Na konci dubna jsme Vám přinesli článek věnovaný stavba evropského servisního modulu pro premiérovou misi EM-1 americké kosmické lodi Orion. Článek se zaměřil na pokroky ve stavbě samotného servisního modulu a jen v závěru jsme zmínili, že solární panely prochází samostatnými zkouškami. Nyní ESA zveřejnila video, které ukazuje, co všechno se u panelů testovalo. V technologickém středisku ESTEC byl nejprve složený solární panel posazený na vibrační desku, která se následně začala třást se stále vyšší frekvencí. Cílem bylo ověřit, zda relativně křehké panely odolají vibracím, které jsou nedílnou součástí každého startu.
Další součástí testů byly zkoušky akustické – při nich byl složený solární panel usazený (a upevněný) před silnými troubami, které pak začaly vytvářet akustické podmínky srovnatelné s těmi, které nastanou při startu. Aby se ověřilo, zda tyto drsné testy nijak neovlivnily správnou funkci panelů, došlo ještě ke zkoušce jejich rozkládání. Inženýři je pak připojili do elektrického okruhu a zkoumali jednotlivé články. Po odeslání do Spojených států podstoupí panely další kolo zkoušek -tentokrát však již po integraci do většího celku. Níže přiložené video se záznamy výše zmíněných zkoušek jsme nepřekládali, protože jde spíše o vizuální zážitek a pár obsažených informací jsme vložili do textu tohoto článku.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/2018-02-15-173316.jpg
Ještě si dovolím přidat video z právě skončených testů Kardanova závěsu hlavního motoru letového exempláře servisního modulu pro EM-1, které proběhly v Brémách.
Jen tryska není letová (ta je v USA).
https://youtu.be/mf37BUmx-2M
To je uzasne. Netusil jsem, ze jde motor ESM naklanet. Umi to i jine kosmicke lidi? K cemu je to dobre? U rakety chapu, ale proc u sm nestaci nasmerovat celou lod spravnym smerem manevrovacimi tryskami?
(a) Ano, všechny, eg, Apollo Service Module.
(b) Protože motor tlačí těžiště, které nemusí být nebo nebývá na ose pevně upevněného motoru.
BTW, u letů Apolla můžete slyšet nebo číst jak programují počítač na tuto výchilku těžiště.
Ťažisko sa presúva aj samotným náklonom a prelievaním sa paliva a okysličivadla zo strany na stranu.
Nie je niekde napr. graf aké max. G sa dosahuje pri rôzných frekvenciách ?
pb 🙂
Z videa není jasné, o jaký přesně druh vibračního testování šlo. V podstatě je rozsah od 0,5 do 20 g, logicky se při zvyšující frekvenci úroveň snižuje. Pokud chceš podrobnější informace, tak mi napiš email.
No, to iba tak zo zvedavosti, môžem bez toho žiť. Písal som iba preto ak by to niekto vedel, nie aby mi to vyhľadával.
DíK !
pb 🙂
No, ono se to zrychleni vubec nemusi pri rostouci frekvenci snizovat. Muze byt porad stejne. Jen se proste zmensuje amplituda vychylek. A samozrejme, pokud by dokazali udrzet tu amplitudu pri vsech frekvencich stale stejnou, tak by naopak zrychleni pro zvysujici frekvenci stale rostlo. Ta sinusovka by byla mnohem „strmejsi“.