Krátce po startu evropsko-ruské mise ExoMars 2016 se objevila informace, že horní stupeň Briz-M několik hodin po oddělení nákladu na požadované oběžné dráze explodoval, což by bylo samozřejmě velmi nebezpečné vůči sondě TGO, která mohla být relativně nedaleko. K tématu jsme vydali aktuální článek, ale už za několik dní se objevila informace, která uváděla, že k žádné havárii nedošlo a že původní zpráva není pravdivá. Nastala tedy klasická situace tvrzení proti tvrzení, která se dala rozseknout jediným způsobem – kontaktovat specialisty, kteří patří přímo k misi. Na téma ale bylo uvaleno informační embargo, což ale není nic neobvyklého. U většiny misí je vždy dopředu stanoven určitý termín, po kterém se mohou zveřejnit všechny citlivé informace. V případě EM 2016 tento „ochranný termín“ padl až nyní – proto můžeme až teď rozseknout, zda Briz-M explodoval, či nikoliv. S dotazem jsme se obrátili na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který si ještě informace ověřil přímo u členů operačního týmu a výsledek je jasný – Briz – M provedl všechny plánované zážehy přesně podle předem stanoveného plánu (což jsme už věděli) a po oddělení nákladu u něj nebyla zaznamenána žádná exploze.
Znovu jsme se tak přesvědčili o tom, že aktuální zpravodajství, o které se snažíme, je dvousečná zbraň. I přes maximální snahu o ověřování se může stát, že zveřejníme informaci, která se nemusí zakládat na pravdě. Považovali jsme tedy za vhodné vydat tento článek, který celou situaci uvádí na pravou míru. V původním článku přibude na závěr upřesňující informace s odkazem na článek, který zrovna čtete.
Zdroje informací:
Michal Václavík – Česká kosmická kancelář
Zdroje obrázků:
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Proton-M/Gallery/Briz-M6big.jpg
Tak pánové a teď už tedy nezbývá než vysvětlit původ doprovodných objektů (pův. „trosek“) pozorovaných na stejné dráze. Nebo to taky byla kachna … ?
Původ těchto objektů není přesně vysvětlen – mohlo jít o led, nebo o chybu při zpracování snímku, ale ukázalo se, že dané informace pocházely pouze z jednoho zdroje.
Nevhodná interpretace a zpracování dat
Spadl mi kámen za srdce, že se nepotvrdila i malá možnost, že se na dráze sondy pohybují nějaké trosky. Takže super. Dobrá práce.
I kdyby k explozi bylo došlo (nějakou dobu po oddělení sondy!), pravděpodobnost narušení mise by byla bývala mizivá. Ty dráhy v absolutním měřítku divergují docela rychle.
Dobrý deň všetkým:-)
Fúúú – výborné správy. Tak hádam to bola jediná „nepríjemnosť“, ktorá TGO postretla:-) Letu zdar:-)
K poslednému odstavcu Vášho super článku, p. Majer – až tak by som si „popol na hlavu nesypal“:-) Aj super články aké sa tu môžeme čítať majú „len dostupné zdroje“, ktoré pracne pre nás vyhľadávate. A že je v nich nepresnosť, je celkom prirodzené – sme fanúšikovia, nie letová kontrola:-) Zatiaľ…:-))))
Není to sypání popele na hlavu, jen vysvětlení situace. Informace, které jsou dostupné jsou vždy závislé na čase, kdy jsou k dispozici. Vždy se snažíme, aby byly naše zdroje správné, ale někdy se to nemusí podařit.
TGO se po oddělení od urychlovacího stupně Briz-M doposud potýkalo ještě se třemi významnějšími problémy, které se však podařilo vyřešit bez ztráty kytičky.
Supr zpráva. Jen doufám, že díky tomu Roskosmos neusne na vavřínech, přeci jenom je několik doložených RUDů Brizu-M. Sice už měly vesměs dávno po šichtě (nebo ne?), přesto to není nic, čím by se mohli chlubit.
Ale oddechnout si můžou 🙂 A my s nimi.
…fotografie byly z dalekohledu, takže zdroj mohl být opravdu jen jeden (onen dalekohled, resp. jeho obsluha).
Je ale stále otázkou, jak vysvětlit to co je na těch fotografiích vidět (není to jen ten oblak u vlastního modulu, ale i těleso vpravo nahoře, které je docela daleko), což se rozhodně nestalo. Navíc info ze strany s vlastními zájmy není bez nativních důkazů nikdy moc věrohodné…
PS: Kde by se tam vzal led – kondenzát by měl spadnout prakticky hned po startu motoru modulu, takže by neměl být urychlen spolu s ním, na palubě žádná voda nebyla, při činnosti motoru jí asi moc nevzniká, tak odkud by se tedy vzala?
PSS: Obalová fólie by to sice teoreticky mohla být, ale ta je obvykle tvarově nestabilní, takže by se měnila jasnost v čase, což na fotografiích není vidět.
PSSS: Škoda, že nejsou obdobné fotografie i z jiných startů se stejným modulem, neboť by se mohlo ukázat, že ten nepořádek okolo má nějakou systémovou podstatu.
Jak uvádí v této diskusi na jiném místě Michal Václavík, šlo o nehodnou interpretaci a zpracování dat. Možná bych to trochu vzdáleně přirovnal k tomu, když se New Horizons blížila k Plutu a fanoušci kosmonautiky se snažili digitálně zpracovávat první nejasné náznaky povrchových útvarů. Stačilo jen malinko „posunout táhlo“ a rázem se začaly objevovat artefakty, které tam nejsou. Podle jedné takové interpretace se zdálo, že Pluto zdobí ohromný kráter. Tohle bude podle mého názoru podobné. Věřil bych tomu, že objekty, které vidíme jsou ve skutečnosti neexistující objekty, které byly zviditelněny jen jako jakási obdoba fotografického šumu při zpracování snímku.
Já se s touhle interpretací, co na snímku bylo, nemohu ztotožnit. Astronomické fotografie zpracovávám mnoho let, každý pozná různé vady, artefakty po zpracování… . Ale nevzniknou naprostou náhodou na 5 nebo 6 snímcích v naprosto stejné poloze. Tohle jsem si zkusil s těmi snímky udělat hned, jak byly publikovány, protože mě zajímalo, jestli ty body se vzájemně pohybují a jakým směrem. A dokonce mi nepřipadlo, že ten materiál je nějak nepřiměřeně znásilňován“ postprocesingem. Také netuším, co to je, ale podle mého to má nějaký reálný základ, který nelze jednoduše obejít tím, že to jsou artefakty, které zavinil fotograf.
Souhlas.
Je to cosi pohybově svázané s modulem Briz-M (sekvenci se sondou jsem nenašel, takže tam je to neznámo, resp. ti co o tom něco vědí to asi nechtěli publikovat, třeba i proto, že tam skutečně v okolí nic nebylo, a tedy to bylo nezajímavé… nebo bylo, a pak je to docela průšvih…).
PS: Pokud někdo objevíte nějaké jiné záběry modulu Briz-M po separaci družice nebo po výbuchu, dejte sem odkaz.
Oficiální výstup je, že nedošlo k žádné mimořádné události a vše vzniklo špatným zpracováním dat. Jediné, co se mělo udělat jinak je, že ESA měla informaci dementovat hned poté, co se objevila a neměla čekat několik týdnů. Také nevím, co na snímku je, artefakty byly pouze mojí spekulací, která se snažila vysvětlit jednu z možností oficiální teorie.
Předpokládám, že kdyby ESA věděla už dříve, že jde o omyl a vše je v pořádku, pustila by dementi do světa ihned, aby chránila svého ruského partnera. Možná to ale sami prověřovali, protože nebylo moc z čeho vycházet. Zajímalo by mě, jak dospěli k tomuto závěru. Podařilo se nějak Briz lokalizovat? Nebo jen rozborem snímků, pixelú a telemetrie? Jde o to, jestli je to opravdu neprůstřelné a tutovka.
Mělo jít o analýzu dráhových parametrů + telemetrie. Snímky jako takové nikdo z ESA přímo neanalyzoval, informace pochází přímo ze sondy / horního stupně.
Nezbývá než to uzavřít tak, že Briz-M na jeho poslední cestě doprovázejí divoké kachny. Kachna je pták stěhovavý, a ta novinářská odrůda, ta teprve dokáže divy!
A jak víme z minulosti, „Když něco vypadá jako kachna…“ tak z toho někdy bývá i ostuda.
Som rád, že Briz-M fungoval správne.
P.S.: Dugi, páči sa mi že si zverejnil článok v ktorom uvádzaš veci na pravú mieru.
Rádo se stalo, měl jsme to v plánu už dříve, ale čekal jsem na definitivní potvrzení od vyšších míst abych pak náhodou nemusel dementovat původní dementaci. 😀
Bohužel v konstatování „nevhodná interpretace a zpracování dat“ je hodně málo obsažených informací. Obratem se lze ptát: jaká je tedy správná interpretace těch snímků a jak nevhodně byly zpracovány. Jako člověk, který přichází do styku s astronomickými snímky už řadu let se zcela ztotožňuju s výše uvedeným názorem Milana. Objekty na snímku rozhodně nevznikly nevhodným posunutím „táhla“ nějakým amatérem (ostatně lidé podepsaní pod původními snímky, Daniela Lazzaro a Sergio Silva, žádní amatéři nejsou).
Trochu si zaspekuluju – v případě výbuchu bych čekal spíš oblak trosek než jeden jasný objekt a pár „úlomků“. Nejjasnější objekt na snímku je navíc zjevně přeexponován, takže z jeho jasnosti a jasnosti ostatních „úlomků“ se nedá posoudit, jak jsou oproti hlavní části veliké. Závěr z toho plynoucí je, že se může jednat o velice malé předměty, které by se v případě lépe zvolené expozice (na níž by největší objekt přepálený nebyl) na snímku ani neobjevily. Nejsem odborník na kosmonautiku a tudíž nevím, co všechno se děje při odpojování sondy od urychlovacího stupně. Nemůže se jednat o zbytky pyropatron nebo nějaké odlétnuvší krytky?
Zkusím to zjistit.