Ruská kosmická loď Sojuz MS-02 se na půlroční vesmírnou misi vydala ve středu dopoledne našeho času na špičce rakety Sojuz-FG. Jelikož se jedná o druhý exemplář modernizované řady MS, rozhodly se pozemní týmy pro ozkoušený dvoudenní profil přibližování k ISS. Včera v 11:52 našeho času, tedy zhruba sedm minut dříve oproti původnímu plánu, se loď úspěšně spojila s modulem Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. Za několik hodin se trojice z lodi (Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko, Robert Kimbrough) setkala s trojicí pobývající na stanici (Anatolij Ivanišin, Kathleen Rubins, Takuja Óniši) – 49. dlouhodobá expedice na ISS tak byla kompletní. V dnešním článku si představíme kosmonauty, kteří se právě zabydlují na ISS.

Sergej Nikolajevič Ryžikov – velitel lodi (42 let)
Sociální sítě: není aktivní

Tento kosmonaut se narodil ve městě Bugulma v ruské republice Tatarstán. Studoval na střední Orenburské armádní škole, kterou dokončil v roce 1992, načež zkusil Kačinskou vysokou školu bojových pilotů, kterou úspěšně završil o čtyři roky později. Osud jej zavál do Novosibirsku, kde sloužil u ruského vojenského letectva, konkrétně u 37. jednotky speciálních sil. Evidentně se mu dařilo, protože byl postupně povýšen až na zástupce velitele letky a získal hodnost podplukovníka. Jakožto pilot druhé třídy létal na strojích L-39 a MiG-29, přičemž absolvoval více než sto seskoků padákem. Armádu opustil v roce 2012 a plně se soustředil na dráhu kosmonauta.

Už v roce 2006 totiž uspěl ve výběru ruské kosmické agentury na nové kosmonauty a byl zařazen mezi kandidáty pro kosmický let. Čekal jej nezbytný základní výcvik, který úspěšně dokončil o tři roky později, tedy v roce 2009. Za zmínku stojí, že si vedl velmi dobře, protože závěrečné zkoušky splnil dokonce s vyznamenáním. Možná právě jeho nadprůměrné výsledky během přípravy vedly k tomu, že se hned při své první nominaci dostal do letové posádky.

Při svém premiérovém letu do vesmíru dokonce plní roli velitele lodi, kterou povětšinou dostávají kosmonauti, kteří už za sebou nějakou kosmickou zkušenost mají. Co se týče soukromého života, tak o něm víme, že je rozvedený, přičemž má jednoho syna,který se jmenuje Ivan.

Andrej Ivanovič Borisenko – palubní inženýr 1 (52 let)
Sociální sítě: není aktivní

Rodák z Petrohradu se po střední škole vydal na Leningradský vojenský mechanický institut. Zdejší studium úspěšně  zakončil v roce 1987, načež jeho kroky vedly do vojenského námořnictva. Členem armády se ale nestal, působil zde jen jako civilní zaměstnanec, ale příliš dlouho zde nepobyl. Už v roce 1989 se stal zaměstnancem konstrukční kanceláře Eněrgija a do chvíle, než se stal členem oddílu kosmonautů se vypracoval na vysokou funkci. Ve Středisku řízení letu zastával funkci vedoucího směny, která řídila ruský segment na ISS.

Vesmír si zamiloval a chtěl se na ISS osobně podívat. Vyplnil proto přihlášku do oddílu kosmonautů a v květnu 2003 se jeho žádost dočkala schválení od Státní meziresortní komise a byl zařazen do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija. Po tradičním dvouletém výcviku získal v červenci 2005 kvalifikaci zkušební kosmonaut. Zcela logicky byl zařazen mezi kolegy, kteří se chystali k letu na ISS a v září 2008 se dočkal záložní nominace do 24. dlouhodobé expedice a spolu s tím přišla i nominace letová do 26. dlouhodobé expedice.

O dva roky později byl ze zálohy 24. expedice přeřazen do zálohy 23. expedice a za další dva měsíce se musel rozloučit i s letovou nominací na expedici 26. Útěchou mu ale bylo, že jej nadřízení přesunuli do letové posádky expedice následující s pořadovým číslem 27. Kvůli snaze ruské kosmické agentury o sloučení oddílů kosmonautů byl v únoru 2011 přeřazen pod hlavičku Střediska přípravy kosmonautů. To ale byla jen formalita – Andrej se už těšil na svůj první kosmický let.

K němu došlo 4. dubna 2011 na palubě lodi Sojuz TMA-21, kde Borisenko plnil roli palubního inženýra. Společnost mu dělali velitel Alexander Samokuťajev a druhý palubní inženýr, Ronald Garan z USA. Tato trojice se po dvou dnech spojila s ISS, kde se stala členem 27. dlouhodobé expedice. Po odletu jejich třech kolegů se posádka Sojuzu TMA-21 stala základem 28. dlouhodobé expedice a Borisenko byl dokonce jejím velitelem. Návrat na Zemi přišel po 164 dnech ve stavu beztíže a Andrej se mohl po téměř půl roce setkat se zemskou gravitací.

V současné době je jeho manželkou Zoja Leonidovna Borisenkova, se kterou má syna a dceru. Na tomto místě si dovolím připomenout, že právě Andrej Borisenko byl prvním kosmonautem, se kterým jsme měli možnost vydat rozhovor. Za tuto možnost děkujeme Milanu Halouskovi z České kosmické kanceláře.

Robert Shane Kimbrough – palubní inženýr 2 (49 let)
Sociální sítě: není aktivní

Tento astronaut pochází ze státu Texas, konkrétně z města Killen. Střední školu absolvoval v Atlantě (stát Georgia) a v roce 1985 ji úspěšně dokončil. O čtyři roky později opustil Vojenskou akademii ve West Point a v kapse si odnášel titul bakaláře v oboru leteckého a kosmického strojírenství. Mezi lety 1989 a 1990 studoval na letecké armádní škole a následně se přidal k armádě. Jeho cesta vedla logicky k letectvu, kde osedlal třeba vrtulníky AH-64 Apache a na svém kontě má i účast ve válce v Zálivu. Ale ani přes armádní službu (kde to dotáhl na podplukovníka) nezapomněl na studium. V roce 1998 obdržel na Georgia Institute of Technology titul magistra, přičemž následně začal pracovat jakožto asistent profesora na již zmíněné akademii ve West Point. Zde ale dlouho nevydržel, protože dostal možnost přejít do Johnsonnova střediska, kde byl členem oddílu, který pomáhal posádkám s výcvikem, který souvisel s raketoplánem.

Branou k cestě nad atmosféru mu byl 19. nábor amerických astronautů a v květnu 2004 byl zařazen do oddílu. Po základním výcviku získal v únoru 2006 kvalifikaci letového specialisty pro mise na raketoplánech. V září 2007 se dočkal letové nominace na misi STS-126, v rámci které startoval 15. listopadu 2008 na raketoplánu Endeavour. Tento okřídlený stroj tehdy vezl na ISS zásoby a vybavení v transportním modulu MPLM. Mise trvala 15 dní, 20 hodin a 29 minut. V osobním životě má Robert Kimbrough manželku a rovnou tři děti.

Posádka 49. dlouhodobé expedice je od včerejška kompletní, ale její trvání nebude dlouhé. Zřejmě už 30. října se od stanice oddělí kosmická loď Sojuz MS-01, která dopraví domů Anatolije Ivanišina, Kathleen Rubins a Takuju Ónišiho. Krátká doba, kdy bude expedice šestičlenná je způsobená více než měsíčním odkladem startu Sojuzu MS-02 kvůli vadnému elektrickému kabelu pod jednou ze sedaček. Jakmile se od ISS oddělí Sojuz MS-01, začne na stanici jubilejní 50. dlouhodobá expedice. Jejím velitelem bude Robert Kimbrough.

Už 16. listopadu by měl vstříc ISS odstartovat Sojuz MS-03, který sem dopraví Olega Novického z Ruska, Peggy Whitson z USA a Thomase Pesqueta z Francie. ti se připojí k zárodku 50. expedice, která bude fungovat až do února příštího roku. Tehdy se po 128 dnech ve vesmíru na zemi vrátí dnes představená posádka Sojuzu MS-02. Jejich odletem začne na ISS 51. dlouhodobá expedice, ale to už bude zase úplně jiný příběh.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
http://spaceflight101.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b0/Soyuz-MS-02-Mission-Patch.png
http://spaceflight101.com/iss-expedition-49/wp-content/uploads/sites/110/2016/09/jsc2016e105228.jpg
http://spaceflight101.com/iss-expedition-49/wp-content/uploads/sites/110/2016/09/jsc2016e105226.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/44/Andrey_Borisenko_in_MRM2.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Shanekimbroughv2.jpg
https://upload.wikimedia.org/…TMA_spacecraft_mock-up_in_Star_City%2C_Russia.jpg