Společnost Bigelow Aerospace včera vypustila do éteru velmi zajímavou informaci. Ve spolupráci s firmou United Launch Alliance by chtěla dostat na oběžnou dráhu Měsíce nafukovací modul B330 (viz náš starší článek), který by zde mohl sloužit jako základní stavební kámen pilotované stanice. Bude zajímavé sledovat, jak, kdy a zda vůbec se tento plán podaří realizovat. Dojde k jeho integraci do projektu stanice Deep Space Gateway, což má být nástupce Mezinárodní vesmírné stanice – právě u Měsíce, nebo budou oba projekty existovat společně? To zatím nevíme, ale plány jsou to zajímavé.
Obě firmy oznámily, že na tomto projektu pracují společně – Bigelow zajistí výrobu samotného nafukovacího modulu a United Launch Alliance (ULA) dodá připravované rakety Vulcan. Modul se má na oběžnou dráhu Měsíce dostat do konce roku 2022, aby zde sloužil jako základ projektu Lunar depot. „Náš projekt perfektně doplňuje další plány, které počítají s pilotovanou výpravou k Marsu. Lunar depot poskytne NASA i celé Americe možnost dosáhnout cíle v krátkém čase s nízkými náklady. Projekt by poskytl příležitost k významnému rozvoji kosmického podnikání, navíc by se dal nabídnout i NASA a dalším vládám, které by jej mohly využít pro výcvik astronautů a dlouhodobý výzkum,“ popsal Robert Bigelow.
Modul B330 by se dostal do vesmíru s pomocí rakety Vulcan v konfiguraci 562, která bude v té době zřejmě jedinou dostupnou raketou s potřebnou nosností a dostatečně velkým aerodynamickým krytem, aby se pod něj vešel složený nafukovací modul. Dřívější plány na vypuštění modulu B330 počítaly s využitím rakety Atlas V v konfiguraci 552, tedy s dvoumotorovým horním stupněm Centaur, který však ještě nikdy neletěl. Premiéru by měl mít příští rok při startu s lodí Starliner.
Raketa Vulcan by dopravila modul na nízkou oběžnou dráhu Země, kde by se modul rozložil a ověřilo by se jeho správné fungování. V níže přiložené animaci je dokonce vidět, jak k modulu přilétávají lodě Dragon 2, přičemž jejich posádky by zřejmě dovybavily modul potřebným vybavením, které nebude moci být při startu uvnitř.
Jakmile by byl modul plně vybaven, přišel by čas na jeho přesun k Měsíci. Za tímto účelem by odstartovaly další dvě rakety Vulcan s výkonným horním stupněm ACES (Advanced Cryogenic Evolved Stage) – každý z nich by na nízkou oběžnou dráhu dopravil 35 tun kryogenního paliva. A tady přichází asi nejsložitější část celého plánu – na nízké oběžné dráze by došlo k přesunu paliva do jednoho stupně ACES, čímž by došlo k jeho natankování. Tento plný horní stupeň by se následně připojil k B330 a s pomocí několika zážehů by jej dopravil na nízkou oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Modul B330 vznikl tak, aby mohl sloužit v mnoha různých režimech – ať už by byl připojen k nějaké kosmické stanici nebo mimo ni. Firma Bigelow se snaží neomezovat jeho nasazení jen na jedno místo, takže modul by prý měl sloužit nejen na nízké oběžné dráze, ale i v cislunárním prostoru a možná i někde dál. Po nafouknutí by jediný takový modul nabídl obytný přetlakový prostor odpovídající jedné třetině prostoru, který je dostupný na celé ISS. Podle aktuálních informací pracuje Bigelow Aerospace hned na dvou exemplářích tohoto nafukovacího modulu, přičemž ke startu mají být připravené kdykoliv po roce 2020.
Zdroje informací:
http://www.ulalaunch.com/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C52WdKFUoAASNoJ.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/C52WcBiVUAEOaJh.jpg:large
https://spaceflightnow.com/…/NC2_AdvancedCryoEvolvedStage413201561612PM63.jpg
To je skvělá zpráva, i když tak trochu očekávaná. Přece jen B330 je trochu jiná kategorie než ty klasické pospojované plechovky. Snad projde všemi potřebnými testy a podaří se to realizovat.
tie „plechovky“ by som az tak neodcudzoval, pretoze tie plechovky maju lepsiu radiacnu ochranu a cim dalej ideme od zeme, tym sa tienenie zide viac
BEAM na ISS tvrdí že sa radiačnou ochranou vyrovnáva „plechovkam“ takže no a tuším tie „plechovky“ sú v jednom smere horšie a majú jeden malý problém ktorý nekovové moduly nemajú ale presne viac neviem.
„pretoze tie plechovky maju lepsiu radiacnu ochranu“
Nevim z ceho je presne nafukovadlo, ale co se tyce radiacni ochrany, tak na nektere typy zareni je obycejny igelit lepsi nez plechovka.
„Ještě účinněji by stínil polyetylén, protože hmotnost jádra uhlíku je menší než hmotnost kyslíku a polyethylen tak má větší hmotnostní zastoupení vodíku.“
http://www.osel.cz/4063-jak-prezit-ve-vesmiru-se-zarenim.html
Samozrejme idealni je lunarni zakladna zasypana regolitem.
Jak tady nekdo sachoval s pocty startu a SLS. Tak pro ilustraci 1x start FH stoji 90 mil$. Nosnost 63,800 kg na LEO.
https://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_Heavy
SLS 500 mil$ za start. 70-130 tun na LEO.
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System
Projekt zajimavy, skoda ze nespolupracuji s Elonem, FH je za dvermi, problem s krytem snad neni neprekonatelny a na pocet startu podle popisu by to vliv nemělo.
Problém s větším krytem pro Falcony je čistě o penězích – ani Elon, ani Bigelow to (oficiálně) nechtěj platit ze svého.
Jenom Elon sám ví, jak teď má nastavené priority – pokud tvrdě maká na BFR (a půjde to dobře), tak Falcony budou odstaveny na druhou kolej – pro vynášení malých nákladů. Pokud se vývoj BFR bude vléct, tak bude téměř nutnost vyvinout pro Falcony jednak výkonný horní stupeň a potom také větší kryt(y).
Neberte to osobně, ale mrzí mě jak v posledních měsících je to tady v debatách ode zdi ke zdi.
B330 (až bude hotový) je skvělý nápad na LEO, k měsíci už je to horší (viz. potřeba 4 startů !)
To se pak třeba můžeme bavit rovnou o Skylab 2.0 (což by byla 37 tunová, 500 kubíkový jednomodulová stanice, kterou by k měsíci byla schopná vynést jedna SLS cargo raketa)
Nechci se hadat protoze to nemuzu dokazat a nechci se dostad do situace ze bych hledal neexistujici clanek 😉 Ale mam dojem ze jsem nekde cetl ze vetsi kryt je celkem problem-Je nutno prepracovat raketu
Podle wiki ma mit B330 20t a 330m^3 vnitrniho prostoru, podle planu ma byt potreba tri, nikoli ctyr raket, a vubec bych se nedivil kdyby tri (nebo i ctyri) Vulcany, ktere navic maji byt castecne znovupouzitelne, vysli levneji nez jedna SLS. Takze mi nepripada ze by bylo az tak zrejme ktera z tech dvou moznosti je lepsi – a vubec, je Skylab 2 ve vyvoji, nebo je to jen powerpointova prezentace?
Jako celek se jedná o studii, nebo koncept chcete-li. Mnoho jednotlivých částí je sdílených s ostatními deepspace projekty (skafandry, podpora života) a principiálně to navazuje na originální Skylab přičemž nový skylab by měl poloviční váhu (víme že vybavenou stanici lze vynést vcelku, a že stanice jde vyrobit z prázné nádrže).
Vývoj od zadání do startu původního skylabu trval cca 6 let (ve období škrtání rozpočtu NASA). Pokud by padlo rozhodnutí a byly poskytnuty prostředky, nový skylab by rozhodně nebyl brzdou v plánech na dobytí deepspace.
Proč ho nepřipojí k ISS?
V tomto ohlade je ISS sucasnost az minulost. Oni hladia do buducnosti. Skoro to az smrdi tym, ze sa boja toho, aby to SpX s BFR nevyslo a nebola tam prva.
Jak je uvedeno na konci článku: “Podle aktuálních informací pracuje Bigelow Aerospace hned na dvou exemplářích tohoto nafukovacího modulu…” Původní plán firmy byl vypustit kolem roku 2020 dva moduly, přičemž jeden by se připojil k ISS a druhý by byl na samostatné oběžné dráze kolem Země a mohl by se stát základem hotelu. Jaký je aktuální plán nevíme. Je ale možné, že vzhledem k velice úspěšným zkouškám BEAMu na ISS se Bigelow odvažuje vydat se s B330 hned k Měsíci, jelikož tam bude směřovat i NASA, její partneři i soukromý sektor. Jak to ale bude doopravdy, nebo kam bude který modul poslán, na to si ještě budeme muset počkat. Hlavně aby to vůbec letělo.
Co se týká nafukovacích modulů, jsem takový nevyhraněný, chápu jejich výhody a tady si jasně říkám, proč do toho nejít. Když NASA dostane šanci mít u Měsíce na orbitu minimálně další skladovací prostor, tak po něm stoprocentně chňapne. V tomhle asi nebude třeba velkého přemlouvání.
Dovedu si představit samostatnou komerční stanici na základě B330 na LEO, kterou může být komerčně využita. Žádný soukromý sektor nepotřebuje pro své experimenty létat někam dál.
Dovoluji si tvrdit, že se žádný B330 u Měsíce nerealizuje, pokud se ho nepodaří vnutit a prodat NASA (a dalším) jako základ DSG. Takže nerealizuje.
Proč by měl být Vulcan jedinou raketou s dostatečnou nosností? Stejně počítají s dotankování druhého stupně. To by určitě zvládlo víc raket včetně Falcon Heavy.
Tam jde ale především o velikost aerodynamického krytu.
Přesněji řečeno o jeho délku.
Je to spíš takový pomocný důvod, proč to má být zrovna ULA a její Atlas/Vulcan.
Ne náhodou spíše o průměr?
Někde u minulého článku to bylo. To ještě měl modul letět na Atlasu s pětimetrovým krytem. Existují rakety s krytem o větším průměru (Ariane), důvodem prý tehdy byla nedostatečná délka.
V soucasne dobe existuji plany jen pro dve rakety s moznosti tankovani na orbite, Vulcan a BFR, pricemze Vulcan je v teto dobe blize (nevylucuji, ze SpX predbehne ULA, ale vzhledem k narocnosti projektu BFR bych na to nesazel). BFR by samozrejme dotankovani nepotrebovala. Co se FH tyce, mozna by nepotreboval dotankovani, ale nema dost velky aerodynamicky kryt (jak je v clanku zmineno) a ani SpX ani Bigelow nejsou ochotni zaplatit vyvoj noveho krytu.
No SpaceX nový kryt vyvíja aspoň podľa toho čo som niekde čítal možno bude väčší ale havne kvôli znovupoužitiu.
Hmmm. Tenhle obytný balón má víc mínusů než plusů. Umísťování přístrojů, jejich pevné spojení s okolním zařízením, zaručení tuhosti v případě připojení dalších modulů z obou stran. To všechno vyžaduje dodatečné konstrukce. Ochrana proti radiaci taky nic moc, snad jen ta pružnost kvůli mikrometeoritům je možná výhodná. Ale zase jen do určité limitu, který je menší než u plechovky. Pokud se v tom udělá díra, tak její látání bude daleko větší věda než u plechovky. Navíc tyhle objemné prostory se zařizují hodně blbě. Mají malou plochu stěn v poměru k objemu, což je u potápění výhoda, ale u umisťování přístrojů zase nevýhoda. Takže jeden takový obývák na relax je možná fajn, ale na opravdovou práci a nebo spánek s co možná nejlepší radiační ochranou zase zpátky do plechovek.
Spíš než na své dojmy by bylo lepší odvolávat se na reálná měření:
https://www.nasa.gov/feature/first-year-of-beam-demo-offers-valuable-data-on-expandable-habitats
„Using two active Radiation Environment Monitors (REM) inside the module, researchers at NASA’s Johnson Space Center in Houston are able to take real-time measurements of radiation levels. They have found that Galactic Cosmic Radiation (GCR) dose rates inside the BEAM are similar to other space station modules“
Tak to slovo „similar“ zní „hodně přesvědčivě“. To taky může znamenat „jen o třetinu horší“, že? Žádná pořádná čísla nejde nikde najít.
Ale aký si no ak je to „similar“ pre NASA tak to bude dosť podobné.
Similar může klidně znamenat, že to člověku neublíží. Radiace je častým tématem podobných diskusí, ale nikdo nevytáhne číslo vyjadřující její množství v daném prostředí ani kolik toho člověk dokáže přijmout bez následků. Ono to totiž reálně může být tak, že se vlastně nic neděje. Radiace tam je, ale člověka neovlivní.
Zde konkrétně máte pravdu, ale na druhou stranu ISS je chráněna Van Allenovými pásy.
V deep space je zastoupení složek radiace jiné, a do hry se přidává riziko ze slunečních erupcí, stínění by zde nemuselo být dostatečné. (různé materiály zachycují jednotlivé složky radiace rozdílně). To není principiální problém, jde jen o otázku ekonomiky celého systému (aby nafukovací modul pro deep space nebyl těžší než odpovídající „plechový“)
Malý povrch stěn oproti objemu není nevýhoda, ale naopak výhoda – modul je lehčí. Zařízení se dají montovat i dovnitř nejen na stěny a třeba tím vytvořit dodatečné příčky. B330 má navíc tuhou centrální „trubku“, na kterou se dá také něco připevnit a navíc zvyšuje tuhost právě při připojení modulů z obou stran. Proto je taky tak dlouhý i ve složeném stavu. Na rozdíl od BEAMu se nafukuje jen do stran.
Jako hlavní problém vidím nemožnost nafukovačku pořádně vybavit už na Zemi. Všechno kromě základního vybavení v centrální trubce se musí namontovat ve vesmíru.
Souhlasím skoro se vším až na to dovybavování ve vesmíru. Ta centrální trubka může mít průměr skoro stejný jako mají moduly na ISS (aerodynamické kryty na raketách jsou širší než nákladový prostor raketoplánu a to by mohlo stačit na složený nafukovací plášť). V té nafouklé části pak můžou být převážně sklady a kajuty pro posádku (příčky můžou být skládací a rozložit se zároveň při nafukování). Nějaké vědecké přístroje můžou při startu vyplňovat centrální chodbu a první posádka je pak teprve namontuje do nafouklé části.
Nechapem preco Bigelow Aerospace tak vehementne trva na spolpraci s ULA. Oni leteli tento rok len 7x a cena startu sa ani poriadne nezverejnuje pretoze je astronimicka (asi ULA je uz dnes dotovana materskymi koncernmi. K tomu raketa Vulkan je hudbou buducnosti. SpX letela uz 15x a toto tempo sa zvysuje.
Bohužel modul by se asi nevešel pod aerodynamické kryty SpaceX.
jaké rozměry ten nenafouknutý modul má?
Rozměry nenafouknutého modulu jsem nikde nenašel, pouze údaj, že jeho objem je při startu třetinový oproti nafouknutému stavu.
Niekde som videl 13.1 m na dĺžku.
Kvůli pevné centrální trubce je délka složeného i nafouknutého B330 stejná. Podle nějakých starších vizualizací to je 13,7 metru, ale možná se to od té doby změnilo.
No práve, prečo by mali trvať na SpaceX ktorá ten balón ani nedokáže vyniesť nahor lebo sa do neho nepomestí?
A čo sa týka guľatosti priestoru, valcový na tom nie je o moc lepšie.
Skús sa zbaviť pozemských návykov že pri prístroji sa sedí alebo stojí a skús si predstaviť že v bezváhovom stave sa vznášaš, nepotrebuješ stáť ani sedieť. Nie je to moc pohodlné bez ohľadu na to či je guľaté či hranaté. Tu máš všetky prístroje rovnako vzdialené, nemusíš sa premiestňovať, stačí sa iba otáčať a poľahky obslúžiš každý prístroj či ho máš „pred sebou” alebo „za sebou”, priestor je lepšie využitý (tie prístroje majú poväčšinou malé rozmery a dajú sa naskladať tak že nevytvárajú mŕtve rohy kam sa nevtrepeš.
Z vonku vyzerajú síce dosť neforemne, neesteticky, ale majú najmenšie možné tepelné straty a na ohrav potrebujú najmenej elektrickej energie ktorej nie je nikdy na rozdávanie. Pri hranatej konštrukcii veľa tepla sa „využíva” na ohrievanie vesmíru.
Otazne je preco ten modul musi mat prave take paramentre. Uprava par metrov na dlzku by predsa znamenala moznost pouzit niekolko nosicov co diverzifikuje riziko.
Možná je problém v tom že nafukovací modul nemá žádné pravé úhly a tedy válcovitý tvar je nejrozumnější tvar jak ten (papírově) velký prostor využít pro vědu a posádku.
Protože jde o jedinou firmu s dostatečně velkým krytem (už tady dávno bylo info, že alespoň k falconům Elon nové kryty financovat nebude).
A preco nie New Glenn? Tem by mal byt tiez hotovy v tom case.
To je dobrá poznámka. Zřejmě asi Bigelow nevěří, že by raketa měla být v té době hotová.
Co jsem četl na fóru, tak ostatní nevěří, ze bude „v provozu“ ten BA-330. Myslíte ze se jedná jen o prohlášení, nebo se firmě daří?
O Bigelow Aerospace v poslednej dobe počuť menej ako o obvykle tajnostkárskej Blue Origin ktorá už má za sebou dosť.
New Glena – Blue Origin ešte nikdy neletel ďalej ako na balistickej dráhe a asi tak skoro ďalej ani nepoletí, aspoň nie rutinne, musí nazbierať skúsenosti a to chce čas ! Okrem toho druhý stupeň New Glenna, Kentaur má byť od ULA.
A s balómni” sa na ISS už neráta, používali by sa iba pri Mesiaci.
A tam sa Bezos zatiaš nechystá.
A ani Elon o tom radšej moc nehovorí, a mslím že by mal. Ak spoľahlivo nezvládne ani Mesiac s pristáním, tak na Mars môže zabudnúť.
pb
První šanci bude mít příští rok s roverem PTScientist. Takže I v tomhle směru má už nakročeno. Uvidí se, možná je to další z těch nenápadných malých krůčků, které zmiňoval ve své přednášce T. Přibyl.
Na Spacenews je napsáno, že Blue Origin plánuje s New Gleen lítat na měsíc s nosností až 5,4 tuny.
Melete s prominutim nesmysly.
– New Glenn jeste vubec neletel, je to planovana orbitalni, castecne znovupouzitelna rakety v podobne kategorii jako Falcon Heavy.
– New Shepard, suborbitalni raketa kterou ma Blue Origin momentalne v operativnim provozu, ma za sebou nekolik uspesnych letu a pristani a pristi rok ma zacit plnit komercni mise.
– Blue Origin nejen ze se na Mesic chysta, je to zrejme jejich hlavni cil, momentalne pracuji na landeru, ktery by k Mesici mohl vozit New Glenn (jmeno landeru je Blue Moon pokud se nepletu), navic planuji raketu New Armstrong (rika vam to jmeno neco?) jez ma byt plne znovupouzitelna raketa v podobne kategorii jako BFR.
– Pro Muska je prioritou Mars, nebot ten je perspektivnejsi z dlouhodobeho hlediska, ale nikdy se nebranil myslence misi na Mesic a pri aktualizaci planu s BFR minuly mesic vylozene ukazal render mesicni zakladny s BFR a mozne profily misi na Mesic s vyuzitim BFR. Mimoto predstava ze by SpX odmitla platiciho zakaznika je absurdni.
Mám pocit, jako by někdo vyhlásil cenu za nejbombastičtější vyjádření roku. Stanice u Měsíce, BFR, teď nafukovací modul u Měsíce. Ještě by to chtělo kromě řečí máknout na raketách a hlavně motorech.
O BE-4 po jarním výbuchu není slyšet. Raptor se nám za rok zmenšil na polovinu, což by ani nevadilo, ale taky se snížila jeho Isp na úroveň lepších petrolejových motorů. To nevyznívá pro budoucnost methanových motorů moc dobře.
Trochu jsem se divil, že všichni plánují ty cesty k Měsíci a na Mars na roky 22-24 do období slunečního maxima. Ale oni to naštěstí asi nestihnou 🙂
Když to vezmu z reálného hlediska, z toho co se opravdu stalo, tak tu zaváděnou znovupoužitelnost jen tak něco nepřetluče. Ta navíc nebyla vyhlašovaná do mikrofonu, ale prakticky.
Mimochodem, když jsem se nad tvým komentářem zamyslel, dávám ti za pravdu. Taky mi to tak připadá, že se do kosmonautiky nějak moc přesouvá politika. A všichni hodně mluví.
Pod oba vaše příspěvky se mohu podepsat. Myslím že reusable Falcon 9 byl tak trochu emocionální rozbuška.
– zavedené firmy váhají nad tím co zachovat a co proškrtat
– a nové čerstvé firmy si budují PR aby přitáhly sponzory/akcionáře/zákazníky (Ani spacex to neměla jisté, v určitém okamžiku po první havárii jim zbývaly peníze na poslední start)
Asi bude potřeba nechat trochu sednout prach co z těch plánů je reálných a na čem se firmy s agenturami domluví (nějaký „sólokapr“ ve vesmíru zatím stále asi nemá šanci)
Přesně o tom budování PR si myslím, že to je. Alespoň u SpaceX to funguje. Dostatečně ambiciózní plán přiláká nejen fanoušky, ale i investory. No a následná změna plánů do realističtější podoby ty investory ujistí, že to firma myslí vážně.
Takže osobně bych to vnímal tak, že to nestihnou a realita bude o něco méně zajímavá.
Preferovali byste, když by se neplánovalo nic? Myslíte, že je lepší když se z 0 plánů uskuteční 100% než když se z 10 plánů uskuteční 10% ?
Vis, ja sem clovek co proste co rekne, to udela, chapu PR, ale je mi to proti srsti. Proste plane reci nemam rad, a prazdne sliby nedavam. Jen proste planem nezboris svet. V tomhle porad vidim ty ruske plany, a mam to stejne jako Dusan, moc bych si pral, aby to byla pravda.
A v tom poslednim se urcite v odpovedi shodneme, netreba odpovidat.
„O BE-4 po jarním výbuchu není slyšet.“
A přitom stačilo jenom jeden den s takovým komentářem počkat… 😉 https://arstechnica.com/science/2017/10/blue-origin-has-successfully-tested-its-powerful-be-4-rocket-engine/
„Raptor se nám za rok zmenšil na polovinu, což by ani nevadilo, ale taky se snížila jeho Isp na úroveň lepších petrolejových motorů.“
„Lepší petrolejové motory“ nemají 3,67 kNs/kg ve vakuu. Z „větších“ motorů pro horní stupeň je stále nejlepší je asi RD-0124 s 3,52 kNs/kg ve vakuu, ovšem s pouhými asi 300 kN. Navíc nová hodnota není zas o tolik horší než původních 3,75 kNs/kg. Pouze RD-58MF je srovnatelný s Raptorem, ovšem při tahu pouhých 50 kN. Ve vakuu byste jich k dorovnání jediného Raptoru potřeboval asi čtyřicet a vážily by asi patnáct tun. Vakuový Raptor zřejmě bude vážit pod tunu, možná celkem výrazně (samotný motor je srovnatelný s Merlinem, ale záleží samozřejmě na hmotnosti velké plně regenerativně chlazené trysky).
Zítra vydáme článek o BE-4.