V minulém díle jsme si řekli něco málo o stvoření NASA a o lidech v jejím vedení. Seznámili jsme se se jmény prvních pěti administrátorů: Thomas Keith Glennan, James Edwin Webb, Thomas Otten Paine, James Chipman Fletcher a Robert Alan Frosch.  O prvním z nich, T. K. Glennanovi jsme si řekli něco bližšího. Je třeba si uvědomit, že zejména pozice administrátora je vysoce politická a není výjimkou, že po ukončení volebního období jednoho prezidenta, končí i administrátor NASA. U jeho zástupce tomu tak naopak většinou nebývá a ten potom jako zastupující administrátor řídí NASA po přechodné období, které v historii trvalo 24 – 458 dní.

Hugh Latimer Dryden – byl zastupujícím administrátorem sice jen 24 dní v roce 1961, ale zároveň byl nejdéle sloužícím zástupcem administrátora – 2662 dny – od začátků NASA až do své smrti v roce 1965. Pro nás je zajímavý i tím, že stál ve vedení NACA (National Advisory Committee for Aeronautics), která byla celá do NASA začleněna.

Narodil se roku 1898 v Marylandu a ve svém mládí byl výjimečným studentem.  Ve svých 12 letech (roku 1910) spatřil poprvé letadlo, jeho výkon ho ale moc nenadchl – dokonce napsal školní práci o výhodách vzducholodí pro hromadnou dopravu. Přesto se letadla stala jeho životním údělem. Jako nejmladší v tehdejší historii ukončil ve svých 14 letech střední školu a univerzitu Johna Hopkinse ukončil „cum laude“ za pouhé tři roky. Ve věku 20 let (jako dosud nejmladší) obhájil doktorskou práci ve fyzice a matematice.

Pracoval v Úřadu pro normy (National Bureau of Standards, český ekvivalent normalizační úřad zní pro nás dříve narozené trochu podivně) a od roku 1939 v NACA, kde se v roce 1946 stal ředitelem pro letecký výzkum a v roce 1947 ředitelem celé NACA. Při řešení krize kolem Sputníku navrhoval, aby se kolem NACA koncentrovaly vesmírné aktivity USA. Při zakládání NASA v roce 1958 byl navrhován na pozici administrátora, ale ještě ve stádiu konzultací byl vetován.

První administrátor NASA Glennan si vymínil, že se Dryden stane jeho zástupcem. Podle obecného mínění byl Dryden osobností, která zajistila plynulý přechod od NACA k NASA. Zemřel v roce 1965. Na jeho počest bylo Letecké výzkumné centrum NASA v roce 1976 pojmenováno jeho jménem (nyní Armstrong Flight Research Center).

Druhý administrátor NASA – James Edwin Webb – se narodil roku 1906 v Severní Karolíně. Vystudoval právnickou fakultu univerzity George Wahingtona a byl letcem námořní pěchoty. Pracoval mj. pro vlivného poslance Poua, který prosazoval úvodní legislativu Rooseveltova New Deal (Nového údělu), s cílem vyvést Ameriku z Velké hospodářské krize 30. let. Později se stal personálním ředitelem a vice-presidentem firmy Sperry, která se stala důležitým dodavatelem leteckých palubních přístrojů a včasných radarových systémů během II. světové války. Reaktivován byl v roce 1944 a sloužil ve cvičné peruti v Severní Karolíně.

Po válce se stal ředitelem Úřadu rozpočtu (Bureau of the Budget) a podsekretářem ministerstva zahraničí (U.S. Department of State) ve vládě prezidenta Trumana. Později pracoval v energetické firmě Kerr-McGee Oil Corp. a zároveň stále udržoval aktivní kontakty ve vládních kruzích. V roce 1961 akceptoval nabídku prezidenta Kennedyho a stal se druhým administrátorem NASA.

Krátce po jeho nástupu do úřadu vypustili sověti kosmickou loď Vostok 1 s prvním člověkem na oběžné dráze kolem Země a spustili tak v USA druhou kosmickou krizi důvěry ve vlastní schopnosti. Tato Gagarinovská krize byla ještě umocněna „pouze“ suborbitálním letem prvního Američana, Alana Sheparda, v květnu 1961 na lodi Freedom 7 (Mercury). V reakci na tuto krizi přišlo vyhlášení prezidenta Kennedyho 25. května 1961 před Kongresem, ve kterém, po konzultacích vice-prezidenta Johnsona s Webbem, von Braunem a dalšími, stanovil cíl: přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi. Tato nejambicióznější a nejdražší možnost k předstižení SSSR „zbyla“ po vyloučení obletu Měsíce a vypuštění orbitální stanice, u kterých bylo pravděpodobné, že sověti jsou schopni je uskutečnit dříve než USA. Slavnou řeč „Vybrali jsme si cestu na Měsíc v tomto desetiletí a provést další věci, ne proto, že je to snadné, ale proto, že je to obtížné.“ pronesl Kennedy o více než rok později na stadionu univerzity Rice v Texasu před 40 000 posluchači.

Pod vedením Webba se tak NASA připravovala na jeden z nejdůležitějších projektů ve své historii – Apollo. Od oznámení cíle dosažení Měsíce, který byl mj. široce kritizován, Webb politikařil, lichotil, přemlouval a manévroval ve Washingtonu ve prospěch NASA. Vybudoval tak nevídanou síť politických spojenectví, které udržovalo neustávající podporu a zdroje nutné ke splnění tohoto programu. Za jeho úřadování dosáhl rozpočet NASA v roce 1966 svého  vrcholu – 5,933 miliard dolarů, tj. 4.41% federálního rozpočtu USA (v přepočtu na konstantní ceny roku 2014 to představuje než 43,554 miliard dolarů – tj. více než dvojnásobek současného stavu).

Po tragedii 27. ledna 1967, kdy požár Apollo-Saturnu 204 na stojánce Mysu Canaveral usmrtil tři astronauty na palubě – „Guse“ Grissoma, Edwarda Whitea a Rogera Chaffeeho – Webb v médiích prohlásil: „Vždy jsme věděli, že něco podobného se stane dříve nebo později…“. Šok mezi politiky a ve veřejnosti ukázal, že ne všichni si podobnou tragédii připouštěli. Webb prosadil, že vyšetřování tragédie a následující nápravná opatření bylo svěřeno NASA. Později podával zprávy o nálezech vyšetřování různým komisím Kongresu a podstupoval grilování při každé příležitosti. Podařilo se mu stáhnout kritiku na sebe a uchránil NASA jako agenturu od nežádoucí pozornostii a podařilo se mu zachovat veřejnou podporu pro program Apollo. Následkem této krize Webb opustil NASA po 2 816 dnech, v říjnu 1968.

Po odchodu z NASA působil v různých poradních orgánech, stal se správcem Smithonovského institutu. Webb zemřel v roce 1992 a je pohřben na Arlingonském národním hřbitově. Na jeho počest byl v roce 2002 pojmenován vesmírný teleskop, který má startovat po řadě zpoždění snad v roce 2021.

Robert Channing Seamans Jr. (1918 – 2008) byl profesorem MIT a druhým zástupcem administrátora NASA mezi lety 1965 – 1968, po 745 dní. Předtím, od roku 1960, byl přidruženým administrátorem NASA.

Narodil se v Massachusetts a vystudoval řadu vysokých škol. Doktorát získal na MIT. Od roku 1948 pracoval v různých komisích NACA. Po opuštění NASA se stal mj. mezi lety 1969 – 1973 státním sekretářem pro vojenské letectvo na ministerstvu obrany a roku 1974 prvním administrátorem nového úřadu – Energy Research and Development Administration. V roce 1977 byl zvolen děkanem School of Engineering (strojní fakulty) MIT.

Thomas Otten Paine se stal třetím v řadě zástupců administrátora, byl druhým zastupujícím administrátorem po odchodu Jamese E. Webba a po 164 dnech v této pozici i třetím administrátorem NASA.

Narodil se v roce 1921 v Kalifornii. Absolvoval Brown University a během II. světové války sloužil na ponorkách v Pacifiku a později v okupačních silách v Japonsku. Po válce studoval Stanfordovu univerzitu, kde získal doktorát ve fyzikální metalurgii. Později pracoval ve výzkumných laboratořích a získal čestné doktoráty z řady amerických univerzit.

Během jeho období, trvajícího 543 dní, letělo prvních 7 pilotovaných misí programu Apollo, vč. prvního přistání Apolla 11 na Měsíci. Paine se osobně zasadil o umístění plakety „We Came in Peace for all Mankind“ (Přicházíme v míru za celé lidstvo) na povrch Měsíce posádkou Apolla 11, kde zůstává dodnes. Korespondoval se světovými lídry a koordinoval zápis jejich poselství na křemíkový disk. Jeho jméno je také na disku uvedeno.

Paine byl mj. zapojený do přípravy plánů pro NASA po éře Apollo, rozvinul ambiciózní plán vyzývající k založení lunární základny a velké vesmírné stanice na orbitě kolem Země před koncem 70. let a k pilotované misi na Mars v roce 1981. President Richard Nixon tyto plány bohužel zamítl.

Po rezignaci v roce 1970 se Paine vrátil do General Electric jako vice-prezident. Od roku 1976 do 1982 byl prezidentem v Northrop Corporation. V roce 1985 byl Paine prezidentem Reaganem vybrán za předsedu Národního vesmírného výboru (National Commission on Space). Výbor připravil během roku zprávu o budoucnosti kosmického průzkumu Pioneering the Space Frontier (mj. obsahovala výčet hraničních výzev, potřebu vyspělé vědy, technologií, budování podniků a institucí, zpřístupnění potřebných zdrojů a nutnou podporu lidskému osídlení za orbitou Země – na Měsíci i Marsu). Zpráva také obsahovala „Declaration for Space“, která odůvodňovala průzkum a osidlování slunečního systému a ukazovala obrysy dlouhodobého kosmického programu USA. Paine zemřel v roce 1992.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://history.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/B
https://en.wikipedia.org/
https://history.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/…/public/thumbnails/image/7-s66-38515d.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/Hugh_L_Dryden.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/c3/James_E._Webb%2C_official_NASA_photo%2C_1966.jpg
http://media5.picsearch.com/…&height=153
https://upload.wikimedia.org/…/800px-Dr._Thomas_O._Paine_-_GPN-2002-000106.jpg
https://tse4.mm.bing.net/th?id=OIP.OSC9AKHPann69duAntGU8wHaLC