křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

AstroForge

Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.

Meridian Space

Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.

SpaceComputer

Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).

NASA

NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.

Northrop Grumman

Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.

Swift

Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.

KBR

Společnost KBR pověřuje zkušeného manažera z obranného průmyslu vedením technologického byznysu pro státní sektor v hodnotě přes 5 miliard dolarů. Připravuje se přitom na vyčlenění aktivit zaměřených na národní bezpečnost, NASA a vojenský vesmírný program do samostatné veřejně obchodované společnosti.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cubesaty jako stavební díly

Doba, kdy do kosmonautiky vstoupily malé družice zvané cubesaty, je již několik let za námi. Dnes již tyto satelity složené z krychlí o hraně délky 10 centimetrů plní nejrůznější úkoly a umožňují především univerzitám jednoduše provádět relativně levné kosmické experimenty. Tyto malé družice jsou navíc ideální pro zkoušení nových technologií. Odvětví cubesatů se ale posouvá vpřed a odborníci již spřádají plány na další uplatnění těchto malých, ale šikovných družic. Ty by měly plnit stále komplexnější úkoly, vydávat se mimo zemské gravitační pole, zkoumat asteroidy a mnoho dalšího. Evropa před pár dny představila návrh, kdy by se z cubesatů ve vesmíru skládaly větší struktury.

„Pokud bychom dosáhli toho, že by cubesaty zvládaly autonomní dokování, otevřela by se nám možnost stavět kosmické struktury větších rozměrů, které bychom jinak nemohli vytvořit,“ vysvětluje Roger Walker z ESA a dodává: „Představte si třeba stavbu opravdu hodně velkého teleskopového zrcadla, nebo radiové antény, které by se skládaly z jednotlivých cubesatů. tím bychom hravě překonali současné limity aerodynamických krytů raket, které nás omezují.“

Srovnání cubesatů před spojením
Srovnání cubesatů před spojením
Zdroj: http://www.esa.int/

Jedná se samozřejmě o běh na hodně dlouhou trať. ESA proto v první fázi zahájila výzkum zaměřený na vývoj technik autonomního setkávání a spojování cubesatů. „Hledáme optimální úrovně řízení, navigace a kontroly, které by se daly dosáhnout s použitím miniaturizovaných senzorů a pohonů, kterými mohou cubesaty disponovat. Stejně tak nás zajímá, jak vysoké přesnosti můžeme při dokování dosáhnout,“ popisuje Finn Ankersen, který v ESA působí jako expert přes setkávání a dokování.

Výzkumník Camille Pirat z École Polytechnique Fédérale ve švýcarském Lausanne ve své disertační práci rozebírá využití vědeckého výzkumu pro kosmické aplikace. „Můj zájem o toto téma vzešel z dřívějších projektů, zabývajících se vývojem cubesatů, především pak v otázce jejich aktivní likvidace kosmického smetí. Tyto postupy budou potřeba třeba při plánované misi e.Deorbit, která stáhne vysloužilou družici z oběžné dráhy,“ vzpomíná Pirat a dodává: „Úvodní myšlenka vycházela z fáze před připojením, kdy přibližující těleso musí synchronizovat svůj pohyb s cílovým tělesem, které se může neřízeně otáčet. Navrhli jsme proto cubesatovou misi, která by tyto principy otestovala ještě před nasazením plnorozměrové družice. V tu chvíli se ale objevila velmi zajímavá a podstatná otázka – Jak s pomocí cubesatů provést přibližovací a připojovací fázi?“

ATV-5_ se připojuje k ISS
ATV-5_ se připojuje k ISS
Zdroj: http://www.esa.int/

V oblasti cubesatů je všeobecně vždy velký problém s místem. Jejich rozměry jsou omezené a stejné je to logicky i s jejich množstvím paliva a elektrické energie. Pro spojování cubesatů bude zpočátku potřeba přesnost okolo jednoho centimetru. „Této přesnosti jsme už v minulosti dosahovali, když se zásobovací loď ATV připojovala k ISS. Jen tehdy šlo o stroj, který byl o několik řádů větší než cubesaty,“ přidává Pirat jeden příklad z historie.

První pokusy budou spíše připomínat snahu o zasunutí jehly do otvoru o průměru jeden centimetr za použití minimálního množství senzorů a s minimální spotřebou paliva.„V takovém případě je nezbytná vysoká úroveň autonomie v podání cubesatu,“ ví Camille Pirat. Dvojice malých družic by měla zpočátku využívat navigaci pomocí systému GPS, který by je přivedl do relativně blízké vzdálenosti. Na dálku 20 kilometrů by cubesaty navázaly spojení mezi sebou.

„Čím by byly blíže, tím více by musely spoléhat na záběry z palubní kamery, přičemž v úvahu přichází i LED majáčky, které by pomohly lépe zaměřit cubesat a zjistit jeho orientaci. Momentálně se snažím zaměřit na to, jak by mohlo být přibližování ovlivněno světelnými podmínkami – třeba zda by ostrý odraz slunečních paprsků byl pro přibližující se cubesat problém, nebo ne,“ vysvětluje Pirat.

Cubesaty by manévrovaly pomocí trysek se stlačeným plynem, který je momentálně výhodnější, než elektrický pohon, který má u cubesatů problém se jejich malou plochou solárních panelů. Momentálně není jisté, kdy a zda vůbec k této misi dojde, ovšem tyto snahy můžeme chápat jako další kroky vpřed. Kosmonautika nezůstává na jednom místě a snaží se o aplikace nových technologií. Některé se mohou ukázat jako slepé uličky, ale to nezjistíme, dokud se o ně alespoň nepokusíme.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/docking_cubesats/16097554-2-eng-GB/Docking_CubeSats.jpg
http://www.esa.int/…/16097588-1-eng-GB/Lining_up_for_CubeSat_docking.jpg
http://www.esa.int/…/atv-5_docks/14717598-2-eng-GB/ATV-5_docks.jpg

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Marek Barbořík
Marek Barbořík
10 let před

Pro přesné spojení se dají použít permanentní magnety.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
10 let před
Odpověď  Marek Barbořík

Používá se to (na orbitě)? Bez tlumení by to možná byla pěkná rána. Nemám ale přestavu o její velikosti, jen mne to napadlo.

Jouzef
Jouzef
10 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Prej pekna rana to me pobavilo po ranu… staci si to zive predstavit. Jak se + a – nahanej na orbite a pak praaask 😀

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
10 let před
Odpověď  Jouzef

Vaší představivosti stačí málo, co?! 🙂 Já to tentokrát myslel vážně, vůbec nemám představu o proveditelnosti takového způsobu spojení. Možná to už funguje a možná je to dobrý nápad, vůbec nevím, proto ta otázka.

Martin Krupicka
Martin Krupicka
10 let před
Odpověď  Jouzef

Zajimave, ze mne taky hned napadlo pouziti magnetu. Byla by to pekna frajerinka. Ale obavam se, ze primerene silny magnet na palube takoveho prcka nadela vic skody nez uzitku. Rozhodne muze clovek zapomenout na magnetometr, tezko rict, to jine experimenty.

Jarda
Jarda
10 let před
Odpověď  Jouzef

Tak primo se to nepouziva, ale jako pomocny system je to vyprojektovano v ramci jedne z verzi IDS. Je to pro prvotni zachyceni aktivniho prstence.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
10 let před
Odpověď  Jouzef

To Jarda: Díky

gg
gg
10 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Já třeba přemýšlel, jestli by to nešlo řídit malým servem. Magnet upevněný na šroubu by se mohl (zevnitř) přibližovat k povrchu modulu nebo se od něj vzdalovat, a spoj by tak bylo možné v případě potřeby rozpojit, nebo při spojování použít nižší sílu a pak „docvaknout“ přitlačením magnetu. Počet cyklů by mohl být rozumně velký a přitom by to mělo mizivou průměrnou spotřebu energie.

AKA the A
AKA the A
10 let před
Odpověď  Marek Barbořík

Lepší by možná byly elektropermanentní magnety – dá se pomocí elektřiny permanentně „zapnout“ či „vypnout“ a stav drží i po odpojení napájení…

Adam
Adam
10 let před

OT: Na YT je start raketoplánů, high speed. Je to paráda. https://www.youtube.com/watch?v=laxUtDVKKq8

q
q
10 let před
Odpověď  Adam

oops,
video je soukrome 🙁

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.