Jubilejní dvousté vydání Kosmotýdeníku nebudeme příliš oslavovat a i tento týden vám nabídneme souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesla Kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Přesto se dočkáte malé novinky. V aktuálním vydání se však především budeme zajímat o Mars Rover 2020, který prošel důležitou fází schvalování a nyní už je jisté, jaké vědecké přístroje na něm poletí. A vězte, že se je opravdu nač těšit. Nevynecháme ani další témata, jako je příprava dvou zásobovacích letů k ISS. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.
Další krok k realizaci Mars Rover 2020
Zatímco vozítko Curiosity úspěšně zkoumá dno kráteru Gale, vzniká na Zemi jeho svým způsobem reinkarnace, která zatím nese název Mars Rover 2020. Tato mise, která využije zejména zkušeností, technologií a dílů z mise Curiosity, by v roce 2020 měla k Marsu poslat velmi nadějnou sadu vědeckých přístrojů a zařízení, o jejichž složení se ve čtvrtek konala tisková konference. Nyní takřka už jistě víme, jaká věda se na Marsu bude dělat ve dvacátých letech. A věřte, že je rozhodně na co se těšit.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/
Pokud vše půjde podle plánu, měl by rover vyrazit k Rudé planetě v létě roku 2020 a přistávat by měl v únoru 2021. Půjde o velmi významnou misi, která staví cestu pro budoucí mise s lidskou posádkou. Měli bychom se totiž dočkat i vzorků odebraných pro budoucí vyzvednutí. Zajímavou součástí pak bude mikrofon, který může být zajímavým pomocníkem při plánování dalších přistání. Rover by měl vlastně představovat první krok několika fázové mise, kde dalšími kroky bude doprava vzorků k Zemi a výprava k Marsu s lidmi. Pojďme se ale již blíže podívat na vybavení roveru.
Přístrojem, o kterém se dlouho mluvilo, ale potvrzení o jeho existenci na roveru přišlo až tento týden, je ten na odběr a přípravu vzorků. Robotické rameno bude odebírat vzorky a podobně jako na Curiosity provádět jejich analýzu v interní laboratoři. Změnou je existence boxu, který bude obsahovat asi 35 zkumavek (trubkových pouzder) na odebrané vzorky z nejzajímavějších lokalit. Tyto vzorky budou připraveny pro budoucí misi, která je vezme zpět na Zemi. Kapsle budou odloženy na jasně daném místě na povrchu Marsu, kde si počkají na vyzvednutí. Těchto odložených „balíčků“ bude na povrchu několik vždy po 5-10 kusech. Jistě tušíte, jaké tento postup má výhody oproti jediné misi, která přistane, odebere vzorky a poletí k Zemi. Vozítko, které se pohybuje po povrchu a provádí průběžnou analýzu vzorků tak dokáže předem vybrat nejlepší kandidáty pro pečlivé prozkoumání v nejlépe vybavených laboratořích na Zemi.
Na samotném robotickém rameni pak budou umístěny dva přístroje přímo určené k hledání známek minulého života. Ty po odběru vzorků provedou chemickou, fyzikální, minerální a biologickou analýzu odebraných exemplářů. Na stožáru roveru zase budou umístěné dvě kamery s vysokým rozlišením a tři spektrometry pro rozpoznávání a určení charakteristiky hornin na dálku. Ty pomohou vybrat nejvhodnější cíle pro odběr robotickou paží. Součástí stožáru s kamerami a spektrometry bude i sada senzorů pro měření povětrnostních a meteorologických podmínek. Velmi zajímavým bude i georadar, schopný zkoumat podpovrchové útvary. Dalším zajímavým přístrojem, na jehož potvrzení čekali fanoušci, je švédský ISRU, který bude experimentovat s využíváním místních zdrojů, což je schopnost velmi nutná pro budoucí delší práci na Marsu. O tomto přístroji jsme podrobně psali zde.
Zdroj: nasa.gov
Zřejmě nejkritičtější okamžiky mise nastávají při přistání. Podobně jako Curiosity, využije i MR 2020 k přistání systém Sky crane, tedy kombinovaného přistání na padáku a raketovém jeřábu. Tentokrát však dojde na některá vylepšení, která hlavně zpřesní oblast přistání. Krom toho díky lepšímu způsobu navigace a efektivnější práci s padákem bude vozítko schopno přistávat přesněji v náročnějším terénu. Při samotném přistání totiž bude kamera snímat povrch pod sebou a porovnávat jej s mapou oblasti. Vyhodnocovací software pak rozhodne kdy a v jaké rychlost se padák rozevře. To systému dává pár okamžiků navíc na přesné zamíření nad oblast, což celkovou přistávací oblast zmenší zhruba na polovinu. (O přistávacích oblastech jsme psali už dříve).
Mimochodem, součástí roveru bude i mikrofon, který sice už na Mars letěl, ale nikdy nebyl použit. Mikrofon bude aktivní zejména při sestupu, kdy bude zaznamenávat zvuky, které budou kolem slyšet při zpomalování z nadzvukové rychlosti, nebo otevření padáku. Součinnost kamery a mikrofonu, by měla přinést velmi pěkné video z přistání, které oceníme nejen my fanoušci, ale i inženýři plánující další mise, protože se z takového záznamu dá lépe vyčíst, jak se celá sestava chovala a jaké podmínky kolem panovaly. Systém přistání se totiž osvědčil a počítá se s ním jako s hlavním pro budoucí větší mise.
Mars rover 2020 tímto prošel fází C, která probíhá během takzvaného Key Decision Points KDP. Tento proces má čtyři fáze A, B, C a D. Fáze A zahrnuje vytvoření konceptu a definuje potřebné prostředky, během fáze B se vytváří předběžný návrh a vývoj technologií, během fáze C probíhá konečné designování mise a postup zhotovení hardwaru a konečně fáze D představuje samotnou stavbu, testování a vypuštění. MR 2020 měl postup lehčí o to, že některé technologie a design (fáze B) byly použity z mise Curiosity.
Kosmický přehled týdne:
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/
Pomalu ale jistě se blíží další start v režii společnosti SpaceX. Raketa Falcon 9 by 18. července měla vynést další zásobovací loď Dragon na misi CRS-9. Při této misi bude k ISS vyneseno 2 257 kilogramů nákladu, z kterých 467 kilogramů bude tvořit dokovací adaptér IDA-2, který je určen pro dokování budoucích soukromých pilotovaných lodí. Ze zbylého nákladu tvoří 930 kilogramů vědeckých aparátů, 370 kilogramů dodávek pro posádku, 280 kilogramů staničního hardwaru, 127 kilogramů komponentů pro výstupy do vesmíru, 1 kilogram počítačových doplňků a 54 kilogramů ruských dodávek. Raketa Falcon 9 by se po letu měla pokusit o přistání a tentokrát na pevnině. Start pro vás budeme Živě a česky komentovat. Více jsme k tomuto letu psali v pátek.
Uplynulý týden byl významný na výročí několika událostí. 12. července to byl jeden rok od průletu sondy New Horizons kolem Pluta. 15. července jsme si zase připomněli výročí těžko uvěřitelných 41 let od prvního mezinárodního letu dvou kosmických lodí Apollo-Sojuz. A konečně 16. července 1969 odstartovala obří raketa Saturn 5 s lodí Apollo 11. Apollo 11, jak jistě nemusíme připomínat, se stalo první, které dovezlo člověka na povrch Měsíce. Od tohoto okamžiku za pár dní uplyne 47 let.
Včera ve 23:41 SELČ úspěšně odstartovala raketa Sojuz U, která vezla zásobovací loď Progress. Progress MS-3 veze 2,4 tuny nákladu určeného pro Mezinárodní kosmickou stanici. Z toho tvoří asi 1 230 kg takzvaného suchého nákladu, který je umístěn v přetlakové části lodi, 705 kg paliva pro staniční motory, 420 kg vody a 50 kg vzduchu a kyslíku. Progress letí k ISS po klasickém dvoudenním profilu a zakotvit by měl v noci z pondělí na úterý. Společně s Dragonem CRS-9 bude stanice zásobována více jak pěti tunami materiálu v rozestupu několika dní.
Kosmotýdeník tímto vychází dvoustým dílem. Jako při každém zajímavém vydání přidávám některé novinky. Tentokrát jsou to jen drobnosti. V přehledu týdne nyní budou vycházet odkazy na všechny vydané články týdne, nikoli jen výběr těch, které jsem považoval za důležité. Nově pak přibyla kategorie Video týdne, snad se vám bude líbit. Děkuji za vaši přízeň, bez vás by psaní článků nemělo smysl.
Souhrn z Kosmonautixu:
Ani v tomto Kosmotýdeníku nevynecháme souhrn článků z Kosmonautixu, které informovaly o většině významných události uplynulého kosmonautického týdne. Podívali jsme se tak například do Číny, kde na kosmodrom dorazila druhá orbitální stanice. Velmi zajímavou zprávu přinesly zdroje z ESA. Nástupce ISS totiž zřejmě bude u Měsíce. Sonda Juno minulý týden dorazila k planetě Jupiter a pro ty, co nebyli u přenosu, tu máme možnost, jak si opět užít radost, která propukla u řídicího týmu. Bylo nám ctí, vám tento týden představit první díl nového seriálu o americké orbitální stanici Skylab. Radostná zpráva dorazila z Marsu, poté, co minulý týden bylo vozítko Curiosity uvedeno do bezpečnostního módu, se tento týden vrátilo zpět k vědecké práci. A zatímco Curiosity začalo pracovat, k Marsu se stále blíží mise ExoMars 2016. Než k němu dorazí, podívali jsme se pod kůži přistávacímu pouzdru a prozkoumali jeho přístroje. Ze sondy Juno dorazila vůbec první fotografie, kterou pořídila na orbitě velikána sluneční soustavy. Podívejte se na ni. Do důchodu se pomalu chystá raketa Delta II, dříve než k tomu dojde, podívali jsme se na sestavování exempláře určeného k jejímu předposlednímu letu. Společnost ATK zveřejnila video, které nám umožní si zopakovat misi lodi Cygnus OA-6. Letní seriál TOP 5 se dočkal druhého pokračování a podívali jsme se v něm na pět nejočekávanějších připravovaných misí ESA. Už je tomu rok, co se sonda New Horizons přiblížila k trpasličí planetě Pluto a proto jsme si připomněli deset nejméně očekávaných objevů, které nám mise přinesla. V sobotu jsme se podívali na to, jaký náklad vynese Dragon k ISS v pondělí.
Snímek týdne:
Snímek týdne bude tentokrát poněkud netradiční. Je to upravená a přeložená infografika, kterou představil server space.com. Tento týden se totiž objevily pozitivní zprávy o vývoji a přípravě britského raketoplánu Skylon, který má startovat jako letadlo díky motorům SABRE, které si nejdříve berou jako okysličovadlo pro svůj chod kyslík z atmosféry a až když vystoupají výš, zapnou se jako raketové a spotřebovávají interní tekutý kyslík. To umožňuje ušetřit mnoho hmotnosti za nádrže s tekutým kyslíkem a vynést tímto způsobem náklad do vesmíru.
Zdroj: Space.com
Video týdne:
Jako novinku v Kosmotýdeníku bych vám rád představil video týdne, které bude představovat minimálně jedno, ale klidně i více videí, která byla zajímavá a stála by za zveřejnění. Tento týden začneme s tím, které zaznamenává časosběr převozu dalekohledu Jamese Webba z jedné pozice v montážní hale do druhé. Na teleskopu se pilně pracuje a vidět se hýbat tento velmi drahý objekt ve vzduchu na jeřábu je něco, co stojí za vidění.
Druhé video, které stojí za připomínku, je výroční připomínka jednoho roku od průletu sondy New Horizons kolem Pluta. Na něm můžeme vidět, jak se v průběhu času příletu měnil výhled sondy na Pluto a jakých detailů jsme se nakonec dočkali.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/spacex_crs-9_mission_overview.pdf
http://www.space.com/32112-how-skylon-space-plane-works-infographic.html
http://www.nasa.gov/press-release/nasas-next-mars-rover-progresses-toward-2020-launch
http://spaceflightnow.com/2016/07/15/progress-cargo-craft-to-launch-space-station-supplies-saturday/
http://www.space.com/32112-how-skylon-space-plane-works-infographic.html
Zdroje obrázků:
https://wordlesstech.com/wp-content/uploads/2014/08/Mars-2020-Rover-will-explore-the-Red-planet-as-never-before-3.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/05/2020RoverSketch_Color-e1462216118724.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/m2020-rover-cad.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13723856_10157682361740131_131256579228475328_o.jpg
Skylon vypadá na solidně mrtvý projekt. Alespoň od chvíle, co lítá SpaceX. Jenom kolik bude stát údržba po návratu… Raketoplán II.
By mě jen zajímalo, kolik tohle sežere kyslíku z atmosféry? Všichni pindaji o CO2, ale že klesá množství kyslíku v atmosféře, to je každýmu evidentně jedno. Jenom kolik toho sežerou letadla. 7 miliard lidí si taky oddejchá svoje. A do toho tahle obluda?
Ale no tak. Neplašte s tím kyslíkem. Ten se přeci nikam neztratí – ani u letadel ani u Skylonu. Jen se ten kyslík spálí na CO2 stejně jako u každého jiného spalování, které potřebuje kyslík – třeba v autech, nebo u táboráku. Z oxidu uhličitého pak kyslík jako obvykle vyseparují rostliny. Takže se nemusíte bát, že by nás Skylon obíral o vzduch 🙂
Ale aj tak by ma zaujimalo nejake porovnanie ekonomickosti prevadzky. Projekt je to kazdopadne zaujimavy. To, ze SpX posunulo o hodny kus dalej klasicke rakety neznamena, ze sa teraz nebudeme pokusat dalej posunut koncept raketoplanu. Znovupouzitelnost rakiet raketoplanu ako takemu dost dlzi.
Taky si myslím, že raketoplán prokázal svou ekonomickou nevhiodnost. Ty motory SABRE by mohli být dobré pro první stupně nebo boostery raket. Uvidíme dneska jak to dopadne se soklíkem 🙂
Ekonomická nevýhodnost Shuttlu měla spoustu důvodů a rozhodně neplatí, že když něco vypadá jako on, tak to automaticky nemůže fungovat. U Skylonu by třeba odpadla značná část pozemního vybavení. V podstatě by potřeboval akorát generátory kapalného vodíku a kyslíku a normální vzletovou dráhu. Pro vynášení nákladu nepotřebuje ani posádku (což je sakra drahá záležitost). Hlavním problémem Shuttlu byla jeho velikost (pro takové monstrum nebylo pořádné využití) a Skylon je zhruba stejný. Tady bych se opravdu bál. Navíc ještě zdaleka nejsou dotažené motory Sabre, což je Achillova pata celého projektu.
Hlavní problém byl v tom, že kontrola raketoplánu stála pomalu víc, než výroba nové rakety. Pro nepilotovaný prostředek je přidaná váha částí potřebných pouze pro návrat naprostý nesmysl. Musk tohle pochopil, a recykluje pouze první stupeň, který neletí až tak vysoko/rychle a předpokládá, že u něj se znovupoužitelnost vyplatí.
hm….podiel kyslíku v atmosfére približne 21%, podiel CO2 – aktuálne okolo 0,04%, aktivity ľudí pridali približne 0,01% CO2 za cca 60 rokov. Úbytku kyslíka vďaka vesmírnym aktivitám by som sa veruže nebál.
Sice nebudeme příliš oslavovat, ale popřát se musí. Dvoustovka je jen jednou za život 🙂
Odhalené podrobnosti o chystaném marsovském roveru opravdu stojí za pozornost. Speciálně zdokonalení už tak dost dokonalého přistání. Počítač porovná mapu s tím, co uvidí pod sebou a sám se rozhodne, kam zamíří. Za Nebeský jeřáb jako celek by se měla uďělit Nobelovka.
Takže v podobné době přistanou na Marsu dva rovery. Škoda odkladu ESA, mohli jsme mít každé dva roky jeden. Takhle se budou dvě výpravy přetahovat o pozornost světa a pokud se jedné bude dařit výrazně lépe, strhne ji na sebe. O přistání nejde, když se podaří, tak ani tolik nezáleží na genialitě řešení NASA. Ale zajímavé bude porovnávání výsledků analýz pátrajících po životě. Na jednu stranu americký stroj vypadá, že bude moci zkoumat více vzorků, ale na stranu druhou ten evropský zase bude moci hrábnout mnohem hlouběji.
Děkuji za originální přání 🙂 Snad se dožijeme třeba i čtyř stovky, to záleží už samozřejmě hlavně na čtenářích.
Jinak ano, Mars rover je opravdu velmi unikátní mise, která společně s evropským vozítkem může přinést opravdu převratné informace o Marsu. Podobně fantastický je Sky Crane, který je takovou předlohou pro budoucí častější přistávání na Marsu.
Pripajam sa ku blahozelaniam! Dvojstovku rokov by som chcel dat aj ja 😀
Takze opat sa mozeme tesit na ‚7 minutes of terror‘. Bolo uchvatne pozerat pristavanie v priamom prenose. Sedem minut kyslikovej insuficiencie a po dotyku s Marsom niekolko hlbokych nadychov. Len tak lahko nezbudnem.
Díky za pravidelnou dávku nedělních emocí a připojuji se k blahopřání k dvoustovce. Dále bych měl dotaz na kohokoliv z informovanějších „kolemjdoucích“: proudově 5,14 Mach, raketově 27,8 Mach. Jak zjistím poměr rychlosti tělesa k rychlosti zvuku na orbitě ve vakuu (skorovakuu)? Je ta rychlost myšlena v km/h (27,8 x 1224)?
Přesně tak se to bere, ve vakuu se zvuk nešíří, tak to potřebujeme trochu obejít 🙂
Díky. Tušil jsem to, ale „myslet“ neznamená „vědět“. 🙂
Já už jen poděkuji za blahopřání. Díky, že nás čtete! 🙂
Tentokrát trocha všeobecnejšie – som veľmi rád že píšete taký seriál článkov ako je Kosmotýdeník(samozrejme okrem iných). A kedže dvestovka je už pekné číslo, tak vám k nemu gratulujem. Zároveň aj ďakujem vám všetkým ktorí sa na jeho tvorbe podieľate a za váš čas a energiu ktorú na to musíte vynaložiť.
Za sebe i za ostatní bych chtěl říci, že my jsme rádi, že náš čtou naši čtenáři. Bez nich by nebyl důvod tuto práci dělat. Takže poděkování je oboustranné a za to vaše vám děkuji. 🙂
Jedna věc mě fascinuje a tak na ni musím upozornit. Jde o průzkumný dron, který možná poveze Mars rover 2020 s sebou. Dokonce je pěkně vidět na třetím obrázku. Byla by to opravdu pecka, pokud by se ho podařilo připravit a prosadit. Pokud by ho někdo nenašel, tak je skoro součástí podvozku za pravým předním kolem a má nahoře solární panel tvaru kulaté placky (tato moudra jsem nabral na místním diskusním fóru 🙂
Sleduji Vaši práci již vice než rok (jak je možné,že jsem na Kosmonautix nenarazil dříve?) a i když se příliš neprojevuji (nejsem „lajkovací“ jedinec) jsem stále zde a budu zde,dokud budete odvádět svou prãci tak skvěle,jako doposud. Jinými slovy,přeji Vám i celemu týmu kolem kosmonautix.cz mnoho dalších dílů,odběratelů,lajkovatelů a především spokojených čtenářů. Zůstaňte skvělí ….
Děkujeme za povzbudivá slova, která opravdu potěšila nejen mě, ale i zbytek redakce. Pokusíme se i nadále pracovat tak, abychom nikoho nezklamali. 🙂