Zatímco odborníci z Evropské kosmické agentury prověřují data nasbíraná minulou středu modulem EDM (Schiaparelli) a hledají v nich příčinu selhání, na povrch vyplouvají první náznaky. Známý ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak na svém webu uvedl, že ztrátu modulu EDM způsobil výškoměr. Konkrétně se mělo jednat o softwarovou chybu na programovém vybavení dopplerovského radarového výškoměru. Chyba měla spočívat v tom, že tento výškoměr předával řídícímu počítači špatné informace o výšce nad terénem.
Jakmile výškoměr poslal informaci o tom, že je modul ve výšce, kde mělo dojít k vypnutí motorů, řídící počítač je přesně podle plánu vypnul. A v tu chvíli byl osud modulu zpečetěn, protože se nenacházel dva metry nad povrchem, jak se plánovalo, ale zhruba 1000× výše. Pokud by opravdu za selhání mohlo programové vybavení, byla by to asi nejlepší možnost, protože před dalším letem by se tato závada mohla snadno odstranit.
Závěrem jen doplním, že z naměřených dat víme, že motory hořely minimálně tři sekundy, zbytek není jistý. V době hoření motorů již byl radar aktivní – zapnul se krátce po odhození tepelného štítu, tedy v době, kdy sestava ještě klesala na padáku.
Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.trtworld.com…/2016/10/22/trtworld-nid-211620-fid-246377.jpg?itok=ZQCczSh8
„Pokud by opravdu za selhání mohlo programové vybavení, byla by to asi nejlepší možnost“.
Skutečně? Otázka je, kolik dalších, lidských chyb (nejspíš) odhalitelných simulací (jeden by skoro řekl, že jde o neskutečný šlendrián) v sobě takto vyvíjené projekty skrývají…
Dále – „za selhání mohlo programové vybavení“
pokud tomu tak skutečně je, tak za to nemůže programové vybavení, ale ten, kdo „to“ napsal, ten kdo nastavil testování tak, že „to“ neodhalil.
Jistě, něco jiného je když se po dlouhém letu vesmírem „něco“ neprobudí jak má, když je něco poškozeného kosm. zářením, když „zatuhne vazelina“, když rupne nadzvukový padák protože zkrátka takovou věc nasimulovat je těžké, když bouře způsobí ztrátu stability, když těleso dopadne na balvan a modul se převrátí, nad všemi takovými závadami lze pouze pokrčit rameny a říct „no nic, smůla, jedeme znovu“.
Ale vadný doppler, resp. špatně naprogramovaný sw? Je nějaká věc na landeru snáze otestovatelná než dopplerovský výškoměr?
Souhlasím, SW chyba je naopak jedna z nejhorších možností, protože je to systémová chyba. Programátoři chyby dělají, proto musí být perfektně nastaven celý systém kontroly a testování. A ten selhal.
Obávám se, že v žebříčku nejslavnějších IT chyb právě Mars Climate Orbiter a Ariane 5 získali zdatného konkurenta.
Mám pocit, že se mezi ně téměř připsala i řídicí smyčka motoru LMDE na LM v Apollu 11 a Apollu 12. Tedy ta by asi byla zaujala první místo.
„e nějaká věc na landeru snáze otestovatelná než dopplerovský výškoměr?“
Jste si opravdu tak jisti, že výškoměr nemohl selhat až díky prostředí Marsu.
Třeba ho popletla prachová bouře či jiné podmínky – to na Zemi přímo nasimulujete zřejmě jen těžko.
Jak se píše i zde v diskuzi.
Budu sondy z orbitu Marsu este fotografovat oblast pristatia aby mali kvalitnejsie snimky. Mozno, ze miesto dopadu a vzdialenostd od padakov, mozu priniest nejake informacie.
Sonda MRO by měla snad během tohoto týdne snímkovat oblast s pomocí své detailní kamery.
Snímky by mali byť zverejnené už dnes…
No, pokud je to tak, nebyl jsem daleko od pravdy. Nedá mi to a vložím sem svůj příspěvek z jiného místa blogu starý čtyři dny (22.10.2016 – 13:06).
„Problém začal ve chvíli, kdy byl z nějakého důvodu příliš brzy odhozen zadní kryt s padákem a začal nebržděný pád (což může být chyba výškoměru). Pak už nezbývalo nic jiného, než zahájit takto brzy i motorické brždění. Což se správně i stalo. Ovšem kdoví, jaké zmatené údaje v té chvíli dodal opět výškoměr a kvůli tomu mohlo dojít k vypnutí motorů po několika sekundách.
Když to trochu odlehčim – výškoměr věděl, že je součástí dopadové deformační zóny a po přistání ihned zahyne a tímto se pomstil 🙂 „
Postupně uvolňovaná data k tomu už nějaký čas směřovala (viz níže):
kolemjdoucí napsal: 21.10.2016 (22:27)
…2 až 4 km asi nebudou z telemetrie (použitý radar je podstatně přesnější a aktivovat se měl po odhození spodního krytu s tepelným štítem ve výšce cca 7km, takže je to jen odhad z časové sekvence nebo mlží)…
…pokud by ale RADAR nebo VYHODNOCOVÁNÍ DAT Z NĚHO nefungovalo správně, pak mohlo dojít k odhození tohoto krytu předčasně a rozhodilo to celý systém.
Pokud radar i jeho spolupráci s dalšími moduly testovali, vidím ještě jednu potenciální možnost problémů – výraznější nestabilita modulu na padáku, a tedy směřování paprsku radaru (třeba až blízko horizontu), mohlo vést bez filtrace s využitím čidel orientace anebo pohybu ke zmatení výstupních údajů.
PS: Docela jsem zvědav, jaké informace ještě uvolní.
Bl bych docela rád, kdyby to opravdu byla chyba v programu. To se dá poměrně snadno a hlavně levně napravit a mohlo by to zapříčinit ještě důkladnější způsob testování softwaru. Každý programátor je jen člověk, ovšem mělo by být možné tomu předcházet přísným testováním v týmu podobně, jako byly testovány součásti software u raketoplánů.
Nesouhlasím, není to chyba, která se dá levně a jednoduše napravit. Něco je velmi špatně nastavené, tolika let příprav a hromada peněz přišli vniveč proto, že to byla softwarová chyba, kterou nikdo neobjevil? Příště bude jiná a jinde. Dobře to napsal RiMr – snad skoro šlendrián. Snad nebudeme za chvilku montovat konektory obráceně, jak to zvládli v Rusku, ale chyby tohoto typu v programu není možno omluvit. Tak nějak mám pocit, že jsme zlenivěli a zpohodlněli, tvrdá práce a bezesné noci konstruktérů a programátorů nejsou moc “ cool“.
Prepáčte, ale asi nie ste programátor. Tu sa nebavíme o syntaxovej chybe v programe ale s najväčšou pravdepodobnosťou o chybe v logike programu. Na odhalenie takýchto chýb musíte mať napísané skutočne dobré test scenario. Napísať dobrý testovací scenár je umenie podobné komponovaniu hudby. Musíte mať proste ten feeling alebo teda talent. A samozrejme know-how.
A problém je aj v nedostatku údajov o tom, čo sa vlastne stalo. Skúste takto robiť analýzu chybnej logiky.
Stále zastávam názor, že bol chybne postavený design. Pristátie voľným pádom z malej výšky aj napriek deformačnej zóne nedovolilo jednoducho mať dostatočnú zásobu paliva pre prípad dlhšieho motorického brzdenia. Ak ESA chcela otestovať lander, mala poslať na testovacie pristátie len holý podvozok aby bolo možné pristáť bez voľného pádu, teda na pristávacie nohy. Vtedy by bolo možné mať dostatočnú zásobu paliva aj na nepredvídané alebo nepredvídateľné prípady.
Celá řada problémů v programování je ale způsobena tím, že provozní prostředí je odlišné od testovacího. Což v případě, že provozní prostředí je kilometr nad povrchem Marsu, v podstatě znamená, že při vývoji musíme použít prostředí simulované. Pak můžeme doufat, že se to v praxi bude chovat stejně, ale netuším, kde vzít tu záruku.
Jaro Pudelka: „Na odhalenie takýchto chýb musíte mať napísané skutočne dobré test scenario.“
Tak tohle podepisuji.
Tvořím automatické testy pro nesrovnatelně jednodušší situace než je motorické přistávání.
Rád chodím, ač nemusím, na design meetingy developerů.
Je to zdánlivě proflákaný čas. Také si to „flákání“ užívám.
Jen si na papírky občas napíši situace mimo definiční obor toho o čem se baví.
Tedy pokud jim developerům rozumím a právě mě nějaké oslovské chování, realizovatelné kodováním, napadne..
Rád bych seděl s vývojáři (asi různých dodavatelů!!):
– výškoměru
– motoráři
– nevím s kým ještě
abych mohl navrhnout opravdu dobré integrační testy platné v 99.99% situací.
I v tom našem jednoduchém prostředí komunikace webových služeb si říkám, na co jsem zapomněl, když jsou testy zelené:-)
Jakej je problém vzít takovejhle krám na balon do 30-ti kilometrů a shodit ho dolu v ramci testu?
Možná kdyby polovina výplat byla vázaná na úspěch mise, tak to funguje jinak. Nakonec, my na to také musíme svou troškou přispět. Radarový výškoměry fungujou od druhý světový války, tak v čem je problém?
Presne tak, úplne trápna chýba, ktorá by sa odhalila už pri nejakom reálnom teste už na zemi…zrejme si už v ESA niekto balí veci zo stola do krabice.
Před ten radar mohl vletět nějaký úlomek ze sondy, od kterého se signál odrazil a rázem si ten systém myslel, že je 2 m nad terénem. Že byl před sekundou o 2 km výše, to ho evidentně netrápilo.
Zdá se, že je to stejný průšvih, jako kdybych u svého Arduina neošetřil zákmit mechanického tlačítka.
Odpoved na obe otazky je rovnaka – peniaze.
…ehm… myslíte, že by to vyšlo dráž než ten lander, toho času pokrývající nějakých 700 čtverečních metrů Marsu?
Ak sa potvrdi,ze za neuspechom EDL je vyskomer, tak vsetko je za testami-ci uz v ich kvalite alebo kvantite. Na obe treba peniaze. Tot vsjo 🙂
„Jakej je problém vzít takovejhle krám na balon do 30-ti kilometrů a shodit ho dolu v ramci testu?“
Možná úplně velice jednoduchý důvod – zcela rozdílné prostředí na Marsu a na Zemi – třeba prostě ho popletli prachové bouře a ty na Zemi opravdu nemáme.
A bola v tom čase prachová búrka? Tento vplyv sa dá vylúčiť alebo potvrdiť dosť jednoducho.
A ak sa predpokladalo pristátie do prachovej búrky, boli robené príslušné testy? Výhovorky o neexistujúcich búrkach tohto typu neberiem, stačilo zavrieť modul do aerodynamického tunelu a púšťať tam piesok.
Pokud by to byl opravdu vliv prachové bouře (což si tedy nemyslím), tak by celá situace byla celkem tragikomická. Vzhledem k tomu, že přílet v období prachových bouří byl brán jako výhoda a vhodná příležitost k jejich výzkumu 🙂
No je pravda, že v tomto případě by nešlo o chybu z nedostatku zkušeností s přistáváním na Marsu. Padák ano-vydrží nebo nevydrží. Štít podobně. Atd. Jedná se o jiné prostředí a je třeba to vyzkoušet. Ale radarový výškoměr? Ten by snad měl fungovat úplně stejně na Zemi, na Marsu nebo třeba na kometě. Nebo se pletu?
No, je to sice hezké, ovšem tohle mohla být jen jedna z mnoha chyb. Celý test motorického přistávání kvůli tomu vlastně vůbec neproběhl. A tam taky ještě může být plno chyb. Spíš by opravdu bylo zajímavé vidět jak se reálně to raketové přistávání testovalo na zemi. Asi to není tak lehké, když setrvačné síly jsou stejné jako na Zemi, ale gravitace je několikanásobně menší. Ale Neil Armstrong taky testoval přistávání ne reálném létajícím aparátu, ze kterého se dokonce v poslední chvíli katapultoval, když na něm něco kleklo.
Případně mě opravte, ale: „A v tu chvíli byl osud modulu zpečetěn, protože se nenacházel dva metry nad povrchem, jak se plánovalo, ale zhruba stokrát výše.“ – uvádí se, že se modul zřítil z výšky 2-4km, což je asi 1000 krát výše než byla plánovaná výška (2m) pro vypnutí trysek před nebržděným dopadem a nikoli 100 krát výše.
Máte pravdu, ujela mi jedna nula, opraveno. Díky!
Tomu programátorovi radaru asi taky. Možná ne jedna…
Udělal klidně program, který uměl to prostředí, které mu řekli – jenže na Marsu v prachové bouři mohli být podmínky dost rozdílné než se předpokládalo.
Člověk by si myslel, že ten program do výškoměru otestujou shozením z výšky. Jaksi proto pochybuju, že to byla tahle chyba a jestli ano, tak tato mise skončila totálním fiaskem.
Přesně to napadá i mne. Ano, z výškoměru mohly lézt hodnoty rozdílné od reality, ale že by za to mohl SW výškoměru? Ten počítá s daty, které dostane ze senzorů (taky je otázka, co vše bylo programováno a co přímo zadrátováno v HW), které možná není až tak těžké poškodit nebo dokonce i zmást… Hloupé je, že asi těžko lze montovat do takového zařízení výškoměry tři (nebo ještě víc), aby se chybná data z poškozeného výškoměru eliminovala. A pokud by to opravdu bylo na špatně napsaném SW, pak redundance nepomůže vůbec, jen by ztráta přistávacího modulu působila ještě útrpněji…
Radarový výškoměr vypočítává výšku na základě zpoždění odraženého signálu, což je proces částečně HW (příjem a detekce signálu, časovač), a částečně SW (vyhodnocení vlastního zpoždění a přepočet na vzdálenost).
Dopplerovský radar pak z frekvenčního posuvu odraženého signálu dokáže vypočítat i okamžitou rychlost (shodně jako radary pro měření rychlosti aut). Je to pět proces částečně HW (zjištění frekvenčního posuvu) a SW (přepočet rozdílové frekvence na rychlost).
SW ale obvykle řídí vysilač (klíčování i výkon) i přijímač (citlivost, filtrace, apod.).
Pokud je ale něco s vyhodnocováním odrazů v nepořádku (např. modul se výrazně houpe) mohou být data vycházející z modulu radaru nestabilní (jednou nějaká, za okamžik zcela jiná), a je třeba je filtrovat nejlépe na základě údajů z jiných čidel (polohových anebo pohybových).
Čert vem EDM, ale jestli podobně skončí slavný JWST tak to bude totální pohroma. Hubble se opravoval asi 6x za pomoci raketoplánu tak mi rozum nebere že si ESA troufá poslat to rovnou do libračního bodu bez naděje na případnou opravu.
ESA se sice na JWST podílí také, ale o samotný základní návrh (včetně určení pracovní oblasti, tedy bod L2) navrhla NASA.
Myslím si, že chyba radiovýškoměru je málo pravděpodobná. Je to běžný, léty prověřený přístroj. Předpokládám odhození tepelného štítu ještě při letu na padáku, takže odraz signálu od blízko se pohybujícího štítu také nepadá v úvahu. Máme ten slavný úspěch se získáním dat ze sestupu, tak snad se časem dozvíme i příčinu vypnutí motorů.
Nemohl ten tepelný štít plachtit přímo pod modulem? Od něho se ten radarový paprsek výškoměru také mohl odrazit.
…jedna z potenciálních možností, jejíž pravděpodobnost se zvyšuje s nestabilitou modulu na padáku (pak mohl být paprskem radaru zachycen i mimo osu dráhy, a bez filtrace výstupních údajů mohl zmást další části systému).
Štít by se musel pohybovat ve vzdálečnosti dvou metrů nebo méně, což je po zažehnutí motorů těžko představitelné. Ta možnost se teoreticky nabízí, ale takhle bych zase tvůrce modulu nepodceňoval. Zabývat se „šťastnou trefou“ mikrovln do letícího štítu můžeme až v případě, že budeme v koncích s jinými nápady. Netroufal bych si to ve své amatérské lebce vyloučit (ani výstřel na Falcon9), jen mi to přijde šíleně nepravděpodobné.
Měl jsem na mysli předchozí fázi, kdy po oddělení tepelného štítu začal fungovat výškový radar, který ve výšce 4 km mohl zaměřit ten padající štít a chybně vyhodnotit, že modul je blízko nad povrchem. Na základě toho mohl sondu předčasně uvolnit od horního krytu s padákem.
Od zaciatku mam taky divny pocit, ze sa neoddelil spodny kryt. Padak musel brzdit vacsiu hmotnost, trysky sa zapalili vo vnutri, radar ukazoval malu vzdialenost. Jedine, co mi na tom nesedi, ze hadam tuto situaciu mali osetrenu. Ci?
Odhození krytu je (myslím) potvrzeno v přijatých datech z telemetrie.
Zajímalo by mne kolik modul stál, protože jsou to zcela vyhozené peníze i v případě, že by přistání zdařilo. Idea získávání nějakých “ zkušeností“ je od počátku zcestná, Rusové, kteří budou stavět lander pro misi v roce 2020 žádné evropské zkušenosti nepotřebují, mají svých dost. Jejich sonda, mám na mysli Mars-6 vysílala měření z letu na padáku až k povrchu Marsu již před více než 40-ti lety. Jestliže v jejich systému nahradí vteřinovou raketu na THP pro dosednutí verniery, bude systém plně funkční. Zkušenosti s verniery mají bohatě z programu Luna od čísla 16.
Nezvládnout v dnešní době, kdy po Marsu vesele jezdí rovery, přistání je prostě ostuda.
Nebyl bych tak moc prisny co se ziskavani zkusenosti tyce. „Tacit knowledge“ je nenahraditelna. A lander byl vicemene priveskem hlavni sondy, takze rozdil ve financich byl znacne mensi nez kdyby to byla samostatna sonda. I kdyz je pravdou ze vetsi spoluprace s NASA by mozna neskodila 🙂
Ono nezvladnout pristani na Marsu zas az takova ostuda sama o sobe neni, ale POKUD to byla SW chyba pak to ostuda je, jak se tu pise mnohokrat to melo odhalit testovani. Nechce se mi verit ze by tam nebyla kontrola casova (motory musi bezet alespon x sekund) ci kontinualni (zmena vysky ,aximalne xx m za sekundu) ci komparativni (zmena vysky by mela odpovidat rychlosti dle dopplerova radaru) – to vse samozrejme z varibilitou pocitajici s Martanskou nerovnosti a dalsimi okolnostmi. Tim padem by se snadno odfiltrovala data vznikla nahodnym odrazem a podobne ci by nastala exception pokud by vyskomer behem 2 sec rikal ze se maji vypnout motory.
Pokud se da verit odkazu z clanku, pak selhal SW primo v dopplerove radaru – coz je jeste zajimavejsi, protoze to bych cekal ze bude snadno otestovatelny SW a mnohokrat na zemi vyzkouseny. Uvidime jak to dopadne. Tedy, ono uz to dopadlo, ale co se jeste dozvime 🙂
Uz druha cast prvej vety je totalny nezmysel. A takyto pristup je kratkozraky. Aj tebou ospevovane USA mozu dospiet do bodu, ked nebudu mat peniaze na vyskum vesmiru a potom kto to bude robit? Rusi, ktori tiez nemaju peniaze a Europa, ktora nebude mat podla tvojich kriterii skusenosti sa na to tiez vykasle?
Samozřejmě píšete úplné nesmysly. Rusové nikdy na Marsu s raketami bržděnou a stabilizovanou širokou plošinou nepřistávali, nijak přesně se s těmi starými sondami nepokoušeli ani navigovat na nějaký cíl. Tohle je úplně něco jiného.
A EDM úspěšně otestoval hned tři velice důležité věci. Absolutně přesnou navigaci do plánovaného místa dopadu, tepelný štít velkého průměru, mechanismy vypuštění padáku a samotný padák. To je na ten malý přívažek k hlavní velké sondě TGO, která funguje na oběžné dráze Marsu, docela dobrý výsledek.
Proč si myslím, že to nebyl neúspěch (a jdu tedy proti skoro všem, co psali Komentáře)?
1. ESA je mladá, takže prostě 40 let staré zkušenosti nemá a hodí se získat si sám nějaké to know ledge i za cenu ztráty.
2. ESA dává strašně moc peněz (myslím že to bylo 80-90%!) do výzkumu Země a věcí s tím spojených (telekomunikace apod.)
3. ESA ještě nemá tolik vědeckých misí mimo zemi, takže neúspěchy a demonstrátory se dají čekat
A samozřejmě to mohlo dopadnout lépe (přistát)
Tak nejdříve jsem se od Tomach dozvěděl, že možná „nastala EXCEPTION…“ a tady to Štěpán přebil tím, že ESA potřebuje „nějaké to KNOW LEDGE…“.
Pokud ten program psal někdo s podobným přístupem k jazyku (je jedno, jestli se jedná o řeč, tady dokonce mateřštinu, nebo programovací jazyk. Jde o přístup, pečlivost), tak to nemohlo dopadnout jinak…
No tak se omlouvam, prislo mi ze sem se da psat jakkoliv. Ziju ctvrt stoleti v cizine, a i tak mi prijde ze zdaleka nejhure cesky nemluvim ci nepisi.
Aha – ale ted jsem si vsiml – nikoliv – mel jsem opravdu na mysli „exception“ z programatorskeho hlediska. Tento termin se snad pouziva i mezi ceskymi programatory ne?
Prečo si tu viacerí myslia, že to bol neúspech?
„1. ESA je mladá, takže prostě 40 let staré zkušenosti nemá a hodí se získat si sám nějaké to know ledge i za cenu ztráty.“
NASA bola založená v roku 1958, presne 1.10.1958. 11 rokov po založení prístálo Apollo 11. Sondy Viking 1 + 2 pristáli na Marse v roku 1976, 18 rokov po založení NASA. Takže NASA prvých 20 rokov po založení dokázala pristáť na Mesiaci aj Marse.
ESA bola založená v roku 1975. Je rok 2016 a modul EDM nedokázal pristáť na Marse. ESA má dnes 41 rokov.
Chcete ešte niečo dodať?
Bod č. 2 nemá podľa mňa žiaden vplyv na misiu EDM,
Bod č. 3 Áno, neúspechy sú súčasťou tak náročnej práce ako je kozmonautika, ale NASA bola v tej istej pozícii a dokázala to.
A nie som fanatickým obdivovateľom NASA!
Viem, ze predrecnik porovnaval roky, ale mna by viac zaujimalo mnozstvo prostriedkov vlozenych do NASA a ESA od ich zalozenia.
…a kdo za to může, že mnohem bohatší EU (ve srovnání s USA) dává do výzkumu vesmíru tak málo? Zajímalo by mě srovnání výdajů na kosmonautiku například s náklady na správu bruselského aparátu, na to jeho pravidelné stěhování, různé výbory, komise co je kontrolují , komise co kontrolují tyto komise, asistenty asistentů poslanců atd.
A když se i to postavené za to málo rozmajzne o Mars protože (ASI!) byl špatně napsaný a neodzkoušený soft na doppleru…
RiMr: Primarne priciny financovania NASA/ESA patria na iny portal. To je o politike a na tu ma kazdy svoj nazor, takze opustam tuto debatu 🙂
Žádné srovnání Bruselského aparátu nepřipadá v úvahu !!!
ESA financují jednotlivý čelové nikoliv EU.
Členem ESA není každý stát EU a navíc jsou tam ještě i státy mimo EU !!
Podstatný je smysl celé sekvence kolem landeru. k čemu ESA potřebovala “ zkušenosti “ s přistáním na Marsu, když stejně finální lander stavět nemá. Před 40-ti lety měli inženýři projektující přistávací aparáty daleko obtížnější pozici. Technicky a technologicky byli o hodně zpět, zejména ve výpočetní technice a fyzikální parametry Marsu a jeho atmosféry byly jen rámcové.
Tehdy bylo daleko obtížnější na Marsu přistát, zuřila studená válka a obě strany chránili své technologie a přece se to tehdy podařilo, Američanům hned na první pokus a Rusové byli při čtvrtém velice blízko, žádné “ zkušenosti“ od Evropa tedy nepotřebují.
Jestliže ESA 40 let poté, s dnešní technologií nedokáže na Marsu opakovaně přistát, tak to o něčem vypovídá, řekl bych o inženýrské nemohoucnosti.
Uvážíme-li, že Čína v tichosti připravuje projekt na úrovni EXM 2020 a oba stroje poletí současně s americkým superroverem přičemž čínské ambice podtrhuje úspěch čínského roveru na Měsíci, pravděpodobný čínský úspěch podtrhne nynější ostudu a v případě neúspěchu EXM 2020, což si nepřeji, vyprodukují ESA a Rusko neskutečnou superostudu.
S přistávací plošinou pro rok 2020 je to trochu složitější. Rusko má dodat jen hardware plošiny. Jinak počítač, software a taky padák budou evropské. U předního a zadního štítu bych si tipnul také ESA.
Zajímavá informace. V tom případě jde o přistání v režii ESA a zkušenosti z nynějšího neúspěchu mohou mít velkou cenu. Moc nechápu označení landeru jako ruského. Co tam bude ruské, titanový rám? Máte odkaz na zdroj? Díky.
Před nějakou dobou to v diskusi tady na blogu uváděl Michal Václavík.
Tupuju, že celá ta přistávací plošina, včetně raketových motorů, co bude přistávat, ze které pak sjede evropský rover. Něco jako Sondy Luna, které dovezly na Měsíc rover Lunochod.
http://exploration.esa.int/mars/56933-exomars-2018-surface-platform/
SFNow uvadza, ze aj avionika, navadzanie a radar maju byt europskej proveniencie. BTW radar bol testovany upevneny na vrtulniku niekedy v roku 2013, testy zhodenim sa pravdepodobne nevykonavali.
Vy naše ostudo. Ten přistávací modul byl 600 kilový přistávací tester přilepený na 3700 kilogramové družici, která dnes pracuje na oběžné dráze Marsu jako už druhá marsovská družice agentury ESA. Tedy celých „alojsovsky strašných“ 14 procent užitečného nákladu mise ExoMars2016 zvládlo otestovat „jen“ tepelný štít a padák. Zbylých 86 procent užitečného nákladu mise plní své úkoly na oběžné dráze Marsu. Hmmm, tak to je teda fakt „ostuda“ 🙂
P.S. A ještě zvládl otestovat zatraceně přesnou navigaci do místa určení. Až tak přesnou, že tu Oportunity skoro sestřelil.
Dříve se v diskusích objevovaly informace o předčasném odhození krytu. Nevíte, jestli to bylo potvrzeno/vyvráceno?
A díky za článek.
Rádo se stalo a tato informace zatím nebyla důvěryhodně potvrzena.
Teraz by sa tu hodil detailny clanok o tom ako EDL funguje. Pre anglictiny ctivych – http://spaceflight101.com/exomars/schiaparelli-edm/
Moc hezké.
Co mám zkušenosti s výškoměry na bázi ultrazvuku a laseru, tak vím, že ve „špinavém“ reálném prostředí to není úplná legrace. Odrazy od dešťových kapek, lesklých povrchů nebo chyby v důsledku zvíření vzduchu vytvoří na výstupu zařízení pěkný maglajz. Jedno zařízení nám fungovalo výborně, dokud se nespustil opravdu silný liják a tehdy se úplně zbláznilo. Na Marsu by mohla falešný odraz způsobit špatně oddělená součást modulu nebo tepelná vlna vyvolaná raketovými motory. Ne vše jde tak, jako na modelech.
Samozřejmě to není omluva pro programátory, pokud havárii opravdu způsobilo předčasné vypnutí motorů v důsledku zákmitu hodnoty z výškoměru. Program by na to měl mít dostatečné softwarové filtry a s občasnými „divnými“ daty počítat.
On ten výškoměr byly ve skutečnosti hned čtyři radary mířící jeden dolů a tři symetricky mírně šikmo na tři strany. Škoda že asi nemají zaznamenaný přímo průběh surových dat z každého z nich.
Podle dostupných popisů to čtyři autonomní radary nejsou, ale jen jeden se čtyřmi přepínanými anténami.
Prostřední anténa by měla být využívána pro měření výšky a ostatní pro měření rychlosti a náklonu, či nerovnosti terénu.
Dostupnost surových dat nepředpokládám, neboť se vyhodnocuje v podstatě „tekoucí spektrum“ (změna frekvenčního spektra v čase), což by představovalo ohromné množství dat (vzorkovací frekvence pro složku I a Q je 200MHz při rozlišení 12 bitů). Předzpracování vstupních dat je realizováno v programovatelném hradlovém poli (FPGA, Field Programmable Gate Array). Na něj navazuje 32-bitový mikroprocesor s programovou pamětí 512kB a datovou pamětí 1MB.
Nejedná se tedy o jednoduchý radiový výškoměr, ale hodně komplexní modul (tedy i s docela velkým potenciálem na případnou chybu).
Jojo. Vyjádřil jsem se hodně zjednodušeně. Šlo mi o ty čtyři směry. Přesně to co píšete je rozepsáno právě v tom odkazu od vědátora.
Problem je tak trocha aj v tom, ze kym sa nezapol radar, tak puzdro svoju polohu odhadovalo len na zaklade merania z inercialnych snimacov. a tie boli zavisle od pociatocneho vektora rychlosti + v gyroskopoch a akcelerometroch je nejaky priestor na chybu, ktory sa casom kumuluje.
Este stale som nikde nevidel potvrdene to, ze stit radaroveho vyskomera bol odhodeny v spravnej vyske podla predpokladu.
Detailní obrázky částí EDM –
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Detailed_images_of_Schiaparelli_and_its_descent_hardware_on_Mars
Pane ministře podívejte se sem. Doprdele, my tam prostě letět musime.Jinak vracíme dotace..Ala kosmo
Že k chybě došlo ve výšce 2000m možná i vyšší je podivnost , popírající design modulu , anebo sestup modulu byl naprosto odlišný od předpokladů , anebo radar pracoval špatně.
K odhození tepelného štítu mělo dojít ve výšce 7km , potvrzují to data z radaru těsně po odhodu?
Za 81 sekund měl modul sestoupit do výšky 1200m a odhodit padák , v sekundě následující zapnout trysky. . V jaké výšce podle radarů odhodil padák ? A kdy/jak vysoko zažehl trysky ?
Poté 39 sekund ,tentokrát bržděného sestupu tryskami. A dopad . Jenže k tomu nedošlo trysky byly vypnuty – v jaké výšce podle radaru ?
Takže základní otázka je , Jak pracoval radar?
Pracovaly všechny čtyří dílčí radary ? Poskytovaly podobné údaje ? Nebo byl design modulu tak špatný a radary umístěny tak nevhodně , že docházelo , třeba vlivem atmosférických podmínek k takovému rozhoupání modulu , že žádný z dílčích radarů neposkytoval třeba také z důvodu otáčení , hodnověrné údaje ?
Nedošlo také třeba k situaci , že radar vyhodnotil výšku jako 1200m či nižší , odhodil padák , zažehl trysky a poté , z dalších měření zjistil , že to bylo předčasně a došlo ke konfliktu v programu , který tak přestal pracovat ? Či byl vůbec modul na takovou chybu programován ? A mohl nebo ne, najít řešení ?
Pracovaly všechny trysky ? Nedošlo z důvodu nestejného výkonu trysek k převrácení modulu ? Radar z nebe nic nespočte a tím k vypnutí trysek ?
Příliš otázek , dokud nebudeme znát alespoň základní souhrn poskytovaných dat a nebudeme moci sestavit časovou osu událostí , nejde říci co se dělo a proč tomu bylo .
Tak sem s daty , zajímá to spoustu lidí .
Děkuji Kosmonautix za zdroj informací , pro spoustu zábavy !
…obávám se, že získat podrobná data je značně nereálné, navíc některá nebudou z principu věci dostupná ani u ESA.
Odpovědi na některé otázky jsou známy, jen bude třeba si přečíst příslušné články alespoň zde na serveru, případně i diskuze pod nimi (např. se tak dozvíte, že žádné čtyři dílčí radary na modulu nebyly, jen jeden s přepínanými anténami, a najdete i link na foto oblasti dopadu s vyšším rozlišením – viz výše).
Ale ano , to se stalo , než jsem příspěvek sepsal , dal jste sem odkaz , děkuji Vám za něj .
Radar nebyl jeden a tři rychloměry , ale ze čtyř přepínatelných složený které si navzájem měnily funkce a vzájemně tvořili data o rychlosti a výšce. Tedy velmi komplikovaný a netuším jak odzkoušený systém.
Ale tak z logiky věci vyplývá , že nejmenší nameřená výška v daný okamžik je ta nejvíce reálná , protože paprsek mířící z plochého senzoru dolů měří přeponu , a zbývající dva z těch bočně rozmístěných míří do nebe . A celá ta unikátní sekvence vysílání a přijímání je založena na správném vyřazení klamavých dat. Protože až po dosažení určité reálné výšky poskytují použitelná data všechny čtyři senzory.
Jestliže došlo k odhození padáku příliš brzo tak nefungovalo správné vyhodnocení a odstraňování klamavých dat , otázka je jak brzo je rozdíl mezi chováním modulu na padáku v 5km a nebo ve výšce pod 2km.
„A celá ta unikátní sekvence vysílání a přijímání je založena na správném vyřazení klamavých dat.“
To mohlo být příčinou.
Otázka je zda a jak to bylo testováno
…z napsan0ho se poněkud obávám, zda jste porozuměl způsobu fungování daného modulu.
Daný modul se skládá z jedné vyhodnocovací části (obsahuje vysilač, přijímač a vyhodnocování), čtyř samostatných antén a anténního přepínače.
V dostupných popisech se uvádí, že anténa v ose modulu je určena pro měření výšky nad terénem (chyba do 0,7m) a ostatní tři antény pro měření vektoru rychlosti (tedy nejen svislé složky – chyba do 0,5m/s, ale i vodorovné – chyba do 1,1m/s) a orientace (chyba do 5°).
PS: Co jste měl na mysli onou „unikátní sekvencí“ nerozumím.
Já to pochopil tak , že tam jsou čtyři antény , které si navzájem mění funkce , tak aby poskytly co nejpřesnější data , a to z důvodu jednak otáčení modulu podle “ svislé osy “ a také pro pohupování pod padákem při sestupu . K čemu by byl jeden výškoměr uprostřed , když by ukazoval např. výšku 5km , když reálná by byla 3km. Rychlým střídáním jednotlivých antén by se zajistilo nejpřesnější měření , nejnižší hodnota v ten okamžik naměřená by byla “ správná “ výška , doplněné o rychlost ze zbývajících antén.
Protože rozdíl ve funkci je jen ten , že se použije pro rychlost navíc i zkreslení vracejícího se signálu.
Výše uvedené platí pro padákovou část setupu , po odhození krytů pouzdra a zážehu motorů se stává centrální anténa tou výškovou .
the Radar Altimeter facilitates four antennas interconnected by
Citaci „the Radar Altimeter facilitates four antennas interconnected by“ chybí kontext, takže se nedá vyhodnotit myšlenku autora.
Z jakého materiálu vycházíte?
Rádo se stalo, děkujeme, že nás čtete!