Nejneobvyklejší raketa světa – Pegasus-XL nestartuje příliš často – 15. prosince vynesla na oběžnou dráhu osm malých družic CYGNSS pro výzkum hurikánů a již brzy začne na Vandenbergově základně v Kalifornii stavba dalšího exempláře. Tato raketa odstartuje v polovině roku 2017 a prozatím jde o poslední nasmlouvanou zakázku pro tento nosič. Kolem budoucnosti této jedinečné rakety se tak objevuje stále více otazníků. Současná doba totiž malých družicím moc nepřeje a i přesto je v téhle oblasti velká konkurence.
Letoun L-1011 Stargazer, ze kterého je Pegasus-XL vypouštěný, se hned druhý den po úspěšném startu družic CYGNSS vrátil na své mateřské letiště v kalifornském Mojave. O kousek dál – na Vandenbergově základně se už začíná chystat 44. mise této rakety. Motory jednotlivých stupňů na tuhá paliva by měly na tuto základnu dorazit v průběhu příštích týdnů.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Úkolem této rakety bude dopravit na oběžnou dráhu vědeckou družici ICON (Ionospheric Connection Explorer). Start je zatím naplánován na 15. června z atolu Kwalajein na Marshallových ostrovech a raketa bude mířit na dráhu ve výšce 575 kilometrů. Tady bude družice ICON sledovat zemskou ionosféru – oblast, kde se potkávají vlivy pozemského a vesmírného počasí.
Nosný letoun zůstane na letišti Mojave až do chvíle, kdy bude třístupňová raketa připravená k připojení, pak se vydá na Vandenbergovu základnu, kde dojde ke spojení. L-1011 pak jen pár dní před startem přeletí i s raketou na Reagan Test Site na atolu Kwajalein. Tento letoun už vypouštěl rakety Pegasus z různých míst – kromě Floridy, kterou máme ještě v živé paměti, to byla Vandenbergova základna, ostrov Wallops ve Virginii, ale také Kanárské ostrovy.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Ostatně i historie tohoto letadla je zajímavá – v březnu 1974 ji od společnosti Lockheed získaly aerolinky Air Canada a v roce 1992 letoun koupila Orbital ATK právě pro rakety Pegasus. Technici z trupu odstranili sedačky pro cestující a místo nich připojili systémy pro spojení s raketou a nezbytné předstartovní operace.
Detaily o budoucnosti tohoto projektu jsou ale nejisté. Vše souvisí s novým partnerem firmy Orbital ATK, kterému má dodat nejméně dva, ale spíše více raket na tuhá paliva – jde o projekt Stratolaunch, který vede spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen – přesněji řečeno jde o společnost Vulcan Aerospace, která se na projektu Stratolaunch podílí.
V říjnu totiž společnost Stratolaunch oznámila, že se s Orbital ATK dohodla na vynášení raket Pegasus obřím letadlem s dvěma trupy a šesti motory, které vzniká v kalifornském Mojave. Tento letoun by dokázal najednou vynést hned tři rakety Pegasus. Jenže zatím chybí upřesnění týkající se toho, jak by Stratolaunch chtěl rakety Pegasus využívat. Oficiální zpráva hovoří pouze o tom, že by tato možnost nabídla všem zákazníkům o vzdušné starty „významné finanční výhody“.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Podle zainteresované osoby, která je seznámena s dohodou mezi firmami, by Orbital ATK neměla zajistit pouze výrobu třístupňových raket Pegasus XL, ale počítá se i s tím, že dodá týmy inženýrů a techniků se zkušenostmi se sestavováním raket a seznámených s průběhem startovních operací z letícího letadla. Stále však zůstává otázkou, zda bude mít nový projekt dostatek zákazníků.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Raketa Pegasus se může pochlubit sérií 29 úspěšných startů v řadě, ale americký trh s malými družicemi v minulém desetiletí prakticky vyschl. Za všechno mohly změny cen za start a raketám Pegasus tak vyrostla konkurence. I samotná Orbital ATK k tomu pomohla svými raketami Minotaur 1 a 4, které využívaly vyřazených vojenských střel Minuteman a Peacekeeper. Tyto nosiče vynesly na oběžnou dráhu nemálo amerických armádních družic. Minotaur je levnější, než Pegasus a poradí si i s těžšími náklady. Naráží ale na administrativní problém. Motory armádních střel se mohou použít pouze pro náklady určené pro ministerstvo obrany. Důvodem je obava, aby nedošlo k zaplavení trhu raketami vyvinutými za státní peníze, což by mělo negativní vliv na vývoj komerčních nosičů.
Ve Spojených státech je poměrně málo komerčních družic, které spadají do nosnosti rakety Pegasus. Většina družic soukromého původu, které obíhají kolem Země, využila technologického pokroku v miniaturizaci a přeskočila rozměr malých družic a přešla do kategorie cubesatů, které se vejdou do krabice od bot. I v globálním měřítku je momentálně Pegasus na okraji zájmu. Konkurují mu třeba i vylepšené ruské balistické střely Rokot a Dněpr, které začaly v novém tisíciletí vynášet velké množství malých družic. Zakázky na vynášení získává i evropská raketa Vega, nebo indická PSLV, z nichž každá už z globálního trhu ukrojila slušný díl. Malé družice mohou startovat i na silnějších raketách – rozvíjí se trend sdílených startů, kdy se o startovní náklady podělí více zákazníků.
Zdroj: http://www.giantfreakinrobot.com/
Za posledních deset let startoval Pegasus šestkrát – mezi roky 1996 a 2006 přitom nasbíral 28 startů. Pegasus ale zůstává věrným členem americké flotily raketových nosičů. Jde o jediný nosič ze skupiny lehkých raket, který je certifikován pro vynášení nejdražších sond v této kategorii. Může vynášet důležité vědecké družice od NASA a drží tak místo mezi nově nastupujícími komerčními mikro-raketami jako je třeba LauncherOne od Virgin Galactic, nebo Electron od Rocket Lab a možnostmi silnějších raket.
Na minulých řádcích jsme zmínili, že se rozvíjí trend sdílených startů. Pro malé vědecké družice se totiž „spolucestující“ hledají poměrně složitě aby se nemusela obětovat vědecká pozorování, nebo aby nemuselo dojít ke kompromisům ohledně oběžné dráhy. NASA již brzy vybere novou kosmickou misi ze svého programu Small Explorer, která by měla odstartovat do roku 2020. Všichni tři finalisté ve svých plánech počítají s využitím rakety Pegasus.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Dva kandidáti – IXPE a PRAXyS by měli nahlédnout do hvězdných porodnic i hřbitovů po celém pozorovatelném vesmíru, aby pomohli pochopit, jak se chovají podivné oblasti, které vydávají rentgenové záření. Mise SPHEREx by s pomocí infrateleskopu nejméně dva roky sledovala, jak se vesmír rozpíná po Velkém třesku. Všechny tři projekty IXPE, PRAXyS a SPHEREx mají velikosti přizpůsobené tomu, aby se vešly pod aerodynamický kryt rakety Pegasus, NASA vybere nosnou raketu ze svého seznamu bezpečných a vhodných raket a její výběr oznámí několik měsíců po výběru vítězné mise.
Momentálně do této kategorie kromě rakety Pegasus-XL patří i Minotaur-C – komerční verze rakety Minotaur, známá též jako Taurus. NASA už avizovala, že by ráda pokračovala ve vývoji malých vědeckých družic – na rok 2022 by ráda vypustila malou sondu pro výzkum heliofyzikálních témat. U téhle mise ale hrozí zrušení, protože se ukazuje, že by bylo výhodnější přístroj nainstalovat na Mezinárodní vesmírnou stanici. Samotná společnost Orbital ATK již oznámila, že se snaží získat nové možnosti pro svou raketu Pegasus-XL, která momentálně neprožívá zrovna plodné období.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
http://xanth.msfc.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/31752117396_cf54528af1_h.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/ICON_Observatory_OrbitalATK.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/31627679706_ff32d8ffa0_k.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/10/Strato-orbital-rendering-sm-1.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/NFIRE1.jpg/800px-NFIRE1.jpg
http://www.giantfreakinrobot.com/wp-content/uploads/2012/07/LauncherOne.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/08/ixpe.png
Zajímavé by mohlo být, kdyby byl Pegasus vynášen upraveným Concordem. Nosnost sestavy by se tím jistě zvýšila.
Těžko říci, jestli by něco takového Concord vydržel. Nadzvukový let s podvěšenou raketou a případné přistání s neodpálenou raketou. Bál bych se
Ale věřím, že tohle je správná cesta. Nadzvukový „dron“, který ve 25 km při rychlosti M3 odpálí raketu a sám se vrátí na letiště.
Smysl řešení raketa + nosič mi uniká. Postavit raketu, která má o jeden stupeň navíc, který zbývajícím stupňům dodá stejnou nebo větší rychlost a výšku než letadlo, mi přijde jako jednoduchší a levnější varianta. Jistou výhodu vidím v tom, kdyby Pegasuse střileli přímo z rovníku.
Neřekl bych, že by přidání prvního stupně bylo levnější. Start letadla je levný – jelikož je znovupoužitelné – stačí doplnit palivo a letí se znovu. První stupeň by byl na jedno použití a jeho vývoj a výroba by byly podstatně drahé.
To by bylo skvělé, pokud by letadlo bylo vytížené. Ať už odpalováním raket nebo by pro něj našli jiné využití (třeba transport těžkých nákladů). Spíš mi přijde divné, že je raketa tak drahá, když jde v podstatě o vojenskou střelu na tuhé palivo a nepotřebuje odpalovací rampu.
Podmínkou by byla recyklace prvního stupně rakety, pak by to jistě bylo levnější. Falcon 9 je tady teprve chvíli a má plný kalendář zakázek. Satelity je třeba vypustit v době jejich záruční lhůty, nemohou několik let čekat v hangáru.