První dubnové dny máme za sebou, je tu neděle a tudíž ideální čas si shrnout, co vše nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Včerejšek rozvířila zpráva o již třetím úspěšném přistání stupně New Shepard od Blue Origin a proto se mu budeme věnovat. Dále se podíváme na úspěšné zakotvení Progressu MS-2 u Mezinárodní vesmírné stanice. Nevynecháme ani dění na Marsu, nebo v Číně. Přeji vám hezké sobotní poledne a dobré čtení.
Třetí skok New Shepardu
Včera se firmě Blue Origin vedené Jeffem Bezosem podařilo potřetí odpálit jeden a ten samý speciální testovací raketový stupeň, který opět úspěšně přistál. Stupeň se opět podíval na hranici vesmíru ve výšce 100 kilometrů a opět vynášel kapsli určenou pro posádku. Stupeň poprvé startoval 23. listopadu 2015, kdy těsně překročil hranici 100 kilometrů. Druhý let se uskutečnil 22. ledna letošního roku s upraveným přistávacím softwarem, aby stroj při přistání přistával více v klidu. Poprvé se totiž trochu kymácel, protože chtěl přistát přesně na střed přistávací plošiny.
Tento třetí test byl náročnější než ty předešlé, protože přistání bylo tentokrát rychlejší. Motor BE-3 se zapálil později a bylo proto nutné, aby byla raketa efektivněji řízena a rychlé přistání zvládla. Zatímco běžně se motor zapínal ve výšce 1,5 kilometru, tentokrát se zapnul až ve výšce 1,1 kilometru, což je asi šest sekund před dopadem na zem. Běžel však na vyšší tah a kratší dobu. Což má za cíl ušetřit palivo, které by se v budoucnu mohlo použít pro samotný vzlet a dostat tak raketu do vyšší výšky. Při tomto testu vůbec poprvé nesla kapsle užitečné zařízení, které bylo vyvinuto studenty univerzity a určeno pro krátké desetiminutové experimentování během letu. Zkoumala se například fyzika srážek uvnitř planetárních prstenců.
Společnost doufá, že by první zkušební vynášení nákladů mohla zvládnout už letos, samozřejmě pouze během suborbitálních skoků. Zatímco první pokusné lety s posádkou by se mohly uskutečnit na konci roku 2017. Respektive výhledově za dva roky ode dneška s tím, že by letos a příští rok provedla desítky testů, které mají dokázat, že jejich stroj je spolehlivý. Společnost by chtěla postavit celkem šest nosičů a šest kapslí, které pak bude doplňovat v případě, že bude trh nasycen. Hlavní konkurencí je zde Virgin Galactic, která by také ráda vynášela turisty na hranici vesmíru.
V minulé zprávě o New Shepardu jsem se dopustil jedné drobnosti. A to, že jsem nakonec položil řečnickou otázku „A co na to SpaceX?“ Naši pozorní čtenáři samozřejmě neopomněli správně říci, že ta otázka nedává smysl. Proto jí vysvětlím. Ano, skutečně je New Shepard dost rozdílná věc oproti Falconu 9. Zatímco stupeň od Blue Origin je v podstatě na míru postavený raketový experimentální stroj, jehož jediným cílem je létat vzhůru a přistávat, Falcon 9 je jinde. Úkolem Falconu 9 je především vynášet náklady, je to plnohodnotný raketový nosič, čemuž odpovídají i jeho rozměry a výkony, s kterými se New Shepard těžko může rovnat. Jeho profil letu je také odlišný a mnohem náročnější. Přesto však ta otázka byla na místě. Veřejnost vnímá soutěžení mezi SpaceX a Blue Origin jako velmi zajímavou záležitost v dlouhodobě trochu stojatých vodách kosmonautiky. Zdravý soutěžní duch (zdravý je myšlený méně militantní závod, než býval v minulém století) je důležitý proto, aby se věci hýbaly ještě rychleji. Věci kolem kosmonautiky potom zajímají více lidí a stává se mnohem zábavnější. Navíc nám tento zájem poskytuje prostor vysvětlit více lidem, o jak rozdílné technologie jde. Proto i zde položím otázku: „Co na to SpaceX? Podaří se jim konečně přistát na plovoucí plošině a ukázat, že dokážou něco, co přeci jen New Shepard ještě neumí?“ Nechme se překvapit. Držíme palce oběma firmám. SpaceX svoji šanci dostane již 8. dubna při vynášení lodě Dragon CRS-8 k ISS.
Progress zakotvil
Teprve druhý modernizovaný exemplář nákladní automatické lodi Progress s označením MS2 zakotvil během sobotního večera u zadního portu modulu Zvezda. Přílet z paluby kontroloval Jurij Malenčenko, který se také postaral o otevření nákladního prostoru lodi během sobotní noci. Progress na stanici dovezl celkem 1418 kg takzvaného suchého nákladu, který tvoří: 346 kilogramů hygienických potřeb, 331 kilogramů potravinových zásob. Podrobnější popis nákladu zahrnuje balíčky s ručníky, ubrousky, oděvy, vodní filtry, vzduchové filtry, baterie, čidla oxidu uhelnatého a hlásiče požáru. Dále lékařské potřeby, nástroje pro údržbu stanice, vědecké experimenty, a nanosatelity, které budou ručně vypuštěny během budoucího ruského výstupu do vesmíru.
Dále Progress na stanici vynesl také 880 kilogramů paliva, které z části využije při zvyšování oběžné dráhy stanice a 540 kilogramů pak bude přečerpáno do nádrží modulu Zvezda, který sám provádí drobné úpravy dráhy. Mezi dalšími komoditami bylo také 420 kilogramů vody a 47 kilogramů kyslíku. Progress je druhou ze tří misí, které během patnácti dní vynesou na stanici deset tun nákladu. První byla loď Cygnus, která v minulém týdnu dopravila na stanici 3 513 kilogramů nákladu. Nyní Progress a 8. dubna by měl startovat Dragon CRS-8 s 3 136 kilogramy nákladu, včetně nového nafukovacího modulu od Bigelow Aerospace.
Na fotografie z příletu Progressu se můžete podívat níže. Start Sojuzu s Progressem naleznete zde.
Kosmický přehled týdne
Tým JPL provozující vozítko Opportunity, které na Marsu prožívá již svoji třináctou sezónu, se v posledních dnech pokoušel o zdolání rekordně příkrého svahu. Operátoři vozítka si samozřejmě už ke stroji dovolují trochu více, než bylo v době jeho prvních solů, vždyť jeho více jak padesátkrát překonaná životnost k tomu přímo vybízí. Vozítko se proto pokusilo vyškrábat do svahu o sklonu 32 stupňů a bočního náklonu 13,5 stupně. Do takto těžko přístupných výšin se vozítko škrábe, protože se tým domníval, že by se mohli dostat ke skalnímu výchozu vyčnívajícímu z Knudsen Ridge, který dle současných poznatků ovlivnila tekoucí voda. Nicméně kola vozítka Opportunity začala prokluzovat a po celkem třech pokusech to tým musel vzdát. Vozítko se totiž z plánovaných 20 metrů posunulo vpřed jen o devět centimetrů. A to i přesto, že byl vydán příkaz, aby se kola vozítka točila rychleji, než bylo doposud běžné.
Podívejte se na zajímavý souhrn, který vyhodnotil dvanáct nejlepších snímků, které vznikly během pobytu Scotta Kellyho na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
Čína vypustila 29. března ve 22:11 SELČ z kosmodromu Si-čchang raketu CZ-3A s navigační družicí systému Beidou. Jedná se již o dvacátou druhou družici tohoto navigačního systému.
Dvě družice systému GPS GPS 2A-20 a GPS 2A-26, které byly vypuštěny pomocí raket Delta II 12. května 1993 a 15. června 1995 ukončilo svůj provoz. Fungovaly tedy úctyhodných 20 let, čímž značně překonaly plánovanou životnost 7,5 roku. GPS 2A-20 měla však již problémy se solárním panelem, který už nedodával dostatek energie a GPS-2A-26 zase trápily problémy se stabilizačními gyroskopy.
Přehled z Kosmonautixu:
Na Kosmonautixu jsme vám každý den přinášeli čerstvé články z prostředí kosmonautiky a sešlo se mnoho zajímavých událostí, které si nyní shrneme. Předně jsme se hned na začátku týdne podívali na jízdní řád ruských misí a raket do roku 2025. Pokračujeme v podrobném zkoumání přístrojového vybavení mise ExoMars, tentokrát jsme se podívali pod kůži TGO. Všem tuhla krev v žilách při sledování událostí kolem japonské rentgenové observatoře Hiotomi, která nad sebou ztratila kontrolu. Blíže jsme se podívali na chystaný nafukovací modul od Bigelow Aerospace BEAM, který by se měl na palubě lodi Dragon ke stanici vznést již osmého dubna. Živě a česky jsme tentokrát sledovali start rakety Sojuz se zásobovací automatickou lodí Progress MS-2. Armádní meteodružice DMSP se odmlčela. Na orbitě však nepobyla dlouho. Na závěr jsme se podívali, co se chystá na další čtvrtletí v rámci vývoje systému SLS-Orion.
Snímek týdne:
Toto místo bylo vyhrazeno fotografii z přistání stupně New Shepard, ale zatím jsme se jich nedočkali, tak zde dám něco, co jsem zvažoval už dříve. Z paluby Mezinárodní vesmírné stanice byl pořízen snímek startujícího Soujuzu s Progressem MS-2. Unikátní záběr si rozhodně zaslouží zvěčnit.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/2016/04/02/progress-supply-ship-docks-with-the-international-space-station/
http://spaceflightnow.com/2016/04/01/mars-rover-re-routed-after-spinning-wheels-on-steep-hillside/
http://spaceflight101.com/blue-origin-re-flies-new-shepard-on-third-successful-suborbital-test/
http://spaceflightnow.com/2016/04/03/blue-origin-launches-same-new-shepard-spacecraft-for-third-time/
https://www.nasaspaceflight.com/2016/03/long-march-3a-beidou-22/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/04/222.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/04/landing.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/04/224.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xpf1/t31.0-8/12719508_555483597967805_8833004816724198756_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xpt1/t31.0-8/12916179_555483574634474_7201668535797357029_o.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xtl1/t31.0-8/12891739_555483514634480_2472723661478999580_o.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/mars-rover-opportunity-shadow-PIA20328-br2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CeyHny3WEAA6cCY.jpg:orig
https://pbs.twimg.com/media/Ce57jtiUYAAEpBN.jpg:orig
Díky za další díl Kosmotýdeníku.
Hned v úvodu mě hodně pobavila věta „Nevynecháme ani dění na Marsu, nebo v Číně.“ Pěkná analogie. Máš pravdu. Pro našince je obojí skoro stejně daleko 😀
Hezké poledne,
o té zvláštní analogii vím a když jsem jí napsal, tak jsem si říkal, že to není ideální, ale na druhou stranu mě to pobavilo a nechtěl jsem o toto zvláštní spojení připravit ani naše čtenáře. Jsem rád, že si toho hned někdo všiml. 🙂
No, pro lidstvo určitě platí a že to můžeme takhle říci, je určitě něco úžasného.. Pro osobu už tak ne, do Číny zaletět není vůbec žádný problém pro téměř nikoho (i do Tibetu :-)) kdežto na Mars, bohužel, ještě ne. Ještě že máme tu scifi!
Pozorny citatel sa na clanku pobavi 😉
Hlavne ma dostal ten moula 🙂
Jedno jediné písmenko :). Každopádně jsem svojí nedokonalostí pobavil půl plzeňského planetária. 🙂
Dobrý den, co je to nanosatelit? Je to stejné jako cubesat?
V podstatě je to něco podobného. Cubesaty se skládají z kostek 10x10x10 cm, nanosatelit je prostě jen malý satelit s hmotností 1 – 10 kilogramů, který ale může mít jakýkoliv tvar – neskládá se z „kostek“.
„Operátoři vozítka si samozřejmě už ke stroji dovolují trochu více, než bylo v době jeho prvních solů, vždyť jeho více jak padesátkrát překonaná životnost k tomu přímo vybízí.“ Jinými slovy: „Alane, klidně ho tam pošli, pokud se převrhne, tak nám hlavu nikdo neutrhne. Možná naopak.“ Docela drsné…..