Právě nastalo nedělní poledne, ten správný čas pro vydání dalšího dílu pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Již 190. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží dění kolem adaptérů určených pro Mezinárodní kosmickou stanici, na které se budou připojovat soukromé pilotované kosmické lodě. Dále se podíváme na představení nových posádek pro expedice 53 a 54. Zamíříme také na ruskou Sibiř, kde proběhlo hledání odpadnuvších postranních urychlovacích bloků rakety Sojuz po premiérovém startu z kosmodromu Vostočnyj. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Stanice nepřijde o dva adaptéry pro připojování soukromých lodí
Minulý rok v létě vynášela raketa Falcon 9 při misi CRS-7 nákladní loď Dragon k Mezinárodní kosmické stanici. Krom standardního nákladu v hermetizované části stanice však tentokrát loď vezla ve svém nehermetizovaném trunku i velmi cenný náklad – nový stykovací adaptér určený pro budoucí soukromé kosmické lodě, které budou na stanici vozit posádky. Bohužel však v době, kdy raketa byla ve fázi maximálního dynamického namáhání, povolil vadně vyrobený nosník, který držel nádrž ve druhém stupni, a nádrž svoji vahou prorazila nádrž s kyslíkem a došlo ke ztrátě rakety i lodě. Stykovací adaptér IDA-1 (International Docking Adapter) byl první ze dvou, které měly být na stanici dovezeny. Bez nich by nebylo možné, aby v roce 2018 byla na stanici dovezena první posádka v soukromé lodi. Naštěstí však zbylo dostatek náhradních dílů, aby mohl být sestaven třetí exemplář a pokud se vše vydaří, budou v roce 2018 na stanici skutečně dva porty pro soukromé lodě. Plánuje se totiž, že na stanici budou v jednu chvíli i dvě soukromé pilotované lodě.
Po ztrátě IDA-1 byla společnost Boeing, která je hlavním dodavatelem vybavení stanice pro NASA pověřena, aby sestavila náhradní adaptér. Boeing prohlásil, že bude schopen urychleně vyrobit náhradní exemplář, protože po výrobě předchozích dvou zůstalo ještě nějakých 70% potřebných dílů k sestavení dalšího kusu. 70% dílů znamená celkem 300 součástek. NASA Boeingu zaplatila za výrobu třetího exempláře 9 milionů dolarů. Dodání tohoto nového kusu by mělo proběhnout do března roku 2017. Stejně jako předchozí dva exempláře měří adaptér 1,1 metru na výšku a široký je 1,6 metru. Jeho váha bude činit 526 kilogramů.
Výroba IDA-3 již vlastně začala. Boeing si nechal primární kostru adaptéru vyrobit v Rusku v RSC Energia, což ušetřilo další náklady. Tato kostra byla doručena do Kennedyho kosmického střediska na Floridě v dubnu letošního roku a nyní se připravuje její dovybavení přístroji.
Boeing má s výrobou mezinárodních dokovacích adaptérů již jisté zkušenosti. V současnosti používaný systém APAS má kořeny již v době programu Sojuz-Apollo, při kterém se v roce 1975 poprvé na orbitě setkaly dvě lodě z různých států a proběhl tak vlastně první mezinárodní let. Boeing pak vyrobil i přístupový modul pro dokování raketoplánů u stanice MIR, nebo v současnosti používané adaptéry na ISS. Nově vyvinutý systém IDA by se měl stát mezinárodním standardem, který by v budoucnosti mohly používat všechny nově postavené kosmické lodě. Podobný systém dle všeho plánuje i Čína, která však zatím ze zřejmě strategických důvodů tvrdí, že používá systém svůj, avšak některé indicie napovídají, že se chystá použít právě IDA. Plány tohoto adaptéru jsou totiž zdarma k dispozici komukoli, kdo by ho chtěl použít. Volnost jeho použití byla upřednostněna právě kvůli chystaným letům soukromých pilotovaných lodí. Nyní je bude používat jak loď CST-100 Starliner od Boeingu, tak i Crew Dragon od SpaceX. SpaceX však již původně pracovala na svém vlastním systému. Po zveřejnění požadavků Boeingu pro IDA však své plány upravili a i když budou používat svůj systém, bude plně kompatibilní s IDA.
A jak to vypadá s již vyrobeným IDA-2? Ten je v současnosti připraven k vynesení. K Mezinárodní stanici by měl být doručen následující misí lodi Dragon CRS-9 v červnu letošního roku. IDA-2 bude umístěn na místo původně připravené pro IDA-1 v čelní části modulu Harmony. IDA-3 pak přijde na horní část Harmony, kde původně měl být IDA-2. IDA-3 se ke stanici předběžně vydá v první polovině roku 2018 při misi Dragon CRS-14.
Kosmický přehled týdne:
NASA zveřejnila obsazení dvou expedic Mezinárodní vesmírné stanice, které jsou naplánované na období přelomu roků 2017 a 2018. Konkrétně půjde o expedici 53, která bude probíhat ke konci roku 2017 a budou jí tvořit astronaut nováček NASA Jack Fischer, evropský astronaut Paolo Nespoli, pro kterého to bude již druhý pobyt na ISS, dále Rus Fjodor Jučikin. Trojici členů doplní astronaut NASA Scott Tingle, Rus Alexandr Skvortsov a Rus Ivan Vagner. Expedice 53 pak bude ke konci roku 2017, nebo začátkem roku 2018 doplněna dalšími třemi astronauty, kteří tak zahájí expedici 54. Z původní šestice zůstane na stanici Scott, Skvortsov a Vagner, které doplní astronaut NASA Randy Bresnik, Rus Srgej Rjazanskij a Japonec Norishige Kanai.
Podívejte se na toto velmi povedené video. Na těle suborbitální sondážní rakety SL-10 bylo umístěno několik kamer. To by samo o sobě nebylo až tak zvláštní, záběry z těla startující rakety během letu známe i s běžných online přenosů. Nicméně zde se podařilo natočit oddělení dvou stupňů a opravdu to stojí za vidění.
Poté, co se uskutečnil první start z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, obletěly svět snímky nalezeného postranního motoru rakety Sojuz, která z kosmodromu premiérově odstartovala. Ruští představitelé se k nálezu raketových bloků brzy vyjádřili. Stupně čekalo zajištění a odvoz pomocí vrtulníku zpět na kosmodrom Vostočnyj, kde proběhne jejich bezpečná recyklace. Dle prohlášení ruských představitelů, byly v místě dopadu provedeny rozbory půdy, zda nedošlo k nějaké kontaminaci. Pro připomenutí: Sojuz spaluje letecký petrolej a tekutý kyslík. Je tak k životnímu prostředí mnohem smířlivější, než třeba Proton. Dle dalších zpráv byly nakonec nalezeny všechny čtyři postranní urychlovací stupně, včetně trosek centrálního stupně. Vůbec poprvé bylo k lokalizaci odpadlých stupňů použito radarové hledání již při startu rakety. Pátrací týmy také hledají zbytky aerodynamického krytu, aby jej mohli odstranit ze sibiřské přírody. Tento rozdílný přístup kontrastuje se zvyky, které doposud panovaly na kosmodromu Bajkonur, jehož dopadové zóny jsou čištěny především hledači kovů. Zdá se však, že na Vostočném se bude více dbát na likvidaci tohoto odpadu. Nyní se můžete podívat na snímky jednoho z nalezených postranních stupňů.
Evropská kosmická agentura na svých stránkách vydala sérii zvuků, které nahrála převážně ve svých testovacích centrech, především v ESTECu. Můžete si tak poslechnout, jak to zní, když se testuje Bepi Colombo, nebo rover určený pro Mars. Seznam zvuků naleznete zde.
Dalekohled Jamese Webba prodělal sklápění do svislé pozice. Při této příležitosti vzniklo velmi pěkné časosběrné video. Prohlédnout si jej můžete níže.
Přehled z Kosmonautixu:
Tento týden zářným úspěchem druhého úspěšného přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na plovoucí plošinu si místo pro zprávy světových médií uzurpovala společnost SpaceX. Stalo se však i mnoho dalších zajímavých událostí, o kterých jsme vás pravidelně informovali. Mohli jste se tak dočíst, že příprava k letu na Mars může procházet i přes postel. Vzali jsme vás na Venuši, čímž jsme odstartovali nový krátký seriál o historii průzkumu této planety. Na přelomu měsíců je vždy ideální čas si připomenout, co přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Vyšly proto dubnové Vesmírné výzvy. Nemilou, ale očekávanou zprávou byla informace o tom, že druhá část mise ExoMars byla odložena z roku 2018 na rok 2020. Pozitivnější zprávou bylo, že označení současné verze rakety Falcon 9 jako Full thrust vezme zřejmě za své, protože raketa projde dalšími vylepšeními, které zvýší její výkon. Z mrazivé domoviny trpasličí planety Pluto k nám dorazily zprávy, které říkají, že i tato ledová planetka reaguje se slunečním větrem. Hlavní událostí týdne byl bezesporu start rakety Falcon 9 v1.2 s japonskou telekomunikační družicí. My jsme pro vás připravili česky komentovaný živý přenos, který si nyní můžete pustit ze záznamu. Další pozitivní zprávou je, že se rakety Atlas po kratší přestávce opět vrací do služby. U Pluta jsme se tento týden zdrželi déle a podívali jsme se blíže i na jeho měsíce. Například měsíček Hydra je zřejmě tvořena vodním ledem. Na závěr týdne se objevila zpráva, že z dat již neaktivní sondy MESSENGER byla sestavena globální topografická mapa Merkuru.
Snímek týdne:
Druhé přistání na plovoucí plošině právě letěného prvního stupně Falconu 9 již zavání standardním průběhem věcí. Dříve však, než nám tato věc bude připadat normální a nezajímavá, což jistě přijde brzy, si však toto přistání připomeneme ve snímku týdne. Později se totiž může stát, že budeme brát jako zvláštní, když raketa po vynesení svého nákladu při pokusu o přistání havaruje. Než ta doba nastane, připomeňme si ještě touto formou, že stojíme na prahu nové éry kosmických letů, které vesmír zpřístupňují mnohem širšímu počtu zájemců. Zatím se tak ještě nestalo, ale tyto úspěšná přistání nám klepou na rameno, že už by rády právě toto dokázaly. Jen pro pořádek dodávám, že šlo o přistání složitější, než to minulé. Kvůli váze satelitu zbývalo méně paliva a raketa tak brzdila z vyšší rychlosti a navíc místo standardních tří zážehů prováděla jen dva. Nejdříve zážeh se třemi motory a přistání pak s jedním. Na stupeň tak působily opravdu značné síly.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ChyqgjwVEAAkTpK.jpg:orig
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/2015-2523.jpg
http://blogs.nasa.gov/commercialcrew/wp-content/uploads/sites/230/2015/07/KSC-315D-0315_0023.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/16545930616_cd430c2889_o.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/4042070287.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/3643125245.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/6124001333-2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/05/f9_asds_flight24.jpg
Prekvapuje ma že tie postranné bloky zo SOJUZU niesu poškodené viac.
Oni to vyklepú, a vypustia znova. Nie su potrebné žiadne plošiny ani pristávacie nohy 😀
To bude asi tym, ze tie kusy jednoducho zuchnu na zem a neodrazaju sa ako lopticka 🙂
Klobuk dole pred tym, ze zacali tie stupne zberat, nech im to vydrzi co najdlhsie.
Je v zaujme SpX aby im CRS9 vysla, inac nebudu mat kde parkovat :-).
Boeing outsoursuje v Rusku? To mi je teda novinka. Kiez by bolo co najviac medzinarodnej spoluprace!
Po spálení paliva je nejtěžší částí motor, zbytek je dutá konstrukce z lehkých slitin, takže terminální rychlost pádu asi nebude tak velká…
Navíc tam kam dopadl je tvrdá zem spíše vzácnost 😉
Dobrý den prominte že odbočuju od téma ale vrtá mi hlavou kolik tak stojí kylo kapalného kyslíku a kapalného vodíku.Děkuji za odpovět.
To asi záleží hlavně na tom v jakých objemech by to člověk nakupoval. Ale pokud jde o rakety, tak cena paliva je zanedbadelná, Elon Musk říkal, že palivo pro start Falconu 9 (kyslík + petrolej) stojí jenom asi 200 000 dolarů, což je prakticky nic v porovnání s cenou rakety.
Proč je to zrcadlo nažloutlé?
Má na sobě tenkou vrstvu zlata.
Jak už řekl Lukáš Houška – zlatá vrstva je ideální pro odraz infračervených paprsků, které jsou pro JWST hlavním spektrem.
Zdravím, hele dotaz úplně mimo, ale chtěl bych se zeptat, kdo Vám vymýšlí slogany, pod kterým se budou objevovat Vaše videa na Seznam od Streamu. Protože když tam bylo teďka nedávno Dobývání vesmíru o novým kosmodromu, tak tam jako Headline vyskočilo, kolik se kde rozkradlo… Je to škoda, protože o tomhle ten pořad není a mě osobně by to teda od sledování odradilo, kdyby Vás tady neznal…
Hezký den,
popisky na Streamu vyváří editoři Streamu na základě vlastního úsudku o tom, co diváky na Seznamu nejvíce zaujme. Já pouze vytvářím video, na popisek a náhledovou fotku nemám vliv.
Neexistuje žádný „systém IDA“. Máte na mysli IDSS (International Docking System Standard http://www.internationaldockingstandard.com/download/IDSS_IDD_Revision_D_043015.pdf). IDA (International Docking Adapter) je konvertor z APAS-95 na IDSS. Číňani v současné době používají systém „podobný“ APAS, takže pokud by se rozhodli pro používání systému kompatibilní s IDSS, mohli by teoreticky mít i využití pro podobný adaptér, jako je IDA. IDSS je standard vytvářený členskými agenturami ISS a Číňani by ho tak pouze „pasivně konzumovali“ (pokud by se nějak nezapojili).