Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.
Studium struktur krystalů výzkumníkům napoví, jak jednotlivé proteiny fungují a jakou roli hrají při rozvoji chorob. Jakmile vznikne trojrozměrný model proteinu, mohou výrobci léků vyvinout specifická léčiva, která jsou vyrobená přesně na míru konkrétní struktuře. Léky pak mohou s bílkovinou mnohem lépe reagovat a jsou tedy účinnější.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Není divu, že studium proteinových krystalů proniklo i na palubu ISS. Konkrétně jde hned o dva experimenty – LMM Biophysics (The Effect of Macromolecular Transport on Microgravity Protein Crystallization) a LMM Biophysics 3 (Growth Rate Dispersion as a Predictive Indicator for Biological Crystal Samples Where Quality Can be Improved with Microgravity Growth), které mají ověřit, proč jsou krystaly vypěstované v mikrogravitaci kvalitnější, než ty pozemské.
LMM Biophysics 1 – Rychlost růstu
Vědci vědí, že v kosmu vypěstované krystaly většinou obsahují méně nepřesností, než ty, které vznikají na povrchu Země. Ale důvod tohoto rozdílu zatím neznáme. Nejširší podporu mezi krystalografy má teorie založená na rychlosti vzniku krystalů. Ty vesmírné totiž podle všeho rostou pomaleji – na oběžné dráze totiž chybí tzv. konvekce vynucená vztlakem (buoyancy-induced convection). Jediným způsobem, jak se mohou molekuly bílkovin v mikrogravitaci pohybovat, je náhodná difúze, přičemž tento proces je mnohem pomalejší, než na Zemi.
Další (zatím neověřená) teorie hovoří o tom, že by se vesmírné prostředí dalo cíleně využívat k vývoji krystalů s maximální čistotou. Tyto čisté krystaly mohou obsahovat tisíce kopií jediného proteinu. Po návratu na Zemi by se krystal vystavil působení rentgenového záření, které by s využitím rentgenové difrakce mohlo posloužit k vytvoření matematické mapy struktury proteinu.
Zdroj: https://www.nasa.gov
„Když čistíte bílkoviny, aby vytvářely krystaly, začnou se jednotlivé molekuly k sobě přilepovat v náhodné struktuře,“ říká Lawrence DeLucas, hlavní výzkumník experimentu LMM Biophysics 1 a dodává: „Tyto shluky proteinů mohou způsobit defekty v rostoucích krystalech. Rozhodí se seřazení proteinů, což se projeví na horších výsledcích rentgenové difrakce.“
Někteří vědci si myslí, že ve stavu mikrogravitace se bude dimer, tedy dvojice „slepených“ proteinů, pohybovat mnohem pomaleji, než monomer, tedy samotná bílkovina. Díky tomu by slepence měly mít méně šancí zasáhnout do struktury vznikajícího krystalu. Experiment LMM Biophysics 1 prověří právě tyto dvě výše jmenované teorie. Díky nim bychom mohli detailněji pochopit, proč ve vesmíru vznikají mnohem lepší krystaly, než na Zemi a možná zjistíme, že mikrogravitace může vést k mnohem přesnějšímu studiu proteinů, což bude mít odraz ve vývoji lepších léků.
LMM Biophysics 3 – Druhy krystalů
Zatímco minulý experiment má zkoumat důvody rozdílné kvality vesmírných a pozemských krystalů, LMM Biophysics 3 se podívá na to, které krystaly by mohly těžit výhody z růstu ve vesmíru. Výzkumníci už vědí, že pouze některé proteiny získávají při krystalizaci ve vesmíru výhody. Tvar a povrch těchto bílkovin má vliv na vznik krystalu a na to, jak bude probíhat jeho růst ve stavu beztíže.
„Některé proteiny jsou prostě jako cihly,“ vysvětluje Edward Snell, hlavní výzkumník experimentu LMM Biophysics 3 a doplňuje: „Velmi snadno se skládají dohromady. Právě ty nebudou mít v mikrogravitaci žádné výhody. Ostatní jsou spíše jako fazole. Pokud z nich zkusíte na Zemi udělat komín, budou po sobě jen klouzat. Právě takové bílkoviny ale budou těžit z krystalizace v mikrogravitaci. V tomhle experimentu chceme rozlišit cihly od fazolí.“
Když vědci zjistí, jak různé proteiny krystalizují ve vesmíru, dostanou do ruky mocný nástroj pro pochopení jejich fungování. Budoucí experimenty na ISS tak bduou moci využívat právě těch bílkovin, kterým kosmické prostředí svědčí nejvíce.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss006e39168.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/iss026e032517.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lysozyme_crystal.jpg
len tak na margo: proteíny = bielkoviny 😉
To je pravda, myslím, že lidé vědí, že jde o synonyma. Při psaní článku mne nenapadlo to rozvádět.
Já si myslím že 98% lidí to neví. Nahlédněte někdy mimo svůj ostrov robinzoni. Tam venku si občané kupují například http://www.sephora.cz/Pece-o-plet/Odlicujici-cistici-pripravky/Oblicej/Kit-Dermaclear-Micro-Water-Cistici-hydrogenovana-mineralni-voda/P2665015 tedy prý: „hydrogenované minerální vody a její složení tvoří složky přírodního původu“ za 2000kč litr. A dávájí si to na obličej. Který je pak prý krásnější a zdravější (slova Teri Blittzen)
Hm, to bude moc dobré. Vodíkem obohacená / nebo snad hydrogén kyslíku/ minerální voda s obsahem vody. To musí každý mít. Nechápu, jak jsme přežili středověk bez takových udělátek. Tak na Enceladus s nimi. 🙂
Hmmm možná máte pravdu. :-/
Android: Pěkně 😀 Lidé jsou obecně bohužel hloupí. Toto je jeden z nekonečné řady důkazů. Aneb jak řekl někdo jiný: „Země je jediná planeta, u níž víme, že se na ní vyskytuje život. Někteří dokonce tvrdí, že se jedná o život inteligentní.“
Michael Voplatka: Asi tak…
Veru tak, to s tou inteligenciou na zemi nevizerá moc valne. Už chápem prečo sa s nami mimozemské civilizácie nespojili.
Měl bych jen pár poznámek k tomu úvodnímu povídání o proteinech. Neberte to jako kritiku, plně chápu, že to není vaše pole působnosti, ale jako osvětu.
Nejen že bychom nedokázali bez proteinů regulovat vnitřní procesy, bez proteinů by žádné procesy nebyly, prakticky všechny reakce kromě translace (produkce proteinů) v buňce provádějí proteinové enzymy (ribozymy z RNA, ač nesmírně zajímavé, jsou minoritní a masově využité právě jen na translaci). A nakonec by nebyla ani těla. Dá se říct, že všechno krom podstatné části kostí a zubů, z čeho je postavené tělo, jsou proteiny. Třeba kůže, nehty a vlasy (keratin) nebo svaly (hl. aktin a myosin).
Všechny proteiny jsou příliš malé na přímé zobrazení zobrazení tím, co si lidé obvykle představí pod pojmem mikroskop (tj. optický miroskop). Skenovacím elektronovým mikroskopem se občas zjišťuje tvar některých proteinových komplexů. Transmisní elektronový mikroskop by na to rozlišení v zásadě měl, ale proteiny jsou na něj málo kontrastní. Můžete sledovat proteinové struktury v buňce, naznačit jednotlivé proteiny nějakým kovem, aby bylo vidět, kde je, ale strukturu nezjistíte (nebo o tom nevím, nevylučuji nějaké inovativní pokročilé aplikace).
Pro zjišťování struktury se tedy používá nukleární magnetická rezonance v roztoku (netuším teda, jak to funguje, ale funguje to) a především pak difrakce světla na protinovém krystalu, který je ovšem často obrovský problém nechat narůst. A tady se právě dostáváme k článku 🙂
Nemyslím, že by bylo třeba cokoliv v článku přepisovat, jen jsem jako biolog prostě nemohl odolat uvést to na pravou míru.
Díky moc za doplnění. Shodou okolností jsem před lety maturoval z biologie, takže část z těch informací znám, nicméně nechtěl jsem je do článku dávat, abychom tolik neodbíhali od hlavního tématu. Přesto jsem samozřejmě moc rád, že jste sem tento komentář napsal. Velmi si ceníme interakce s čtenáři, kteří v komentářích rozšiřují článek.
Rádo se stalo. Naprosto souhlasím, že jít do takovýhle detailů v článku by bylo kontraproduktivní, ostatně i v komentáři jsem pořád zjednodušoval, jen mi přišlo, že pro neznalé to zní, jako že proteiny jsou jen takoví pomocníci, místo něčeho, bez čeho si srovnatelné organismy nejde vůbec představit (se vší úctou k teorii RNA světa).
Hmmm to máte možná pravdu. Zkusím to tam nějak vypíchnout. 😉
Čest práci, …toš já bych zase měl nějaké ty doplňující otázky na které bych aj docela rád znal odpověď.
1. Kdo to platí? …přímo ten pokus a náklady s tím spojené
2. Jaké to má praktické vojenské využití? …jako kdo to použije a k čemu
3. Ač nebiolog, tak vím, že hadovy je lepší ufiknout hlavu jak ocas. Tohle ale připadá jako transplantace další hlavy na již hodněhlavou hydru. Vnímáte tuto problematiku obdobně a nebo jste jiného názoru?
…též mám rád interakci v rámci toho co čtu. Nejen že to rozšiřuje tématiku, ale také to vyjevuje návaznosti či souvislosti(přímé i nepřímé)
…toš hurá do teho 🙂
Vaše otázky mi přijdou trochu … neobvyklé. Leč pokusím se odpovědět. Experimenty jsou vždy hrazeny podílovým způsobem – část přispěje kosmická agentura na různé potřeby pro nasazení v kosmu a část hradí nějaká univerzita, či jiná organizace, která za výzkumem stojí po vědecké stránce. Jinými slovy se dá říci, že každý výzkum (až na výjimky) je hrazen z peněz daňových poplatníků. A věda je to vůbec nejlepší investování daní, jaké znám.
Druhou otázku upřímně nechápu. Proč hledat ve všem vojenské využití? Neříkám, že se nedá najít, ale proč na něj myslet hned při první zmínce o nějakém výzkumu? Nožem si můžeme uříznout chleba, ale taky někoho zabít. Když bude někde článek o kuchyňském noži na krájení chleba, také se asi nebudete ptát, zda s ním půjde dobře zabíjet. Asi chápete, jak to myslím. Nevidím jediný důvod proč převracet zajímavý vědecký výzkum do využití v armádě – zvlášť v tomto případě, kdy je to opravdu NA HONY VZDÁLENÉ.
Jsem rád, že jste uznal, že jste nebiolog. Váš dojem je totiž mylný. Nevím sice o jaké hydře, nebo sekání ocasů a hlav mluvíte, ale vědecký výzkum nových, lepších forem léků je chvályhodná činnost, ve které by se mělo pokračovat. Výzkum na ISS v tomto procesu hraje důležitou roli a právě naopak – investice do těchto oborů by měly být ještě mnohem větší, protože z nich v konečném důsledku budeme profitovat všichni.
K první otázce. …Je li plátce výzkumu daňový poplatník, kdo je pak majitelem duševního vlastnictví pocházející z toho výzkumu? ….Jako ne-biolog jen tuším, že narušením či náhlou změnou biodiverzity, dochází dosti pravděpodobně k destabilizaci potravního/pomnožného řetězce či celkově destabilizaci ekosystému. …Na to žádný léčiva(prášky)nefungujou. A jak ukazuje historie planety, 98% všech živočišných/rostlinných druhů co tu kdy byly, vyhynulo. ….Proč tedy zbytečně léčit druh který má takřka jistou definitivu ve vlastním vyhynutí, je již značně přemnožen a není schopen rovnovážné adaptace vůči planetě jako celku? …….Taky mám rád vědu. A to ve všech jejich podobách. …Raději ale realitu než li iluzi.
…zbylé dvě odpovědi, tak jak jste je napsal, jsou právě tou iluzí. Je jedno je li mylná. Je to Vaše iluze. …,,zvlášť v tomto případě, kdy je to opravdu NA HONY VZDÁLENÉ.,,.. ..dovolím si ji doplnit o jedno slovo ….realitě.
citace: …,,investice do těchto oborů by měly být ještě mnohem větší, protože z nich v konečném důsledku budeme profitovat všichni.,,
…Jako daňový poplatník si platím dostupné a kvalitní zdravotnictví …Za prášky, kapky, atd, atd ..však neplatím státnímu farmakologickému průmyslu. …V konečném důsledku z toho profitují hlavně majitelé těch fabrik/továren/koncernů
…Nyní platím ISS vědokoumání něčeho, za co pak budu platit soukromníkům. ….a v mnoha případech budu udržovat při životě slabý(nevyhovující/neoptimální) genom s možností pomnožení se = risku degradace/krize/recese/regresu/augmentismu lidského druhu.
…Je lepší vědět dopředu maximum možného, než se oddávat chlácholení humanismu, kterému se po předchozích zkušenostech, nedá věřit.
…Cyklon-B byl vyroben jako deratizační pesticid a celkově jako hubič škodné. ….Jémináčku, to nám ale tenkrát prohučelo komínem lidských
těl. …usmrcených Cyklonem-B. …Který u sebe neměl v návodu na použití, že je vhodný i na genocidu neoblíbené části populace.
…Dá se zabít i tím chlebem. To že Vy nevidíte i jiné možnosti než jen ty co jsou Vám předkládány někým jiným. Je onou iluzí, kterou považujete za ,,realitu,,. …S tím já ale už nic nezmůžu. To je jen a jen na Vás.
Máte značně pokroucený pohled na svět, který je evidentně silně zakořeněn a není možné vás přesvědčit, tak vám jen popřeju krásný den. My ostatní se budeme radovat z technologického vývoje, který nám umožní uzdravit nemocné. Právě tím se člověk odlišil od zvířat – díky inteligenci je schopen bojovat s nemocemi. A já milerád zaplatím jakékoliv firmě za to, abych byl zdravý. Pokud vy nechcete, nemusíte. Ale neodpírejte tu možnost ostatním, bylo by to značně egoistické. A nevyvíjet technologii jen proto, aby nemohla být nikdy zneužita je krajně hloupé. To by lidé nesměli objevit ani oheň. Nové technologie mohou být zneužity, ale to není důvod, abychom je nevyvíjeli, pokud jsou připravovány s čistými úmysly. Tolik tedy naše stanovisko, které se od vašeho odchyluje. Možná bude lepší, když začnete chodit na jiné weby, tady souhlasné názory neuslyšíte.
Já přece jen odpovědět zkusím, byť pana Majera zcela chápu a jsem blízko podobné reakci (resp. nereagování).
Majitelem duševního vlastnictví, pokud vím, bývá institut, kde se to vyzkoumalo. Pokud ovšem ten výzkum nepatentuje, je po publikování víceméně volně k dispozici (nutno zahrnout ochranu vydavatele, pokud to není open access).
K drastickým změnám biodiverzity dochází naprosto normálně i bez přispění lidsta. A pouhé vymizení druhu neznamená zhroucení ekosystému, tyhle věcičky jsou dost stabilní a samoregulační.
Jistěže drtivá většina druhů z geologické historie Země vyhynula. Ovšem mnoho z nich proto, že se vyvinuly a zanechaly tak po sobě pokročilejší druh. Zanechat po sobě lepší verzi lidstva mi přijde setsakra dobrý důvod nenechat se vyhubit. Pokud chcete, aby lidstvo vymřelo, tak se prostě nemáme o čem bavit.
Proč hledat vojenské využití taky nechápu, nicméně výrazné není ani představitelné. Pokud si ho nějak realisticky, v konkrétních rysech, umíte představit, docela by mě zajímalo.
Co myslíte hydrou jsem nepochopil.
Dále tedy k těm farmaceutickým firmám. Víte, kolik dnes stojí vývoj, otestování a uvedení léku na trh? To nikdo jiný než obrovské nadnárodní firmy dělat nemůže. Základní výzkum z veřejných peněz dělá podhoubí aby to vůbec umožnil, jinak by nebylo na základě čeho vyvíjet. Výzkumné instituce celkem často zakládají spin-off firmy, které rozvinou zajímavý výzkum protáhnou ho třeba i první fází klinických zkoušek a pak to prodají těm obrovským firmám, protože dál by si to stejně nemohly dovolit. Za to nějaké peníze získají, a jsou to zprostředkovaně ty vaše peníze, co platíte za léky. Nebo můžou získat léky za licence na účinné látky, jako třeba UOCHB. Ale i kdyby ne, vaše peníze pro ty firmy stále umožní financovat vývoj nových léků (včetně vývoje té drtivé většiny, která se nakonec na trh neuvede). Mně to přijde jako zatraceně dobrá investice. A jen tak na okraj, co myslíte státním farmakologickým průmyslem? Nic takového není.
Co se toho závěru týče, plně souhlasím s panem Majerem. Zavrhovat výzkum čehokoliv potenciálně zneužitelného je prostě blbost. Být si toho vědom je správné, ale všechno vás stejně nenapadne, to si buďte jist. A v tomhle konkrétním případě je to opravdu velmi obtížné něco takového vymyslet.
A nakonec obecná poznámka. Mám poněkud problém s tím, jak formulujete myšlenky, přijde mi to zmatečné, obtížně pochopitelné a zbytečně útočné. Například pro to, o co vám jde, by byla vhodnější otázka „Je to nějak zneužitelné, a případně jak?“ místo vašeho „Jaké to má vojenské využití?“, jako by ho to jednoznačně muselo mít, což je u nearmádního, netajného, veřejného projektu s jasným medicínským přesahem poměrně odvážný předpoklad.
Příplc v podobě textu z roku 2001. ….to je jen v rámci podkladu pro mé všetečné otázečky 🙂
4.5 Genetically engineered biological agent
With the fabulous advances in genetic technology currently taking place, it may become possible for a tyrant, terrorist, or lunatic to create a doomsday virus, an organism that combines long latency with high virulence and mortality [36].
Dangerous viruses can even be spawned unintentionally, as Australian researchers recently demonstrated when they created a modified mousepox virus with 100% mortality while trying to design a contraceptive virus for mice for use in pest control [37]. While this particular virus doesn’t affect humans, it is suspected that an analogous alteration would increase the mortality of the human smallpox virus. What underscores the future hazard here is that the research was quickly published in the open scientific literature [38]. It is hard to see how information generated in open biotech research programs could be contained no matter how grave the potential danger that it poses; and the same holds for research in nanotechnology.
Genetic medicine will also lead to better cures and vaccines, but there is no guarantee that defense will always keep pace with offense. (Even the accidentally created mousepox virus had a 50% mortality rate on vaccinated mice.) Eventually, worry about biological weapons may be put to rest through the development of nanomedicine, but while nanotechnology has enormous long-term potential for medicine [39] it carries its own hazards.
autor toho textu: Nick Bostrom
Professor, Faculty of Philosophy, Oxford University
Už jen to, že pán, který je autorem tohoto textu není profesorem biologie, ale filozofie je pro mne dostatečným důkazem. Věřil byste třeba lingvistovi, který by vás začal přesvědčovat o tom, že v částicových urychlovačích může vzniknout černá díra? Asi ne, že? Tady platí staré známé: „Čerte, drž se svého kopyta.“ Pán může být odborníkem ve svém oboru, ale neměl by se vyjadřovat k věcem, kterým nerozumí. ale chápu, že filozofie je hodně volný obor a filozofové se rádi vyjadřují i k vědeckým oblastem, které jim nepřísluší, jelikož se v nich nevyznají. Neodpírejme jim tuto možnost, ale na jejich soudy se dívejme s nadhledem. Je to podobné, jako kdyby pomocný dělník v zemědělském družstvu začal všechny kolem přesvědčovat, že zjistil, že se na Zemi řítí asteroid, o kterém zatím nikdo neví a jen on jej odhalil.
Já bych asi nebyl tak příkrý, i lingvista může mít načteno o černých dírách (jejichž vytvoření v urychlovači by mimochodem bylo skvělý a ohromný úspěch a přesně ten posun ve fyzice, na který se čeká) a rozhodně bych spíš věřil filozofovi biologii, než dělníkovi ten asteroid. Nicméně obecně máte samozřejmě pravdu.
Vytvořit nebezpečný virus jde, a dokonce na to není nutně potřeba masivní genetické inženýrství. Nicméně reálně to udělat, natož namnožit do použitelného množství, je nesmírně obtížné. A cíleně a promyšleně nadesignovat nějaký inovativně nebezpečný virus je spíš kus za hranou možností odborníků s dobře vybavenými laboratořemi a dobrým týmem. Zabíjet, i ve velkém, se dá daleko jednodušeji.
Co se nepublikování potenciálně nebezpečných informací týče, odhadem tak před 2 lety se o tom vedla docela divoká debata. Jednoznačný výsledek neměla (myslím, že ty papery možná stáhli nebo upravili).
Ty úvahy o nanomedicíně jsou za současného stavu poznání sci-fi, přinejlepším vize na základě prvních náznaků výzkumu směřujícího tím směrem, které při velmi optimistické předpovědi vývoje budou trvat mnoho dekád, než budou reálně využitelné.
A na závěr otázka. Co to má proboha společného s článkem o krystalizaci proteinů?
Začátek – jasně, byl to jen příklad, jsem rád, že si rozumíme a že to neberete doslovně. Jen jsem hledal tématicky odlišné obory. 😉
Poslední větu bych podtrhnul, zbaervil červeně a ztučnil, protože jste opravdu udeřil hřebíček na hlavičku.
K vydání článku v nějakém tom oficielním vědeckém časopisu nevyžaduje ani tak titul z biologie(či jiný/é), …k tomu je třeba, aby text splňoval kritéria pro jeho uznání širší odbornou veřejností. …valualita či vualita se temu říká a má mít hodnotu 98% a vyšší. …98%tní pravdivosti uvěřím i kdyby mi to říkal těžce retardovaný autista. ….Pro úplnost a jistotu přikládám celou hlavičku onoho textu:
Existential Risks
Analyzing Human Extinction Scenarios and Related Hazards
Nick Bostrom
Professor, Faculty of Philosophy, Oxford University
http://www.nickbostrom.com
[Published in the Journal of Evolution and Technology, Vol. 9, No. 1 (2002). (First version: 2001)] [pdf]
[for more on this topic, see http://www.existential-risk.org]
Lingvista jenž by své tvrzení doložil/podložil relevantními fakty, holou skutečností, reálným experimentem, apod. …muže tvrdit i to, že voda mluví, papír svítí… a nebo že kameny dýchají. ….O černé díře v částicovém urychlovači, ale s největší pravděpodobností, nic tvrdit nebude. …páč už i malý caparti ve školce vědí, že je to i teoreticky nereálné, natož technologicky 🙂
Nebýt filosofie, nebyla by ani žádná jiná věda. …Oborová specializace z vás dělá specialistu. Odborníkem se stáváte až po vykonání nějaké té odborné činnosti v řádech roků.
…Filosofie je hodně ,,olbřímý,, obor(dá li se tomu tak říct) …Že by ale byla ,,hodně volná,, …to se říct nedá. Má svoje daná pravidla a zákonitosti. Volnomyšlenkářství je pouze jedním jejím pracovním nástrojem. …A ano, je třeba se dívat na filosofii z jejího nadhledu. Neboť, takový rozsáhlý rámec kontextu, návazností a souvislostí, jen tak jiná věda nemá. Tím že se nespecializuje na jeden obor a z něj na jeden podobor,který pak odborník specialista probádává(pitvá,rozvrtává,nimrá)..někdy aj celou svou kariéru. viz. nositelka Nobelovky za zmapování ribozómů …allias továren na proteiny. …Ta na tom makala 20 let. …Do její práce by se nezkušený filosof opravdu neměl vtírat. …Jenže potom vezme filosof ty její závěry. Pojme je za pár chvil a může s nima hnedle pracovat.
….Proto je Váš úsudek ohledně mých otázek, takový jaký je. Je to podobné, jako když pomocný dělník v JZD říká čerstvě štemplovanýmu vysokoškolskýmu študákovy, ať si namaže lopatu olejem než půjde kydat hnůj. Načež študák díky svýmu EGU a iluzi, že je někdo víc, než pracant. Onu užitečnou informaci, s gestem poklepu na čelo(cipovina), vypustí z hlavy ven. …Ono vědět a myslet jsou dva rozdílné stavy a ani jeden z nich nemá pevně dané hranice. Umožňuje to se domnívat. 🙂
…A jak to teda máte Vy? …Víte proč lopatu naolejovat? Nebo si to pouze myslíte? …a co třeba nějaká domněnka?
…Zkuste odpovědět. Netřeba obav či rozpaků. Berte to s nadhledem a ukažte nám ten asteroid o kterém zatím nikdo jiný krom Vás neví. Objevil jste ho přeci né? 🙂
Já prostě zastávám názor, že filozof by se měl držet filozofování o smyslu života a podobných nehmotných věcech. Řeknu to jinak. Obory na vysokých školách se dělí na měkké a tvrdé. Měkké se dají různě „okecat“, bere se v nich ohled na tvůrčí jedinečnost daného člověka atd. zatímco tvrdé obory stojí na jasných základech vědy – matematice, fyzice a podobně. Filozofie je měkký obor, zatímco biologie tvrdý. Pokud někdo nemá znalosti z oboru, pak by nad možnými důsledky neměl filozofovat, protože je to stejné, jako když se naši předkové snažili naroubovat božstva na úder hromu. Chyběly jim znalosti – stejně jako filozofům ohledně biologie. Jakmile začne mluvit do technických oborů, tak se svými spekulacemi může výrazně odchýlit od reality. Pro mne je pak takové filozofování na úrovni sci-fi povídky. Hezké, čtivé, zajímavé, ale vycucané z prstu bujnou fantazií. Filozofické spekulace opravdu nehodlám akceptovat jako biologické důkazy. Náš portál se drží technických oborů, opravdu si myslím, že tu jste špatně. Pokud máte nutnost se někde prezentovat, bude to možná lepší někde jinde, kde vás ocení. Na internetu je mnoho takových míst, kde lidé bez užitku filozofují o věcech, kterým ani nerozumí.
Když to shrnu, tak je potřeba mít názory podložené. Na tom se shodneme.
Ovšem co se té Vaší lopaty týče, tak bacha – pokud zkušený dělník nemá dostatečně přesná měření, kontrolu a statistiku, tak je to taky neví, jen si to myslí.
…Ano, zastávat nějaký ten názor je dle mého nejen sebeurčující, ale i sebeprezentující. Názor, jak se jistě shodneme, je věc ,,měkká,,. Není to definice, není to axióm ani přírodní zákon. Je však utvářen na ,,tvrdé,, platformě, kterou je z jedné části 100%tní biologie tj. naše tělo. A z druhé části je to 100%tní fyzika a matematika tj. okolí a jeho vliv. Původně tvrdé jenž bylo absorbováno/pojmuto tvým tělem do tvé mysli vytvořilo ,,měkké,, tj. tvůj názor. …co je měkké je i tvárné. I já mám svoje názory. I ony jsou ,,měkké,, Nemají totiž ze své podstaty tu ,,tvrdost,, …Jako značně omezená bytost na bio-elektro bázi, nejsem totiž schopen absorbovat/pojmout k tomu dostatečné množství dat/informací/znalostí + empirie z daného oboru. ….Proto jsem zde a vyvíjím snahu něco se dozvědět k danému tématu. …Nejsem tu špatně. Zkus mi víc důvěřovat a dej tomu eště šanci. .., o nic nepřijdeš a můžeš jen získat.
Filosofie je láska k moudrosti. Moudrost se nedá získat jinak než za pomoci vlastní zkušenosti. Je to cit. …a není ani ,,měkký,, ani ,,tvrdý,,. Bývá tou jazylkou na vahách jenž určují (míru) tvrdosti/měkkosti toho co považuješ/hodnotíš/vyhodnocuješ. …uznávám, nemá tu přímou prokazatelnost/doložitelnost/objektivnost, tak jako experimentální/statistická/akreditovaná data. Ale nelze o tom říct, že jde o neplnohodnotný, nefunkční, nemající výpovědní hodnotu blábol.
…V tomto Tě až tak moc nechápu, že považuješ filosofii jako něco pofidérního, spekulativního,… ,aušus, který nehodláš akceptovat v rámci biologického důkazu. ……Už jsi někdy řekl ženě, že ji miluješ? …pokud ano, tak jaký důkaz jsi ji pro to předložil, aby Ti uvěřila a měla to za pravdu? …EKG? EEG? …rozbor moči? záznam chování tvé zorničky,když ji vidíš? …Které z těchto ,,tvrdých,, dat ji přesvědčí, že mluvíš pravdu, když ji tvrdíš ,,miluji Tě,,??? ….Ani jedno. …Ona k posouzení použije vlastní filosofii. …na základě vlastní zkušenosti, kterou vědomě nabyla v rámci delšího časového úseku v kontextu s Tvým konáním/jednáním/chováním. …jde o cílenou interakci z niž se dá vyvodit naprosto jasný a plnohodnotný závěr. …Tj. fakta, holé skutečnosti, zákonitosti. ……Tak jako vědec/výzkumník/badatel se nesmí opírat o ,,vycucance z prstu,, …stejně tak to má i Filosof.
…To co se odehrává na ISS je založeno právě na prvotní filosofické spekulaci a z jejího pobídnutí. …Ta vznikla na základě již dostupných informací. Biolog ví prdlajs o kosmonautice. …Obojí spojila právě a jedině filosofie. Protože ona posouvá hranice o kus dál, tím že se tam ,,podívá,, Věda je od toho, abychom se k té nově vytýčené hranici dostali. ……..a buď tam dojdeme a nebo zjistíme, že je to jinak.
…Jsou li Ti stále ty moje tři úvodní otázky, které jsem položil nesrozumitelné/nepochopitelné/neakceptovatelné …OK, ale nemá tedy dál smysl považovat Tvoje informace za fundovaně akreditované, natož je použít pro další práci. …a to by byla škoda. Stalo by se tady z toho jen další místo na internetu o kterém jeden člověk míní ..,,Na internetu je mnoho takových míst, kde lidé bez užitku vědátorují(filozofují) o věcech, kterým ani nerozumí.,, ….tuším, že toho člověka znáte 🙂
…V případě, že máte zájem dál ,,interagovat,, …není problém, stačí dát vědět 🙂
Nemám zájem dále diskutovat. Stále zastávám názor, že filosofové by neměli mluvit do oborů, kterým nerozumí. Přes to u mne nejede vlak a proto není důvod v diskusi pokračovat.
Já ještě odpovím, ale jen proto, že tam mimo záplavy slov, u níž je otázka, zda má cenu ji číst, píšete i tak donebevolající hlouposti, že mi to nedá, ale vezmu to jen krátce. A jen tak na okraj, nevím, zda jste si všiml, že výše jsem odpovídal na Vaše druhé vlákno.
1) „Plnohodnotný závěr, tj. fakta, holé skutečnosti, zákonitosti“ tak, jak jste to popsal nad tím, vyvodit naprosto nejde, tak získáte jen názor. Z těch tvrdých dat ostatně nakonec taky můžete získat jen pravděpodobnost, že to tak je, ne jistotu, ale aspoň víte, jak je ta pravděpodobnost velká.
2) Jak jste proboha přišel na to, že „biolog ví prdlajs o kosmonautice“? Takovéhle paušální vyjádření je prostě blbost.
3) Vaše třetí otázka je i nadále zcela a dokonale nepochopitelná a první dvě jsou prostě naformulované tak, že se proti nim člověk musí ohradit.