblasti kosmonautiky od 60 let nezmohla na vlastniho kosmonauta, nezmohla se na vlastni stanici a raketoplany zustaly snad jen na papire. Pritom velke projekty prinaseji nejvice inovaci.
europa sa nezmohla na vlastneho kosmonauta? no vzhladom na to, ze rusko je tiez europa tak tych kosmonautov ma europa dost a mala aj vlastnu stanicu, aj raketoplan 🙂
Evropa má své kosmonauty a velké projekty samozřejmě také. Mise Rosetta je naprosto fenomenální úspěch a výsledky, které díky této misi máme jsou velmi důležité. Nedávná mise k Merkuru, o které máme dokonce celý seriál je také velkým projektem. https://www.kosmonautix.cz/tag/Navrat-k-poslovi-bohu/
Chystá se rover k Marsu a to jsou pouze namátkou vybrané velké projekty. Mimochodem za konečnou podobou většiny modulů ISS stojí velmi významná společnost Thales Alenia, která například spolu vyrábí nákladní kosmickou loď Cygnus atd. https://www.thalesgroup.com/en/global/activities/space
S tim kosmonautem jsem se spatne vyjadril, mel jsem na mysli kompletni pilotovany system (napr. hypoteticke spojeni Ariane 5 a CTV). Nicmene ted uz to bude pomalu pase, jestli soukromnici uspesne proniknout na trh nosicu a pilotovanych lodi.
Jinak v tom vyctu nepilotovanych misi mate pravdu, ale to srovnani v poctu a typu(Pionner,Voyager, New Horizons), orbitalnich observatori typu Hubble, je propastne v neprospech ESA, pritom ekonomicka sila, ktera stoji za obema agenturami je porovnatelna.
https://cs.wikipedia.org/wiki/NASA
https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_kosmick%C3%A1_agentura
„stoji za obema agenturami je porovnatelna“
Řekl bych to tak, že ESA není Evropa ani EU – ale nezávislá instituce závislá na příspěvcích jejich členů. Tedy není zas tak ekonomická síla srovnatelná. Pro část zemí má kosmonautika jen malou prioritu co se týče peněz.
Mne překvapuje, že CNES jde cestou jako SPX. Z pohledu reusability jsem hodně zvadavý na Vulcain. Chytání jeho spadlých motorů helikopterou nebude taky „sexy“, ale na rozdíl od Falconu nepřijde Vulcain o ztrátu na nosnosti.