Soukromá společnost SpaceX zveřejnila na svých stránkách aktualizované hodnoty parametrů svých raket. Z hodnot nosnosti pro Falcon 9 bylo brzy jasné, že se můžeme těšit na další vylepšení. Nosnost Falconu 9 vzrostla na 22800 kg při letu na nízkou oběžnou dráhu a 8300 kg při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární. S těmito čísly už může Falcon bez problémů konkurovat nejtěžším nosičům současnosti, jako je Proton-M nebo Ariane 5. Elon Musk pak na svém twitterovém účtu zveřejnil další upřesňující informace. Hodnoty nosnosti platí pro lety bez přistání prvního stupně. Pro lety s přistáním je potřeba odečíst od nosnosti 30-40 %.
Vylepšení rakety bude spočívat v dalším zvýšení tahu motorů Merlin. SpaceX totiž při testování zjistila, že motory zvládnou pracovat s ještě vyšším výkonem, než se původně plánovalo. V současné době poskytuje každý z devíti motorů Merlin na prvním stupni tah 756 kilonewtonů na úrovni moře. Tato hodnota by měla u vylepšené verze dosáhnout celých 845 kilonewtonů. Podobný nárůst ve výkonu můžeme čekat i u motoru druhého stupně, který je speciálně upravený pro práci ve vakuu. Vyšší tah umožní raketě rychleji opustit atmosféru a také zredukuje ztráty způsobené gravitační silou. Toto vylepšení bude možné bez jakékoliv fyzické úpravy motorů samotných, jediná změna bude možnost přidat „více plynu“.
Stejné změny se dotknou i plánovaného Falconu Heavy, u kterého nyní svítí nosnost 54400 kg na nízkou oběžnou dráhu, 22200 kg na dráhu přechodovou ke geostacionární, 13600 kg k Marsu a konečně 2900 kg k Plutu. (pro porovnání, New Horizons měla při startu hmotnost 478 kg) SpaceX se také definitivně rozhodla upustit od přečerpávání paliva z bočních stupňů do centrálního během letu, nejspíše proto, že nechtějí raketu zbytečně komplikovat. Tento systém by sice ještě zvedl maximální nosnost, ale už současná čísla jsou impozantní a zatím si nedovedu představit náklad, který by vytížil Falcon Heavy na maximum. Ještě není jisté, kdy poletí první vylepšená raketa, ale vzhledem k tomu že vlastně nebude nutné provádět téměř žádné úpravy, tak můžeme předpokládat, že to bude relativně brzy. Dalším spíše úsměvným problémem je, jak se bude této vylepšené raketě říkat. Současná verze je často nazývána jako „Full Thrust“ (plný tah), takže samozřejmě padly návrhy jako „Fuller Thrust“ (plnější tah), nebo Falcon 9 v1.3. Je ale možné, že SpaceX setrvá u současného jména, nebo bude dále používat pouze generické označení Falcon 9.
Zdroj: http://c5.staticflickr.com/
Zdroje informací:
http://www.spacex.com/
https://twitter.com/elonmusk
Zdroje obrázků:
http://www.spacex.com/…/orbcomm_closehor_1.jpg?itok=mkTZNMVt
http://c5.staticflickr.com/2/1576/26405462060_ca9f2d22d9_c.jpg
Přistání na úkor 1/3 nosnosti? To mi přijde jako docela výzva pro ekonomiku znovupoužitelnosti.
Podle mě to takový problém není, většina nákladů stejně nevyužije plnou kapacitu rakety.
zatím si nedovedu představit náklad, který by vytížil Falcon Heavy na maximum
Když ty stupně zahodí, tak tankovat centrální asi smysl mít opravdu nebude, pokud ale budou mít misi s návratem, smysl by to mít mohlo. Někde jsem viděl takovou šikovnou tabulku s nosnostmi všech variant (před zavedením FT), pokud ji najdu, ještě ji sem hodím
Ta tabulka je tady – https://www.reddit.com/r/spacex/comments/40xm65/speculationmath_calculating_the_actual_payload/
Akorát se v ní nepočítá s přečerpáváním a samozřejmě ani s tímto posledním vylepšením. Pokud tedy vezmeme nejpravděpodobnější variantu – boostery RTLS, core DPL, tak pořád vychází náklad na GTO 13.7 tun (konzistentní s muskovými 30-40 %), což by stačilo klidně i na 3 normální komunikační satelity.
Ja si viem predstavit, ze FH by na LEO vynasali dalsie moduly ISS 🙂 A nemuselo by ist rovno o 55t.
Leo uz mozno nie je zaujimave, ale co taky Mesiac, Mars, alebo sondy na prieskum slnecnej sustavy. Este len vtedy by to bola pecka, na ktoru vsetci cakame uz velmi dlhu dobu.
Zajímalo by mě jakou nejmenší raketu lze postavit, aby zvládla dopravit náklad (např. jeden cubesat) na nízkou oběžnou dráhu 🙂 Zapomeňme na ekonomickou stránku věci.
Nejmenší co jsem teď v rychlosti našel je Lambda 4S – https://en.wikipedia.org/wiki/Lambda_4S hmotnost 9400 kg, nosnost 26 kg.
A je to raketa ze sedmdesátých let, takže s dnešní technologií by šla určitě postavit ještě menší.
Já s oblibou používám stránku na anglické wiki, která shromažďuje údaje o raketách – https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_orbital_launch_systems
Podle ní má nejnižší udanou nosnost na LEO (9 kilogramů) raketa Vanguard – https://en.wikipedia.org/wiki/Vanguard_(rocket)
Podle šikovnosti a odvahy konstruktéra by měla stačit i 40 kg těžká raketa. Ovšem jedině při startu ze stratosféry. Odpor vzduchu je pro malou raketu fatální problém. Ale balony o téhle nosnosti se snad ještě dají normálně koupit.
Každopádně v dnešní době to není nic, co by si inteligentní a šikovný miliardář nemohl postavit v garáži. Pokud tedy ustojí zvýšený „zájem“ ze strany různých tajných služeb a rozvědek…
Tak muselo by se to propočítat – dejme tomu, že potřebuju na přechodovou dráhu ke geos. vytáhnout 8 tun.
Co vyjde levněji? „Spálený“ F9, nebo zachráněný (resp. první stupně) FH?
A to že minimálně odsunuli „cross-feeding“ je teda dost významné oznámení.
Mám pocit že SpaceX nebo Musk párkrát prohlásili, že nemají v plánu žádné expandable lety, pokud to nebude vyloženě nutné (Red Dragon). Takže pokud by přišel zákazník s 8 tunovým satelitem, dostal by Falcon Heavy a o spálené devítce by vůbec nebyla řeč.
Díky za odpověď.
No, ještě mě napadlo, pokud by (naprosto nepodložená spekulace) spálený F9 stál jako zachráněný FH a tedy by se „s nikým nebavili“ a klient by dostal jako tahač FH, tak je nutno do možnostá zahrnout ještě dejme tomu po desáté startující 1. st. F9… Nemýlím-li se, starty se „second hand“ F9 mají být levnější. Přece je nebudou točit „navždy“ a pro již dosluhující (ale stále splňující předepsané parametry) 1. stupeň by to byla „užitečná smrt“ 🙂
Ale jistě, určitě se to všechno, doufám, dozvíme z reálného provozu..
Zdravím
Sice je to prkotina, ale nosiče, které se nezachraňují nejsou expandable (rozšiřitelné), alébrž expendable (postradatelné).
Jo jo, už mě na to upozornil i Honza, mám to něják zafixované od té doby co jsem psal o BEAMu. Dám si na to snad už pozor.
Haha, mne trvalo celou vecnost, nez jsem si uvedomil ze jsou to dve ruzna slova 😀
V SpX by to zrejme urobili tak ako pri Ariane 5, nalozia viac druzic a vynesu to co najekonomickejsie a zachrania, co sa da.
A nebo lepe nez Ariane – nalozi jednu druzici, vynesou na optimalni drahu a vsechny stupne zachrani takze se dostanou na podobnou cenu jako Ariane pri double s omezenyma moznostma vyberu drahy.
Jaká by měla být cena FH
90 milionů při tuším 8.8 tunách na GTO (SpaceX to mají na stránkách, ale z nějákého důvodu se mi tam teď ukazuje jenom prázdné okno).
90 M$ při 22,2 t na GTO
To určitě ne, těch 90M bylo dáváno vždycky vedle nákladu okolo 8 tun na GTO, Těch 22 tun platí jenom v plně Expandable módu, a to zatím určitě SpaceX v plánu nemá.
Nechci se zbytečně hádat. Tady je důkaz – printscreen SpX webu ze dne, kdy byla změna zveřejněna:
http://www.spacex.com/sites/spacex/files/capabilities_services_4.29.16_6.jpg
Vždyť je to tam napsané – 90M – up to 8 mT to GTO (těch 8,8 co jsem psal minule jsem si tedy pamatoval špatně)
Já to chápu tak, že 90 M je za 22,2 t na GTO v expandable módu…. ale možná to chápu špatně. 🙂
To urcite ne. Je to tam primo napsano Standard Payment Plan $90M up to 8mT. Maximum performance 22,2mT.
Takže za vynesení toho maximálního nákladu 22,2 tuny na GTO zaplatí zákazník kolik?
Myslím že SpaceX takovou službu ani nebudou nabízet, ty čísla tam mají spíš pro PR důvody.
A proč by si zákazník měl potom koupit vynesení 8 t nákladu na FH za 90 M, když má F9 na GTO max nosnost 8,3 t za 62M ? To bych potřeboval vysvětlit. 🙂
U F9 mají napsáno 5,5t za těch 60M, viz obrázek.
Jinými slovy, myslíte si, že ceny 62 M za F9 a 90 M za FH jsou za starty se záchranou stupně? Ja bych neřekl. Podle mého jsou to ceny za jednorázový start nosiče, který nabízi až maximální nosnost. Ceny za start reusable nosiče budou o 30% nižší (zatím tam ještě nejsou inzerovány) a nosnost nosičů bude při takovém startu nižší o 30-40% než maximální. Cena takového startu F9 bude cca 40M a u FH pak 60M.
Btw, Chis Bergin z NSF to chápe podobně :
In total, SpaceX now says that a flight of the Falcon Heavy will cost a customer $90 million USD and will be able to deliver 54,400 kg (119,930 lbs) to LEO and 22,200 kg (48,940 lbs) to GTO.
Já bych to řekl tak, že 62M a 90M jsou ceny za start nové rakety s přistáním, cena za start už letěné rakety bude nižší (pro F9 bych řekl tak 40-50M). SpaceX by mohla prodávat expandable F9 za těch 62M a pořád by na tom asi i vydělala, ale řekl bych, že se tímhle krokem se znovupoužitelností snaží také částečně zvýšit svoje tržby, aby měli víc financí na vývoj marsovské architektury.
Myslím že ten obrázek prostě hovoří jasně, v jedné kolonce je Standard Payment Plan s hodnotami 62M (5,5 tun) a 90M (8 tun) a teprv podtím jsou odděleně maximální hmotnosti, ještě s hvězdičkou a malým písmem že by se muselo jednat o fully expandable lety.
Pan Heřt má pravdu. Vždyť to „Up to 8,0 mT to GTO“ mají jako zpřesnění přímo u té částky 90mil. A ceny „Price“ se týká jen ten první horní blok. Druhý, dolní blok má jako hlavní nadpis „Destination“ a s cenou už nemá vůbec nic společného. Uvádí jen maximální náklad pro jednotlivé rakety v kombinaci s cíli.
Pokud by to bylo jinak, byla by ta poznámka přímu u ceny úplně k ničemu a ještě zavádějící.
Přesně tak… a ty full expandable lety s maximální nosnou kapacitou budou za těch 62M, resp. 90M 🙂
Už si rozumíme?
Ne, myslím že si pořád nerozumíme 😀 Jak píše maro a oficiální stránky SpaceX – FH 90M 8t, F9 62M 5,5T. A žádné expandable lety SpaceX neprodává.
Já už myslel, že mi uniká nějaká převratná nová technologie. Je to expEndable. A já už se začínal těšit na něco rozkládacího nebo nafukovacího, než mi to došlo.
Jo, koukám že to slovo píšu se stejnou chybou pořád dokola 😀 To bych se měl odnaučit…
🙂 Jo, ona je to sice drobnost, ale mně to fakt trvalo skoro až do konce diskuze, než mi to došlo. Zvlášť takhle nedlouho po startu BEAMu mám to expandable víc zažité a spojené s kosmonautikou, že mi to přišlo jen podezřelé.
Trochu problem je, ze se u SpX pletou tri ruzne veci;
1. cena za pouzity nosic
2. cena za novy nosic s pristanim
3. cena za novy nosic bez pristani
Moc nepomaha, ze SpX na svych strankach tak trochu micha dve ruzne veci, bezne ceny v pripade 2, plus maximalni nosnost stroju v pripade 3. Ceny v pripade 1 jeste nezname, hadam ze je to proto, ze pro prvni zakazniky budou vyrazne nizsi nez v dobe, kdy bude letani na pouzitych nosicich rutinou.
No konečně to někdo pochopil. Jak píše Malky, SpX budou mít v nabídce 3 varianty nosnosti/cena pro každý nosič. Já k tomu dodám vlastní odhad cifer, jak to bude vypadat:
1) let s použitým nosičem – cena bude o 30% nižší, než je dnes inzerovaná. Nosnost bude podle toho, zda to bude poslední let 1.stupně = bez další znovupoužitelnosti, nebo ne poslední let = s požadavkem další znovupoužitelnosti
Dnes tato varianta ještě není nabízena
2) let s novým nosičem s přistáním – cena je taková, jak se dnes inzeruje (62 M, resp. 90 M). Max. nosnost na GEO je taková, aby umožňovala záchranu stupně (5,5 t, resp 8 t).
Poté, co si SpX ověří spolehlivou znovupoužitelnost 1.stupně a bude je standardně znovupoužívat, začnou inzerovat nižší ceny viz bod 1) => mezi znovupoužitelnými lety zcela nového a použitého stupně nebude cenový rozdíl.
3) let s novým nosičem bez znovupoužitelnosti – cena bude taková jako se inzeruje dnes (62 M, resp 90 M), ale využitelná nosnost bude na samém maximu nosiče, tedy pro GTO 8,3 t, resp 22,2 t.
Pevně věřím tomu, že pokud by některý zákazník přišel už dnes, že na GTO potřebuje vyslat 2 x 8 t satelit, bude mu nabídnut 1 Falcon Heavy v expendable módu za ~90 M$.
Řekl bych, že tento článek můj výklad výše zcela podporuje:
http://spacenews.com/spacexs-new-price-chart-illustrates-performance-cost-of-reusability/
V kolik zitra začíná stream abych vstal včas předem díky
Start je v 7:21, stream začne zhruba o 15 minut dříve. Dnes ještě vyjde speciální článek s více informacemi.
Nejbližší přímé přenosy máme vypsané i v pravém menu tady na blogu i s časy, kdy začínáme. 😉
Ta nosnost 22800 kg na nízkou oběžnou dráhu platí pro současnou verzi 9FT, nebo až po plánovaném upgrade?
Tato hodnota platí až po vylepšení, v expandable módu.
Nové ceny a nosnosti platí pro nově objednané starty, které se zařadí do manifestu na NET 2018.
Tak to je hodně zajímavá informace. Docela by mě zajímalo jak by se tato (zřejmě jen softwarová změna) mohla promítnout do počtu „znovupoužití“. To je ale zřejmě velmi předčasná otázka.
Tipoval by som, ze momentalne si SpX mysli, ze tato zmena tahu sa na zivotnosti motorov neprejavi. Uhrnne predimenzovanie komponentov motorov zrejme sposobilo, ze motory na tu planovanu zivotnost mozno zatazit viac. Aspon to by som teda cakal, kedze SpX ide v prvom rade po znovupouzitelnosti.
Asi je to velmi predcasna otazka. Aj napriek tomu, ze v SpX pouzivaju velmi pokrocile simulacne programy, tak realita moze byt radikalne ina. Ci a ako ina, uvidime, ked zacnu masovo pouzivat uz letene prve stupne.
Zajímalo by mne,jestli zvýšení výkonu motorů Merlin nebude mít vliv na jejich životnost.
Kdy bude pravděpodobně poprvé startovat Falcon Heavy?
Zatím se mluví o konci roku 2016.
Tak to by byla bomba! Ta firma je fakt neuvěřitelná. Ten koncert tří samostatně přistávajících prvních stupňů bude parádní. Už se těším na to hlášení:
A Block – safe
B Block – safe
Central Block – safe
Jako hlášky v baseballu 🙂
Zajimal by me, zda u stupnu, co by leteli např. uz po pate by se nevyplatilo vyrobit lod ciste pro prevoz paliva a nafutrovat ji az po strop. V pripade havarie skody minimalni…
To s tím paliven je sice moc pěkný nápad, ale bohužel zatím na to asi nedozrála doba. O palivo na orbitu není zatím zájem. Pekelně mně to štve, ale nikdo nemá ty ambice, aby si nechal vynést po částech 100 tun paliva, pak to prostě připojil jako boční nádrže k lodi s posádkou a odsvištěl naprosto excelentní rychlostí třeba na Mars.
Není vyloučeno, že byznys s palivem má své nedořešené problémy, jako třeba udržování kyslíku v kapalném stavu, když do nádrží pere Slunce.
Škoda. Teoreticky to vypadá tak hezky…
Tak teď už je jasné proč nechtěla SpaceX aby její nejnovější rakety F9 byly označovány jako FT, teď tu máme další verzi (dovolím si ji nazvat 1.3) která je ještě silnější než 1.2 nazývaná také jako FT.
Ono ani to označení 1.0, 1.1, 1.2 není podle přání SpaceX, ale když už je mezi sebou porovnáváme, chce si je nějak označit.
Naopak, fandove tuto verzi nazyvala v1.2, zatimco oficialni oznaceni od SpX zni v1.1FT. Coz vetsine fandu neudelalo radost, protoze takove pojmenovavani nema zadnou logiku. A tozo nejnovejsi vylepseni nema pro jistotu vubec zadne oznaceni, podle vseho SpX hodla predstirat, ze jsou vsichni Falconi identitcky 🙂
Vážení, ustoupení SpaceX od crossfeedingu je evidentní ústupek. Crossfeeding dává raketě možnost o dost lépe využít palivo /odhodit dřív vyčerpané postranní bloky a tím pádem urychlovat jejich neužitečnou hmotu po kratší dobu/. Podle původních parametrů byl (díky tomu) poměr nosnost:cena brutálně lepší u FH. Byla by to výhoda i nyní po zvětšení tahu motorů – u nějakého procenta letů by to znamenalo např. možnost návratu místo ztráty stupně.
Je mi až trošku podezřelé, že co do nosnosti, avizované vzýšení tahu právě tak akorát „dohání“ to, co raketa ztratila spolu s crossfeedingem. Tušil bych za tím nějaké technické komplikace, a ni bych se jim nedivil, protože to není nic triviálního. Ale věc má i své kladné stránky, hlavně možnost vynést levnějším F9 některé náklady, které by dříve vyžadovaly FH (nebo konkurenční stroje, že). Změna tedy prospívá převážně F9. Je otázka, kolik „práce“ vůbec zbude po tomto upgradu na FH, žádné zástupy se zatím nehrnou.
Pokud jde o diskutované ceny, já je chápu jako klasické „již od“, a očekávám za tyto ceny let s recyklovanými stupni a s jejich návratem na pevninu. Dokládá to i poměr cen 62:90. Při troše zjednodušení lze říci, že 14 mil. USD stojí jeden let 1. stupně a 48 mil. USD stojí nerecyklovatelný 2. stupeň. Myslím že přání klienta letět s novým HW, nebo další váha navíc, i kdyby znamenala „jen“ přistání na moři, bude za příplatek. A pochopitelně ceny budou reagovat na konkurenci a další faktory, jak bývá v byznysu zvykem.
Samozrejme, kdyby crossfeed nepredstavoval vubec zadne obtize, tak jej implementuji. Ale spis nez ze by narazili na neprekonatelne obtize je to o tom, ze by do vyvoje museli investovat trochu vic energie (penez/casu) coz nema smysl, kdyz uz ted Heavy muze vynest libovolny naklad na trhu.
Pořád přesně nachápu, proč je crossfeeding v případě tří spojených bloků tak úžasná věc. Přece, dokud ty motory mají palivo, tak šlapou a dávají celku tah. Až skončí, jsou odhozeny. Jaký smysl má přečerpávání paliva? Vždyť už na startu naplním ty nádrže právě tak jak potřebuju. Ty nádrže nemusí být úplně plné, pokud mám lehčí náklad. Samotný prázdný první stupeň, tedy motory plus válec a nádrže představují hmotnostně jen asi 5 procent hmotnosti proti stavu, kdy jsou nádrže naplněny. Fakt je to jen prázdná „tenkostěnná plechovka od CocaColy“ proti stejné plné plechovce.
Nemáte odkaz na nějaké výpočty zvýšení efektivity při crossfeeding?
Zapominas na odpor vzduchu, tzv.gravity drag (nevim jaky to ma vyraz v cz) atd… Proste je lepsi kdyz dva stupne odpadnou driv ale prostredni stupen ma plne nadrze a muze valit dele a na plne koule.
Odpor vzduchu a „gravity drag“ (já tomu říkám překonávání gravitace) jsou dvě různé věci. Odpor vzduchu se jednoznačně po odhození urychlovacích bloků sníží (nevím, v jaké výšce se budou odhazovat, ale úplně zanedbatelné by to být nemělo). Pokud jde o gravitaci, tak to bude dvousečné: Sice se raketě odlehčí, ale zase ztratí značnou část tahu. Hodně bude záležet na rychlosti, při odhození boosterů a na poměru hmotnosti centrálního stupně a jeho tahu. Pokud by zbývající centrální stupeň měl problémy překonávat gravitaci, bylo by lepší nechat boostery běžet o trochu déle na úkor paliva zbývajícího v centrálním stupni. Pokud už by měl dost blízko k orbitální rychlosti a gravitace by mu nedělala problémy, je lepší ho nechat co nejvíc plný. Předpokládám, že pokud o cross-feedingu uvažovali, tak to měli dobře spočítané.
Právě na překonání gravity dragu, tedy pro „boj s gravitací“ při ještě vertikálním letu je lepší mít ty tři válce, dávající trojnásobný tah proti jednomu válci. Až při vyšších rychlostech, kolem té 70 sekundy, hodně roste vliv odporu vzduchu až k momentu, který se označuje jako „moment maximálního namáhání“ a tehdy je asi lepší mít už jen jeden válec, ovšem ten už by měl být hodně nakloněn a letět už dost rychle na to, aby vliv gravity dragu nebyl rozhodující. Tehdy by se tedy mohlo dát uvažovat o přečerpání paliva z boosterů do centrálního válce a odstřelení boosterů samotných. Ale to samé prostě řeší větší centrální nádrž a menší nádrže pro boostery.
Omlouvám se , že jsem špatně zmáčkl, hodnocení článku. Místo 5 hvězdiček, jsem zmáčkl jen na 4. Tento článek by si jich zasloužil minimálně 6. Super informace.
Já mám tedy otázku, sice banální ale nejsme schopen si to přímo představit. S tímto zvýšením výkonu jde ruku v ruce i zvýšení spotřeby paliva? Otázkou mířím na to, zde se teď pro F9 zvýší šance bezpečnějšího přistání prvního stupně jak na pevninu, tak na vodní plošinu i z TGO?
Díky za odpověď.
oprava* GTO
Zvýší se spotřeba paliva na sekundu letu, ale víc paliva se do Falconu 9 už nevejde, pokud neudělají další velkou revizi (což nepředpokládám). Výhoda spočívá v tom, že při rychlejším spalování se rychleji dosáhne orbitální rychlosti. Dokud ji totiž není dosaženo, musí raketa část svého tahu věnovat na překonávání gravitace. Představit si to lze také tak, že při malém tahu se raketa bude jen vznášet a palivo spotřebovávat jen na udržení se ve vzduchu. Čím větší tah, tím větší jeho část je využita na zrychlení a menší na překonávání gravitace.
Tedy ano, pokud bude Falcon 9 plně natankován a bude vynášet stejně těžký náklad na stejnou dráhu, měl by mít po upgradu víc paliva na přistání než v současné verzi.
Přesně jak píše Vojta. Vždycky je snaha vytřískat zrychlení maximální, jaké je jen možné, samozřejmě při udržení stále stejného specifického impulsu Isp. Takže to palivo shoří rychleji, ale musí to být stejně efektivně jako před změnou (konstantní Isp). Čím vyšší je poměr zrychlení rakety vůči gravitačnímu zrychlení při konstantním Isp a konstantní hmotnosti prázdné rakety, tím méně paliva potřebujete na to, dostat se na danou oběžnou dráhu a tedy celý let je efektivnější a levnější.
Zvedání tahu na daném motoru při stejném specifickém impulsu znamená zvyšování sekundového hmotového průtoku. To se zřejmě neobejde bez zvyšování tlaků, jak v komoře tak samozřejmě i na výstupu z pump (??) ..
Chápu to dobře ?
Ano, chápete, tlak i průtok se musí zvětšit a možná že i maličko naroste specifický impuls, stejně jako v případě posledního vylepšení.
Dík za reakci. Obecně, zvyšování pracovního tlaku má malý pozitivní vliv na sp. impuls při práci v atmosféře, ve vakuu prakticky nulový.. že.. Asi ta přesnější čísla o tlaku není možné získat.. Udává se teď 9.7 MPa v komoře, ale to je již hodnota udávaná u předchozí výkonnosti, ne ? Jinak, ten nárůst výkonu turbíny musí být významný, a stále se to ještě „vyplatí“. Že je tam ještě takový margin je zajímavé u motorů s otevřeným cyklem.. Formulace firmy „při zkouškách se zjistilo….“ atd je také zajímavá .. chi ..
Současná verze FT má tlak trochu přes 11 MPa, těch 9.7 MPa platí pro starší verzi 1.1. Takže lze přepokládat že tahle nová verze bude mít tlak ještě vyšší než oněch 11 MPa.
Aha, díky s těmi tlaky, máte lepší info. Tím se to vysvětluje. Nicméně, u keroloxu s otevřeným cyklem je to stejně neobvykle vysoký tlak. Ve starších článcích se udávalo že jít nad 97bar nemá smysl,neboť ztráta propelentu přes turbínu je již příliš velká. Jak je vidět , všechno se stále zlepšuje.
No, uváděné hodnoty pro vylepšenou F9 ve srovnání se současnou versí se mi zdají přece jen poněkud fantastické. Pokud tedy nepůjde o úplně novou raketu s jiným množstvím paliva atd. No, uvidíme.
No, pomalu už začínám mít z Muskovo prohlášení obavu o prvenství Saturnu 5 v nosnosti, samozřejmě na papíře. Nedávno tu proběhla plamená diskuze o paranoidním utajováním všeho Rusi a jaký to jsou hrozný škůdci. Proboha, dali jste si někdo práci a pokusili jste se najít soupis skutečně vynesených nákladů od firmy SpaceX? Tyhle proklamace co jsou schopni dostat nahoru, až vylepší ještě trošičku ty skvělé motory… A teď ještě tu o červené karkulce… Zatím, pokud mne neklame paměť, tak to bylo max. 6 tun na GTO a to ještě s problémy. O nosnosti na LRO se dá diskutovat pouze o nákladech na ISS a tam to je o něco málo více než profláknutá letitá R7 s Progresem (notabene menším, lehčím…). Zatím mne trochu popuzují ta velkohubá PR prohlášení o cestách na Mars a vynášení čehokoliv za bezkonkurenční ceny a jak se už všichni třesou hrůzou, včetně Ariane. Počkáme si, až konečně někdy vyplavou reálné náklady na vynášení nákladů a ne jen prognózy kolik mega „bez“ a kolik mega „s“. Omlouvám se všem, kdo vzhlíží k SpaceX jako k jedinečnému novátorovi. Ano, udělali na poli inovací znovupoužitelnosti asi nejvíce ze všech zainteresovaných organizací, povedlo se jim 2x přistát s 1. stupněm zpět na zem a plošinu. Skvělé. Nicméně kosmonautika není jen o těchto přelomových věcech a navíc je ještě pěkně dlouhý běh k prosazení této koncepce a hlavně její obhájení na ekonomické a technologické základně. O všem samozřejmě rozhodnou zákazníci s nákupy vynášení nákladu, tedy komerce (i když politika do toho asi bude stejně kecat).
Asi mi tady spousta přívrženců SpaceX umyje hlavu, leč nemohl jsem si odpustit tuto glosu. Přeji pěkný večer všem.
No upřímně řečeno mícháte jablka s hruškami. Zatím létá pouze Falcon (kterému se mimochodem před lety lidé smáli stejně, jako se teď smějí dalším plánům SpaceX), pro těžké družice tu bude Falcon Heavy a pro pilotovanou cestu na Mars ještě nepředstavená BFR. Falcon 9 zatím ze všech letů selhal pouze jedinkrát a etabloval se jako spolehlivá raketa – a to prosím ani ne osm let od prvního úspěšného orbitálního letu v podání Falconu 1. To tempo, kterým se SpaceX dokázala prodrat mezi již zavedené dodavatele je úctyhodná. Momentálně ostře konkuruje firmě ULA, které vyfoukla i lukrativní armádní kontrakt. Je potřeba brát v úvahu, jak dlouho tu SpaceX je a co za tu dobu dokázala.
Ano presne s timhle souhlasim, vidim to uplne stejne.
Souhlasím s každým vyřčeným,neboli napsaným slovem,je to tak.
Je to marný, je to marný, je to marný…
Technický přehled
motory 9
Doba hoření 162 sec
Tah na úrovni hladiny moře 7607 kN 1710000 lbf
Tah ve vakuu 8227 kN 1849500 lbf
Výška 70 m 229,6ft
Hmotnost 549,054 kg 1207920 lb
Užitečné zatížení na LEO 22,800 kg 50265 lb
Užitečné zatížení na Mars 4,020 kg 8,860lb
Průměr 3.7 m 12 ft
stupeň 2
Užitečné zatížení se GTO 8300 kg 18300 lb
Tohle jsou údaje z oficiální stránky SpaceX, kde je popisován současný stav, nikoliv upgrade HW. Takže nevím jaké hrušky a jabka míchám, to spíše pánové od SpaceX. Nic ve zlém, ale mě ta „suverenní velkohubost“ prostě irituje.
Jinak, aby nevznikl dojem, že mne nějak žerou úspěchy SpaceX, tak to ani náhodou.
Musím přiznat, že mne mile překvapila spolehlivost bloku 9-ti motorů v 1. stupni. Měl jsem strach, že to bude mít podobné mouchy, jako přemotorovaná N1. Je vidět, že zvládli perfektně řídící systémy a z počáteční nevýhody se stává výhoda v oblasti regulace tahu kaskádovitě podle počtu běžících motorů. S tím i souvisí fenomén restartu keroloxových motorů za letu, což považuji za velice klíčovou inovaci a mám takový dojem, že to nikdo jiný u kerolox motorů nezvládl. Trochu mi hlava nebere, že Rusové, motorářska velmoc v tomto typu, dodnes nejsou schopni toto zprovoznit a drží se neustálého jednorázového chemického zapálení motorů při startu. Je pravda, že to zatím asi nepotřebují, jelikož motory RD1xx jsou schopny regulovat tah ve velikém rozsahu a o znovupoužitelnost se ani nepokoušejí.
Přistání toho „koštěte“ na výšku, jak raketa vypadá (snad mi Falcon promine ten příměr), je jejich absolutní technologické prvenství. Tady samozřejmě všechny palce nahoru – souhlas.
Co se týče mého názoru na ekonomickou prosperitu této koncepce, tak na tom nemíním nic měnit. Vše ukáže čas.
Jinak taktéž souhlas s Dušanem Majerem o tempu, jakým se SpaceX vklínila mezi velké hráče, to je taktéž neuvěřitelné. Spolehlivost je také zatím vynikající, nicméně, počet startů je na nějaké velké hodnocení zatím malý. I ostatní výrobci měli 20 30 startů bez jediné závady a pak najednou bum. To se nevyhne nikomu. Tím nechci říct, že to chci přivolat, proboha ne!
Takže mnoho pěkných zážitků při dalších startech a přistáních.
Tímto svoji kverulantskou polemiku definitivně končím a nerad bych, aby se toto krásné webové téma zasvinilo nějakým ososčováním, jak je zvykem na mnoha forech. Pěkný zbytek dne všem.
Břetislav Velechovský
Myslím, že asi nejlépe jste to vystihl sám svou poznámkou o tom, že až čas nejlépe rozsoudí naše současné spory. Já si ale dovolím připomenout, že ještě před několika lety považovali někteří lidé za velkoústé řeči třeba plány na přistávání prvních stupňů čistě motorickou cestou. A čas ukázal, na čí straně byla pravda. SpaceX kdysi přišla s šílenými nápady,kterým se lidé smáli. Dnes se ty plány změnily v realitu. A SpaceX přichází s novými šílenými nápady a lidé se jim opět smějí. Jak to dopadne? To uvidíme za několik let.
Nechtěl bych to vidět tak černě, milý Bresok, ale nějakou šeď tam také vidím.
A zavedeným raketovým výrobcům pomalu tuhne úsměv na rtech…