SpaceX umí překvapit. Když už jsme si začali zvykat na víceméně stabilní frekvenci jednoho startu za čtrnáct dní, přišel vložený start s družicemi iridium Next z Vandenbergovy základny. Náhoda tomu chtěla, že dva starty od sebe dělilo pouze padesát hodin, ale dalo se to chápat – každý start proběhl z jiné rampy na opačném pobřeží USA. Nyní ale přichází nečekané překvapení – na Floridě se chystá další start Falconu 9, ke kterému má dojít za méně než deset dní po posledním startu z této rampy. Pokud se to podaří, bude to další rekord – nejen v historii SpaceX, ale i celé rampy 39A!
Když 23. června odstartoval z floridské rampy 39A Falcon 9 s družicí BulgariaSat-1 a druhým opakovaně použitým prvním stupněm, čekalo se, že k dalšímu startu (s družicí Intelsat 35e) dojde zhruba za 14 dní, což by odpovídalo zhruba sedmému červnu.
Už na začátku června se sice hovořilo o tom, že by k vynesení tohoto satelitu mělo dojít 90 minut po půlnoci na 2. července, ale vzhledem k odkladům se očekávalo, že bude oznámen odklad. Tato informace však nepřicházela a naopak se začaly množit indicie potvrzující tento termín včetně tweetu od firmy Intelsat. V něm se píše, že probíhají závěrečné přípravy na start o tomto víkendu.
Když sama SpaceX v minulých dnech oznámila, že by ráda provedla statický zážeh ve čtvrtek 29. června, bylo načase zbystřit smysly. No a když se objevily výsledky poletové inspekce rampy 39A, která neodhalila žádné významné poškození, byla cesta ke statickému zážehu volná. Okno pro zážeh se otevřelo ve čtvrtek 29. června v deset hodin večer našeho času a bylo dlouhé osm hodin. Jelikož k vývozu rakety na rampu došlo o několik hodin později, než se čekalo, bylo jasné, že zážeh na začátku okna neproběhne.
Falcon 9 bez aerodynamického krytu byl vztyčen na rampě 39A a technici přitom zkoušeli funkci všech systémů – jak na raketě, tak i na rampě včetně jejich koordinace. Přípravy na statický zážeh probíhají prakticky stejně, jako kdyby mělo jít o ostrý start – nádrže jsou tedy tankovány stovkami tun paliva a senzory hlídají stav všech systémů. Když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 2:30, byla příprava korunována 3,5 sekundovým zapálením všech devíti motorů Merlin na prvním stupni rakety. Rychlá kontrola naměřených údajů potvrdila, že se při zážehu neobjevila žádná anomálie a SpaceX tak mohla na Twitteru informovat o úspěšné zkoušce.
Static fire test of Falcon 9 complete—targeting launch of Intelsat 35e from Pad 39A in Florida on Sunday, July 2. pic.twitter.com/MYp5T154Gh
— SpaceX (@SpaceX) June 30, 2017
Základní kontrola naměřených údajů dala zelenou dalším úkonům. Technici odčerpali palivo z nádrží rakety, sklopili ji do horizontální polohy a odvezli do montážní haly HIF nedaleko startovní rampy. Počítačoví experti se mezitím zakousli do nasbíraných dat a začali provádět hloubkovou inspekci naměřených údajů. V hale HIF bude v těchto hodinách k hornímu stupni Falconu 9 připojen aerodynamický kryt s nákladem – družicí Intelsat 35e.
Tento náklad patří mezi těžší telekomunikační družice a váží okolo šesti tun. Původně se měl o vynesení postarat Falcon Heavy, ale toho jsme se zatím nedočkali a naopak Falcon 9 v posledních letech výrazně zvýšil svou nosnost, takže si s tímto nákladem poradí. Ovšem jen za cenu toho, že obětujeme přistání prvního stupně. Raketa tedy poletí bez přistávacích nohou i výklopných roštových kormidel – když se nebude přistávat, byla by to jen zbytečná zátěž.
V letošním roce již startovalo devět Falconů 9, přičemž pouze dva z nich měly tak těžké náklady, že nemohly přistávat (Echostar 23 a Inmarsat 5-F4). Současný Falcon 9 tedy zkompletuje trojici těžkých nákladů bez přistání. Limit pro vynesení nákladu na geostacionární dráhu a přistání prvního stupně je někde kolem 5400 kilogramů. Podle webu elonx.cz by ale mělo jít na dlouhou dobu o poslední misi, při které nebude první stupeň přistávat.
Svým způsobem je možná dobře, že tento start nepočítá s přistáním. Vždyť teprve předevčírem dorazila do floridského přístavu Port Canaveral plošina Of Course I Still Love You s opakovaně použitým stupněm číslo 29 z mise BulgariaSat-1. Jelikož chvíli trvá přeložení stupně na pevninu i údržba plavidla, podle některých informací by plošina nemusela stihnout doplout do přistávací oblasti včas. Paradoxně tak může úzké hrdlo omezující počet startů z jednoho kosmodromu vzniknout právě zde.
Důvody, proč SpaceX tak výrazně spěchá jsou dva – firma jednak nechce předstartovními přípravami ovlivnit oslavy amerického hlavního svátku – Dne nezávislosti, který připadá na 4.července. Omezujícím faktorem je i plánovaná odstávka kosmodromu na východním pobřeží. Během zhruba tří týdnů, kdy se bude vylepšovat technika obsluhy kosmodromu tak z Floridy neodstartuje žádná raketa. Dá se očekávat, že této startovní pauzy SpaceX využije k tomu, aby vrhla ještě více sil do opravy rampy 40, kterou zničila exploze Falconu 9 v září loňského roku. Některé zdroje naznačují, že během pauzy by se mohly udělat i úpravy na rampě 39A. Konkrétně by se jednalo o změny, které by umožnily, aby odtud mohly startovat Falcony Heavy.
Po nehodě na rampě 40 byla SpaceX bez rampy na východním pobřeží, odkud vypravuje nejvíce startů. Přestavba rampy 39A tedy dostala prioritu. Původně odsud měly startovat jen Falcony Heavy a náklady pro NASA, tedy mise, které vyžadují delší přípravu. Po nehodě na rampě 40 se ale z 39A stala hlavní rampa SpaceX na východním pobřeží a práce se musely urychlit. Aby byla rampa připravena co nejdříve, byla zařízena tak, aby vyhovovala provozu Falconů 9, protože Falcon Heavy byl ještě daleko. Jakmile skončily úpravy rampy 39A, přesunuli se dělníci na zničenou rampu 40 a začali ji opravovat.
Plán počítal s tím, že jakmile bude rampa 40 hotová, přesunou se na ni starty Falconů z rampy 39A. Tato rampa tak bude volná a technici toho měli využít k její úpravě, aby mohla hostit i Falcony Heavy. Tyto úpravy se nedají dělat v době, kdy z rampy startují rakety a stavba měla podle různých odhadů zabrat mezi jedním a dvěma měsíci, přičemž druhý údaj je pravděpodobnější. Pokud by ale díky odstávce celého kosmodromu bylo možné provést na rampě 39A alespoň část těchto úprav, znamenalo by to, že se ušetří čas a tím pádem by se pravděpodobnost premiéry Falconu Heavy pro letošní rok výrazně zvýšila.
Ale vraťme se ještě před aktuální start. Okno trvá 59 minut a otevírá se v pondělí brzy ráno v 1:35 našeho času. Meteorologové jsou zatím ke startu v tomto termínu skeptičtí – především kvůli riziku bouřkových mraků. Při odkladu o jeden den se předpověď zlepší jen nepatrně – na 50%. Pro tuto misi se použije nový první stupeň z výrobní řady Block 3 s pořadovým číslem 37, který ve druhé polovině května zamířil na testovací základnu McGregor v Texasu. Tady absolvoval zkušební zážeh a vydal se na floridský kosmodrom. Tady se spojil s horním stupněm z výrobní řady Block 4 a po sérii kontrol podstoupil výše popsaný statický zážeh – pouze šest dní poté, co z rampy startoval Falcon 9 s družicí BulgariaSat-1.
V neděli se již kompletní Falcon vydá na rampu znovu a po startu zamíří vstříc oběžné dráze. První stupeň se nebude zachraňovat a tak poslouží k maximálnímu urychlení sestavy na rychlost 2,7 km/s. Horní stupeň pak při pět a půl minuty dlouhém zážehu zakulatí oběžnou dráhu a dosáhne parkovací orbity. Následně se motor vypne a začne přeletová fáze, ve které hraje roli setrvačnost. U rovníku se motor opět zapálí, aby protáhnul oběžnou dráhu a udělal z ní elipsu – dráhu přechodovou ke geostacionární. Zatím není jisté, zda bude tento druhý zážeh cíleně ukončen, nebo zda SpaceX nechá motor dohořet až do poslední kapky paliva.
Na této eliptické dráze se od horního stupně oddělí vynášená družice Intelsat 35e – čtvrtý zástupce projektové řady Epic, kterou připravila firma Intelsat. Jsou v ní obsaženy vícepásmové komunikační družice, které opakovaně používají nosné frekvence a tím vytváří flexibilní komunikační architekturu pro komunikaci v globálním měřítku. Družice po uvolnění od horního stupně s pomocí vlastních motorů zakulatí oběžnou dráhu na geostacionární dráze a usadí se nad Atlantikem, odkud bude moci pokrýt Evropu, Afriku, Karibik i Jižní Ameriku.
Na palubě družice bychom našli kombinaci prvků pro komunikaci v pásmech Ku a C s vysokým datovým průtokem. Prvky v pásmu C vytváří úzké paprsky pokrývající menší zóny, které vyžadují vyšší rychlost připojení, zatímco pásmu Ku obhospodařuje větší celky. Celkem je na palubě 124 transpondérů v pásmu C a 39 v pásmu Ku. Úkolem Intelsatu 35e bude zajištění televizního vysílání, ale i mobilní služby a servis pro vlády.
Nová družice na oběžné dráze vymění stárnoucí Intelsat 903 umístěný nad 34,5° západní délky. Firma chce postupně převádět služby z jedné družice na druhou, aby zákazníci nepocítili výpadek. Během 45 dní dlouhých zkoušek bude Intelsat 35 umístěný na pozici 33° západně a následně se během pěti dní přesune na finální pozici.
Pojďme si tedy vychutnat start, který bude (doufejme) na dlouhou dobu poslední bez přistání. Bude zajímavé sledovat, zda SpaceX dokáže zlomit další rekord (zatím minimální rozestup mezi dvěma starty činí 13 dní) a hlavně nás po tomto startu čeká téměř měsíc dlouhý startovní půst. Pro všechny zájemce připravíme česky komentovaný přímý přenos, na který budete upozorněni v neděli večer formou krátkého článku.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/2
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DDh4vjYXoAA6f83.jpg:large
https://c1.staticflickr.com/5/4277/35496026875_49a942a1b0_k.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/166/2017/06/SEF17-00143-018.jpg
https://i.imgur.com/Hi0VSQP.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DBtqmxTW0AEr_FD.jpg:large
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…f0847babe0affa9aca916af448b33124&oe=59C9D57A
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/166/2017/06/SEF17-00504-003.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/166/2017/06/I35e-Beams.jpg
Pokud se vše podaří, nejedná se v případě 39A o rampu, ale o raketomet. Držím palce.
Dodělaj SLC40 a pak se už rovnou půjdu schovat do krytu. Na tomhle startu mě štve, že ho uvidím až ze záznamu. Leda by byl odklad na středu.
A hodně dobrá a trefná poznámka s tou plošinou. To mi vůbec nedošlo. A to sem si četl ten článek, jak jde zrychlovat kadence startů, dost pečlivě a dvakrát. Protože přiznejme si to, letos se přistávalo 4x na loď a situace, ze by OCISLY přivezla rovnou dva stupně se asi fakt čekat nedá. Ikdyž, byl by to rozhodně husarský kousek a SpaceX je tu od posouvání hranic (ano primárně NASA, ale posledních pár let zastiňuje všechny Elon).
Mohou kombinovat starty s přistáním na plošině a na pevnině. Záleží na tom, jaké zakázky budou mít ve frontě. Jinak ten fofr je způsobený i skluzem kvůli loňské havárii. Snad se jim to nevymstí.
Snad to nepodělají, ať nám vydrží nadšení. Trochu z toho fofru mrazení v zádech mám. Nelétají na prověřených Sojuzech a každou chvíli přidají nějakou inovaci. Ještě jedna plošina do Atlantiku by se fakt asi hodila.
Přesně tak – podobné nekritické nadšení vládlo u fanoušků i před loňskou havárií. A možná i v samotné SpaceX – co se týče rychlosti vývoje zřejmě bez řádného otestování.
Asi jste zapomnel, ze lonska havarie byla pred TESTOVACIM zazehem. Takze vase tvrzeni, ze se spatne nebo neco neotestovalo, je spatne.
Pokud inovujete a posunujete hranice, tak se vzdy poucujete pomoci chyb a omylu. Inovace na 1. neexistuji. To je jinak stagnace. Nezkouset a neupravovat nic ze strachu, ze se neco muze pokazit, neni cestou z jeskyne. Ony Sojuzy jsou ukazky, ze fajn, funguji, ale konec. Je to bez druh momentalne na vymreni. Ti, kdo je navrhovali a byli poslednimpukopnici, tak uz jsou vetsinou pod zemi.
Existuje kritické nadšení? 🙂 Možná. Každopádně moje tlachavě nadbytečné vyjádření obavy o osud startu není výzvou k ubrání tempa. A ani to by nevadilo, Elon na amatérské plky nedá. 🙂
Héliové nádrže zřejmě nebyli dostatečně předem otestované a navíc ten testovací zážeh byl s připojenou družicí – takže to je to spíš jakýsi start na nečisto. Teď už to dělá bez připojeného nákladu.
No trosku si to predstavujete jako Hurvinek valku. Kdyz delate neco jako prvni v historii, tak se ne zrovna dobre nastavuji limity a ne vzdy se objevi hned hranice materialu v danych situacich. Osudove katastrofy raketoplanu se staly po desitkach absolvovanych letu a nebylo treba ani nic menit. Bylo spousta „generalu“ nasledne „ja to rikal“ a spatne to testovali.
Staticky zazech je test stovek/tisicu veci, systemu a procesu = klidne to nazvete start na nečisto/generalkou. Tisice dalsich testu probiha do posledni sekundy pred startem.
Jen mimochodem, „dráha přechodová ke geostacionární“ má jednu zajímavou vlastnost. „Úklid“ stupně rakety, který vynese družici na tuto dráhu, je totiž velmi snadný. Stačí po oddělení družice úplně nepatrně přibrzdit, a stupeň „spadne“ do atmosféry. Zároveň se dá velikostí toho přibrždění i vybrat místo zániku. Pokud by se stupeň pokusil družici ještě víc „pomoci“ (zvýšit v apogeu rychlost), tak by si zánik znemožnil, protože by si vytáhnul perigeum o stovky km výš. A to se prostě nedělá, jinak by se tyto mrtvé a eukliditelné stupně hromadily na kolizních drahách. Prostě se musí myslet na úklid. Takže „do poslední kapky“ se myslím nelítá. Poslední kapka paliva je něco jako poslední kulka, kterou si tvrďáci nechávají pro sebe…
Naopak, Falcon 9 malokdy (ne-li vubec) provadi rizeny de-orbit po GTO misi. Jak je videt na teto vizualizaci http://stuffin.space/?intldes=2017-038B&search=falcon , vsechny ctyri druhe stupne Falcon 9 po letosnich GTO misich zustavaji na orbite. Samovolny de-orbit z teto obezne drahy trva i desitky let.
Letos letel Falcon do posledni kapky tusim se satelitem Inmarsat-5 F4.
A prime umisteni na GEO se taky dela, viz vcera ohlaseny start rakety Atlas 5 pro Air Force v roce 2019 (o tom zde ma byt samostatny clanek, tak to nebudu rozepisovat).
Koukám na to, a máte pravdu. Přitom minimálně dva kusy by se daly „sundat“ s naprosto minimálními nároky na palivo – mají perigeum 177 km. No, ta to potom není divu, že je kosmického smetí tolik.
falcon bulgariasat – dosadnutie bez vypadku
http://www.rouming.cz/roumingGIF.php?gif=44308
Snad se brzy dočkáme skutečného záznamu. 🙂