Doslova před pár minutami se začala internetovým éterem šířit velmi nečekaná zpráva. Jak uvedly třeba weby agentury Reuters, nebo usnews.com, Heather Wilson z amerického letectva oznámila, že Falcon 9 by měl v srpnu letošního roku vynést na oběžnou dráhu první náklad pro tohoto zákazníka. Později pak upřesnila, že oním nákladem má být armádní miniraketoplán X-37B. Ten má za sebou již čtyři mise, přičemž ta poslední skončila teprve minulý měsíc.
X-37B je schopen opakovaného používání, což prokázal už dvakrát. První misi OTV-1 dlouhou 224 dní absolvoval první exemplář, na misi OTV-2 dlouhou 468 dní letěl druhý exemplář. Misi OTV-3 o délce 674 dní obsloužil první exemplář z mise OTV-1 a na právě skončenou misi OTV-4 o délce 717 dní vyrazil druhý stroj, který letěl na misi OTV-2.
Zatím ale nevíme, který exemplář poletí na misi OTV-5. Víme jen to, že se má jednat o jeden z těch, které už byly dvakrát ve vesmíru – třetí kus tedy zřejmě není vyroben. Který kus konkrétně se použije zatím není jisté – na tyto otázky dostaneme odpovědi až v dalších týdnech. Zpráva je pořád velmi čerstvá. Americké letectvo sice už dříve uvádělo, že X-37B poletí na další misi v létě, možná v srpnu, ale aktuální oznámení o využití rakety Falcon 9 je velkým překvapením. Všechny čtyři dosavadní mise totiž obsloužil Atlas V v konfiguraci 501 – tedy s pětimetrovým aerodynamickým krytem a žádnými urychlovacími bloky.
Zdroje informací:
http://www.reuters.com/
https://www.usnews.com/
http://www.cetusnews.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C_OksSQUQAEoTMG.jpg:large
Tenhle má být nový nebo recyklovaný, který se vrátil nedávno?
K dispozici jsou dva exempláře – každý má za sebou dva lety (jeden OTV-1 a OTV-3, druhý OTV-2 a OTV-4). Poletí prý jeden z nich.
Ešte by mohol by letieť na letnom stupňi z misie NROL-76 a asi ma prevráti. 😀 ULA o to asi znovu dlho nebojovala alebo žeby to vzdali bez boja ako pri jednej misii naposledy? 😀
To by byla pěkná shoda náhod. Ale nejsem si jistý, že letectvo při první misi povolí recyklovaný stupeň.
Ano, to byl případ vynesení navigační družice GPS III-A2.
..jako OK, super, ale PROČ?
X-37 není nějaká tuctovka, naopak, je to jedinečný stroj, tak proč nepoužijí přece jen stále ještě jistější nosič? Kvůli penězům? To asi ne..
Já bych se té finanční stránce ani moc nedivil. Ono se to obhajuje docela těžko, když si koupíte raketu, která je skoro třikrát dražší, než konkurence. Ostatně je to vidět i u armády, která provozuje GPS. ULA se do prvního přímého souboje se SpaceX nepustila a druhý pak prohrála kvůli levnější nabídce od SpaceX. Takže i když je armáda velká černá díra na peníze, není zřejmě možné v ní utrácet tak okatě.
To je sice pravda, nicméně cena raketoplánu se špičkovým špionážním vybavení bude řádově větší než nosiče a důvěra je asi rozhodující. Příčin může být i víc, např. i doba výroby i přípravy nosiče, což je u této branže velice důležité. Falcon je přece jen už velkosériová výroba a s opakovaným použitím je zásoba pohotových nosičů velkou konkurenční výhodou. V každém případě je to velký úspěch pro Space X. Armády obecně platí dobře, včas a velmi často předem. A vojenské náklady se obvykle nepojišťují.
Kromě financí může hrát roli strategická výhoda mít možnost raketoplán vynést různými raketami. V případě, že jedna bude momentálně postavena mimo službu, X-37B nebude uzemněn s ní.
to dáva zmysel
Z dřívějších zkušeností je ale v celku jasné, že co se týče uzemnění Atlasů, tak to není příliš pravděpodobné. Přeci jen patří k nejspolehlivějším raketám vůbec
To máte samozřejmě pravdu, ale člověk nikdy neví. „Nikdy neříkej nikdy.“ 😉 Ozbrojené síly musí mít vždy zálohu i těch nejspolehlivějších systémů.
tak Atlas V v konfiguraci 501 doveze lehce přes 8t na LEO a stojí 120M usd v základu, i když armáda má nejspíš rámcovou slevu 🙂
to Falcon9 doveze také a ještě přistane zpět s prvním stupněm (pro návrat 1. stupně je limit na LEO uváděn 9.6t) a stojí méně….
Realna dokazana nosnost Falcon9 s navratem 1. stupne je kolem 6t… A to letel „pry recyklovany“ 1. stupen zatim jen jednou. A to trvalo pres pul roku nez letel. Kdo vi co na nem vlastne bylo recyklovano…
Je pravda, že SpaceX neuvedla, kolik dílů bylo původních, ale dá se očekávat, že jich bylo hodně. Řekl bych, že mohlo dojít k výměně některých záložních systémů jako je třeba elektronika, roštová kormidla, nebo přistávací nohy. A druhý opakovaný let nás čeká už za 2 týdny. Nezapomínejte, že od historicky prvního přistání nás pořád dělí jen rok a půl! Jsme teprve na začátku celé cesty, SpaceX sbírá zkušenosti a učí se, jak procesy urychlit.
Ani Bůh nestvořil svět za den 😉 Zkuste se na to podívat optimističtějším pohledem. 1. Kontroly prvního stupně před jeho prvním opakovaným použitím byly první podobná událost na světě. Nikdo nemůže vědět, jak přesně na to. Proto trvaly tak dlouho. Již dnes je tato procedura několikanásobně rychlejší. 2. I kdyby na tom prvním stupni nebylo recyklováno vše nebo téměř vše, pořád je při svém druhém použití o polovinu levnější než nově vyrobený první stupeň. Tyto dva faktory jasně podporují fakt, že se to SpaceX vyplatí. Navíc se do budoucna vše zcela jistě zrychlí, zlevní a zefektivní a nosnost opět půjde již poněkolikáté nahoru. Je obdivuhodné, že SpaceX je schopná vše zavádět do provozu tak rychle a testovat nové technologie během běžných startů. Jste-li skeptický, ukažte mi, prosím, na jinou raketu nebo vesmírnou agenturu, kde vývoj pokračuje tak rychle a navíc tak radikálně.
Nevím nakolik je potvrzena poloviční cena použitého stupně. Zákazníka zajímá výsledná cena za start a ta měla klesnout pouze o 10%. Takže z hlediska zákazníka celkem malá úspora.
Ta poloviční úspora oproti nově vyrobenému stupni je potvrzena tím, že informace pochází od ředitelky SpaceX. Cena pro zákazníka není známá – těch 10% byl pouze nástřel před ostrým použitím. Reálně se pohybuje někde kolem 30% úspory za celou raketu.
Doufejme tedy, že to není jen pouhé PR.
…vy si prostě nedáte pokoj… 🙂
Fascinuje mě ten názor, že úspora SpaceX by se měla automaticky promítnout do stejné úspory pro zákazníka. Proč by měla? Cílem SpaceX je mít zákazníky (což má) a mít maximální dosažitelný zisk pro úhradu vynaložených nákladů a pro svoje některé až hmhm plány. Tedy soudit z ceny pro zákazníka, jaká je úspora na straně SpaceX je úsměvné. Možná je těch 10%, možná 50%, možná budou první recyklované boostery dražší než nové, co já vím… Ale s cenou pro zákazníka to teď v počátcích souvisí jen okrajově.
Znovupoužitelný Falcon není cíl, jen prostředek.
Proč by cena neměla klesnout ? A co dražší pojištění a nebo růst rizika havárie. Pro mě jako zákazníka je to prostě mnohem větší riziko – nevyzkoušená technologie to prostě je.
SpaceX vše důkladně testuje, aby prokázala, že letěné stupně nepředstavují větší riziko. Je potřeba si uvědomit, že tahle raketa byla od začátku vyvíjená tak, aby zvládala opakované použití.
tyčka: A z čeho vy soudíte, že riziko havárie je větší? Čím to tvrzení můžete podložit? Připomínáte mi skeptiky z dob počátků motorismu, kteří se řidičům prvních automobilů smáli a říkali, že koni se automobil nikdy nevyrovná.
Úvaha je jednoduchá. Pokud SpaceX sám odhaduje životnost motorů kolem 10 startů, tak je jasné, že ten 10. start asi bude riskantnější než třeba pátý. A ten zase riskantnější než ten první s fungl novými komponentami.
Já jen upřesním že těch deset použití se týká Falconu 9 Block 5, ale hlavně jde o číslo, které udává počet letů bez zásahů do konstrukce jen se zevrubnou kontrolou. S opravami a výměnami se můžeme dostat i na několikanásobek tohoto čísla. Všechno bude pokračovat postupně – rozhodně to nebudou ždímat hned od začátku na maximum, ale budou postupně zvyšovat tempo. Díky tomu získají údaje, které pak zabudují do výrobního procesu. A hlavně – ty současné odhady neznamenají, že se do desátého letu nebude nic měnit a s opravami se začne až po 11. misi. Právě ty kontroly odhalí stav konstrukce a pokud bude něco potřeba vyměnit, tak se to vymění třeba už po druhém letu. A hlavně, jak už jsem říkal – jde o zkušenosti do dalších misí.
Né vše se dá nasimulovat a to, že je velké riziko nevyzkoušených technologií mě přesvědčil právě ten výbuch na rampě a jeho příčiny.
Co takhle třeba postupné narušování konstrukce právě těch héliových nádrží při každém letu.
Letectví si tím též prošlo – třeba i to, že pro mě zcela nepochopitelně – byli důležité výstražné systémy napájeny jen z 1 motoru a po jeho výpadku přestali prostě fungovat.
tyčka: Mícháte jabka s hruškama. Nejdřív jste psal o dražším pojištění a nárustu rizika havárie díky opakovanému použití a nyní toto tvrzení podporujete havárií, která s opakovaným použitím prvního stupně nemá nic společného. Stala se na novém stupni před startem při uplatňování nového způsobu tankování paliva. Navíc přidáváte další nepotvrzenou domněnku o jakémsi opotřebování heliových nádrží.
maro: SpaceX nikde neuvádí, že životnost motorů je 10 startů.
Nekoneční skeptici. Lidé jako vy nejspíš nikdy neocení technologický pokrok nebo úspěch někoho jiného. Až za pár let přistane (například) první člověk na Marsu, opět si najdete něco, co je na tom špatného a budete psát, jak to vlastně nefunguje. Nedokážete ocenit snahu a přínosy, které nám subjekty jako SpaceX přináší. I kdyby jim to nakonec nefungovalo, nebylo to ekonomicky výhodné, i kdyby třeba krachli! Vy neoceníte tu hodnotu výzkumu a posunu poznání. Kritika a hledání důvodů, proč to nejde, je přece mnohem jednodušší, že?
Já naopak velmi oceňuji tento pokrok. Jen musím brát v úvahu brát i dřívější prohlášení SpaceX. Jedná se především o ty nejspíš zcela úmyslně nerealistické termíny, co se týče MCT – čistě zřejmě z důvodu lepšího PR. Především v kontextu s plně automaticky fungující továrnou, když nic takového neběželo kdekoliv ve vesmíru ani v malém měřítku. O chemii a techniku (elektroniku především) se zajímám, takže jsem se bavil jinde v diskuzi o náročnosti takovéto továrny v plně automatickém režimu.
Anebo nebudou mít po přistání hned k dispozici palivo pro návrat – velké riziko smrti pokud dojde k závažné poruše. Stejně jako raketa bez jakéhokoliv záchranného modulu pro případ havárie během vzletu. Lidé co si neuvědomují nereálnost termínu, se pak díky tomu vysmívají v diskuzích mnohem reálnějším plánům vesmírných agentur na přivezení vzorků z Marsu.
Proto můžu předpokládat, že i jiné prohlášení upravuje tak, aby výsledné PR bylo lepší.
Záchranu stupňů mohou provozovat ekonomicky již tehdy, když výrobní cena z něho získaných použitelných součástek – převýší náklady na jeho záchranu.
Omyl 6 t je buď stará alebo nesprávna informácia let IridiumNext z februára mal dokopy cez 9 ton a 1. stupeň zachránili. Vieme na 100% že pri lete SES-10 bola znovupouzitá štruktúra prvého stupňa a motory.
I kdyby startovali jednou za dva dny a jen natankovali a poplácali to a řekli: „tak ty rouro, poletíš hezky tam a zase zpátky“. Tak lidé jako vy stejně budou remcat a hledat nějakou tu špínku co? Naštěstí na vaše názory to nelítá.
Kdxž se dívám an termíny startů, tak koukám, že ULA stejně už docela paběrkuje.
Já si už tak říkám, že napodzim můžou přemýšlet o změně statusu u Delta IV heavy na retired. FH je zválcuje cenou.
SpX dokaze svojimi cenami F9 a FH zvalcovat kohokolvek v USA. Znamena to, ze ktorykolvek iny nosic by mal byt odstaveny? To urcite nie. Ak totiz dojde k havarii v SpX, tak na cely cas vysetrovania a opravy by nelietali z USA ziadne rakety. Z hladiska sebestacnosti, logistiky a bezpecnosti absolutne neprijatelne 😉
Má SX pětimetrový kryt nebo bude raketoplánek startovat úplně bez něj? To by se taky ušetřilo. A byl by na to skvělý pohled.
Povolená šířka nákladu pod kryt Falconu 9 je 4,6 m a výška 11 m. Rozměry X-37B jsou 4,5×8,9 m. V obou rozměrech tedy raketoplán vyhovuje. Start bez aerodynamického krytu by byl nepochybně atraktivní, avšak změna aerodynamických vlastností rakety by lehce mohla způsobit katastrofu.
Doufám, že alespoň dostaneme fotku z integrace 🙂
Prozatím vám nabídnu ilustraci, která zároveň odpovídá na otázku, jestli se X-37B na Falcon vejde. Vnitřní průměr aerodynamického krytu Falconu 9 je o 3 cm širší než u Atlasu V 🙂
No ale Atlas používá 2 kryty… ten co je nakreslený na ilustraci (používá se i s lodí Cygnus) a potom ještě větší – a ten má jaké rozměry? Nebo je rozdíl pouze v délce?
Atlas má dva druhy průměrů krytů – čtyř- a pětimetrový. To je ostatně první číslo v označení rakety např. Atlas V 501 používá pětimetrový kryt. Jeho vnitřní průměr je o cca. 3 centimetry menší, než v případě Falconu. Měnit se ale může délka tohoto krytu.
Průměr pětimetrového krytu zůstává stejný, rozdíly jsou pouze v délce (11,2, 12,9 a 15,9 m).
Průměr krytu F9 je 5,2 metru.
Abych se přiznal, první co jsem se po přečtení článku ujišťoval bylo, že není prvního dubna 🙂 Ale dalo se asi čekat, že armada se taky začne koukat po levnějších možnostech. Ale jak se tak koukám, co se týka znovupoužitelnosti, nejdřív si to budou muset odskákat komerční firmy, aby potom armada, NRO či NASA uznali, že to je bezpečné. Držím palce.
Přiznám se, že když jsme zprávu viděl poprvé, tak jsem ji považoval za nedůvěryhodnou a jal jsem se hledat další zdroje.
Třeba se dožijeme doby, kdy si u SpaceX budou objednávat levná vynášení armádních družic i Rusové a Číňani. 🙂
Tomu moc nevěřím. Hlavně u Číny vidím velkou překážku v administrativě.
Ani já ne. To byl jen takový dětinský nápad. 🙂
Předpokládám, že ostatní země už teď minimálně uvažují o své verzi(kopii) přistávání prvního stupně. Pokud do konce roku úspěšně poletí několik použitých prvních stupňů, přestanou zvažovat a začnou na tom dělat.
A za pár let budou přistávat všechny 1. stupně.
Já bych s těmi „pár“ lety nebyl tak optimistický. Aby se mohl první stupeň vracet, tak je potřeba ho v podstatě úplně nově pro to vyvinout. Ani jedna ze současných ruských nebo čínských raket na to není uzpůsobena. A stačí se podívat, jak dlouho Rusům trvalo vyvinout Angaru. Číňané pokud vím uvažuji jen o něčem podobném ála Vulcan, tedy zachraňovat jen motory.
To mne opravdu velmi zajímá, jak „snadno“ půjde provedení Elonova nápadu okopírovat.
Tak uznávám, že těch pár let se může protáhnout. Podstatné je, že už to někdo zkusil a funguje to. Ostatní už se nemusí vrhat do neznáma, jen napodobí existující řešení. A třeba ho i vylepší.
Pokud to Elonovi bude vycházet, tak se vsadím, že do roka nastane v kosmických agenturách zemětřesení.
ITAR nedovolí.
Preco by to robili? Rusi a Cinania mali pred 5-10 rokmi lacnejsie nosice a predsa k nim amici nechodili. Kazdy si chrani svoje zaujmy a aj pre USA je mat viacero poskytovatelov rakiet strategicky nevyhnutne.
SpX je cisto komercna firma sluziaca na generovanie zisku. Cina, Rusko, a ciastocne ULA a ESA su dotovane. Tu nie je o com 🙂