Ruská strana si již delší dobu pohrává s myšlenkou, že by mohla opustit současný scénář, kdy polovinu každé šestičlenné dlouhodobé expedice tvoří tři Rusové. V praxi to funguje tak, že jednou letí v Sojuzu jeden Rus a dva zahraniční astronauti, při dalším letu jsou pak v křeslech Rusové dva a zbylé místo obsadí většinou americký astronaut. Podle nového scénáře by v každém Sojuzu byl pouze jeden ruský kosmonaut, který je nezbytný pro provoz lodi. Otázkou je, jak se k návrhu postaví mezinárodní partneři, kteří se podílí na provozu ISS.
Zahraniční partneři již byli s návrhem státní korporace Roskosmos seznámeni i s odůvodněním, že Rusko o redukci stavů své posádky uvažuje především kvůli snížení nákladů a také kvůli aktuální (ne)vytíženosti ruských posádek na stanici. Rusové si návrh pochopitelně nevycucali z prstu, ale vychází z mnoha faktorů. Jako tenká červená nit se i zde objevuje ruský laboratorní modul Nauka, který už měl být od roku 2007 součástí stanice. Kvůli sérii problémů to ale již několik let vypadá, že do startu zbývá jeden a půl roku. Momentálně se uvažuje o startu nejdříve na konci roku 2017.
Zdroj: http://www.esa.int/
Pokud by byla Nauka připojena k ISS, měla by ruská část dostatek prostoru a zařízení pro provoz experimentů, které by vyžadovaly tříčlennou ruskou posádku. Ovšem Nauka u stanice není, experimentů se nemůže dělat tolik a Rusové dobře vidí, že pokud by snížili počet svých astronautů, na vědě by se to odrazit nemělo, ale došlo by k finanční úspoře.
ISS se ve svých raných fázích skládala z ruských a amerických modulů a stejné složení měly i první posádky, které stanici obývaly, přičemž další agentury se přidaly až později. První posádky na stanici byly pouze dvoučlenné, ale jak se ISS rozšiřovala, rostl i počet kosmo/astronautů na palubě. Na šest členů se posádka rozrostla poprvé v rámci 23. dlouhodobé expedice v roce 2010. Plány do dalších let počítaly naopak s rozšířením dlouhodobých expedic na sedm astronautů.
Zdroj: spaceflight101.com
Důvodem je, že po roce 2018 začnou k ISS létat soukromé lodě Starliner a Crew Dragon, které jsou schopné vozit čtyři osoby (tedy o jednu více, než Sojuzy). Jelikož americký segment má velmi nabitý vědecký harmonogram, rozšíření počtu členů posádky by jistě přišlo vhod. Rusové ale řeší problémy opačného rázu. Zatímco jejich američtí kolegové skoro „nevědí, kdy experiment dělat dříve“ (uvozovky jsou na místě – všechny experimenty mají jasně daný harmonogram), ruští astronauti jsou vytíženi podstatně méně. Ostatně čísla to ukáží lépe – ruská část stanice má oproti americké o čtvrtinu méně prováděných experimentů. To je samozřejmě problém, protože obě části obývá stejný počet lidí.
Tento nepoměr by pochopitelně mohla změnit Nauka. Nejenže by ruská část získala prostornou laboratoř, která by umožnila provádění velkého množství experimentů, ale v jejích útrobách by se nacházelo třetí ubytovací zázemí. Momentálně totiž musí jeden ze tří ruských kosmonautů nocovat v americkém modulu Node 2 (Harmony). Tohle nocovací zázemí ale bude volné jen do doby, než začnou ke stanici létat soukromé americké lodě.
Zdroj: spaceflight101.com/
Jeden z největších odkladů Nauky byl odhalen v roce 2013 při zkouškách v RSC Eněrgija, kde se zjistilo, že palivový systém netěsní, což způsobilo značnou kontaminaci. Původně se čekalo, že opravy a čistění zaberou konstrukční kanceláři Chruničev rok a půl. Tento plán ale vzal v roce 2014 za své, když kancelář Chruničev oznámila, že se bude muset kompletně přepracovat kompletně celý pohonný systém, protože mu vypršela původní desetiletá záruka.
Zdroj: https://dn3pm25xmtlyu.cloudfront.net
Třináct metrů dlouhý modul tak na raketě Proton nebude startovat dříve, než na konci roku 2017, přičemž se hovoří i o odsunu na první polovinu roku 2018. Jakmile se Nauka dostane do vesmíru, vyřeší problémy s ubytováním ruských kosmonautů, nabídne vědecké zázemí pro experimenty a také otevře další možnosti rozšiřování stanice. Rusko by totiž krátce po Nauce rádo vypustilo uzlový modul UM Node, který by měla k ISS dopravit raketa Sojuz 2-1B.
To, že Rusko nemá dostatek vědeckých experimentů na ISS a zároveň ani finanční situace ruské kosmické agentury není ideální, způsobilo i snížení počtu zásobovacích lodí Progress – ze čtyř ročně na tři. Dalším krokem by bylo snížení počtu členů ruské posádky. To ale Ruskové musí probrat se všemi mezinárodními partnery. Otevřenou otázkou zatím zůstává, jak by bylo využito volné křeslo v Sojuzech, které by zbylo v každé druhé lodi.
Rusko zřejmě nabídne NASA, aby agentura toto místo využila pro své astronauty. To by Rusům zabilo dvě mouchy jednou ranou, protože za další křeslo by Američané zaplatili okolo 80 milionů dolarů. Američané by naopak mohli rozšířit svou posádku dříve, než plánovali. Otázkou je, jak by se pak naložilo se čtyřmi sedadly v soukromých lodích.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Druhou možností, kterou Rusko zvažuje, je obnovení kosmické turistiky. Mezi roky 2001 a 2009 se celkem osmkrát využilo křeslo v Sojuzu pro dopravu platícího klienta, který za několikadenní pobyt na stanici zaplatil okolo 40 milionů dolarů. Obě možnosti by Rusku přinesly tolik potřebné finance, kterých se (hlavně v posledních letech) ve zdejším kosmickém programu nedostává.
Již vloni byl schválen rozpočet 20,5 miliardy dolarů na deset let, což znamená snížení financí o 60%! To se odráží na mnoha projektech – odkládá se vývoj nové lodi Federace, ale Rusko by také udržovalo ISS do roku 2024, zatímco západní státy by rády její životnost prodloužily do roku 2028, aby se maximalizovala výtěžnost vědeckých experimentů a také aby se co nejvíce využila stanice, jejíž vývoj byl kolosálně drahým projektem.
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://www.france24.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/2016/08/28840394201_51f64f3d09_k.jpg
http://www.esa.int/…/A_tribute_to_Albert_Einstein.jpg
http://spaceflight101.com/iss-expedition-48/wp-content/uploads/2016/08/exp-virtual07-1.jpg
http://spaceflight101.com/iss-expedition-48/wp-content/uploads/2016/08/photo_06-20-000.jpg
https://dn3pm25xmtlyu.cloudfront.net/…&Key-Pair-Id=APKAIYVGSUJFNRFZBBTA
https://upload.wikimedia.org/…/ISS-02_Soyuz_TM-32_Taxi_crewmembers.jpg
„ISS ve svých raných fázích začala jako společný projekt Ruska a USA, přičemž další agentury se přidaly až později.“
Dovolím si malé upřesnění: Evropa, Japonsko a Kanada ve skutečnosti spojily své síly s USA za cílem postavit orbitální stanici Freedom ještě dříve, než se připojilo Rusko. Bylo to v roce 1988, kdežto Rusko vstoupilo do této dohody až o pět let později.
A abych nedělal chytrého, vězte, že text za dvojtečkou je jen citací jiného staršího článku zde na vašem skvělém webu. Rozšiřujete mé obzory nevídaným způsobem. A za to Vám děkuji.
Jinak zajímavý a poutavý článek. Já jsem měl vždy dojem, že Rusové tam nahoře toho na práci nemají tolik jako posádka západního segmentu. A ono opravdu. Roskosmos na tom musí být finančně opravdu špatně, když nechce posílat své lidi svou lodí na (z části) svou stanici. Kdoví, jestli Nauka vůbec někdy poletí.
Ja si dovolim pripojit se s podekovanim. Jeste pred rokem jsem vedel o soucasne kosmonautice jen to, ze nahore je ISS a lidi tam vozi Sojuzy.
Použil jsem špatnou formulaci. Chtěl jsem říct, že nejprve se ISS skládala z ruských a amerických modulů a stejně tak na ni létali jen Rusové a Američané. Ostatní agentury se dostaly ke slovu až později. Omlouvám se za matoucí vyjádření a opravím to.
Velmi mne těší, že se k nám rád vracíte. budeme se i do budoucna snažit, aby se Vám tu stále líbilo.
Tak v tom případě jsem to špatně pochopil a omlouvám se za šťouchnutí. Každopádně jsem velice zvědav, jak se to všechno vyvine. Pořád se v té kosmonautice něco děje 🙂
Není se vůbec za co omlouvat, chyba byla na mé straně kvůli špatné formulaci. Děkuji za upozornění.
Experimenty musí ale „dole“ připravit a naplánovat široké špičkové vědecké zázemí a to Rusové ve srovnání a Amerikou zcela jistě nemají.
Dalším problémem ISS je její údržba a zabezpečování chodu, které požírá velkou část kapacity posádek. V neposlední řádě sama stanice produkuje vibrace, otřesy a pohyby, které eliminují kvalitu mikrogravitace až tak daleko, že některé experimenty se na stanici vůbec dělat nedají.
Kto ste, ze si dovolite len tak mavnutim ruky od stola tvrdit, ze Rusi, potazmo ich medzinarodni partneri – kedze na ruskych lodiach a v ruskom segmente sa vykonavaju aj ceske (a mozno slovenske) experimenty a urcite sa vyuziva ceskeho (ceskoslovenskeho) hardware-u – nemaju dostatocne kvalifikovane zazemie na pripravu experimentov?
(som si vedomy, ze tento prispevok je 1) mimo temu 2) ad hominem. otazku povazujem skor za recnicku, od p. Aloisa na nu necakam odpoved a bol by som celkom nerad, keby sa tento thread dalej vobec rozvijal. Dakujem)
Kvalita vědeckého zázemí lze posuzovat podle počtu “ nobelovek“, které ta, která instituce, resp. její členové získali.
Kvalita vedeckeho zazemia sa da povazovat podla roznych kriterii. Kto pozna pozadie a historiu udelovania nobelovych cien, vie, ze toto kriterium je absolutne irelevantne.
Kolko nobeloviek ziskala institucia zvana ISS? 😀 Tipnem si 0, cize podla vasich kriterii je tanto institucia mizerna.
Pisatel ma nepochybne na svuj nazor pravo. Je svobodnym clovekem ve svobodne zemi. Na nedostatek technicky vzdelanych lidi ( nechci psat „kadru“) si stezuji i rusti akademici. Prirovnavaji situaci ke dvacatym letum minuleho stoleti.
Něco na tom bude, když si vezmeme top 500 světových univerzit, tak nejlepší umístění má ruská Lomonosova univerzita-152. místo, pak je pár dalších hluboko pod 500. místem. Americkými vlaječkami se to na předních místech jen hemží. To pro světovou velmoc za jakou se Rusko chce považovat není moc lichotivé a u nějaké úrovni to svědčí.
http://www.urapcenter.org/2014/world.php?q=MS0yNTA=
2Pavel:
Su aj ine institucie, ktore robia vedu a publikuju. Na SK a v CR su to Akademie vied. Cim nechcem povedat, ze hodnotenie univerzit je zle. Na zapade je veda koncentrovana v drvivej vacsine na univerzitach. U nas je rozdrobena medzi univerzity a akademie. Aj po 25 rokoch je to len pozostatok zo starej ery a meni sa to tazko, co je na skodu :-(.
No, co se týká publikací vědeckých článků, vedou s převahou už několik let číňané …
Ale stále je to dokonalá vědecká laboratoř, která výrazným způsobem rozšiřuje možnosti našich pozemských laboratoří.
Malá technická:
~~~ dělat dříve“ (závorky jsou na místě – ~~~
radši uvozovky, závorky čtenáře matou 🙂
Díky, opraveno.
Ako su na tom s vytazenim Esa, Jaxa a kanadska agentura? Je to tak, ze rusi leteli vzdy traja a v „americkej casti“ posadky bolo jedno miesto rotujuce Nasa – Esa – Jaxa? Ak by rusi jedno miesto uvolnili, mohlo by rotovat medzi zvysnymi agenturami, aby sa ich kozmonautov hore dostalo viac.
Znizovat pocet clenov posadky je hovadina z vedeckeho aj ekonomickeho pohladu. Ked sa zivot ISS skonci a zrataju sa finalne celkove naklady, tak jednoznacne vyjde cena na hlavu na mensiu sumu, ak sa bude po dlhsie obdobie delit siestimi, nez piatimi. Aj ked astronaut navyse bude stat niekolko desiatok milionov dolarov, tak oproti 100 mld na vystavbu stanice je to kvapka v mori.
Evropané a Japonci většinou asistují svým americkým kolegům s jejich experimenty a kromě toho mají i menší množství experimentů vlastních – v modulech Columbus a Kibó. Jediný drobný problém je ten, že místa Evropanů a Japonců v Sojuzech stejně platí Američané.
No, myslím že podíl japonců či evropanů nejsou jen kosmonauti, ale také vědecké moduly a také zásobovací lodi …
A proč nejdou Rusové pomoct Američanům
No, viděl jsem krásný dokument, v němž americká astronautka nás provázela po ISS, zajeli s kameramanem všude, do každého modulu, i do zaparkovaného Sojuzu. Velmi mě překvapilo, že ruská posádka pracovala a žila jenom ve své sekci, sice se pozdravili a nechali je projet kolem, pozvali na kávu, či čaj, ale jinak je každý na svém písečku… Nevím, jak by Rusové mohli pomáhat u sousedů, vše je dlouho plánované, nacvičované, mnoho věcí asi nemají zájem sdílet navzájem…
Každá sekce má své vlastní experimenty, na které jsou posádky školeny ještě před startem.
Nejspíš proto, že Rus pracující na americkém experimentu by byl v podstatě americkým zaměstnancem a Američané by za něj Rusům museli platit jako za svého vlastního astronauta (včetně předchozího výcviku). To se jim logicky nechce a raději si počkají na soukromé lodě a navýšení posádky ISS, aby tam mohli poslat vlastního člověka. Pokud by Rusové uvolněné místo nabídli NASA, bude to mít v podstatě stejný efekt, ale myslím, že je pravděpodobnější varianta vesmírných turistů, protože NASA o to místo až tak moc stát nebude, když se blíží navyšování stavu. I když možná pod tlakem ESA/JAXA, které by pak mohly mít na ISS víc vlastních lidí, by se o tom dalo uvažovat.
Já se spíš divím, že ti Rusové mají té práce jen o čtvrtinu míň. Čekal bych, že to bude ještě míň. Přípravu na experimenty dělají kosmonauti na Zemi rok a půl. Opravdu pořádně nacvičují a vše se doprodobna učí, aby je toho nahoře moc nezaskočilo v té jejich odbornosti. Stejně tak se pořádně připravuje „řidič“ Sojuzu, ovšem především na samotné řízení lodi Sojuz. Tedy ten Rus uprostřed, který má v hlavě do puntíku vše co potřebuje na zvládání všech možných situací, do kterých se loď může dostat. Právě trénink tohoto pořádného řízení, ke kterému si zbývající dva členové posádky zas tak moc „nečuchnou“, mu sebere hromadu času, takže pro vlastní práci na ISS je použitelný míň. Je to podobné, jako piloti raketoplánu. Při té dvoutýdenní misi měli nejvíc práce při startu a přistání. Práci nahoře dělali jiní.
Ale ono to vlastně vychází. Ten „řidič“ udělá nohoře jen půl práce. Proto chybějící jedna čtvrtina.
Výcvik na trenažéru Sojuzu prodělávají všichni včetně astronautů NASA, ESA a JAXA. Pokud by se pilotovi něco stalo, musí být zastupitelný. Nebo se pletu? Určitě je pravda, že pilot se tomu věnuje mnohem více, ale že by kvůli pár hodinám, kdy je tím nejdůležitějším v lodi, jel půl roku na stanici jen na půl úvazku? I tak by to byla jen šestina a ne čtvrtina. Možná se ta čtvrtina zdá celkem málo, ale zkuste svému zaměstnavateli říct, že budete dělat za stejný plat jen šest hodin denně místo osmi 😉
Velitel lodi má pozemní přípravu na ovládání Sojuzu intenzivnější, než zbytek posádky (všichni ale musí umět loď v případě nutnosti základně ovládat), ale rozhodně to není tak, že by pak na oběžné dráze dělal jen polovinu práce. Do role velitele jsou vybíráni zkušení kosmonauti, kteří mají zkušenosti a nedělá jim problém zvládat velké objemy pozemních příprav.
Podle mého názoru, pokud by Rusové chtěli po zprovoznění amerických soukromých lodí „lanařit“ Američany k dalšímu využívání Sojuzů, museli by zlevnit „jízdné“. A to dost výrazně!
Jako plán A vidím spíše návrat k vesmírné turistice.
Přijde mi, že je to v první řadě o ruské chudobě. Dokud je sponzorují Američané, posílají nahoru tři kosmonauty, i když pro ně nemají využití. Ale dobře to vypadá.
Když je mají vozit za své, tak na to nemají.
Nedostatek financí Roskosmu má však i svá pozitiva. Rusové si pravděpodobně nemohou dovolit vlastní pilotovaný program (navzdory plánování a prezentacím). Jsou tedy závislí na fungování ISS. Pokud se tedy zbývající partneři dohodnou na prodloužení využívání ISS, Rusové se (i když budou dělat krky) nakonec rádi přidají.
A to je dobře. Navzdory všem výhradám je ISS špičkové dílo a její náhrada, ať už na LEO, u Měsíce nebo kdekoliv jinde, bude náročná.
Copak o ruský chudobě to je taky, ale hlavně je to neschopnosti Chruničeva modul NAUKA za 15let dodělat. Kdyby ho snad vyrobili znovu tak to mají rychlejc. Škoda, že nebyl dodělanej Centrifuge Accommodations Module njn…
Jestli tomu dobře rozumím, tak se ISS skládá ze dvou sektorů, amerického + ostatní svět a ruského s tím, že se do ruského tři kosmonauti nevejdou a jeden musí spát u Američanů.
Za 100 mld dolarů v porovnání s komfortem předpotopního Skylabu je to bída.
Proč porovnávat vyspělost stanic jen jejich vnitřním prostorem? Kosmické stanice jsou natolik komplexní stavby, že omezit se na hodnocení podle jediného kritéria je značně krátkozraké.
No nezlobte se, ale asi tomu nerozumíte. Nevím, čím vás ten Skylab tak uhranul, že jej stále považujete za doposud nepřekonanou modlu, ale zkuste se na na ISS podívat z hlediska množství provedených experimentů, její multifunkčnosti, nebo třeba (dovolím si říct) extrémně dlouhé životnosti. Nebo například na přínos pro mezinárodní spolupráci. A našla by se určitě sposta jiných aspektů. Vy stále vyzdvihujete jen velikost jednotlivých modulů. Ano, Skylab byl obr. Když tehdy existovala raketa, která něco takového dokázala vynést, tak proč ne. Ale velikost není všechno. Navíc z hlediska vnitřního uspořádání stanice a možná i z hlediska bezpečnosti jsou určitě malé moduly mnohem lepší. A to nemluvím o komfortu pro posádku. Nebo vy byste raději dal přednost bydlení v domu, který má pouze obvodové zdi?
Souhlas. Skylab nebyl vedecky rogram jako takovy – vyuzilo sr zbytku, aby se to nemuselo rovnou sesrotovat. A co se tyce rusaku – ty delali dlouhodoby vedecky vyzkum na obezne draze v dobe, kdy americani si jeste hrali s raketoplanem – ze to byl uspech si muze myslet jen nekdo, kdo ma na zadku vytetovano NASA. Bohuzel, Rusko je Rusko – skvely rozjezd a pak nastoupi urednicka masinerie. A ta dokaze pohrbit prakticky cokoliv. Ze budou mit o kosmonauta min je velice prakticky a rozumny propocet. Kde nic neni, ani smrt nebere.
Tak už se s tím smiřte, že Skylab hned tak nebude. 🙂 Když jsem prolézal ve Washingtonu jeho dvojče, zdál se mi prostor v něm neskutečně malý. Moduly velikosti Saljutu si vůbec nedokážu představit jako prostor pro život. Nechtěl bych být „zavřený“ v takovém prostoru ani 48 hodin. Kosmo/tajko/astronauti to ale evidentně zvládají, takže si myslím, že i v budoucnu se bude rozměry šetřit a posádky si velkého komfortu neužijí. Budou spíš makat než relaxovat. 🙂
BA-330 bude skoro stejně velký jako Skylab a má i podobné proporce (no skoro), i když určitě jiné a úspornější uspořádání vnitřního prostoru. Takže já osobně doufám, že „Skylab“ bude a to brzy 😉
No, a jsme u toho, „skoro“. To zase bude pro některé krokem z5. 🙂 Já můžu za sebe říct, že na spaní mi stačí kukaň velikosti rakve, ale práci a zábavu bych ve Skylabu dlouho nevydržel. Zvláště v situaci, kdy za oknem je příšerné počasí. 🙂 Výkony posádek jsou obdivuhodné.
Skylab nebyl cílem amerického snažení , tou byla cesta Američana na Měsíc. Nebyl ani od počátku konstruována jako kosmická stanice, ale byl to jen adaptovaný poslední stupeň Saturnu 5. Byla to reakce na údajný směr sovětského snažení ve Vesmíru. V době jeho realizace byla výhybka v USA přehozena směr raketoplán. Pokud by byl samostatnou konstrukcí od počátku, určitě by byl efektivnější. Přesto měl desetitunové experimentální zařízení – ATM, které zásadním způsobem posunulo výzkum Slunce a několikanásobně překonal sovětské rekordy v pilotované kosmonautice.
Sověti by též nestavěli nějaký Mir z dvacetitunových kousků, kdyby se jim podařilo zprovoznit superraketu, měli v plánu vypustit stotunovou stanici.
Co měli ale dělat, když jim N-1 nelétala a nechtěli přiznat porážku v závodě na \Měsíc ? Nezbylo jim nic jiného, než použít Proton a začít stavět z malých kousků. Amerika se jim ke škodě rozvoji kosmonautiky přizpůsobila, což považuji za zásadní chybu.
Pokud se nemýlím, tek Američanům zůstaly nejméně dva Saturny 5, kdyby je použili pro stavbu superstanice, nestála by ani 5% peněz vynaložených na stabvu a provoz ISS.
Spojení „dvacetitunový kousek“ je půvabné. 🙂 O jednom nemám pochyb, kdyby bolševici mohli, vypustili by tisícitunovou stanici. 🙂 To už tak měli v nátuře, velké sochy, velká děla, velké baterky do hodinek a tak ..
Teď vážně, opravdu zbyly vyrobené dva Saturny 5 ?
Je tomu tak, zbyly dva Saturny V, ale jsou jen na kochání – SA-514 a SA-515 jsou oba letové exempláře, které se nahoru už nedostaly a jsou k vidění na Kennedyho a v Johnsonově vesmírných střediscích.
Díky, jedu tam. 🙂 No, snad si je někdy prohlédnu, ale přijde mi to fakt škoda, že se „válí“ v muzeu. Začínám s panem Aloisem souhlasit. Letový exemplář jako socha? To bych opravdu řadil do jiných zeměpisných délek.
Je to pěkná skládačka. Třeba v Johnson Space Center leží Saturn 5 složený z: 1.stupně SA-514, z 2.stupně SA-515 a z 3.stupně SA-513.